Ahoj holky, zajímají mě vaše zkušenosti a názory, protože já sama už tomu nerozumím. S manželem jsme spolu 9 let, máme 2,5 letou holčičku a náš vztah byl vždy skvělý. První velké trhliny nastaly po narození malé, kdy jsme hlavně ze začátku byli oba hodně nervózní, nevyspalí a často nevěděli, kudy kam. V poslední době jsme se občas pohádali - většinou to začalo kvůli hlouposti. Z pár vět se ale najednou stalo spoustu hodin křiku, slovního útočení, odcházení a zase vracení se. Vždy jsme to ale dokázali ustát, odpočinuli jsme si z hádek a pak zase fungovali v pohodě dál. Po poslední hádce řekl manžel, že končí. Od té doby mi tvrdí, že vztah se mnou už nechce. Zatímco já brečím, on je ledově klidný. Jako rodina fungujeme - chodíme na procházky, povídáme si, žertujeme s malou; jakmile ale dojde na nás dva, je to divné. Manžel se opět spojil s kamarády, které dlouho neviděl a zdá se, že se ze dne na den rozhodl vyrazit jinou cestou. Je to vůbec možné - v jedné chvíli říkat "miluji tě" a v druhé "už tě nechci"? Zažily jste něco podobného? Jak to dopadlo? Jak a díky čemu jste to zvládly?
@codal Ahoj , jsem na tom úplně stejně jako ty ☹ Byla jsem s manželem 13 let, moje první láska, těžko se s tím vyrovnávám, spíš se s tím nikdy nevyrovnám ... strašně to uvnitř bolí a cítím se hodně prázdná ... nad vodou mě drží jen mí dva kluci (8 a 5 let), pro ně tu musím teď fungovat ... o to víc mě ubíjí, že manžel bydlí teď u svých rodičů a to je přes barák na proti :-/ Stále to nechápu, co se mezi námi stalo ... před rokem jsem chodila k psycholožce do rodinné poradny,myslela jsem si,že už z nejhoršího jsme venku a tu šílenou krizi (která trvala rok) jsme překonali a bude už lépe ... a ono ejhle ... ze dne na den potom manžel řekl, že požádá o rozvod, že se mnou už nechce být, že mě nemiluje atd. atd. Už je to 2 měsíce co s námi nebydlí a mně se chce strašně moc křičet a brečet, moc to bolí, stále ho miluji i přesto, co všechno se teď za poslední dobu mezi námi stalo ☹ Zůstala jsem sama s dvěma malými dětmi v našem vytouženém baráčku s hypotékou ještě na 20 let ... strašně mi to trhá srdce,nedokážu si život bez něho představit 😢 Máme už jen pár dní před rozvodovým řízením a to mě dorazí už úplně ...
@mrnous81 ty máš ještě dvě děti, to je ještě hroší:(, je mi to moc líto... já si taky svůj život bez něj představit nedokážu, byla to má první láska, jedinej chlap v mým životě v podstatě a já teď stojím na úplným začátku..a nechci, nechci zase hledat a doufat, že mě někdo bude mít rád... navíc si sama nejsem jistá, jestli dokážu mít ještě někoho tak moc ráda... dala jsem do toho vztahu úplně všechno a teď nemám nic...
Ahoj tak přesně tohle udělal můj první manžel, moje v té době velká láska, jednoho dne nepřišel domu z práce, tak mu volám, on, že je u své mámy a že už nepřijde, že to nemá cenu, že končí, Byl to pro mě šílenej šok a dostávala sem se z toho rok, dokonce sem i byla jeden čas na lécích, nedokázala sem to pobrat, ta bolest byla šílená, jak kdyby my vyrval srdce 😢 Dnes už jsou rány zhojené a dokonce když se potkáme tak se pozdravíme a i pokecáme... Po třech letech od rozvodu, kdy sem řekla, že už nechci chlapa na vztah, si osud trochu pohrál a já se zamilovala.. Toho úžasnýho človíčka sem si vzala a před deseti měsíci se nám narodil náš chlapeček. ted už je pro mě svět zase růžový. Doufám, že vám dodám trochu síly, že čas je někdy mocný léčitel, ikdyž to ted vůbec nevypadá 😔
@mufinka26 je hezké slyšet, že někdo našel své štěstí znova... děsí mě teď to období, které mě čeká... mám pocit, jakobych ztratila svůj život..nevím, jak ho znova najít, jak začít znovu alespoň trochu normálně fungovat... taky jsem přemýšlela, že si nechám předepsat léky, protože jsem teď pořád hrozně napnutá, propadám záchvatům pláče, nemůžu se soustředti, nemůžu jíst, pracovat, nemůžu na to přestat myslet... je to zatím jen pár dní a já už melu z posledního...
