Vztah s partnerem v těhotenství
Ahoj holky, chci se zeptat, tak to máte s partnery/manžely po tom, co jste zjistili, že budete rodiči? Já jsem docela nešťastná a nevím, jestli to jsou hormony a nebo to prostě tak je. Přítel se se mnou dokáže bavit jen o fotbale, kamarádech,práci a když nadhodím téma "děti" nebo cokoliv pro mě normálního,tak stočí řeč jinam, navíc naprosto nechápe, mi vadí, že je 2-3 v týdnu na pivu,fotbale nebo někde s kamarády,neříkám, že mu chci jako hysterka všechno zatrhnout, jen mi prostě vadí, že jsem na základě jeho naléhání přišla do jiného stavu a on dál dělá jakoby nic, dál si chodí do hospody,na fotbal,na trénink,víkend co víkend jsem alespoň jeden večer doma sama,protože on jako za mlada paří na nějaké párty a já nikam nemůžu. Když mu to řeknu, špatná sem já, protože to je normální že se jde bavit a já jsem vlastně vadná, že mi to vadí. Tak jsem normální nebo nenormální? 😖
@te_reza Myslím si, že takhle brzo, když ještě nemáš ani břicho, je pro chlapa to těhotenství zatím tak abstraktní pojem, že si to ani moc neuvědomuje a chová se normálně. Jestli na to pivo/fotbal chodil už dřív a ty jsi s tím neměla problém, tak bude jedině podrážděný, když mu to začneš vyčítat. Proč nemůžeš jít na party s ním, to chodí někam do zakouřených pajzlů?
ahoj, myslím, že to co popisuješ je bohužel docela časté. já si s manželem v těhotenství taky užila svoje. potřebovala jsem od něj více pozornosti, pochopení a lásky než obvykle, ale marně. bylo to hodně smutné, obrečela jsem to , ted už mě to jen trochu mrzí, že už to není co to bývalo(jsme spolu 11 let). v těhotenství jsem to prožívala intenzivněji. a jestli je tvůj partner jako můj, tak opravdu na něj nenaléhej, bude to bez efektu a možná ho ještě víc naštveš. to je MOJE zkušenost.
Ahoj, dokud mi nenarostlo břicho a manžel necítil pořádně pohyby na ruce, tak ho těhotenství taky nechávalo chladným. Je fakt, že i já jsem se víceméně chovala jako před těhotenstvím. Nebyla jsem na neschopence, takže bez problémů zajít s kamarádkou na čaj nebo na nějaké nealko, místo sportu jsem chodila na těhotenské cvičení, apod. Hormonální krize přišla až v 3. trimestru, kdy jsem začala ječet, že se o nic nezajímá a nestará a přišla jsem si hrozně těhotenstvím omezená. Ted, chvilku před porodem, se začal docela dost snažit projevovat víc lásky a pochopení, tak je to ok. A podotýkám, že dítě byl taky jeho nápad, tak jsem asi čekala, že se bude víc interesovat, ale chlapa prostě výbavička pro mímo nezajímá :D (maximálně tak kočár a autosedačka nebo nábytek)
@te_reza ale on bude tatinek..neboj se...jenze ted to zatim pro nej neni jiny nez driv...jemu nedochazi,ze zu se "neco" deje....ale cvakne mu to,neboj.... 😉
