Dobrý den, potřebovala bych poradit nebo vidět názor někoho neutrálního na jednu situaci v rodině. Omlouvám se, bude to dlouhé.
Nevlastní dcera (slečna v pubertě), má u své matky mladší sestru, u nás má dvě mladší sestry. Nevlastní dcera měla u nás hračky (které pocházely z dárků), aby si měla s čím hrát. Jednou, když jsem šla třídit hračky, tak jsem zjistila, že všechno lego, si potají odnesla. Překvapilo mě a zamrzelo, že si o to neřekla. Nebránila bych jí. Dala bych jí k tomu původní krabici i s návodem (jsem na tohle ujetá a tyhle věci prostě skladuji). No, kroutila jsem si pro sebe hlavou a řekla jí, že když bude něco chtít si vzít, že stačí mi to říct a ty věci najdeme, aby to měla příště kompletní.
Nevlastní dcera u nás měla taky pěknou sbírku barbínek a doplňků. Jednou je vytáhla a hráli si s mladší sestrou. Přišla s tím, že by si chtěla nějaké odnést, protože mladší sestra (u matky) si s nimi ráda hraje… Budu upřímná, uvnitř mě to naštvalo, protože většinu věcí jsem vybírala. Na výběru jsem si dávala vždycky záležet a teď mi prostě vadilo, že to odnese, pro mě, cizímu děcku. Chladila jsem si hlavu vědomím, že je to její a má prostě na to právo.
A už se pomalu blížím k jádru pudla. Mojí dcerce se samozřejme taky ty barbínky líbily a tak jí jednu pěknou hnědovlásku, které mojí dcerka říkala Bella (podle Krásky a zvířete), nechala. K té panence jí nechala dvoje šaty -žluté a růžové. Oboje šaty jsem šila a byla jsem ráda, že jí je nechala. Na šatech bylo hodně znát, že byly hrané.
Šatičky jsem zrenovovala a prostě jsem měla radost, že zůstaly dcerkám.
Po nějaké době jsem s dcerka vytáhla krabici s panenkama a prostě mi pořád něco nesedělo. Trvalo to, než mi to došlo. A bohužel mi to docházelo postupně. První jsem zjistila, že chybí žl. a rů. šaty. Naštvalo mě to. Řekla jsem to tedy manželovi. Souhlasil se mnou, že sebraní darované věci není v pořádku. Neměla jsem jsem důkaz, že to sebrala (ale při vzpomínce na lego…). Manžel se jí na to zeptal oklikou, nepřímo…druhý den přinesla nějaké šaty - ty naše žluté a pak nějaký mix. O růžových tvrdila, že vůbec neví. Pro mě to, že přinesla ty žluté šaty, byl usvědčující důkaz. Opravovala jsem je současně s růžovýma. Jelikož jsme odjížděli na Silvestra všichni společně pryč., nechtěla jsem dělat zbytečné dusno. Po návratu jsem znovu všechno prohledávala a došlo mi, že chybí i ta hnědovlasá panenka.
A závěr, štve mě, že si nevlastní dcera odnesla věci, které darovala a už vlastně nebyly její. Konfrontovat ji nebo to nechat být (a být uvnitř naštvaná)?
Děkuji každé/mu, kdo dočetl až sem.
Otázka jestli to té mladší darovala, nebo jí to nechala dočasně. Původně to bylo její, tak si s tím může nakládat jak chce...Nemůžeš nějakou stejnou barbínu koupit i pro tu mladší?
@evaviki slečně bude 15, panenky už moc neberou. Děkuji za radu, přijde mi to jako dobré řešení 🙂
@klokanka31 bylo to darované. Panenky mě mrzely - ale byly její, měla na to právo a taky jsem si říkala, že to dává nám prostor na dárek. Mezí mě ten způsob. Víc mě zlobí ty šaty - když byly poničené tak je klidně přenechala a jen co jsem je opravila, tak je sbalila. Nejsem rozená švadlena, ale jsem perfekcionistka, takže mi daly docela práci.
