Ráda bych slyšela někoho názor na moji situaci ohledně přítele. Jsme spolu 2 roky, máme malé dítě(7m). Bohužel má problém s extrémní žárlivostí. Příklad: když jdu s kámoškou ven, hned se mě pak vyptává, jestli jsme se o někom bavily( o chlapech). Když mi napíše sms, kde zmiňuje nějakého svého kamaráda, nemusím ho ani znát, už je oheň na střeše. Já sama se nesmím bavit se žádnýma klukama, ikdyž tu potřebu nemám. Ale když jsem pracovala před mateřskou s kolegama opačného pohlaví, kdykoliv jsem přišla domů, začal se vyptávat, jestli jsem se s nima bavila, i kdyby to bylo jen pracovní. To jsme se taky pohádali, když jsem mu řekla, že pracovně odpovídat musím, když to byl navíc třeba vedoucí. Nemůžu mít facebook, instagram máme teda společnej, abych si s někým náhodou nepsala. Když bych ráda jela za kámoškou, která bydlí 70km daleko, řekne, proč nepřijede ona sem, bůhví koho bych tam potkala, přitom ve vesnici, kde teď bydlí nikoho neznám. Furt mi vykládá, že pokud mi napíše nějakej kluk, že ho zabije. A tak dále. Je toho hodně. Každopádně, při každé takové hádce mu řeknu, že je psychopat, že se má jít léčit. Jeho odpověď, že ví, že si to uvědomuje, ale že k psychologovi nepůjde. Ano byl takovej občas i před těhu, naivně jsem si myslela, že to bude teď s dítětem jiný, ale moc se to nezměnilo. Začínám cítit, že se ten vztah rozpadá, protože mě omezuje. Mám ho ráda, ale nejsem si jistá tím, jestli ho ještě miluju. Možná určitým způsobem asi ještě ano, ale tohle snášet celej život přece nejde. I kdybych chtěla odejít, tak nemám kam. U našich to nejde. Finančně zajištěná taky nejsem. Co byste dělali na mém místě. Přesvědčit na léčbu nebo odejít? Případně jak přesvědčit, když ho ani jeho máma nepřesvědčí.
A nebude zanaset náhodou on někde? Tohle často dělají většinou profesionální kure*nici, aby umlceli vlastní svědomí.
@orisek56 Ne to ne, po práci jde hned domů a pak jsme jen spolu, za kámošema taky moc nechodí, spíš oni k nám. On totiž nepije, takže do hospody nechodí a jeho kámoši taky ne. Takže to určitě nemá jak zahýbat.
Byla jsem ve stejnem vztahu asi cca 3roky a hodne tezko jsem od takoveho psychopata odesla! Ani me nepoustel vychazet pomalu z domu,jak se to zacalo stupnovat. Musela jsem chodit porad se stejnyma oblecenima cely tyden a jen nejake osupane po jeho tete!!! No psychopat! Pak vygradovalo,ze jsem se ani s rodicma bavit nemohla, i na ne zacal zarlit.
Pryc od takove psychopata! Opravdu pryc! Bude se to stupnovat! Opravdu,ver mi!
Kdybys vedela,jak mi rodice pomohli odejit jak ja jsem zacala dYchat a byl uplne svobodna ? No to se neda popsat jaka je to uleva!
Odejdi, opravdu! Toto bude jeste horsi!
Vždycky, když tady čtu anonymní příspěvky, jak má někdo děti a partnera na dvě věci, tak si říkám dvě věci. 1) To ty holky nemají žádnou sebeúctu, že zůstávali s takovým pitomce a ještě si s ním pořídili dítě 2) Prosím, buď troll, protože tohle je úplně na palici.
Žárlivce nezměníš, problém má on ne ty. Já bych s nikým, kdo mě omezuje nezůstala ani 5 minut.