@codal já sem za ten první měsíc strašně zhubla, až si okolí myslelo, že sem nemocná, ale bylo to tím, že sem nemohla ani jíst ani pít, celý noci sem proplakala, bylo to strašný období a mě napadly ty nejhorší věci, v hlavě sem si pořád říkala, proč, co sem udělala špatně ☹ ☹ až ted s nadhledem a odstupem času sem si uvědomila, že to tak asi mělo být. v tu dobu sem si myslela, že pro mě sskončil život, ale měla sem moji dcerušku a díky ní, semmusela jít dál, fungovat.
@mufinka26 Já vím, že jsem mladá, nemám závazky a mám před sebou celý život..ale neumím si po svém boku nikoho jiného představit, nevím jak se odrazit a začít znovu..z mé strany to byla velká láska, milovala jsem každý kousek jeho těla, ráda jsem se s ním smála, ráda jsem s ním trávila čas, bylo mi s ním krásně, bohužel teď vidím, že to zvlášť poslední dobou bylo jednostranné, že on už se se mnou dlouho necítil dobře, jen se přetvařoval...neumím si představit, že někdy něco podobného zažiju s někým jiným, připadá mi to nereálné...mám pocit, že jsem do toho vztahu dala všechno a už nemám co nabídnout... a nedokážu pochopit, kde se stala tak velká chyba..nevím, co se tak moc změnilo, že mě přestal mít rád, že jsem ho přestala bavit...
@codal @mrnous81 Když si čtu to, co prožíváte, přijde mi, jako kdybych se "naši" muži znali a opisovali od sebe 😒 . Mrnous81 - jak to zvládají tvoje děti? Změnilo se jejich chování v souvislostí s touto situací? Pro mě je to tak nová situace, že se cítím v šoku a jen se snažím žít, zvládnout malou a plakat čím dál méně.
Milá codal, odpověď na tvojí otázku je možná přesně to, co píšeš, podle mě si ho měla až moc ráda a až moc si se snažila....vím, že je to naprostý paradox, když si někoho vezmeš, tak proč by si ho neměla mít ráda až do morku svého srdce. Ale v tom to právě asi je.....měl možná v tobě moc velkou jistotu, žádná nejistota......stereotyp, stále všechno stejné, stejná cesta do práce, stejný byt, stejná žena, která je přesně tam, kde jí on čekal....něco jako skříň, kterou máš doma....stále víš, že tam je, čeká na jednom místě.....vždycky si tady byla pro něj....dokonce jsi byla ochotná mu odpustit i to, že si vzal svojí milenku na Vaše společné území. Teď se nenazlob, ale trochu si za to můžeš sama......mě se stalo něco podobného......načapala jsem naší společnou známou s mým exmanželem v naší posteli v našem domě......vytáhla jsem jí doslova za vlasy nahou z postele a vyhodila ven z baráku na ulici nahou.....manžela jsem se zeptala "Líbilo se ti to??", on vyděšeně řekl ano, tak jsem řekla OK, tak zaplať, dáš 100 Kč....dal, 100Kč jsem mu nechala zasklít a ten obrázek jsem mu věnovala s rozvodovýma papírama se slovy.....to šukání tě stálo 100 Kč a rozvod........dneska jsme rozvedený a zřejmě přijde o o dům, který nadevše miluje....nemá totiž na vyplacení,......já jsem šťastně zamilovaná a vím, že život nezačíná ani nekončí s jedním člověkem.,....tvoje budoucnost není on ale TY.....koukej se sebrat a připravit na novou lásku.....starej se o sebe, rozděl majetek a pryč od někoho, kdo má rád jen sám sebe a nedokázal respektovat ani vaše společné území.