Podle me jsi urputna a resis uplne nesmysl .
TRAGDIE C.1
Tys ji dala lego a ona si ho odnesla domu
Nechapu vubec ...
TRAGEDIE C.2
Mela u vas Barbiny, ktere se ji tak libily a nejspis je i u vas mene nez doma tak si je tam taky chtela vzit ale uvnitř tě to naštvalo, protože většinu věcí si vybirala ty ...
To nechapu taky ...
3. Tragedie
Nevlastni dcera da tvoji dceri barbinu s 2 satama ...
Ty saty si pak vezme a ry jsi z toho na vetvi...
Jako , podle me kvuli 2 satum na barbiny delat tohle je ujete a jsi na tu holku zasedla ...
Jeste rekni ze je ji min nez treba 7 let ...a bude to mit jeste trapnejsi grady
@veronicka89 děkuji za tenhle komentář. Protože si přijdu nesmyslně urputná, potřebovala jsem slyšet další názory.
Slečně bude 15 a brala to pro svoji další sestru, kterou má u matky, ne pro sebe.
U lega šlo o to, že si to odnášela potají. Nechat si to u nás, bylo její rozhodnutí. Třeba její bratr, si většinu dárků odnášel domů ( s mou otázkou nesouvisel, proto jsem ho nezmínila).
A jsem prostě upnutá na věci, které vytvořím.
Tak třeba s tím legem - přijde mi ujetý aby za tebou tak velká holka chodila a prosila, jestli si může SVOJE lego vzít domů...co na to říká tvůj partner?
Dle nadpisu jsem čekala, kdo kde v obchodě něco ukradl, tohle mi jako krádež nepřijde, brala jen své věci a tu barbínu jsem pochopila, že dceři půjčila, takže proč by si jí nevzala, o těch šatech říci mohla, pokud věděla, že jste s tím měla práci, ale i tak mi žádná z těch situací nepřijde nějak závažná na řešení. Ona má dva domovy, tak asi chtěla ty panenky mít u své mamky nebo je věnovat svým sestrám.... Tohle jsou opravdu malichernosti, zkuste se nad to povznést, jsou to jen věci ;)
Z meho pohledu jsi urputna, resis nesmysl a podvedome zarlis na druhou domacnost.
Dala / nedala ja ti nevim, ale moje 9 a 7 leta dcera se neustale hadaji, ze jedna druhe neco dala, ta druha jeci, ze neee dala, ze jen puuujcila. Opravdu tu panenku tve dceri dala?
Ty jsi tady ta dospela, ty ji mas ucit, jak se resi situace. Takze jestli se nekde citis dotcene, tak nehledej "usvedcujici dukazy" proti diteti, ale normalne za ni jdi, rekni co te zere a proc, ze jsi ty saty opravovala a zalezi ti na nich a jestli by ji moc vadilo, kdyby to zustalo u vas doma. Asi na tebe bude koukat blbe, ale bude to lepsi nez z takove blbosti delat neco. Jestli jsem to dobre pochopila, tak vsechno co si odnesla byly jeji veci. Ze jsi satky opravovala, no, mozna si mohla myslet, ze to opravujes pro ni..
Co se týká toho lega, úplně nevidím důvod, proč by ti měla oznamovat, že si svoje lego bere domů. Třeba to nebylo potaji, ale prostě jí to ani nenapadlo. Moji nevlastní sourozenci si nosí své věci od jednoho rodiče k druhému jak chtějí a pochybuji, že se někoho ptají na názor.
S těma šatama chápu, že tě to mrzí. Když to tvé dceři darovala, není ok, že si to vzala. Na druhou stranu je ji 15, v tomhle věku spousta puberťáků nepřetéká psychickou stabilitou a empatií k okolí. A také jim dost věcí nedochází.
