Vnucování a nevím, jak slušně odmítnout
Holky jsem doma na nemocenské s celkem vážnou nemocí. Nicméně již tak za dva týdny budu plně soběstačná, byť pořád nebudu moct pracovat. Momentálně mi pomáhá partner. Cca za ty dva týdny se vrátí do práce. Potud je vše ok. Vše zvládáme a nepotřebujeme pomoc.
Jenomže mí rodiče jsou vypanikovaní, žijí daleko, I když je denně informuji o mém stavu, zdá se mi že to nestačí. Už asi dva týdny se mi začla vnucovat má o deset let mladší sestra, že k nám ráda přijede na týden dva a postará se o mě v době kdy partner bude zpět v práci. Sestra žije s rodiči. Cítím z zoho že je pod vlivem mámy. Že je to vše nápad mé mámy aby sem přijela.
Upřímně, sestra nechce žít u nás, ale u jejích kamarádů ( shodou okolností je tam i její ex) v 10km vzdálené vesnici ( ať máme prý soukromí). Ale řidičák nemá. Takže by ji k nám musel dovážet a odvážet partner před prací a po práci. Pro nás to je prostě opravdu oteavný a komplikace. Ona tvrdí že bude stopovat že to je ok, ale prostě je naivní. Už ji vidím dvakrát denně stopovat dva týdny. Moc dobře ví, že ji nakonec budeme vozit. Navíc sestra je vegetarián. Pochybuji že nám skutečně pomůže s tím co by skutečně pomoc byla - například normálně uvařit- včetně masa😂😂
No každopádně už jsem jí čtyřikrát napsala že si toho vážím, ale vzhledem k tomu, že už teď se můj stav zlepšuje, tak si myslíme, že to zvládneme i bez pomoci. Že za ty dva týdny budu ok. No...nestačí to. Opět mi napsala že by ráda přijela, že by vypomohla a ať přece nejsem sama atp...Upřímně nechápu co na tom nechápe. A že jí není blbé se vnucovat. Myslím že člověk prostě ví kdy je vítaný a kdy ne...a my pomoc opravdu nepotřebujeme. Navíc mám za sebou potrat a chceme si to prostě nejdřív zpracovat...Nevím, možná to přeháním vzhledem k tomu že svoji sestru znám a vím že je manipulátor který vždy dostane co chce...plus je tam zřejmě vliv mámy která je podobná.
Už nevím jak jí napsat že nemáme zájem...aby se neurazila atp..
Nějaký nápad??
Napiš to tak jak to cítíš. " Ne děkuji, když budu potřebovat pomoc - řeknu si o ní."
No, já už bych nepsala, že myslím, že to zvládneme, ale prostě bych to oznámila. Děkuju, nechci. Žádné dodatky, vysvětlování, hlavně ani náznak pochybností. Vím, o čem mluvím, moje mamka je to samé v bleděmodrém. Ona to teda myslí dobře, opravdu chce pomoct. Ale už jen její přítomnost je strašně vyčerpávající (opravdu komentuje všechno, mluví pořád, mlčí sotva 30 vteřin a už jede znovu...), když jsem nemocná, nabízí se, že pohlídá malého. Ale i když ho vezme třeba na hodinu ven, tak já dalších šest hodin poslouchám to její drčení. Když si syn na chvíli pustí pohádky a já bych mohla "nebýt", tak ona vyžaduje pozornost (víc než to dítě). Musím uvařit, protože co vaří ona se moc jíst nedá (ale říct jí to nemůžu, mrzelo by ji to). A k večeru ji manžel musí odvézt domů, takže další hodina, kdy by se mohl věnovat synovi a já odpočívala, je v čudu... Pro nás to většinou není pomoc, ale větší zátěž 😟
Ale abych jí nekřivdila - prakticky nečerpáme OČR, protože babi přijede a pohlídá.
@reeeza Sestra o potratu ví? Pokud ano napsala bych ji to narovinu. Že děkuješ za zájem a nabídnutou pomoc. Ale , že ti je lépe a žádnou pomoc teď nepotřebuješ. A vzhledem k tomu co se stalo si tu situaci potřebujete s manželem prožít sami v klidu. A , že pokud by jsi potřebovala pomoci, že se jí ozveš.
Kolik ti je? Prostě oznámit v klidu slušně, ne nejezdi, děkuji, pomoc nepotřebuji...tohle se ti bude v životě hodit, tak se to nauč co nejdřív.
Některým lidem nejde říct ne. Když ho řekneš, oni jakoby neslyší a stejně si jedou dál své. Taky nevím, co je na tom nepochopitelného. Bez nějaké hádky nebo sestřiného uražení to nejspíš nepůjde, protože ona se neptá, už je rozhodnutá. 🤷
@fire85 Není to tak jednoduché. Měla jsem narozeniny, bylo mi špatně, tak jsem den předem své máti volala, že ruším oslavu a uvidíme se, až mi bude dobře. V den narozenin jsem ji jeste volala, ze jsem byla u lekare, mam 40° horecky, antibiotika a jdu si lehnout. Znovu jsem zopakovala, že narozeniny oslavíme, až mi bude dobře. Co se nestalo? Odpoledne zazvonila i s dárky a začala mě budit, abych si je rozbalila. Byla u me asi pulhodiny, přestože jsem ji dvakrat rekla, ze mi opravdu neni dobre a ani jsem nemohla rozlepit oci. Celou dobu jsem se nehla z postele. Prostě některým lidem opravdu nestačí říct NE.
Tady sestra zakladatelky bude stejný typ.
Napsat to stručně a jasne: Dekuju za nabídku, jsi hodna, ale nejezdi. Pomoc nepotřebujeme. Kdybych něco potřebovala, určitě ti dam vědět. Detaily bych nerozebirala a ani své rozhodnutí nějak neomlouvala nebo obhajovala.
Někteří lidi jsou dost urputni a je potřeba jim vyjádřit názor jednoznačně. A případně i opakovaně, pokud to jednou nestačí.
Díky holky. Naposledy jsem jí s díkem odmítla a ona na to napsala že ale stejně přijede🤦♀️..tak jsem jí už natvrdku řekla že pokud jí nezajímá co chci a nechci já ale hledí jen na to co chce ona, tak ať se mě neptá...ať jede za kamarády ale já pomoc potřebovat nebudu. No a teď se se nou nebaví 😅 úplně jak naše máma 🤷♀️
Napiš normálně - Děkuju za nabídku, ale ne. Nechci, nepotřebuju, nejezdi.