To je vtip? Takovýho vola doma mít? Můj ex byl žárivý a vadilo mi to, tohle je fakt nemoc. Nemůže ti přeci říkat, že se nesmíš bavit v práci s lidma, to fakt není normální. Dělala bych všechno proto, abych odešla. Chceš aby tvé dítě vyrůstalo v rodině, kde tě bude chlap zamykat doma, aby jsi náhodou někoho nepotkala na ulici a dávat to za příklad, že je to takto normální? Chorobná žárlivost je nemoc a PS znám takový případ, kdy manžel nakazoval manželce co má a co nemůže nosit, aby se za ní náhodou nějaký chlap neohlídnul, nikam jí nepouštěl a sám přitom spal kde s kym - jak se říká podle sebe soudim tebe. Buď nemá čisté svědomí nebo je nemocný. Pokud to nechce řešit ber rychle nohy na ramena. Bude jen hůř, když už teď ti rozkazuje co můžeš a nemůžeš. Jsi dospělá osoba ...
@stef9328 Tak tohle je uz fakt mazec. Problem je, že nasi bydlí v malém domě, kam bych se už s dítětem nevešla, když je tam i segra a na vikendy bratr. Navic u nasich je ted taky blba situace, ze to graduje k rozvodu. Po financni strance je to taky naprd, že by mi pomohli. Ted jsme s pritelem v najmu, kde smlouva je psana na me, takze jen tak odejit nemuzu. Nemam jistotu, ze by nevznikl nejaky dluh. Leda zkusit zazadat o obecni byt, ale to taky je na dýl.
A jaký je problém zanaset třeba přímo v práci?
@orisek56 tam jsou starý rašple. Jemu je 21. A do prace nekdy za ním chodím primo dovnitr v pracovni dobe a jsem tam s nim, takze vim, kdo tam dela.
Ségra být u rodičů může a ty ne? Ví tvoji rodiče, co máš doma za peklo?
O psychologovi mu řekni ne v hádce, ale při příjemné situaci - jak by se mu lip žilo, jak tobě, posililo by váš vztah, že to vnímáš jako problém.. Ale ne neřešitelný.
@levandule_k tak segre je 16, chodi do skoly. A ja popravde ani u nasich moc byt nechci. Kdyby byl vetsi barak a mela pro sebe a syna svuj pokoj, tak treba ano, ale v tyhle situaci, co tam je by to neslo
Ahoj, urcite odejdi, je to magor. Bude se to stupnovat a pridaji se i facky, rany pesti, kopance. Zkus si najit spolubydleni.
Spíš bych řekla, že ho ještě obhajuješ. Když jsi si jistá, že tě rozhodně nepodvádí 🤦♀️ to by jsi s ním musela být 24/7 a to i na záchodě, pardon. Když chlap chce, vždy si na to najde čas
O mým ex jsem si taky myslela, že mě nepodvádí, opravoval auta, a v těch špinavých montérkách chodil rovnou do hospody. Tak jsem si taky říkala, kdo by ho takhle chtěl. No a když jsme se rozešli, tak jsem se dozvěděla, že mě podváděl v době, kdy jsem čekala syna. A taky mě pořád obviňoval, že ho určitě podvádim, a přitom sám měl máslo na hlavě.
A to že od něj nemůžeš odejít jsou jen výmluvy. Já s 2 dětmi, v té době jim bylo 10 a 8, takže oba školou povinní, jsme odešli k mojí mámě, do malého bytu, kde jsem měla s dětmi malý pokojíček. Odešla jsem v době, kdy jsem byla bez práce a ani ty peníze jsem neměla, máma mi moc finančně pomoct nemohla, ještě jsem ji musela přispívat na domácnost. Ale prostě jsem to nějak zvládla, když jsem svůj život chtěla změnit. Všechno jde, když se chce.
No máš doma pořádnýho magora :D
Uff, to je teda pěknej psychopat ☹ Tohle začni okamžitě řešit a chystej si ústupovou cestu. Od něj bezpomínečně požaduj léčbu, pokud nenastoupí, uteč. Ty mu ukazuješ SMS? A vyprávíš mu, co ti vypráví kámoška? Přistupuješ na jeho podmínky? Pokud ano, nic se nezlepší, bude to pořád jenom horší a z tebe se stane nesvéprávný vězeň.