Na tvém místě bych se prvně pobavila s manželem, tak jako tak by to s ní měl řešit spíš on. A zamyslela bych se, jestli mi ty šaty stojí za to dělat v rodině dusno. Ono to tak velký prohřešek není, přeci jen ty už si "dost velká " na to, aby ses nad to uměla povznést. Já bych to asi řešila jen v případě, že by tvá dcera byla hodně smutná, že o to přišla. To bych chtěla, aby si to holky nějak mezi sebou vyřešili.
podle mě je blbost konfrontovat ji, ale
ale zeptala bych se jí, kvůli dítěti, kterému tu hnědovlasou panenku dala
když už, tak kvůli tomuhle, ale jinak bych to nechala být, byť chápu, že tě to ssss...štve.
To lego mi nedochazi vubec, treba ji krabice byla uplne ukradena, nechapu, proc by to s tebou mela resit. To to mela sbalit do pytliku a schvalne tim pred tebou chrastit, aby to jako nebylo potaji? Jeji lego, jeji rozhodnuti, kde ho bude mit. Ze ji prolizas veci a kontrolujes, jestli je vsechno, co jste ji kdy dali na miste, mi prijde naprosto ujety.
S barbinama to taky prehanis, sama pises, ze je chce mit doma, aby si s nima mohla hrat mladsi sestra a jednu te tve u vas nechala, ani v jednom pripade se nejedna o darovani. Jestli to nekomu mela rict, tak tvoji dceri. Ale podle popisu to nasira jenom tebe, cloveka, ktery s celou situaci vlastne nema krome spravky satu a evidentni pifky na nevlastni dceru nic spolecneho.
Resis uplne blbosti, chudak holka.
Souhlasím s tím legem. Nenapadl mě ten její pohled, že si to prostě jen odnesla. Počítala jsem s možností, že si to bude chtít odnést, proto jsem nechávala krabice, návody….prostě jsem ken čekala: “teto, beru si to…”
Mezi holkami je 10-ti letý rozdíl, tam si to nevyříkají. U té panenky jsem byla, tak vím jak to bylo.
Já si uvědomuji určitou absurditu mého problému a právě nechci dělat zbytečné dusno. Pro manžela to skončilo tím, když přinesla ty jedny šaty. Potřebovala jsem prostě “slyšet” názor někoho dalšího, neutrálního.
Děkuji, za vaše názory, pomohly mi schladit hlavu a snad trochu prozřít. Po těch letech na rodičáku, jsem už nějaká vygumovaná 🫣
Za me cele je to kravina a uz jen z popisi citim, ze je neco mezi tebou a ji v neporadku.
Celé mi to přijde napsané, jako by nevlastní dcera pomalu "ukradla" tvé celoživotní úspory 🤷♀️ Dárky byly její, tak si s nimi přece může dělat co chce. Může si je odnést domů, aniž by se tě prosila a dovolovala. A že si vzala nějakou panenku, kterou předtím slíbila tvé pětileté dceři, na tom taky nevidím nic hrozného. Prostě asi změnila názor a hračku chtěla dát své sestřičce doma. Tys ty dárky sice vybírala, ale to ti přece nedává právo, abys diktovala tomu darovanému, co s nimi má dělat. Pokud jsi měla nějaká očekávávání (třeba s tím legem "Teto, beru si to...") a ta se nesplnila, tak je to jen tvůj problém, ne té holky.
V pohádkách se to řešilo tak, že macecha nevlastní děti vyštvala z domu, aby měl klid.😉
Teď si představ, kdyby tvůj manžel dal starší dceři jednou pozemek, z toho by ti regulérně rupla cévka, když tak urputně řešíš šaty a lego. Ty tady vyvádíš kvůli legu víc jak malé dítě, které má své období prvního vzdoru. Takže o co tady ve skutečnosti jde?
