Vztah s matkou. Jak to máte Vy?
Ahoj,musím se už někomu vypovídat.. hrozně mě štve můj vztah s mamkou.. je ji 60 let,dělá celý život v jednom zaměstnání,nic si nekoupi na sebe,nechodí k holicí( stříhá ji sestra,barvim já) .. vdaná je 40 let .. ale manželství od začátku podle mě nefunkční,otec je cholerik co pro ránu nešel daleko ... Postavili spolu 2 baráky,a jsou na ně moc hrdí..
Teď jde o to,že se 3 roky starala o svoji maminku,ano krásně,bez problémů... Ano nakonec babička umřela v 90 doma. Bydlela tam již rok před smrtí s ní..
Už se k tátovi nevrátila,ale i přes rady nás se nedozvěděl,protože mají společný majetek, jsme z malého města a to by se rozkřiklo.. prostě jsme ji jen chtěli domluvit.. ale ne
Stále chodí v jednom oblečení,bordel má v baráku po babi tak jako doma... Nic nevyhodi..
Ale teď k problémů co mám já s ní.. neumím s ní mluvit.. ona podle mě zamrzlá před 20 lety,nic nechce nového,cestovat,koupit,podívat se... Jen práce a sednout doma u kafe a zapnout bednu..
Já jsem samo mladší,ale takhle jsem si mamku nepředstavovala... Myslela jsem,že až odejde od táty tak rozkvete,začne se zajímat o svět o sebe a hlavně o vnoučata.. ode mě má 2 vnuky od sestry vnuka a vnučku..ale preferuje jen sestry stranu,protože oni jsou stále doma.. nic neplánují a k nám se musí objednat nebo alespoň napsat.. nejezdit na blint jak ona ráda jezdí... Mývala jsem. Ji tu každý den,sedla dostala kafe a na děti se jen dívala,nepohladily, nehrála si,nepovidala si s nimi až jsme jí to řekla..
Jenže teď se chci vrátit do práce a nemáme druhou babičku ani dědu.. jen ji a je jediná kdo nám může pomoci .. vůbec nevím jestli to mám kousnout a 1 hod trpět nebo radši zůstat doma s dětmi já.
Jak to máte vy?
Maminku nezmenis.Prijala bych ti tak jak to je.My taky nemáme hlídání a jde to.Je to těžký ,ale vždy se to dá nějak vymyslet.
Také nemáme hlídání (jedna babička daleko, druhá sice o neco bliz, ale obě pracujici), od synova narození jsme nebyli nikde sami, ale tak dítě jsme neměli s tím, že se nám o něj bude někdo starat, takže zatím nám to nevadí a akce pořádáme spolecne s ním, na jídlo chodíme s ním, do divadla jdu s kamarádkou atd. Pokud to s mamkou vypadá takhle, asi bych se do toho nenutila... 😉
@zlatik1 To ke prostě taková povaha, každý jsme nějaký. Tobě se nelíbí její způsob života a jí očividně ten tvůj. Myslíš, že by tě teď dokázala změnit? Určitě ne, tak se o to nesnaž u ní. Přijmi ji takovou, jaká je a pak se váš vztah možná zlepší.
Pokud by babička chtěla vůbec hlídat, tobě by tak vadilo, že hodinu dítě nepohladí? Maminka si zažila své, asi jí to poznamenalo a nemá možná chuť ani sílu něco podnikat. Rodiče nikdy nejsou akorát, koneckonců ani jejich děti ne, také si je představovali jinak. Je to život.
@zlatik1 Od mamy toho cekas prilis. Zivot s tatou asi nebyl nic moc. Pece o umirajici matku byla urcite vycerpavajici fyzicky i psychicky. Pomahal ji s tim vubec nekdo, ty nebo segra? A ted chce treba jen odpocivat, jak je zvykla. Mit pohodu u kafe a telky. Treba casem se o sebe zacne starat vice, ale revoluci bych v sedesati necekala. Mozna se ji uz ani nechce nejak moc hlidat vnoucata.
@zlatik1 Netrpí depresí? Nebylo by divu...
Takze vy chcete pomoct mame zlepsit jeji zivot, nebo ji spis vyuzivat na hlidani, ale neni vam na to dost dobra? Zacala bych uprimnym zodpovezenim teto otazky sama sobe...
moje mama neni takova, jak jsem si predstavovala, nezije podle mych predstav a nema zajmy, ktere by podle me mela mit a nema takovy vztach k vnukum, jaky bych chtela. Co s tim? Nic. Mamu nezmenis a nevymenis. Bud prijmout to, jak je nebo si stezovat a zlobit se, ze neni podle tvych predstav...
@zlatik1 Nikde to neni dokonale.U nas v hlidani nefunguje ani jedna babca.Moje je podnikatelka a druha je uz stara pani a navic bydlime od vsceh daleko.Takze je nejlepší,jak rika moje babicka si vse zaridit sama a nebyt nikomu vdecna.Je to tezky,ale to je zivot.Ja zavidim kamaradkam,ze maji hlidani kdykoliv potrebuji,ale zase s manzelem to nejakym zpusobem zvladame,ale taky bych nejradsi,kdybychom mohli byt jeden vikend sami spolu a mit na sebe cas.Ja maleho ve 2letech musela dat do skolky,abych se vratila na chvili do prace a taky to prezil.Hur jsem to mozna nesla ja.Proto ted s dcerou budu doma do 3let,abychom byly obe pripravene jak psychicky,tak fyzicky to odlouceni zvladat.Segre treba nasi deti hlidali casto a do ted obcas a nam nikdo nikdy nepohlidal.