Nezlob se, ale jestli ti nevadilo, že chodí na fotbal a do hospod před těhotenstvím, tak nemůžeš čekat, že se to teď ze dne na den změní. Možná jste se o tom měli pobavit už v době, kdy jste dítě plánovali, měli jste si říct, co od toho jeden a druhý očekáváte. Pokud jste to neudělali předtím, asi je na čase, udělat to teď...Až budeš pořád doma sama s mrňousem a on bude pokračovat v návštěvách fotbalu a hospod, tak ti to bude vadit ještě víc a čím později tohle téma vytáhneš, tím to bude horší...Bude říkat, proč se o tom chceš bavit až teď, vždyť doteď ti to nevadilo...Takže si promluvte a hodně štěstí, ať se to zlepší! 😉
jak se rika - u chlapu se nic nemeni, vse odsere zenska! on jenom max nebude mit sex 😀 ja mojemu koupila knizku o otcovstvi a myslis ze to cetl? a to sem ve 25 tt 😉
@jamia s některejma "dřevákama" nehne ani ultrazvuk 😉 A to tam se mnou vlastně šel jen díky tomu, že mě objednali tak blbě, že mi nejel žádnej autobus a on mě tam musel odvézt 😀
Když sem viděla, jak nadšený partneři doprovázej svoje ženy na každej ultrazvuk nebo na porodní kurzy, přišlo mi to trochu líto, ale což už, fčíl sa snaží jak umí 😎
Chlapům dojde, že mají rodinu a děti, až když se to narodí..... a starat se začnou nejdříve, když je dítěti aspoň 2 roky 😀 Někdy i dřív, teda 😉
@te_reza myslím si, že pokud to máte takhle zavede, nečekala bych extra velkou změnu. Osobně si myslím,že chlapa dítě nezmění na to aby byl rodiny typ.....
@michalusenka a s tím nejde mít sex bych byla optrna....samozřejmě nějakou dobu to vydrží, ale nechat chlapa bez sexu 3mes například, to je podle mě už dost risk, že se to někde zvrtne a zbytečně budou problémy....chlap sex potřebuje a pokud ho dlouhodobě nemá, je to poznat v jeho chování atd tím nemyslím že by vyhledával baby jinde, ale je jiný, není tak spokojený....a pokud žena nemůže, jsou i jiné praktiky na ho uspokojit ....ne denně ale dlouhodobě bych ho bez sexu nenechala..... 😉
Klid 😉 muz taky "otravoval o dite jak najatej" a kdyz jsem slavnostne (po 10letech vztahu) zamavala zebrovanym papirkem, zvedl oci od pc a rekl "hm, tak dobry". Cely tehotenstvi byl na presdrzku baseballovou palkou, z nejakyho duvodu se citil omezovanej (nijak nebyl, nejsem z tech, co by ho drzely doma) a nejak prehlcenej nebo co. Trvalo mu asi 2mesice po porodu, nez cely ten novy stav nejak pochopil (pozde, ale prece) a ted se dle moznosti fakt snazi 😉
V tehu me to strasne mrzelo a bylo kvuli tomu pekelne zle, ze "neni se mnou na stejne lodi" ani zpetne mu to neodpustim, ale je to proste takovej jinej druh zvirete... 😉
@luckiesj Vadilo mě to a byla to moje jediná obrana nemít dítě, hájila sem se tím, že se chová jako puberťák a že si nemyslím, že se příchodem děcka změní, jenže pak jsem do toho vlítla. Když se s ním teď o tom bavím,že bych byla ráda, za nějakou aktivitu ve dvou, bez kamarádů a fotbalu, nepřipouští si, že je z jeho strany něco špatně a mě by to mohlo vadit. Podle těch jeho řečí jsem si myslela, že mě bude zahrnovat dary a pugéty až mě to bude vadit a ono prd.Teď můžu jen doufat, že překleneme těho a on se začne chovat normálně a na první místo si dosadí rodinu.
