Jsme s partnerem 6 let, společně máme syna 2,5 roku a já mám dceru 15 let z dřívějšího vztahu.
Hledám vhodná slova, která by vystihla moji přítomnost a každodenní bytí. Je to život s dětmi, než v rodinném kruhu. S partnerem jsme si pořídili dům na vesnici, který jsme plánovali postupně zrekontruovat, představa rodinného života se ale rozchází s realitou. Přítel má svoji velkou lásku a tou jsou ryby, kterým věnuje většinu volného času. Jinak ho nic zásadně nezajímá. Na mě leží domácnost, děti, vaření, nákupy, lékaři, škola. S domem a dětmi se vztahy partnerů mění a vyvíjejí, ale v našem případě to byl začátek pádu do propasti. Žijeme vedle sebe ze setrvačnosti, nemáme společné téma ani zážitky. Vzájemné ticho pohltilo většinu prostoru. S partnerem se nikdy nedalo mluvit o zásadních problémech, je typ člověka, který nerad něco řeší. Nebo se uzavře do sebe. Pokládám si otázku, jak se mu v tomto životě asi dýchá, nedá na sobě totiž nic znát. Práce na domě ignoruje, nebude přeci vynakládat úsilí, když to mezi námi nefunguje. To je motto, které vyznává. Mám strach z toho, čemu bych musela čelit, pokud bych se rozhodla to ukončit. Sama se dvěma dětmi, hypotéka, dům se všemi ,,bonusy". Může být ještě záchranným kruhem partnerská poradna? To není cesta, o jaké jsem snila.
snila...
Tak investovat čas, energii a peníze do rekonstrukce, když spolu možná ani moc být nechcete, to by se mi taky nechtělo. Dřív nerybařil? Co jste měli společného dřív? Co ti na něm imponovalo? Tebe ryby vůbec nezajímají?
Když se chce, dá se toho dost. Mamka má partnera rybáře, dobře vím, kolik času je chlap schopen tomu věnovat... Někdy se domluví, že vyjedou spolu, dědeček zůstane u vody, babička se projde v okolí. To by u vás nešlo? Na výlety i s náma jezdí často s udicí. My si projdeme město nebo cokoliv jiného, on zůstane u vody. Ty jsi teď na mateřské, je to nádherné období, ale náročné. Za chvíli půjdeš do práce a věř, že bude líp. Zkus to klidně na nějaký malinký úvazek už teď, jestli by to šlo. U dítěte se prostřídáte, ty přijdeš na jiné myšlenky. Taky budete nuceni rozdělit si péči o vše trochu jinak. Když je ženská na mateřské, celkem přirozeně to často sklouzne k tomu, že "dělá vše"... Zkus nemít žádná očekávání a užívat toho, co současný partner nabízí, určitě to něco je, když sis ho vybrala. Poradna může pomoct, ale největší kus práce bude na vás dvou.
@zuzkasim
Rybaření tu je od začátku našeho vztahu, dokonce i já jsem to zkusila a vlastnila rybářský lístek, ale po čase přišly jiné zájmy a bylo mi líto času, který jsem proseděla u vody. Přítel začal jezdit na ryby i brzy ráno před prací, nyní je to už obden, přijde mi,
že utíká od problémů do svého světa. No a každá neděle je také jeho, to jezdí s kamarádem. Vím, že když je vůle, člověk zvládne ledacos, ale snáze se to říká nežli aplikuje v reálném životě. Děkuji za podnět na dřívější zapojení do pracovního režimu, ale společně se synem nám zbývá už jen pár měsíců, další dítě neplánujeme, tak to nejmenší, co pro něj můžu udělat je, věnovat mu svůj čas.
Přesně na podobné situace je poradna ideální - psycholog vám pomůže najít ta témata, kde se dá dost zlepšit. Pokud tam bude partner ochotný zajít a máte vyřešené hlídání pro mladšího, tak určitě doporučuji (vlastní zkušenost).