Když někomu něco dám, tak mu to dám s tím, že si s tím může dělat, co chce, třeba to i zničit a vyhodit. Pokud chceš otevřenou komunikaci, že ti bude puberťák hlásit, že si nese domů to a to, musí být otevřená komunikace v rodině jako standard u všech, ne jen ty to hlásíš a já nikomu nic neříkám a nesmíš nikoho trestat, že nejedná dle toho jak si přeješ. (Manžela jeho matka peskovala, že si zase koupil novou knížku, že už jich má hodně, no jako chvíli trvalo než pochopil, že může normálně říct, že se mu líbí nějaká knížka, že si ji koupí, že fakt nebudu nadávat, že ho nepotřebuji kontrolovat, ale jde jen o sdílení přání a komunikaci.)
Intuitivně bych ti to na místě puberťáka taky nehlásila, že si něco nesu domů k matce, protože cítím od tebe lehké nepřeješ, sice jsem ti to dala, ale jen tady, nemůžeš s tím disponovat. Píšeš "Nevlastní dcera u nás měla taky pěknou sbírku barbínek a doplňků. Jednou je vytáhla a hráli si s mladší sestrou. Přišla s tím, že by si chtěla nějaké odnést, protože mladší sestra (u matky) si s nimi ráda hraje… Budu upřímná, uvnitř mě to naštvalo, protože většinu věcí jsem vybírala. " Tak jako byla to její sbírka, co jsi nakoupila ty, nebo tvoje sbírka, protože jsi to kupovala ty a ty jí to vlastně jen půjčuješ na hraní u vás?
Tipuji, že ty spravené šaty si odnesla, protože zase byli pěkné, tak je zase chtěla :D (No úplně to není správné od nevlastní dcery, ale přešla bych to, fungovat v takhle poskládané rodině musí být náročné.) Jen bych jí asi k těm spraveným šatům řekla, že když něco bude chtít, ať to řekne, že si to chce odnést domů.
Jestli chceš budovat vztah na důvěře, tak jí řekni, jestli má doma nějaké šaty na barbíny na renovaci, ať je přinesete, že je opravíte spolu, i když je to pro tebe makačka. V pubertě občas člověk neví sám co se sebou.
Jestli tě to takhle vykolejuje, zajdi si někam na terapii, psycholog, alternativa typu kineziologie, rodinné konstelace.
Podle mě kdo tohle nechápe, tak to prostě nezažil 😥 Jeden čas jsem neustále řešila, že si deti odnásej hračky k tátovi a už je nevrací (a pak tu žádné nemají). Dopátrala jsem se toho, ze jejich nevlastni segra má odporně veljou hromadu hraček a ze se ji chtej vyrovnat (oni dohromady u me a u taty nemaj tolik hracek co ta jejich segra). Řekla jsem jim ze ty hracky jsou jejich a ze si je k tatovi vzit muzou, ale ze je musi zase prinest, a at se tedy hracky stehuji s detmi, ale zustavat tam, kdyz jsou deti tady ze nebudou. Brzy je to prestalo bavit 😃 Maximalne si k tatovi vezmou neco noveho, aby se pochlubili nebo si stim proste zrovna chteji hrát.
Slecne bych řekla totez, hrajes si stim, vezmi si to k mamince, ale az prijedes, prijed i s temi hrackami, cos sis odvezla. A co jeji segry u vás? Ty ji nezajimaj, kdyz svoje hracky musi darovag segre co ma u mámy? Sakra je ji 15, na tohle bych se ji klidne zeptala taky, co ji ktomu vede. Mozna by z ni vylezlo, ze jeji mama nema na barbíny a lego penize a tak jeki segra takovy supr hracky nema ☹ To by byl nakonec docela šlechetny duvod.
Holka bud rada, ze mate dobre vztahy a neres pic*viny. Kdyz to vztahnu na sebe, jake peklo nam dela manzelova dcera, tak tohle je fakt zbytecne vyvolavani konfliktu.
Já jen dodám, že si to holky můžou vyřešit i s tímhle rozdílem 🙂 samozřejmě asi s trochou pomocí od dospělého..
