Život se sobcem. Dá v takovém vztahu trvale žít nějak spokojeně?

Prozreni po letech... hele muze byt, ale taky to muze byt nejaky hormonalni vykyv, sezonni deprese atp. Moje mama na to trpi, dycky dvakrat do roka "ji to dojde" a ma pocit, ze je vsechno spatne a vzdycky bylo, ale uplne vsechno od bot, pres manzela, psa, politickou situaci az po zasuvky a kytky na balkone. A za mesic ji to zas prejde.
Ja bych radila spis chvilku pockat, vychladnout, rozmyslet se v jake jste vlastne situaci, co vlasne te zere, co zere manzela, jestli jsou jeho potreby, z kterych "sobecky" neni schopen ustoupit, fakt tak neakceptovatelne, jestli nejake tvoje potreby nejsou uplne zaslapane v prach a nesly by nejak naplnit (at uz se bude manzel tvarit jakkoli)... proste nejist to tak horky. At uz se budes chtit nakonec rozchazet nebo zustat.
Taky mame tri male deti, a jako jo, nekdy je to trochu mezni situace a moje i manzelovo "sobectvi" na sebe narazi neprijemne casto. U nas je rozdil, v tom, ze jsme trochu sobecti oba. Pod vlivem nevyspani a senzorickeho pretizeni jsem ztratila o sobe i o manzelovi lecktere iluze. Proste jsme hodni, kreativni a laskavi lide, dokud po nas zivot nic moc nechce 😅

Pro me je zasadni rozdil, jestli manzel potrebuje "sobecky" hodinu denne o samote a 8 hodin spanku, i kdyz ja to treba nemam, ale on ma pocit, ze bez toho neni s to fungovat. A vim, ze se mi vynasnazi vice ci mene dobrovolne vyjit vstric v mejch potrebach aspon trochu.
Nebo kdyby manzel, jako nekteri se zdejsich diskusi rekl: "musis vyjit s rodicaku, zivit me, satit me a ja si za svuj plat ze zamestnani budu jezdit kazdy vikend s kamosema na ryby, mas deti, bud mi vdecna."
Proste je sobectvi a sobectvi.
Kazdopadne drzim palce, at to u vas dopadne, jak ma a at jste spokojeny, at uz zvlast nebo dohromady.

13 let a 3 mensi deti a najednou je vsechno spatne?? 😀 Jako sorry, ale asi bude chyba jinde.

@pilzzee To víš, že to nebylo najednou. Spíš asi jako, když se vaří žába a najednou je uvařená. Akorát to trvalo pár let. Neříkám, že jsem dokonalá. To v žádném případě. Včera v té debatě poznamenal, že kdyby nebylo rodičovských mohl být finančně někde jinde, takhle nás musel ze svých peněz živit. Děti jsme chtěli oba. To zamrzelo, zvlašť když se nejstarší ozvala zezadu z auta, že místo peněz má je (myšleno děti) a že to je lepší a může být rád, že je má. Tak to mi tak nějak asi otevřelo přivřené oči, které do té doby spoustu věcí přehlížely.

@l_ Chápu, kam tím míříš. Jak píšeš generačně předávané vzorce chování držet hubu a krok a chlap je pán tvorstva. S tím budu muset asi zabojovat, tedy uvědomila jsem si to cca dva tři roky zpátky, od té doby je víc dusno a situací s třecími plochami. Na druhou stranu, nemáme doma žádné násilí, nevysedává po hospodách atd.

@malytlustyhroch díky, asi jak píšes, bude to chtít trochu vychladnout a pak si promluvit. Ono mame teď takové složitější období, to pak možná taky emoce lítají na obou stranách. Zpětně když se ohlédnu jsme k sobě asi úplně neladili nikdy, ale zamilování a růžové brýle dělají své, dokud byla vůle, byla i cesta. Pak se to celé nějak zašmodrchalo.

Obhajoba 'muze byt hur' neni ta spravna.. to.mi rikap.i ex, kterej ze udelal sedou mys, co se bala cokoliv udelat, kamkoliv jit, jakkoliv se projevit.. prootze me postupne o tom vsem.presvedcil.. pak mi svitlo.. a prej proc nicim rodinu, kdyz nas nemlati a ani nepije..
Ale deptal me, nicil me, doma vecne dusno.. absolutne nelituju.. doma hned druhy den klid, holka zmenila chovani, prestala byt tolik nemocna a ja se hrabu nahoru uz 4roky..

A vidis i ty deti maji jasno, ze penize nejsou vse.. a ze tohle rekne pred detma......

Tak rozebirat pred detma, ze nebejt jich tak... je dost blby, to se nedivim, ze te nastval. Tohle se pred zadnejma detma nahlas nerika, natoz pred malejma detma.
Ale zas, koho to ani na vterinu nenapadlo? Miluju je, vsechny jsem je chtela, emocne i racionalne mit tri deti vnimam jako super zivotni uspech. Ale je pravda, ze moje i manzelova kariera by bez nich byla uplne jina. Kdyz pak nekde narazim na to, co mezitim stihli mi spoluzaci, bez deti nebo s jednim, tak mi proste pada brada a klesa sebevedomi. Mozna si pripada trapne, ze nejste tak financne zajisteni jako nekdo v okoli, mozna chtel obhajit, ze by to na jeho miste taky zvladl... nemusi to hned znamenat, ze by deti vymenil za prachy. Nebo jestli je to ted tezky, tak mozna i ma pocit ze by nejradsi vymnenil a utekl. Ale zas to nemusi znamenat, ze to bylo 13 roku pretvarky. Pokud nemate 3 deti omylem, tak zjevne rozhodnuti dat prednost detem udelal. A jestli si nekdy rekne, zda mel tohle vsechno zapotrebi, to bych nebrala jako tak tezky zlocin, i kdyz rict to nahlas pred detmi je bud zoufalstvi nebo neomalenost.

@malytlustyhroch Díky za tvůj názor a nadhled. Možná máš trochu pravdu v tom, že má pocit, že mu něco uteklo. Že mladší bratr cestuje po světě a užívá si, zatímco on v jeho letech už tlačil kočár a že spolužák dělá/má támhleto a ono, ale má teprve teď první dítko. Věřím, že nelituje, že má děti. Sám je chtěl, všechny tři. Nevím, co ho to popadlo tohle řešit v autě. Rozhodně si nemyslím, že to bylo 13 roků přetvářky, ale k ideálu to taky posledních pár let mělo a stále má daleko.

@l_ díky za tvůj příběh, držím palce, ať je ti brzy líp a jsi šťastnější a sama sebou. Chápu, že takový partner jako tvůj ex dokáže srazit ke dnu. U nás to snad až tak není, nebo nemám takový pocit. Spíš nám nejde komunikace a kompromisy. A hlavně ta moje výchova z primární rodiny - držet hubu a krok. 🤦 A když pak chci něco já nějak, tak problém. Než konflikt, tak to vzdám a jdu si někde niterně lízat rány. Na tom budu muset zapracovat.

Mam se dobre... Mam skveleho partnera, co je opravdu partner a tahne me nahoru.. jen nektere veci ma clovek zaryte a tezko se meni.. ale on vse vi a na vsem pracujeme... Na vse jsme dva.. a je to skvele..

Vis co je spatne, to je zaklad.. pak jen otazka co on na to.. a urcite neni cesta sklopit usi a vse vydrzet.. a hlavne mysli.i na ty deti.. ty potrebuji predevsim stastne rodice a je jedno zda v jednom baraku, nebo na dvou adresach..