Zlé dítě na babičku, co s tím?
Ahoj holky, už nevím jak dál. Malá 3 roky je hrozně zlá na mou mamku. Říká jí, že jí nemá ráda, že k nim přijede až ona tam nebude, atd. Už je to cca půl roku. Moje mamka je z toho hotová, nechce jezdit k nám a ani abysme jezdili mi tam. Naši si jí tak často nebrali jako tchýně, ale tím to podle mě není. Nedávno mamče řekla, že jí nemá ráda, protože se tak dohodla s druhou babičkou.¨když jsem se na to mé tchýně zeptala, tak řekla, že to není pravda, že by nikdy nikoho nenaváděla a svedla to vše na mamku, že si za to může sama, že Naty nedopřeje volnost, že jí dává příkazy co má dělat, a že když přijede k nám, tak jí organizuje, co má dělat atd..... K manželovo rodičům jezdí často a může tam skoro vše, tchýně jí nevychovává, ale spíš je to rozmazlovací babička a moje mamka se jí občas snaží trošku vychovávat.
nemáte nebo neměla jste některá něco podobného a nevíte co s tím?
Trošku se bojím, že o svou rodinu kvůli tomu přijdu.
díky moc
Já myslím, že z toho časem vyroste, tři roky, to je ještě takový věk, kdy děti chytají rozum. Jenom si myslím, že to , že se tak dohodla s druhou babičkou, si jen tak s prstu nevycucala, to by tak malé dítě nenapadlo, ale to se jen dohaduji. Časem se to určitě spraví, já bych se asi už o tom nezmiňovala před malou a nechala to vyšumět. Pokud by se ale situace zhoršila, tak bych se jí zkusila zeptat, bez emocí, na čem se s babičkou (tchyní) dohodla. Podle odpovědi poznáš, jestli s ní tchyně manipuluje, nebo ne.
@soulinka
@soulinka Děti si rády zvykají na to lepší bez pravidel. Tam kde mají režim a mají poslouchat to se jim nelíbí. U tchyně je hezký, že tam může vše dítko, ale není to zas tak fér vůči tvojí mamce. A určitě být tvojí mamkou, tak bych ze své laťky neslevovala. Vidím to podobně já a bývalý manžel. u mě pravidla u něho freeee a je to to samé
Takovou situaci ti vůbec nezávidím, musí to být pro tebe hodně těžké. Pokud máte dobré vztahy v rodině tak je divné že by tchýně malou naváděla ale na druhou stranu, jak píšeš o vyjádření se tvé tchýně tak se mi moc nezdá, když šla jakoby do útoku na tvoji mamku, že si za to může sama..to už zní divně a asi bych jí moc nevěřila po takových slovech. Nevím jak bych to řešila, napadlo mě že bych ji přestala dávat k tchánům a postupně ji sbližovala s tvojí rodinou...kdyby se stalo něco podobného měc a já pojala podezření o navádění děí, tak by tchýně kluky neviděla.
No, na jednu stranu je pravda, že dítě tíhne víc tam, kde nemá pravidla než tam, kde je přísnost. Ale upřímně, pokud by mi moje tchýně odpověděla co tvoje, že si za to tvoje mamka může sama, protože dělá to a ono. Už to by mě asi zarazilo, že zná důvody proč by jí to měla dcerka říct... Taky to může probíhat tak, že tam malá chodí a ona jí tam napovídá: Ano, u nás to můžeš, to druhá babička by ti to nedovolovala.... Asi bych byla víc ve střehu. Možná přeháním, ale já jsem na manipulaci dost citlivá, háklivá a nenávidím ji, takže jsem ve střehu pořád (bohužel jsem vyrostla v rodině, kde matka manipulovala se všema a dělá to dodnes...)
Z nás to bylo podobné, jen tchýně děti nenaváděla. Má mamka je prostě ráznější a zvyklá od nás, že děti poslouchají. Spíše jsme si pár kázání na téma rozmazlené děti vyslechli pár přednášek my rodiče.
Velmi aktuálně pomohlo, když jsme s mužem odjeli na wellnes víkend a požádali babičky, aby se postaraly v tu dobu o děti společně - bylo to pro ně příliš náročné, aby každá prosazovala výhradně svůj styl výchovy. Každá si tak našla něco pozitivního u té druhé a vzájemně se podržely. Co nás fakt mile překvapilo, že jak dříve do sebe naše děti do sebe spíše ryly, po našem návratu o sebe vzájemně pečují, začaly si společně hrát.
@soulinka byla bych opatrnější s tchýní, ale snažila bych se chovat stejně. Tak by to mělo být i s tvojí mamkou. To, že k vám nechce jezdit a malou si nehce brát, není řešení a vztah to nezlepší. Vždycky, když je víc lidí, máš někoho raději a někoho míň. Co je ale důležitý, jestli máš rád. Láska není závod ani souboj. Když se zeptám strarší, koho má radši, tak má raději tatínka. Dřív mi to hodně často říkala, moje odpověď byla: A mě máš taky ráda? Jesli jo, mě to stačí a jsem ráda, já s tatínkem nesoupeřím. Malá chvilku stála, čekala bůhví co, pak to přestala říkat, už říká jen to, že mě má ráda.
