Nikdy by mě nenapadlo, že se mi to stane..navíc jsem opravdu velký odpůrce nevěry. Ale srdce teď všechno cítí jinak...jde o to, že žiju relativně poklidné manželství, ve kterém mi nic nechybí. Sem tam se objeví mráček a právě při jednom takovém období, které trvalo delší dobu, se někdo objevil. Podotýkám jen si píšeme, trvá to už delší dobu a já si najednou začala uvědomovat, že to psaní pro mě znamená mnohem víc, než jsem si myslela. Lze se vůbec takto zamilovat, když jsem vlastně daného člověka nikdy naživo neviděla. Setkání bylo v plánu, ale já ho vždycky zazdím, protože se ve mě probudí mé zodpovědnější já. Ale v takovém tom opojení jsem odhodlaná se setkat. Byla jste některá v podobně situaci? K tomu setkání mě to strašně táhne, ale pak si říkám, až k tomu dojde a manžel se to nedej bože dozví, bude konec všeho toho co jsme spolu vybudovali. Jak se v téhle fázi "odmilovat"?
Ano, prošla jsem si tím. Není to láska, jsou to hormony. Řešením je přerušení kontaktu, jinak se budeš jen trápit. Věrnost je tvoje rozhodnutí, nic víc.
Přerušit kontakt. Tohle by nedopadlo dobře a nestojí to za to, pokud je u vas jinak vše v pohodě.
Nestoji to za to, prerus kontakt. Motylci v brise, hormony, opojeni, nic trvaleho, ale dokaze to znicit vsechno co mas
Nedělej hovadiny a přestaň s tím. Ono je dost možné, že po schůzce s ním bys zjistila, že je to debil a zamilovanost by zmizela, ale mohla bys ještě před tím stihnout udělat průser.
Zničíš si fungující rodinu, nestojí to za to.
Zjisti co Ti v manželství chybí? Co má ten druhý, co tvuj muž ne? To ze Ti pise krásné ráno, jak se mas princezno? A dalsi mila slova? Pak promluv s muzem a pracujte na tom, aby ti milá slova psal on. Muj ex byl citový neandrtálec a zamilovávala jsem se do kde koho... Až jsem si s jednim psala tak dlouho až jsem se rozvedla a vzala si ho ❤ Holt ten neandrtálec (kdyz pominu ze nam v manzelstvi fungoval snad jen sex), mi nebyl ani po navstevach v manzelske poradne dát to co ve vztahu potrebuju... Muj muz má mnoho much velikosti masařek, ale nemam absolutně potřebu si s kymkoliv jinym psát a to ani ve chvili kdy jsem balila kufr,, ze ho opustim (kvuli tem masařkám). On ty motýlky v břiše dokáže probudit i po třech letech, to neandrtálec nezvládl a ani nemel zájem ani po roce 🙄
Zamilovaná můžeš být maximálně tak do představy o tom druhém. Je to přirozené. Pokud dojde na setkání, bude Ti to připadat super už jen proto, že je to prostě jiné a nové. Pokud jsou ve stávajícím vztahu děti, tak je to kapitola sama pro sebe. Moje máma nás v přesně takové situaci opustila. Bude to ve mně nadosmrti v každé roli, nejvíc v té rodičovské. Pokud tam stále jsou city k manželovi, pracovala bych na jejich posílení..
Nemiluješ muže se kterým si píšeš, miluješ ten pocit jak se při tom cítíš. Možná ti ten pocit zamilovanosti chybí, protože on po čase vždycky opadne ( je to chemická reakce v mozku, kterou tělo nemůže udržovat navždy nonstop). Pokud ale svého muže miluješ ( láska a zamilovanost je rozdíl) pak věř že tvůj manžel je ta správná volba.
Víš ani jste se v reálu neviděli, nevíš jestli ti bude vonět a bude chemie, nevíš jak reaguje na každodenní situace v reálném čase tady a teď. Něco jiného je si psát, něco jiného je skutečné chování, pozornost, spontaneita atp.
Je pravděpodobné že si do pana neznámého projektuješ některá svá třeba nevyplněná očekávání, co ti chybí v reálném vztahu atp. Jde o FANTAZIE. Touhy po něčem jiném. Po změně možná...
Nevím. Můžeš se v tom pitvat a klást si otázky a třeba se dobereš co je prvotní příčinou, co zástupnou atp..proč to děláš, co ti to dává, co ti to bere atp. atp.
Nebo to můžeš nechat plavat a nevěnovat tomu energii.
Nebo v tom můžeš pokračovat.
Trošku jsem jednu dobu zklouzávala do něčeho podobného. Ale pak jsem to vnitřně utnula. To je holt život. Takových zajímavých lidí se prostě v životě objeví. Ale já si zvolila jednoho mužskýho. Toho respektuju, vážím si ho, miluju ho. A svý fantazie i energii chci dávat jemu.
Jde o zkoušku vyzrálosti i charakteru. A nebo máš o svém současném vztahu pochyby a tohle je toho znamení?
Přesně větu "a co ti ve vztahu s manželem chybí co dává ten druhý?" jsem chtěla napsat taky 😁
Není to 0 tom se odmilovat a dokonce ani radši přerušit kontakt, ale s laskavosti a respektem k sobě i manželovi zapracovat na vztahu s manželem. A být vděčná tomu druhému hlavně za to, že Ti na chvilku ty potřeby doplnil a uvidíš na tom, co Ti chybí. A je to fakt o Tvých potřebách, myslím, že je skoro jedno kdo je ten druhý (aspoň tedy teoreticky, nevím co si píšete a tak). Prostě opravit manželství pokud to jde, nebo odejít bez ohledu na kohokoli dalšího pokud opravit nejde
Doporučím přečíst si knihu Pět Jazyků Lásky
Autor Gary Chapman, možná ti otevře oči, čím si procházíš a začneš víc bojovat, aby si ty motýlky v břiše měla opět se svým manželem 😉 Dostala jsem ji od své kamarádky, není dlouhá, je pěkně psaná a některé věci z ní ráda praktikuji. Tak držím palce se "odmilovat " a nezničit něco, co zřejmě funguje.
Psaní je jen iluze blízkosti. V realitě při setkání bys naopak třeba měla hned jasno, že to není to, co sis v hlavě vytvořila.
Jestli mas jinak spokojene manzelstvi, tak bych si s panem neznamym hned prestala psat, muzes to uplne znicit. Kazde takove zacatky, kdy si clovek s nekym pise, ma motylky v brise apod, ale v realu je to pak po case vetsinou jinak a muzes opravdu hodne litovat.