Tak to jsem netušila, že ségře je jen 16. Stejně bys jim to měla říct, co zažíváš. Jeho teror se bude stupňovat, dneska má facebook skoro každý, ne že by to byla nějaká výhra tam trávit čas, ale tím, že ti ho zakázal, tak tě pěkně odřezává od světa.
@orisek56 nebo prostě v pracovní době 🙂 ani to nemusí být kolegyne. Také mi připadá, že takto úplně extrémně žarlivi lidé, většinou nemají absolutně žádný problém, sami podvadet.
K autorce, jsi mlada a zdravá. Zvládneš se postarat o sebe i o dítě. Pokud se chlap nechce léčit, váš syn v něm bude mít hodně špatný vzor. Málokdy tohle píšu, protože situace tu je vždy popsána jen z jedné strany, ale podle toho co jsi zde uvedla, to je hodně zlé.
Nehledej důvody proč to nejde řešit, hledej možnosti, jak ano (v nejhorším jsou zde azylove domy pro maminky s dětmi, potkas tam jiné, ve stejné situaci a pro začátek ti mohou pomoci).
Jen malá rada - byť to někdy logicky pro ženskou vypadá jako nejsnazší řešení, tak i pokud bys měla možnost, tak se v budoucnu od partnera nestehuj rovnou k jinému - většinou to v tomto období bývá z blata do louže (píšu to, protože zrovna tak dopadla teď jedna moje hodně hodně blízká osoba)
🍀🍀
Nepomůžu, situace je zapeklitá. Odešla bych, našla si garsonku, vyběhala příspěvek na bydlení, našla přivýdělek, něco, co jde dělat z domu nebo třeba úklid, kam můžeš teoreticky vzít takhle malé dítě i sebou. Ohledně přesvědčování na léčbu. Nepřesvědčíš a i když ho tam ultimátem dotlačíš, bude to k ničemu. U každého psychického problému platí, že se musí chtít léčit ten dotyčný (pokud se nebavíme o extrémních případech, kdy je soudně nařízená léčba). Proto se i každý psycholog, psychiatr ptá, jestli jsi přišel sám dobrovolně, nebo tě někdo dotlačil. Dokud sám nevnímá problém a nechce na něm pracovat, nemá to smysl.
@elencze On právě problém vnímá, furt když se mi pak omlouvá, tak říká, že nechce být takovej, že ví, že mě kvůli tomu jednou ztratí atd. A to je nejvíc na palici, že ví, že má problém, ale už se mu nechce jít někam tohle vykládat k psychologovi. Asi prostě hodit nůž na krk a pokud ani po tom se nerozhoupe, tak odejit.
Ty jo. To je slusnej kontrolor. No, ja bych mu dala ultimatum, ze pokud te neprestane kontrolovat, zpovidat a zakazovat komunikovat s muzi, tak ze koncis. Propocitala bych si penize, poptala se na davky, spocitala si alimenty ( a jestli bude platit nebude) a pak bych tohle vytahla. A hlavne pocitej s tim, ze jestli se s nim rozejdes, tak to bude jeste horsi. Mozna bych se sla nekam poptat, co delat kdyby zacal psychovat jeste vic. Zkratka se pripravit. Ale ja osobne bych v tom nedokazala zit, jak ty pises, to proste nejde.
Tak ono, kdyby tam nehodil tu litost jakej je blbec, tak uz jsi asi od nej odesla davno, ne?.-)
Odejit co nejrychleji. Mamka nakonec s nasim otcem( uplne stejne co popisujes) byla 20 let. Az po rozvodu zacala zit.
Podle sebe soudím sebe tak bych si asi prověřila jeho co ho vede k tak chorobné žárlivosti
Upřímně? Já už bych ho poslala do prd***. Takovýho volá bych tak chtěla mít doma a ještě s dítětem.