je to normální, mě taky štve, že se musím oproti chlapovi nějakou dobu omezit, nemůžu jít jen tak někam ,nemůžu pít, přibírám, zvracela jsem hrozně , a on je vlastně pořád jak byl a může všechno, nic mu není, odře to ženská, ale zase si to vem z druhé stránky, ty budeš mít s tím dítětem zas jinou vazbu jak on, ty ho porodíš , tobě ho dají na břicho, to jsou pak takové okamžiky, které bych neměnila
A to teda jsem ten typ, co doma sedět nevydrží, každej víkend máme naštěstí hlídání, abychom mohli někam vyrazit, být doma dýl jak 14 dní bych se zbláznila, v těhotenství to bohužel bylo jiný, měla jsem navíc rizikový , takže jsem musela ležet, a to už je uplnej opruz
@shine2015 No když to je právě to ... on je třeba ze svých neteří úplně "vydřenej" z mého synovce taky, každej mu strašně přeje vlastní, jakej to bude super taťka, on se tak i chová, že má člověk ten "pocit štěstí" a že to bude fajn... a pak příjde, že se někde něco děje a že tam prostě MUSI bezpodmínečně jít a já jsem akorát nasraná, protože mám hodnoty docela někde jinde....
@te_reza Já myslím, že po porodu může být super taťka, určitě. Ale pokud jsi neřešila před těhotenstvím, že někam chodí, tak nemá důvod se omezovat jenom proto, že jsi těhotná. Oni to ti chlapi mají fakt nastavený jinak.. Záleží taky, jak by se zachoval, kdyby ti bylo špatně, jestli by zůstal doma. nebo třeba když navrhneš, že půjdete někam spolu (do prostřední pregnant friendly :D )
@te_reza Tak to nechci být pesimistická, ale řekla bych, že toho už nepředěláš. Úplně mi to připomíná kamarádku, která taky otěhotněla se svým přítelem, on mimčo chtěl, ale nehodlal se vzdát svého bývalého života, hospoda, auta, jeho koníčků,...i přesto si ho po narození malé vzala...No a po 4 letech se s ním taky rozvedla, protože mu kazily s malou život, který mu vyhovoval ☹ Každopádně přeju hodně štěstí, aby to u vás takhle nedopadlo...
Ahoj, joo, chlapi to mají jinak.
Podle mě jsou spokojení, když prací zajistí materiálně rodinu, chviličku s nimi pohrajou a tim jim to přijde, že už mají splněno a stali se vynikajícími otci.... ¨
Doporučuji domluvit si občas nějaký společný program, hospoda, kam můžeš jit taky, budeš mezi lidma a zároveň budete spolu. Nekuřácká hospoda, zahrádka. Na druhou stranu trvat na nějakých základních pravidlech, tedy aby se domluvil, dal vědět, kdy bude pryč, a klidně mu řekni, že si chceš udělat taky svůj program, půjdeš s kamarádkou, rodinou, s kýmkoliv někam ven podle sebe.
A jestli, když je doma, tak neprudí, tak taky nepruď, aby se rád vracel domů.
Ale hlavně když si vyrazíš bez něj, do kina, divadla, podle chuti, něco, co ti udělá radost, tak se můžeš taky s radostí vracet dom a budeš víc v klidu a nebude tě tolik prudit, že on si užívá a ty ne.
Jestli nemáte hlídání, tak to se pak s dětmi už tak často nedá, některé babičky překvapí příjemně, některé naopak, vše pak aspon u nás vyžaduje plánování, kdo ohlídá děti, v našem případě i jestli vůbec... Ne, že bych to moc resila, jsem s detmi rada...