@mufinka26 Díky za naději! Vím, že s odstupem let bolest přebolí a všechno se bude zdát s větší lehkostí než dnes... Je skvělé, že se ti povedlo po tom všem potkat muže, díky kterému věříš zase v lásku. Sama jsem v tuto chvíli plná vzpomínek na včerejšek a dívat se dopředu mi zatím moc nejde. Kdybych byla sama, možná někam odjedu, ale malá mi dává důvod žít a hledat sílu sama v sobě. Někdy, zvlášť večer, je to ale tak těžké...
Těžké to bude........ale každým dnem to bude lepší a lepší.......tohle se stalo a ještě stane mnohým z nás.....nikdo to nevíme dopředu, ale každý máme na tomhle světě jenom jednu šanci žít a nikdo nemá právo nám tu šanci zkracovat a ztrpčovat........
@safrana -zažila jsem to .Rozešli jsme se ze dne na den :( Malej měl v té době rok.Bolelo to hodně a občas i pořád zabolí ..kor když už má novou rodinu,ale vycházímespolu ted dobře 🙂 O synka má zájem,se mnou taky komunikuje .
Přeji ať se to u Vás u rovná !! 🙂
PS :u nás už to asi nešlo..trochu už tam figurovala jiná :(
@codal Mám pocit, že se právě teď oba nacházíme v bodě nula. Občas se mi zdá, že začínám žít na druhý pokus - jinak přemýšlet, jinak se dívat na situace, jinak mluvit. Je to šílené období, ale na druhou stranu se učím věřit víc v sama sebe. Dřív jsem se upínala na partnera, což teď nemám šanci. Ale, lhala bych, kdybych tvrdila, že nemám chvíle, kdy břečím, propadám panice a chci do celého světa vykřičet, jak mi ublížil 😔. Držím palce, aby se u tebe to špatné příliš dlouho neprotahovalo, protože tě to jen zbytečně zbaví spoustu sil, které potřebuješ do budoucna ☹
@jakoubka Je šílené vědět, že tohle se opravdu děje tolika ženám a hlavně maminkám s malými dětmi. Je mi z toho smutno ☹ . Sama nevím, jestli u manžela neexistuje někdo další (názor kamaráda nebo nějaké ženy), kdo dopomohl k finálnímu rozhodnutí. Každopádně se snažím držet se dobré nálady a užívat si život hlavně s malou. Co bude za týden nebo měsíc, teď vážně nevím. Ale moc děkuji za slova podpory. 🙂
Hlavně žádný ponižování a doprošování.......a co je nejdůležitější, hlavně žádné zamilované pohledy....narovnej hrdě hlavu a koukej mu naservírovat svoje podmínky.....on porušil to co Ti jednou slíbil, tak mysli na to, že budeš potřebovat peníze aby si se mohla postavit na vlastní nohy.........jednoduše řečeno bič a pryč....
Ahoj,nemůžu říct,jestli prožívám to samý,co teď ty,ale s přítelem žijeme už skoro 2 roky ve společný domácnosti a máme spolu půl ročního chlapečka.Skoro ty dva roky neděláme pomalu nic jinýho,než se hádáme,shazujeme se,sprostě si nadáváme..pak je to třeba 14 dní nebo týden ok a zase to začne nanovo..myslím,že přítel už mě ani nemiluje.Sice spolu spíme,ale já už na to nemám kolikrát ani náladu,protože jsem i unavená z celodenního fungování s malým a s domácností..je to mezi náma opravdu mizerný a já přemýšlím,že se odstěhuju.Mám kam,ale zase nechci brát malýmu tátu.Protože přítel řekl,že jestli se odstěhuju,tak malýho zřejmě nebude chtět vídat a já chci,aby malej tátu měl..aby o něm věděl..a ani nevím,jak bych to řekla jeho rodičům,se kterýma bydlíme,protože s nima vycházím fakt dobře a malýho zbožňujou.Já myslím,že tušeji,co se tady děje,ale nedokážu jim prostě říct,že odtud chci jít a sbalit se a prostě zmizet,by bylo nefér.Přeju ti,ať se to dá nějak do kupy a věřím,že to časem přebolí..i já sama si ale myslím,že by bylo těžký odejít..už jen proto,že jsme spolu skoro 4 roky a máme něco zažitýho..
