Zájmy dítěte versus psychická pohoda matky. Zůstat, nebo odejít?
Ahoj holky. Trochu se za celou situaci stydím, ale říkám si, že asi zdaleka nejsem jediná, kdo něco podobného řeší. Proto bych chtěla poprosit o vaše rady, zkušenosti. Jsme spolu s přítelem 7 let, máme 3leté dítě. Poslední dobou čím dál víc uvažuji nad tím, že od něj odejdu. Důvodem jsou jeho neustálé nadávky a urážky. Střídají se lepší a horší období. Pokud držím hubu a krok, tak je vše v pohodě. Pokud s něčím nesouhlasím (ať už se to týká čehokoliv - péče o dítě, dovolená, finance..), tak jsem hned blbá kráva, co je úplně mimo atd. (to je ještě ta nejslušnější varianta). Já jsem člověk, co si raději s lidmi všechno vyříká a vyjasní, ale s partnerem jsem už teď sklouzla k tomu, že jen tupě přikyvuju jak ovce, vše mu odsouhlasím a nechci vyvolávat konflikty. Už vůbec ne před dítětem. Ale víte, jak to je: "Kdo chce psa bít..." Navíc teď se nepohodl s mým bratrem a jeho rodinou a řekl, že k nám už nikdy v životě nesmí. Přitom ví, jak blízký spolu máme vztah a jak moc mě tohle raní. Šlo o naprostou prkotinu, všichni zúčastnění se tomu zasmáli, jen partner se strašně urazil. Byt, ve kterém žijeme, je jeho, a on mi určuje, koho a kdy si můžu pozvat na návštěvu. Na druhou stranu ale musím napsat, že je skvělý otec, k dítěti se chová moc hezky a věnuje se mu. Nedokážu si představit, že bych ho připravila o otce. Ale co já? Už jsem opravdu psychicky na dně. Nikdy jsem neměla nízké sebevědomí, vždy jsem byla úspěšná v práci, předtím ve škole, vystudovala jsem dvě VŠ s vyznamenáním, chlapi se za mnou otáčejí. Ale teď si díky partnerovi připadám jak největší debil na světě. Navenek vypadáme jako super rodinka, partner je úspěšný manažer, máme spoustu přátel. Nikdo by tohle do nás neřekl a ani to nikdo neví. Přesně, jak to většinou bývá. Je mi 34. Ráda bych měla třeba ještě někdy jedno dítě a je mi jasné, že je nejvyšší čas...
S jeho prací to určitě také souvisí, je dlouhodobě nespokojen a chtěl by změnu. V práci jsou na něj kladeny velké nároky a jeho to stresuje, navenek to samozřejmě nepřizná, ale vnitřně ho to strasně ničí. Nad psychologem uvažuji, beru to jako takovou poslední záchrannou možnost. Přítel by tam určitě nešel, musela bych já sama. Doma s dítětem nejsem, už skoro 2 roky pracuji na částečný úvazek. To je moje jediná pomoc, alespoň v práci přijdu na jiné myšlenky a minimálně tam si nepřipadám jak debil. No a s tím, že pracovat se musí na obou stranách, to je mi jasné, ale chci pořád bohužel jen já. Při poslední hádce jsem se partnera už i zeptala, jestli by chtěl, abych odešla. Řekl, že ne. Ale vůbec nic nedělá pro to, aby náš vztah zase dal dohromady ☹
bacha, ať nedopadneš jak Dana Morávková v ordinaci. To že má problémy neznamená, že mu budeš dělat hromosvod.
@xa_ssa Na řešení problémů musí být vždycky 2. Jinak to nikam nevede. Udělej všechno, aby sis byla jistá, že jsi se snažila rodinu zachránit. Zajdi do manželské, poradny, za psychologem, řekni partnerovi, že mu toto nemůžeš tolerovat a jestli se nezmění, že odejdeš.....nebo cokoliv, co tě napadne. Ale pokud se on nezačne taky snažit, tak se tvoje situace asi nezlepší. Pro dceru tento vzor vztahů taky není nejlepší. Držím palce, aby si manžel uvědomil, co v životě je na prvním místě.