To že se s tebou nedokáže bavit o dětech a vždy uhne jinam mi příjde docela pochopitelné, s počátku děti chtěl, ale teď když vidí, že to je i hodně zodpovědnosti, může mu chvíli trvat, než se s tím vyrovná. Vidím to na manželovi. Od té doby co jsem těhotná mi příjde, že budoucnost řeší mnohem více a zodpovědněji než v minulosti. Hold být otcem není jen dítě zplodit, ale také se o něho postarat a být mu vzorem.... ale to neměj obavy, srovná se to (btw. dost pomůže vzít ho někdy na ultrazvuk 😉 ) Vadilo by mi, ale jak popisuješ, že každý týden chodí pařit na párty apod. to mi přijde docela sobecké (omlouvám se, že to tak píšu) - můj manžel také chodi na pivo, na fotbal, má dost koníčku, kamarádů a akci, ale je velice ohleduplný a vždy kontroluje jestli mi to nevadí, a nebo pokud ví, že na akci nemůžu ( z důvodu zakouřeného prostředí apod.) domluví se třeba s kamarády, že čas od času dojdou k nám, vezmou přítelkyně a pivko si dají u nás a i ten fotbal stihnou shlédnout 🙂 a já netrčím doma jako kůl v plotě 🙂 Samozdřejmě, chodí na pivo jen s klukama, ale není to tak, že by pařil každý týden. Nemusíš hysterčit a ani nic zakazovat nebo tak, jak už holky psaly ničemu bys nepomohla a jen by se to mohlo zhoršit, ale zkusit si sednout a v klidu si o tom promluvit, že tě to mrzí nebo, že se cítíš sama apod. 🙂 třeba mu to jen nedošlo a příjde mu, že se vlastně nic nezměnilo. 🙂
Držím palce 😉
no jo nás mají jisté, tak co už teď...asi je to všude stejné 🙂 jsem teda ráda ,že aspon do té hospody nechodí 🙂 jen nesnáším kecy typu no zatím si musím zajít nebo užívat dokud ,,můžu,, takže mi máme už předurčené ,že mi nesmíme nic a oni jsou chudáci ,protože pak asi nebudou moc nikde taky...a co tak vím s okolí tak chodí všichni ti chudáčci úplně stejně dál ,ikdyž to mimi už doma je.
@mikulilinka já myslím že spíš se všichni chovají stejně jako do otěhotnění....pokud jsou samé akce pivko,kamarádi,těžko se najednou úplně všeho vzdá.....pokud je pro rodinu že necodi do hospody tak ani nebude pak.....nemyslím si že chlapa radikálně změní dítě vůči chování k ženě....samozřejmě chlap má děti rad - někdo hodne někdo min....ale ve vztahu ano porod atd lidí sblíží ale že by najednou prozrel a nechtěl nic z původního života si nemyslím...
Jak to tak čtu, tak můj muž je vážně zlatej. Otěhotněla jsem neplánovaně, byli jsme spolu krátce, ale hned od začátku se o mě krásně staral. Já tedy nebrala těhotenství jako nemoc a nijak moc jsem se neomezovala, takže do hospody, na výlety, i cvičení jsem chodila normálně. Až ve třetím trimestru jsem se jen válela doma. Manžel vsechno prožíval se mnou, k doktorovi sice nechodil, ale pořád si hledal informace o těhotenství a dětech, nenechal mě doma nic dělat, chystal se mnou vybavicku. I teď, když je malá na světě, mi pomáhá jak může. A to že jde občas beze mě s kamarádama na pivo mi nevadí, protože vím, že mi to potom vynahradí.
Pokud jde o tvého muže, dost pochybuju, že se něco změní. Možná po narození miminka. Každopádně bych si s ním v klidu sedla a probrala co a proč mi vadí a jak by sis to do budoucna představovala. Uvidis, jak se k tomu postaví....
@shine2015 jasně , to je přesné...
@te_reza ono to chlapům chvíli trvá, než jim do dojde z hlavy do řiti a zpátky. Otec Zelené se k tomu taky stavěl dost laxně a spostu věcí nechával na mně, ale svým způsobem jsem se mu nedivila, prostě se bál, aby všechno dobře dopadlo a ty svoje obavy jinak vyjádřit nedokázal.
Taky jsem měla pocit, že zatímco pro něj se život nezměnil, já se musím hodně omezovat. Nejvíc jsem to asi prožívala od osmého měsíce, já se doma kulila jak zorbingová koule, on se chodil s kamarádama natřásat na diskotéky před mladicema, to mě těda žralo dost 😅 Jinak ale třeba do hospody jsem s ním chodila, sice sedět tam o čaji bylo takový dost neproduktivní, ale aspoň jsem přišla mezi lidi 😀
Teď je z něj v rámci možností vzornej tatínek, takže neboj, bude líp 😉