Zkus si promluvit s tvojí mamkou, snaž se jí trochu se vztahem k malé pomoct (poradit co na ni platí, co má ráda apod.). Ono to přestane, pokud se na to nebude moc tlačit...
Upřímně bych ze své zkušenosti byla opatrná. I kdyby dítě tchýně naváděla, nevěřím, že by na její popud říkala takové věci i bez její přítomnosti nebo prostě pravidelně. Myslím, že dítě neumí "nemít rádo" dlouhodobě, pokud to tak vnitřně není. Ať už tchýně navádí nebo ne, hlavní problém bude si myslím v tvojí mamce. Něco se mezi nimi stalo, navíc tvoje mamka odmítá kontakt s malou a to by to měla být ta starší a rozumnější. Snažila bych se zjistit, co za tím je, mohlo jít třeba jen o něco neúmyslného. Na druhou stranu bych malou do kontaktu extra nenutila, tedy tak, aby tam byla sama. Ale určitě jí domluvit a případně potrestat, pokud bude mít řeči už přes čáru (jakože babička nebude apod.).
Beru to podle sebe. Mně moje babi ubližovala, celé dětství s ní bylo peklo a díky tomu, že byla skutečná manipulátorka mi to třeba mamka uvěřila až v době, kdy jsem byla skoro dospělá. Takže bych nikdy dítě nenutila, aby měla s někým vztah, aby s někým musela trávit čas.
@soulinka Zkus se dopatrat priciny proc to tak je, mozna mamka nekdy rekla nebo udelala neco (uplnou blbost pravdepodobne), ktera se ale male dotkla a uz tam nechce. Skoro bych si myslela ze jadro pudla bude v tom "moje mamka se jí občas snaží trošku vychovávat". Vem to z detskeho pohledu, jedna babicka u ktere je casto a jeste ji rozmazluje a druha babicka, kterou zna mene, takze se tam obecne citi mene bezpecne ji jeste k tomu vychovava a je na ni treba trochu prisna. Je to samozrejme spravne ze malou nechce rozmazlovat, ale na druhou stranu prisnost projde spis cloveku ktereho dite duverne zna, takhle z ni muze mit strach a citit se tam nejiste, tak to ventiluje takhle :(
Nezlob se, ale reakce tvoji mamky,ze tam nemáte jezdit, je tedy dost zastřešující, a celkem se nefivim, ze dítě tam nechce, protože babička ji tam chce mít jen za určitých podminek
@soulinka těžká situace, do které ale můžete vnést světlo jen Vy sama. Vy svoji dcerku znáte, Vy si s ní můžete otevřeně promluvit, věřím, že když dítěti ukážete, že Vám může plně důvěřovat a říct i věci, které by Vám nemusely být příjemné a přesto se ho budete snažit pochopit a zároveň mu nebudete říkat, že by něco mělo cítit jinak, tak se dozvíte spoustu informací. Ale tohle je asi o dlouhodobé práci a způsobu komunikace s dítětem. Jen Vy sama víte, jak se k ní chová tchýně a jak Vaše mamka. Když se vžijete do kůže malé, kde byste chtěla být radši? Tam kde byste dostávala příkazy a neustále Vám někdo organizoval Vaši činnost? Nebo tam, kde máte volnost? A pozor - já osobně si myslím, že volnost není jen o rozmazlování, lze dát dítěti volnost a přitom nastavovat určitá pravidla i hranice. Výchova nemusí být jen o příkazech, zákazech, přísnosti. Výchova by podle mě měla být především o lásce, pochopení, přijetí. Ale je to těžké, pokud jsme my sami nic takové nezažili. Zažíváte nezáviděníhodnou situaci, přeji hodně sil a energie, ať se vše začne ubírat tím pravým směrem.