S jídlem roste chuť. Dovolila jsi mu, aby se k tobě choval nevhodně, prochází mu to a přitvrzuje. Myslím, že pokud to neutněš ty sama, bude se situace jen zhoršovat. Až si nakonec sama o sobě budeš myslet, že jsi ta blbá kráva.
Asi už ti dost snížil seběvědomí. Musíš mu jasně ukázat, že takhle to nebude. Ž si jeho žena, né nějaká .... co na ní bude řvát. Možná bych ho i nahrála na mobil, možná si ani neuvědomuje, jak se hnusně k tobě chová. S tím bratrem bych mu rovnou řekla, že ani omylem. Maximálně, že mu vyjdu vstříc a bratra si budu zvát, když nebude doma. Nebo mu dopředu oznámit, kdy přijde, at si může najít náhradní program. A teda vyhrožovat mi tím, že bydlím u něj, tak rychle bydlím jinde.
Říkat ženě jakékoliv, že je blbá kráva mi přijde dost hrozný!! Natož ženě, která mu porodila dítě!! A zakazovat a prikazovat kdo k vám kdy smí nebo nesmí přijít je další věc totálně za hranou!! Takhle se choval vždycky?? 😳 Kde je nějaký respekt a úcta k tomu druhému?? Já bych s ním nebyla! To, že se s ním ty rozejdes neznamená, že vaše dítě přijde o tátu přeci 🙂
No takhle....dite je jako houba a vse co kolem vidi,slysi a citi se mu vsakuje do hlavinky a vytvari vzorce chovani.To jak se k tobe ted chlap chova vase dite vnima.Chces aby se tak chovalo k tobe taky?...
Dupni si...bud to zacne s tebou resit nebo jdete od sebe.Nenech se nicit.
myslim, ze uz v te tve otazce je svym zpusobem odpoved, kterou uz sama vis... jen potrebujes nejaky impulz to uskutecnit🙂 posledni zachranu bych zkusila spolecneho psychologa nebo poradnu, ne pro tebe ale opravdu pro oba spolecne! preji dost sil!
@xa_ssa Podívej se na Sedmilhářky.
ahoj jsi silná a statečná žena, když máš tyto myšlenky ❤ můj názor je takový, že jestli to cítíš tak, že chceš odejít tak odejdi. Píšeš, že je to skvělý otec... ale neměl by jít příkladem a chovat se k tobě jako k partnerce? Uvědomuješ si, že to dítě tohle vnímá a cítí... a dává si do života tento obrázek jako vzor pro partnerství. Navíc bys mu otce nevzala, rozvodem to nekončí. Dohodne se péče a tatínek to bude vždy. Dle mého názoru vhodné a na místě. Vůbec se nedivím jak se cítíš, když máš u sebe partnera, který takto s tebou jedná to nízké sebevědomí by měl úplně každý. Ale věz, že až to ukončíš začneš se cítit lépe a sebevědomí narůstá. Ohlédneš se vydechneš si a pak se budeš i smát jen tak, že máš klid. Přeji ti aby jsi byla i nadále silná, odhodlaná a aby jsi šla za hlasem svého srdce.🌹
A kdyz ti rekne, ze jsi blba krava, co mu na to reknes? Kdyz mu reknes ''Takhle se mnou nikdo mluvit nebude'', jak reaguje? Me prijde horsi pred ditetem mlcet a ukazovat mu, ze s tebou muze takhle tatinek mluvit... pak ti jednoho dne dite rekne ''Mami, jsi blba krava''...
Nemusis vyvolavat hadky, ale proste mu rict ''Takhle se mnou mluvit nebudes'', ''Ano, mam jiny nazor nez ty, to ze me kravu nedela''... ''Az se uklidnis, tak si o tom promluvime'' atd... Pokud se mu postavis a on svoje agresivni tendence vyeskaluje, tak potom ano, odejdi, protoze s takovym clovekem nic nezmuzes. Ale je malinka nadeje, ze se chytne za nos a tyhle sebevedomy zensky si zacne vazit.