@safrana napsal mi, že se mnou chce mluvit o bydlení, protože to, co navrhoval (bydlení u rodičů), mu prý nevchází..já jsem volala tchýni a on se jich vlastně ani neptal, jen jim řekl, že je to mezi náma špatný a že ode mě chce odejít, ale neřekl jim kam a asi čekal, že mu to sami nabídnou...ale tak se nestalo...on si prostě asi myslí, že to někdo vyřeší za něj a budou ho prosit, ať se k nim nastěhuje, nechápu... jsem zvdavá, co mi hodlá říct...jestli si myslí, že s ním budu bydlet jako spolubydlící (to už mi i navrhl), tak to fak nedám... pokud se rodičům neozve a nebude tam k nim chtít jit (což i chápu, že se mu tam nechce), tak mu řeknu, že si náš byt budu platit sama, bez jeho pomoci (snad to nějak zvládnu) a ať si za ty "ušetřený" peníze rychle najde podnájem... on ze svého platu si bohužel nemůže dovolit plati náš byt i ten podnájem, teď je to prostě o penezích:(... to je prostě šílený:(...
Promiň, jestli mu to nevychází, tak to si měl rozmyslet dřív než někomu cizímu začal lézt do kalhotek....vůbec neřeš kde bude, jak to on bude mít a jestli na to bude mít......
@lucylama trosku divny,ze by nechtel vidat maleho 😖 tak pokud ma o nej takovejhle zajem, tak bych opravdu radeji sla pryc
@lucylama Ahoj, v mnoha věcech mi připomínají vaše hádky ty naše. Jak to zatím skončilo, sama víš ☹. Každopádně manžel nikdy neřekl, že by nechtěl vidět malou. To mi od toho tvého přijde jako sprosté vydírání 😒 . Přece i pro malého to není lehké, když se jeho rodiče hádají - vím to z vlastní zkušenosti. Možná bych o tom s jeho rodiči mluvila - o tom, co se u vás děje. Sama poznávám, že když člověk vyleze z ulity a začne mluvit o svých problémech, přijde najednou pomoc ze stran, odkud bych to ani nečekala.
@codal Z toho, co píšeš, mi přijde, že kličkuje jako zajíc :-/. Dočasné společné bydlení řeším já, protože máme malou, ale kdybychom byli jen my dva, jdu rychle pryč. Vidím totiž, jak mi každý pohled na něj připomene to, co mi řekl a kolik slz jsem kvůli němu proplakala. Věř, že sama budeš mnohem svobodnější a rychleji zase začneš věřit v lásku.
@codal a neni to tak nahodou spis jeho problem nez Tvuj, co s nim bude? Prestan nad tim premyslet, co on a co on. Mysli na sebe. Uvedomit si mel vse predtim a at se rozhodl jak se rozhodl, ma si nest sam zodpovedne veskere dusledky a i prip. nasledky.
@andreeemac to velmi pekne a ze zivota napsala.
Hele codal, přestaň ho litovat, on na Tebe taky vůbec nemyslel když si vzal do Vaší společné postele svojí "kamarádku", nebo si snad myslíš, že si říkal jako ty....no, ale ona bude pak zmatená jako dítě.....hovno.....myslel jenom na sebe....tak to začni dělat stejně nebo se z toho zblázníš...
@safrana prožívám něco podobného, manžel mě před pár dny řekl, že mě nemiluje a odchází. měli jsme nějaké problémy, ale já jsem měla pocit, že jsem na nich zapracovali a že se to lepší. Trávili jsme spolu čas, říkal mi, že mě miluje a najednou je to všechno pryč. Odchází... On dlouho spoustu věcí držel v sobě a teď asi přetekl pohár a on se rozhodl začín znova, beze mě, bez závazků.. chce si užívat volnosti, dělat si co chce, aniž by se komukoliv zpovídal... a já jsem nešťastná, protože ho dál miluju...