Ja si myslim, ze tchyne nema uplne ciste svedomi. A tvoji mamce se nedivim, ze uz ani nema chut si malou bravat. Poslouchat takove reci porad dokola. To by se zmenilo jen tehdy, kdyby si maminka nechala po hlave skakat od vasi male, jak si to necha tchyne. Jenze to maminka nechce a ja se ji nedivim. Dite ma byt milovano, ale taky maji byt nastaveny pravidla, kam az muze zajit. Tak jsme byli oba s manzelem vychovavani my a tak chceme vychovavat i nase dite. Svagrova sve kluky vychovavala stylem domlouvani a premlouvani, pochopeni a ja nevim co jeste a dneska u nich nema zadnou autoritu. K nam, kdyz prijedou na prazdniny, hodim rezim, ktery prizpusobim nam, dospelym a bez kompromisu se podle nej jede. Funguje to bez odmlouvni a my pak muzeme delat ruzne hry, vylety a kraviny, aby nabyli dojmu, ze je mame taky radi a je fakt, ze k nam jezdi casto, protoze se tesi a chcou. Vyhodu ale mame tu, ze oni jinou tetu, ktera si je brava, nemaji. Takze nemuzou srovnavat. Ale z kraje,kdyz byli mali, meli tendenci neco si postezovat mamince, ale my neslevili 😀
Já myslím, že je to jen chvilkové. Je ještě hodně malá a takhle malé děti mají občas taková období. Když toto babičce řekne, tak by babička měla říci třeba: Tak to jsem smutná, protože já tě mám moc ráda..A více už to nerozebírat. Ono to dceru zanedlouho přejde. Může jí "nemít ráda" jen kvůli hloupostem - např. opravdu proto, že se jí tvá mamka, jak jsi psala, snaží trochu vychovávat a tchýně ne. Tak jestli jí tchýně vše povolí a tvá maminka ne, tak to bych viděla jako hlavní důvod 🙂 Náš Mates v tomto věku zase často někomu říkal, že ho zabije. Nebylo to příjemné, ale nějak jsme se v tom nehrabali a za chvilku to říkat přestal. Když jsem to tu psala na MK, že toto říká, tak mě s ním některé maminky posílaly na psychiatrii 😀 😀 Jsou to jen dočasné dětské móresy... 😅
Děkuji, ja si taky nemyslím, ze je správně, ze se mamka zasekla a už nechce. Pokusím se to s ni nějak řešit, je pravda, ze je nervak a ta naše malá koza to asi vycítila. Ale taky si myslím, ze tchyně nemá úplně čisté svědomí, jelikož od té doby co se Naty narodila, tak si ji hodně usurpuje pro sebe. Nejhorší je, ze to řeším ja, manžel se své matky asi boji a nechce si udělat zle v rodině, tak ji vše schválí a neřeší to( říká tomu předcházení konfliktu). Nikdy jsem netušila, ze výchova děti je tak slozita😗
To je těžký, musíš vědět ty, jaké babičky jsou, jestli by byla tchýně fakt taková potvora, že by jí systematicky naváděla proti tvojí mámě. Každopádně jak už se to píše, taky si myslím, že pokud by byla u tvojí mamky spokojená a cítila se tam dobře nedokázala by jí takhle dlouhodobě odmítat jen proto, že jí to někdo řekl ať to dělá. Děti jsou naše zrcadlo, moje dvouletá dcera má taky o dost raději tchýni než moji mámu a přesně vím proč. I když jí moje máma miluje, neumí to s ní, neví jak si s ní hrát, těžko pro ní vymýšlí zábavu a je taky celkem nervák. Tchýně je pravý opak, věnuje se jí každou vteřinu, kdy jí má, pořád má nápady na hry, učí jí písničky, je trpělivá a nikdy se nerozčiluje. Vím, že to mámu mrzí, kolikrát se i rozbrečí když přijde a ona si myslí, že měla přijít tchýně. Ale nemíchám se do toho, vím, že nikdo nikoho nenavádí (ve dvou letech to ještě ani moc nejde) a dcera prostě vrací podle toho, jak se k ní chovají.
U nas je to podobny, neni teda zas az tak hnusna, ale taky hodne uprednostnuje, ma pradedu a prababicku (manzele) a hodne uprednostnuje dedu , babicka ji ma moc rada ale posloucha me a snazi se byt trochu prisnejsi a deda neposloucha a rozmazluje ji , vzdycky se na nej zlobim, protoze ji furt krmi nejakyma sladkostma , ale niky ho zas kvuli tomu ma moc rada a babicku proto ze se snazi me poslouchat a je prisnejsi tak na to chudak doplaci
u nás dcerka brečela jednu dobu pořád, "babi běž plyč, neci babičku" a podobně - příčinou bylo to, že já odcházím, když babička přijde /= babi hlídala, když jsem navštěvovala lékaře, mám jich dost, sem tam brigádu/ je na mě dost fixovaná a svou zlobu na to, že u ní nebudu obrátila proti ní. Tchyně je rozumná, řekla, že ji to mrzí, ale nic si z toho nedělá, protože to chápe.
Ahoj. Starší dcera taky dost upřednostnuje jednu babičku - tchýni... Je to přesně jak říkáš - může cokoliv, rozmazlujou jí... Moje máma je spíš trošku nervák, je přísnější a i mám pocit, že se jí tak nevěnuje... U nás to tedy není tak hrozné jak u vás, ale taky vidím, jak se Šárce k mojí mámě nechce a s tchýní by byla furt... Radu co s tím moc nemám, jediné co, tak se pokusit si o tom promluvit se všama stranama... Ono je možný, že tchýně něco na tvojí mámu řekla a malá si to obrátila v hlavě... (Šárka jeden čas chodila a říkala tchýni, že jí nemám ráda. Což jsem před ní nikdy neřekla!!! Nevím jak na to přišla - možná to vycítla, ale já se k ní vždycky před dětma chovám slušně, nijak jí před nima nepomlouvám a tak... )