Věčně "nemocná" švagrová. Jak z toho "vybruslit" ke spokojenosti všech?
Ahoj,
s bratom mám od mala skvelý vzťah a má fajn priateľku. Vychádza dobre s celou rodinou, je veľmi zlatá, ochotná, dobre si s ňou pokecám. Problém však je, že sa s ňou nedá dohodnúť na nijakom spoločnom trávení času. Vždy sa dohodneme a ona to zruší na poslednú chvíľu. Zvaľuje to vždy na to, že "ji není nejlíp". Uvediem príklady. Mali s nami ísť do Maďarska - bolel ju zub, mali prísť ku nám večer na film - tvrdila, že "možno" chytila od synovca šiestu chorobu, mali sme ísť na výlet - bola unavená z cesty vlakom, dnes sme zase mali ísť nakupovať tanečné topánky pre nás obe a do kina - včera neskoro večer mi to potvrdila a dnes ráno napísala, že jej v noci "nebylo nejlíp", tak radšej zostane celý deň doma.
Je všeobecne taká trochu lenivá - nikde sa jej moc nechce a bohužiaľ nikam moc nepúšťa brata samého, bez nej (čo ale ja neriešim, je to ich vec). Mám ale záujem sa s bratom stretávať a jediné, na čom sa s ňou dá dohodnúť a zaručene to nezruší, je, že dôjdeme my k nim na obed a poobedie. Lenže to pre nás znamená zbaliť psa a dieťa a cestovať cez celú Prahu k nim (oni nemaju deti ani psa). Syn nám spí jedine v postielke a je veľmi spavý, takže ak chceme pobudnúť dlhšie ako hodinku, musíme brať aj prenosnú postieľku. Chodíme tam nabalený jak blázni, určite si to viete predstaviť, ešte tam u nich ani nie je kde zaparkovať. Ale vždy strávime fajn deň, nikdy sa nepohádame, zabavíme sa, takže sa to snažím brať tak, že hold každý sme nejaký.
Lenže bohužiaľ už nás všetkých v rodine začína s tými vymyslenými stavmi trochu hnevať. Napríklad dnes kvôli tomu, aby sme mohli ísť my dve do kina, priateľ zrušil stretnutie v práci a príde skôr strážiť syna. Občas to stojí aj peniaze - keď napríklad máme ísť spolu lyžovať a ona nám to zruší a ešte donúti brata zostať s ňou doma, tak brat samozrejme zaplatí za nich prepadnuté ubytovanie, ale je mi blbé od nich pýtať trebárs benzín (áno, je to "banalita", ale na 600km trase už je to dosť). Nehovoriac o tom, že častokrát kvôli tomu mám zrušený program a vzhľadom na moju vyťaženosť, ma to vie trochu podráždiť - mohla som ten čas venovať niekomu inému, kto o to má záujem. Najväčší problém je, že ona sama tieto akcie navrhuje a áno, mohla by som si s ňou nič neplánovať a vždy jej hovoriť nie, ale snažím sa s ňou udržiavať kvôli bratovi dobré vzťahy a ona by sa príšerne urazila, keby poviem, že do kina ísť nechcem (hľadá totiž voľný dátum dovtedy, kým ho nenájde). Občas sa trebárs dohodnem s bratom sama a ona sa pridá a potom nám to zrušia, lebo jej nie je dobre. Snažím sa mať pochopenie pre to, že je niekto chorý, ale je podozrivé, že je chorá vždy, keď niekam má ísť a nikdy keď máme prísť my k nim a úprimne povedané, chorú som ju ani nikdy ešte nezažila. Je to proste podozrivé, nechcem jej krivdiť, ale nám príde skôr lenivá ako chorá. Samozrejme bratovi je to trápne a ospravedlňuje sa mi, samozrejme, mohol by byť chlap a "vynadať" jej a samozrejme, ja by som mu mohla robiť "scény", ale to nie je v mojom záujme. Bavíme sa o ľudoch, ktorý majú 23 (ona) a 21 (on) a môj brat je také veľké decko, čo sa vystresuje, keď sa mu začnem sťažovať a chudák nebude po nociach spávať.. proste také situácie nevie ešte dobre riešiť, ísť proti nej, tak mu robí scény a ona mu hlavne vždy tvrdi, že to tentoraz určite nezruší, ale potom "ochorie".