Proste lidi se k nam chovaji tak, jak my jim to dovolime.. nedovol mu se k tobe takto chovat a pokud to bleskurychle nepochopi, tak fakt odejdi, protoze dite tohle doma vidi a lepsi zadnyho tatinka nez takovyho.
@xa_ssa Ahoj, holky ti tu radí dobře, já jen dodám (ze zkušeností) - on je zatím skvělým otcem proto, že dítko je malé a drží pusu. Jakmile začne mít vlastní názor na věc, tak je velká pravděpodobnost, že se od něj setká se stejným chováním, jako ty ☹ Tenhle typ mužů potřebuje být šéf všude, potřebuje, aby velel a ostatní k němu vzhlíželi. Malé dítě to zatím dělá, ale až přestane, tak začne psycho i pro něj ☹
Samozřejmě usuzuju jen z toho, co jsi tu napsala, můžu se mýlit, ale na lehkou váhu bych to nebrala. Už z podstaty věci - může být někdo skvělý člověk v jednání s jednou osobou, a bezcitný panovačný h..zl s další osobou? To asi ne...
Tvůj muž je psychický tyran. Není to partner. Postavila bych ho před ultimátum, buď to bude řešit s psychologem a dáte vztah dopořádku nebo půjdeš i s dítětem pryč. Nejen, že dítě převezme jeho vzor chování vůči tobě (a nebo naopak tvůj poraženecký postoj), ale bude se tak chovat i ve svém vlastním vztahu. Chceš snad syna, kterej tyranizuje partnerku? Podle mě je psychické násilí horší než fyzické.
@xa_ssa Hlavne se prosim nestyd, nemas absolutne za co.. stydet by se mel partner. Naopak jsi skvela, ze ses tu sverila a ziskavas silu to resit.
@xa_ssa necetla jsem ostatni komentare.... mam taky VS, muj manzel take narocne zamestnani a zhruba kdyz dcera mela 3-4 roky take jsme meli krizi.... manzel zmenil praci, je ted spokojeny, mene stresu, vic penez, je spokojeny, nevycita mi, ze nosim domu malo penez ( jsem osvc). doporucim ti poradnu. vim co to s chlapem udela jak neni spokojeny v praci...
Přečti si znaky domácího násilí...a nenech se prosím do toho vtáhnout hlouběji...
psycholog jako poslední možnost? to by měl bejt první krok v tvým případě!
jde především o to dítě. promiň, že to řeknu tak na plnou hubu, ale ty si svůj život kurvit můžeš, i když to určitě není šťastný, je to v podstatě tvoje věc, jak moc se necháš tyranizovat, ale neuč to dítě, že takhle se vedou vztahy!!!!! a na nic nečekej, už se na to kouká dost dlouho a stejně to v něm nějakým způsobem už zůstane, bohužel, ale teď vem život svůj i dítěte do svejch rukou a koukej s tím něco dělat...
nevim, jak je to v případě psychickýho týrání s pomocí institucí jako je intervenční centrum, bílý kruh bezpečí apod., ale určitě to stojí za pohledání. a v první řadě bych to řekla někomu blízkýmu, aby sis nepřipadala, že jsi v tom sama. co třeba ten brácha?
Přišla jsem si tím a naprosto chápu pocity, které to v člověku vyvolává, o to víc, že i můj partner na okolí působil jako ten "super chlap k rodině, co ho už nenajdeš". Nakonec jsem to rozsekla a jsem za to zpětně neuvěřitelně happy. Už proto, že po nějaké době mi moje děti řekli, že neradi vzpominaji na dobu, kdy jsme byli všichni spolu, protože jsemm byla nešťastná. A to jim bylo čtyři a šest. Takže oni děti velmi dobře cítí, že neco není ok, i když se před nimi rodiče nehadaji....držím palce
S chlapem, co by byl schopný mě nazvat blbou krávou, bych nebyla ani minutu. Možná se k dítěti chová hezky, ale taky mu dává naprosto otřesný vzor chování k partnerce.
