Ahoj, chtěla bych se svěřit a znát váš názor, možná to někdo měl podobně. Přítel se chce v budoucnu odstěhovat do Rakouska, ale mě tu drží moje maminka a bráška (7). Ne, že by mě nechtěli pustit ale jelikož jsem se o ně vždy starala i na dálku páč každá bydlíme v jiném městě. Každopádně pořád jsme na tom s navštěvováním dobře i když je málo času ale když si mám představit, že bych byla v jiné zemi tak je mi dost smutno už teď. Jak by jste se k tomu postavili? A pokud jste si tím někdo prošel, jak jste to zvládli?
Brala bych vsema deseti 🙂
Vím, že odloučení od rodiny je těžké, ale já bych se toho nebála. Přesně jak píšou holky výše... Existuje milion způsobů, jak s nimi být v kontaktu a Rakousko vážně není daleko.🤗
Zkusit se to dá vždy a vždy je možnost návratu.
Jak často by jste pak jezdili do Čech, ať už za účelem návštěvy rodiny, lékaře apod.
Já jsem 1700km daleko. Ale je pravda, že já s rodičema ani sestrou nejsem vůbec blízká. Takže mě to nevadí. Teda vadí jen z důvodu, že nemám hlídání. 😀 chybí mi teda daleko víc kamarádky. Nicméně Rakousko je fakt kousíček, nevím kam přesně se chce odstěhovat, ale není to fakt žádná šílená vzdálenost. Nicméně na takovým zásadním životním kroku by jste se měli shodnout oba. 🙂
Děkuji za odezvu, všechny máte svým způsobem pravdu. Vrátit se můžu vždycky a shodnout se na tomto rozhodnutí musíme hlavně oba. Dost jsem i přemýšlela a zjistila jsem, že jeden z důvodů proč se bojím je ten, že mezitím co nebudu v ČR můžu o někoho z rodiny přijít a já si pak budu vyčítat, že jsem mohla být s nimi ty poslední chvíle a nebyla jsem. Už se mi to jednou stalo a zřejmě to je můj doživotní komplex. Přitom vím, že to k životu prostě patří a nikdo tomu nemůže předejít. Stát se to může kdykoliv i kdybych od rodiny byla kousek. Každopádně ještě jednou děkuji za Vaše odpovědi dost mi to pomohlo. 💐 @kikidxb @barumrallyebum @katka9184 @me_druhe_ja
@mish99 Nam se to stalo za ty roky nekolikrat... Behem pul roku manzeluv deda, pak babicka (s tou se stihl rozloucit), na Novy rok strejda - tam to nikdo necekal, neprobudil se... Nejhorsi byla smrt tchana, odvezl nas na letiste a za tyden volali, ze zemrel, taky necekane, z niceho nic... Takze rychle sbalit a odletet... Jenze kdybych to mela brat takto porad, nevytahnu paty ani do sousedniho mesta, protoze nikdy nevis ani dne ani hodiny. Lepsi je myslet pozitivne. Prinese vam to hodne zkusenosti, jinych zazitku, vy muzete jezdit na navstevy domu, oni za vami... Ted jsme dva roky v Cesku, a uz se nemuzeme dockat navratu do SAE (bohuzel soucasna situace to ponekud zkomplikovala)...
@mish99 A jeste dodam, ze nyni jsme v Cr, babicky a celou rodinu mam v blizkosti a stejne jednu babicku nevidim, protoze je v domove senioru a je zakaz navstev... Takze pokud by se neco stalo, jen nam zavolaji... Vzdalenost v tomto pripade nic neresi... Proste, lepsi je se divat a myslet pozitivne 😉
Rakousko je blizko, v podstate za rohem. Urcite se budete moct navstevovat dal 🙂
@mish99
Jela bych hned
@mish99 Nikdy jsem nemela tendence se stehovat od rodiny nekam pryc, daleko... Nakonec jsem sla za manzelem, 1 rok v Anglii a 12 let v Emiratech... Zacatky jsou tezke, ale nastesti v dnesni dobe, kdy existuje skype, volani a tak, se to da zvladnout... Skoro kazdy den odpoledne, nebo vecer jsme si zavolali pres Skype, u toho povidali, nebo kazdy koukal na svuj program v tv, nebo delal jinou cinnost. Ale clovek mel pocit, ze neni sam... Tvrdim, ze jsme tak byli spolu vic v kontaktu, nez kdyz jsem pak prijela... Rakousko neni tak daleko a kdykoliv se muzes vratit...