Všechny věci mi přijdou jako blbost, byly její, může si je odnést nebo darovat komu chce... AŽ! Až na tu darovanou a odnesenou panenku.
Je možné, že neví, že se to nedělá, že je to ošklivé, že ji to nikdo nikdy nevysvětlil a ostatně i z reakcí tady to vyplývá, že někteří to neví dodnes. Ale darovanou věc člověk nemá chtít zpět. (A pokud se najde už tak šíleně zapeklitá situace, kdy ji opravdu potřebuje, nelze si ji jen tak vzít, musí se o to požádat). Dárky člověk nemůže chtít zpátky a v patnácti letech, nezlobte se dámy na mě, by to už slečna vědět měla.
Když dá člověk někomu dárek na narozeniny, na Vánoce nebo jen tak, nechce ho přece po měsíci zpátky. Když dám někomu dárek, nechci ho zpátky ani když se třeba potom rozkmotříme. Ta věc už je toho člověka a s výjimkou rodinného dědictví a výrazně citově zabarvených věcí (snubní prsten po prababičce) se dárky prostě nevrací.
Dcera má čtyři roky. Před dvěma měsíci dala prababičce nafukovací balonek s Paw Patrol. Když jsme tam byli naposledy, zatoužila najednou po něm. Nedali jsme jí ho zpět. Sedli jsme si a vysvětlili jsme si to. Pochopila to. Balónek už je babičky, moc se jí líbí, má ho vystavený a není fér někomu brát něco, co dostal (to bych třeba já mohla po ní chtít její narozeninový dárek nebo vy všechny sety toho Lega. Je to blbost). Ta čtyřleťačka to pochopila, tak věřím, že když si sednete a vklidu si o tom promluvíte, pochopí to i ta puberťačka (i když s puberťáky ještě osobní zkušenost nemám).
Ale jinak to teda strašně moc hrotíš. Tragédie to není. Spíš neuvědoměnění si funkce a smyslu dárku. Jenže to i z tvé strany (viz první část příspěvku). Nenaštvalo by mě to, rozhodně by mě to nevytočilo. Jen by to bylo téma k diskuzi, jak to tedy s těmi dárky chodí.
Podle me pokud ty veci dostala jako darek, jsou jeji a muze si s nima udelat co chce, klidne je i znicit nebo zahodit nebo dat mladsi sestre u mamy. Rozhodne si je muze odnest a nikoho se neptat, vubec si to u vas ani nemusela nechavat. Argument ze tys to vybirala neberu, z toho citim ze jsi to vlastne porizovala aby to zustalo i pro tve dcery, ne skutecne pro ni, mozna to ona citi taky a je ji to proti srsti… to je jako kdybys dala spolubydlici k narozeninam dekoraci podle sveho vkusu, aby si ji vystavila u vas doma, a pak si stezovala ze uz ji nebudes mit v byte kdyz se spolubydlici odstehuje 🤷🏻♀️ a co se tyce situace s tou panenkou, jestli byla skutecne jeji (dostala ji treba k narozeninam nebo vanocum), nedelala bych si na ni vubec narok, ani na saty ktere jsi vyrobila a spravila. Ze ji dala mladsi sestre, to asi nebylo ze by ji zabalila k narozeninam a rekla “tohle je darek ode me”, ze jo. Spis z toho popisu ctu ze tak nejak pri hrani rekla treba “tak ja ti ji necham”, ale mohlo to znamenat spis “necham te s ni pohrat, pujcim ti ji na chvili, jeste si ji nebudu odvazet dneska ale az priste”… ono tohle je osemetne, male deti dlouho nechapou rozdil mezi “dam ti to = podam ti to do ruky” a “dam ti to = je to ted tvuj majetek”, i dospeli to casto odvozuji jen ze zkusenosti a kontextu. Je mozne, ze tys to vzala tim druhym zpusobem (panenka zmenila majitele), i kdyz to tak nebylo mysleno… celkove si myslim, ze ty proste nejak nectis vlastnictvi te nevlastni dcery a udajne jeji hracky jsou tak nejak doma pro vsechny deti, mozna ji to vadi a tak si je odvazi. Mozna ani nejsou pro tu druhou sestru, mozna ti to jen rika jako zaminku, ale skutecny duvod je ze uz je u vas nechce mit…
@jana_zofie Darovani tu nikdo nerozporuje, ale podle popisu te situace o zadny darek neslo. Spis to vypada, ze z jejiho pohledu to bylo 'tyhle barbiny vezmu k mame, at si s nima muze hrat segra a tuhle necham tady, at si s ni muzes hrat ty'. (A uprimne kdovi, jestli se pak male sestry nezeptala, jestli ji jeste chce. Vsechno nemusi jit oficialne pres matku, podle jejich poznamek o tom, ze je nemozne, aby se patnactileta s petiletou na necem domluvila, to bude trochu helikoptera...)
