Vztahové problémy
Ahoj, chci se jen vypovidat, možná vidět jiny nazor. S partnerem po 7 letech vztahu mame ted opravdou krizi. Ta trvá poměrně dlouho, rekla bych tak cca rok. Nerozumime si po emocionální strance, ve výchově dětí. Partner je takovy dost rázný v názorech. Sex a intimnosti uz jsou pase. Pro deti je báječný táta ovšem. Mluvili jsme o tom spolu, dochazela jsem na psychologii. Nedavno opet rozhovor kdy jsem ho žádala a ptala se zda si mysli, ze by nam pomohla párova terapie. A? On zasadni chybu odmítá. Za vse můžu já, nic se nelíbí mně. Pracuji na sobě, dost jsem se změnila. Chodim na psychoterapii, ale porad nemůžu obnovit tu náklonnost k partnerovi. Navic jsem nekoho potkala, ten clovek me imponuje a ja uz jsem úplně zmatená. Vubec nevim co s tim, resim hlavně děti. Dekuji za přečtení.
@levandule_k určitě nechci jit ze vztahu do vztahu. Jen se obavam ze me znamost otevrela oci. Financne bych to asi zvladla. A je to tak jak píšeš. Uz nemame spolecne konicky, domacnost je cela na me a na moje prosby a zadosti nereaguje. Asi uz jsem rezignovala
Jak padlo. Nevrhat se do nového vztahu, kolikrát to může být horší výběr. Ale pokud partner nechce jít na párovou terapii, to je blbé. Buď tomu nevěří, nebo si myslí, že jeho se to netýká. Je dobře, že na sobě pracuješ a časem můžeš dojít k názoru, že buď to dáš, jak to je, nebo uděláš změnu, ale pro sebe a děti!
Člověk potřebuje k životu lásku, když ji nemá tak strádá, je nešťastný a v takové rodině, kde je máma nešťastná, nemůžou být šťastné děti. Dáváš jim vzor, je v pořádku se přetvařovat, obětovat.
Ve vztahu se musí snažit oba, pokud ty potřebuješ slyšet něco hezkého do partnera, něco podniknout, pomoc v domácnosti a nemáš to, tak logicky ti nemůže imponovat.
Já bych se asi nevrhla hned do nového vztahu, ale prostě vyřešila tento, jestli zvládnu být finančně sama a postarat se o děti.