Ahoj.Bohuzel mam to samé. Mrzí me ze to proživas a je smutný kolik nás je.My jsme spolu 6 let.Dceru 2 roky a ted jsem v 6m s druhým mimi. A sice byl vzdy dost urážlivý a výbušný, ale ještě člověk doufal a byla jsem i silnější. A nyní na mateřské než penez a ještě tehotna.Tak denne jsem kráva kunda. Debil blbec .Nic nedělám. Co jako chci dělat po mateřské atd. Bohužel to došlo tak ze i před malou což me štve nejvíc a už přemýšlím delší dobu ze odejdu.Ale dostali jsme městský byt v dubnu a ještě dlužíme nějake peníze. Já nem nic a ani kam jít. Celkove peníze nemáme a ja už jsem psychicky na dně a mam hrozne myšlenky. Co si ti chlapi fakt mysli o sobe.Uz nemůžu ani nic říct. Hned jsem blba atd.Ach jo....nevím kde začít a co dělat.
Popisujes moje prvni manzelstvi. Dokonaly, nadherny, uspesny par. Dve kariery, tituly, diplomy, penize, prestiz. Doma za dvermi peklo. Ja mela tu vyhodu, ze jsme nemeli deti. To meni situaci zasadne, ja vim.
Mela jsem penize, odejit jsem mohla davno, ale to ego... To pripustit si, ze jsem se spletla. Prijmout velkou prohru, neuspech.. Bylo to velmi, velmi tezke. Odesla jsem a jeste pul roku nikomu nerekla, ze jsem ho opustila. Ta samota, ta byla silena. Bylo to tezke. Ale pro mbe nejlepsi rozhodnuti.
Mit deti - verim, ze by byl skvely otec. Ale jen do doby, kdyby dite poprve reklo ne. Nebo melo nazor. Nebo na verejnosti narusilo obraz dokonaleho paru...
Ted jsem opravdu, opravdu stastne vdana, mam dite, druhe doufam prijde (ted to zdravotne nejde) a je mi 38. Jasne, byla bych radeji, kdybych byla mladsi. Ale lepsi odejit v 34 a za par let v klidu muzes byt matkou druheho ditete s normalnim muzem. Tohle neni normalni, ja neverim, ze se to zmeni a za me - odejit vcera. Zivot je kratky. A dite - dite bude stastne, kdyz bude stastna matka. Do budoucna se to psychoticke chovani obrati i proti diteti, to si nemaluj. Bohuzel. Drzim palce! Silu. Da se to prezit, jsem chodicim dukazem 😉
@sedmikraska84 co dělat? přečti si třeba předchozí komentáře a obrať se na pomoc... máš to štěstí, že žiješ na místě, kde je spousta možností i bezplatný diskrétní pomoci od lidí, který fakt věděj, co dělaj, věděj jak postupovat, znaj legislativu ohledně toho a maj zkušenosti s tímhle typem lidí obětí i agresorů. na nic nečekej. a řeš to i s někým blízkým. budeš mít větší odvahua nebudeš na to úplně sama. přece nechceš, aby v tomhle žily tvoje děti:( a jako hlavní důvod finance, to je prostě podružný, určitě se najdou způsoby, jak existovat, jen prostě hledat, ptát se, zjišťovat.
@sedmikraska84 aperio.cz, locika (stranky nevim).
Aperio jsou pravnici a poradna pro rodice v tezkych situacich, takze dluhy, mozna podpora (financni davky atd) ti presne poradi. Locika je o detech - podivej se na ne taky.