Skutočne ma to prestáva baviť, no nechcem to riešiť žiadnym konfliktom s bratom a už vôbec nie s ňou. Nemáte nejaký nápad, ako z toho elegantne vykorčuľovať k spokojnosti všetkých?
A ja bych uz s ni nic neplanovala. Tohle neni normalni jednani dospeleho cloveka a pokud budes vymyslet nejake nahradni plany tak jinzo nikdy nedojde. A bohuzel bracha dospet bde muset. Tohle neni tvuj problem ale jejich.
Mozna neni lina, nema nejakou socialni fobii nebo uzkostlive stavy? Docela by to tomu odpovidalo
@whocares Přesně tohle mi napadlo.
@ah1234 Extrovertna povaha a sociofobia alebo uzkostna porucha sa nevylučujú. Práve naopak. Jej správanie tomu dosť zodpovedá. Viem o čom hovorím. Osobnr poznám človeka, ktorý je extrovert, večne usmiaty, v podstate hrozne pozitivny a priton ma problem odist z domu,pretože trpi úzkosťou a často prežíva panickelé ataky. Takýto ľudia sa tým nechvália, snažia sa s tým bojovať, ale žiaľ, je to beh na dlhú trať.
@tratatundra poviem to asi takto, velmi by ma to prekvapilo, sama beriem Lexaurin na uzkost a antidepresiva (mam bipolarnu poruchu), takze si viem trochu predstavit, jak takemu cloveku je, ale samozrejme vsetko je mozne. Je pravda, ze extrovertna povaha sa nevylucuje s uzkostnymi zachvatmi, sama som toho dokaz, ale u nej by to bolo velmi zvlastne, aj ked kazdemu sa to prejavuje inak. Lenze potom ma velmi selektivnu poruchu uzkosti a panicke ataky, lebo je schopna 2 dni po sebe robit v bare a s nami potom nejde, zase hned na druhy den ide s kamosmi na pub quiz. Hovorim, nechcem jej krivdit, velmi sa snazim to brat tak, ze sa skutocne neciti dobre, ale je to narocne obcas. Keby aspon brata niekam vtedy pustila bez nej.. skusim to s nim ale este teda nenapadne prebrat, kedy je takato, ci to ma nejako zafixovane s nasou rodinou, alebo len s nami (ja, priatel, syn), alebo je to nahodne a pozistovat, ci si nevsimol, zeby mala nejaky "psychicky" problem.
Jak by jsi definovala Váš vztah - přátelský, spíše společenský? A vymlouvá se jen tobě (Vám) nebo je to její běžné chování k ostatním kamarádům nebo lidem všeobecně?
@iulia nieco medzi - na to, aby sme boli kamaratky, tak sa malo stretavame same dve (lebo to vzdy zrusi), ale cisto zdvorilostny vztah to tiez nie je. Boli sme napriklad teraz 4 dni vsetci na vychode slovenska u mojej babky a super som sa s nou bavila aj ked tam brat nebol, boli sme spolu na Ukrajine, same dve v miestnej krcme. Nemozem ale povedat, ako to berie ona, je vseobecne komunikativna tak ako ja, tak mozno je to pre nu len zdvorilostne, ze sme "rodina".
Inak mi pride, ze to robi skor nam, ale je to subjektivny pohlad.. skusim to nejako pozistovat u brata, ci je to bezne, ci nema nejaky problem a podobne. Rozhodne mi nepride, ze nam to robi naschval, natruc, to vobec..
Muj kamarad mel pritelkyni, ktere taky furt neco bylo. Jenze ona normalne s nama kamkoliv sla, ale da se rict, ze vzdy museli odejit, protoze ji bud bolelo bricho, bolela hlava, nebylo ji dobre atd. Bylo to zvlastni, ale neprislo mi, ze by to hrala.
Mne napada, ze je svagrova hypochondr nebo ma psychickou poruchu. Nebo ji spolecne setkavani vadi. Pobavila bych se o tom s bratrem (co ji je? je nejak vazne nemocna? nevadime ji nejak?). Mozna by stalo za to domluvit sraz jen s bratrem a at bratr sezene nejake hlidani pro deti, az zase jejich maminka "odpadne".