Fascinuje mě, kolika lidem je naprosto jedno, že malé dítě přišlo o hračku. Tady přece nejde o názor macechy, ale o odnos panenky, kterou někdo dostal, má ji pojmenovanou a má ji rád. Osobně mi ani ty ostatní donesené hračky nepřijdou košer. Ale budiž, na slečnu už nejsou, tak je vzala domů pro své jiné sourozence. Pěkně shánčlivá slečna. Darovaná panenka s výbavou je přes čáru a osobně by mi to bylo líto 😔 Jediné rozumné řešení mi přijde vybrat s vlastním dítětem podobnou panenku a dávat si setsakra pozor, aby tam ještě byla pokaždé, když nevlastní odjede k matce. Nejspíš nic jiného nemá smysl - když to budeš řešit, budeš vždycky za štěknu, jak je vidět tady na reakcích. Asi bych měla ke slečně nalomenou důvěru, rodinné vztahy jsou složité a za mě velký palec nahoru, že nad tím přemýšlíš. Kdo v tomhle nežije, nepochopí ❤️
@ai30 S tímhle naprosto souhlasím. Pokud by ta starší holčička dala své nevlastní sestře jako dárek novou zabalenou panenku a potom si ji vzala a odnesla pryč, tak by to nebylo správné, a určitě by bylo na místě si s holkou promluvit, že tohle se teda nedělá. Ale takhle? Nevím no, tohle mi přijde úplně jiná situace. Moje čertvě šestiletá dcera taky některé věci slyší, jak chce ona.
@ai30 Těžko říct. Mohlo být tak či onak.
@mourovatakocka Je to totiz jedno i te matce, o tom, ze by to dcera resila totiz nepadlo ani slovo, nasira to jenom mamu, protoze spravovala saty pro cizi decko.. 🤷♀️ Fakt bych nebehala shanet presne takovou panu, jen proto, ze dostala nejakou vypujcit a pak ji musela vratit, to je podle me fakt pomerne bezna soucast zivota.
Nelpi tak na věcech, jsou to jen věci, my dáváme normalne hračky třeba sousedkam, máme toho moc, tak kdyz se jim u nas něco libi tak si to vezmou a třeba naší kluci si zase vezmou neco u nich, a nebo taky ne.
@oplatecka ona si neodnesla panenku,jen ty saty :D
@veronicka89 panenka zmizla prý taky. A já si vazne myslim, ze to tolika mámam nevadi jen protoze to reálne nezažily 🤔 Vazne si neumim predstavit, jestli by nekdo byl tak tezce nad veci kdyby mu postupne mizely z domu hračky a jeho dite si nemelo s cim hrát 😅 Tim ze jeem to zazila, tak uplne nad veci nejsem 😃
nechat byt, mozna ji to bylo lito, ze to darovala. Ale taky zalezi na veku. Spis bych se ji na to zeptala uplne v klidu s tim, ze te to zamrzelo, ze ti to mohla rict a pochopila bys to.