Nezustavej v tom!! Nemusis. Nemuzes! Ukaz detem lepsi zivot. Jde to, penize se doresi. Je socialni bydleni, davky, atd. Pujde to. Porad se, hledej. Zacni na aperio, jsou i jine urcite
@sedmikraska84
@xa_ssa
chci napsat me pokracovani... krava blba pokracovala v p... pitoma, p..., se kterou se neda zit a to jsem cekala spolecne druhe dite (dohromady vsak seste, mel v peci dva velke kluky a ja dve holky). odesla jsem tehotna... situaci moc neresil a ja se v nepeknem ultimatu k nemu vratila. chtela jsem zachovat rodinu................. zkraje to slo, take jsem mela v druhem trimestru silu zvladat malou dceru i domacnost. ale k porodu uz sil ubyvalo (i na usmev, ten jsem davala hlavne male dceri) a pribyvalo zajimavych kritik. moc ctu knizecky, moc zpivam... ZAKAZAL VSTUP MYM RODICUM DO JEHO DOMU, ten neporusil ani po porodu syna. A JA BLBA MU TO ZRALA a mlcela jako Ty. po sestinedeli jsem zdrhla... doslova za minutu dvanact... uz rozhlasoval po rodine, ze jsem blazen, vsichni se na me divali skrz prsty, proc pry jsem jim zatajila, ze jsem na psychiatra (objednala jsem manzelskou poradnu)... po mem odchodu se zacal o deti soudit (vek syn dva mesice a dcera rok a pul). vyhrozoval, jak da vsechny penize a vyhraje. soud dal zkraje styky obvikend, po case prestal jezdit (nikdo mu nebude urcovat, kdy jezdit za vlastnimi detmi). po pul roce prijel poprat dceri k narozeninam, pri te prilezitosti mi oznamil, ze se zeni. popravde- uz je to par mesicu a jeste jsem to "nedala". hledam souvislosti- urcite mi chybela sebeucta, pri prvnim naznaku jsem nemela uhybat. jestli chces, mohu Ti preposlat clanky o manipulatorech, je to trefne... takze, jak psaly holky vys, tim, ze si to nechas libit, on bude pritvrdovat. nebude si te vazit za to, ze mlcis a nechas si to libit. rada? nevim. poradna urcite pro Tebe. ale me moc nepomohla, psycholozka rekla, at ho beru jen jako opatrovatele- vydela penize, zabezpeci me ctyri deti. jenze to po porodu neslo... jinak ex udelal velky pokrok, pry se velmi zmenil, chodil na nejake seminare a pobyty. me jen mrzi, ze to nevedlo k nasemu navratu k sobe, me proste uplne lehce odstrihl a ted se lisa k jine zene bez ohledu na to, ze ja tu mam nase dve deti. ale samozrejme- vysledky se scitaji az s odstupem, za tri roky se uvidi, kde je pravda...
moc Ti drzim palce, at mas silu zacit hledat ruzna reseni a aplikovat je...
Neradím. Nemám na to "mandát". Jen bych chtěla říct jednu věc. Nezapomeňte, že to my rodiče určujeme našim dětem hranice normality. Hlavně ve vztazích. Také se snažím si to každý den uvědomovat 🙂
jeste podotknu, ze pro me byla konecna, kdyz zacal manipulovat dceru... takze jsem kojila syna a plakala, ze kdyz uz ja nemam tu hrdost odejit, kvuli dceri musim...
dej si jen pozor, at ni nemanipuluje a nebude ji pak chtit ve stridave ci vylucne peci, to je ted velmi moderni. muzi misto aby milovali sve zeny, chteji do pece deti... co vis, treba si uz neco střádá... psycholozka mi rekla- dejte si na nej pozor s detmi...
@xa_ssa Takhle se partner nechová a ještě je toho svědkem chudák to dítě :( Ujasni si budoucnost - peníze, bydlení, kam půjdeš. Odkládej si už peníze bokem.
Až si ujasníš, že v tomhle opravdu žít nechceš, tak ho postav před hotovou věc - buď společné docházení do poradny a makání na sobě, nebo odcházíš. Jinak se za nos rozhodně nechytne. Tedy pokud ho vůbec po tom všem ještě miluješ a chceš s ním vlastně zůstávat.
Co nejaka poradna, psycholog, treba by vam to zvedlo sebevedomi a nasmerovalo na spravnou komunikaci s muzem, ktera by vedla k cili a spokojenosti ve vztahu. Mozna ma moc prace nebo je ve stresu z neceho a ventiluje to takto. Take jestli jste 3roky doma s ditetem, tak sebevedomi upada a je lehke se po vas vozit. Urcite to reseni ma, je treba pracovat na obou stranach, na rozchod je porad cas a i na dalsi dite. Neveste hlavu, vzdy to preci takove mezi vami nebylo a dost mozna ani on neni spokojeny.