@ah1234 Někdy je to shoda náhod. Domluvíš si kino a jako na potvoru Ti není dobře nebo prcek má teplotu apod.. Taky jsem se mi stalo. Ale našla jsem náhradní termín a ten náhradní termín jsem dodržela, i když jsem citíla, že mi startuje migréna. Dala jsem si prášky a šla jsem ven.
A ještě se zeptám, jak reaguješ, kdy Ti napíše, že ruší společnou akci? Dáš najevo své pocity (samozřejmě kulantně🙂). Jsou např. lidé, kteří si dokážou přeplánovat volný čas (jakože si toho naplánuji moc) a potom to fyzicky a psychicky nezvládají. A teď hledají řešení v dané situaci a pokud najdou "obětního beránka", tak toho potom trochu i zneužívají. Je to rodina, mají mě rádi, určitě to pochopí.
@iulia no je pravda, ze my vzdy napiseme, ze v pohode, ked jej nie je dobre. Iba raz som nieco povedala a paradoxne to bolo, ked nieco zrusili s bratom nasej mamke. To som volala bratovi nech zavola mamke a ospravedlni sa, ze sa to uz nestane a posle jej peniaze ktore musela za ubytovanie pre nu zaplatit. Lenze on samozrejme povie, ze to je samozrejme, ze mu je to trapne a je mu to luto.. ale ona to potom urobi znovu, aj ked mu povie, ze uz to nespravi. Neviem, zacinam si vazne mysliet, ci jej nieco nie je, ked inak je na nas taka mila a nezda sa mi, zeby to hrala a v skutocnosti s nami nechcela travit cas. Este ma napadlo, ze sa mozno trapi velmi a nikam sa jej nechce ist, lebo jej brat ma rakovinu, ale bola taka aj predtym, ked si spominam. Skusim sa popytat brata a davat viac najavo, ze sa nam to nepaci, ze to vzdy takto rusi na poslednu chvilu (ide hlavne skutocne o to, ze ona to vzdy rusi v ten den, max den dopredu.. a je pravda ze to nie je uplne zdrave spravanie asi)
souhlasím s tebou, že s tou vážnou nemocí jejího bratra to může nějakým způsobem souviset.
Svagrova to same. Vzdy do hodiny pred akci jsme se vsazeli s manzelem,co si zase vymysli a zaroven pro svagra take. Nejvtipnejsi vymluva byla,ze ji boli v krku,jak nam hlidala deti,ze se pry nachladila pri otevrenem oknu...a pak vecer dala fotky na fb,jak pari s kamoskama ve vinarce 😀 mame spolecnou kamosku,tak jsem tu fotku videla. A svagr ze pry ji musel odp lecit. No asi to zabralo.
Uz s nimi nic neplanovat, my jen rekneme,ze jdeme tam a tam, ze se mohou pridat. Take svagra nikam nepousti, do hospody s nim nebo nic...
Každopádně jedna z chyb je, že tvůj bratr, ač je mu 21, se jí podřizuje. Ona něco zruší, kam on se třeba těší a ona mu neřekne ani třeba "není mi dobře, ale ty jsi". On jak pejsek poslouchá její nářky a povely.
Chyba není u vás, ale u ní. A určitě bych to bráchovi řekla, že už je to po několikáté, jestli i jemu to přijde normální? Opravdu to normální není. Otázkou je, zda je to hrané, protože se chce radši válet nebo ji opravdu není dobře.
Po druhym diteti mam imunitu v riti. X krat jsem mela neco domluveneho a musela jsem rusit, bylo mi to trapny, rikala jsem si, ze uz mi to nemuzou ani verit. Bohuzel stalo se. Stacilo mi v lete vlitnout pro neco do DMka a druhy den angina a ATB. Druha vec je to, ze kolem ni tvuj bracha panackuje a neudela nic po svem. To je na palici a melo by se to zmenit... nebo s vama frajerka proste nikam nechce a vymysli si
A co vám na tyhle pocity řekla ona?
Další věci je jestli se někdo zamyslela z třeba nad jejím psychickým stavem? Ono říct o někom hej ty ses líná a lzes je sice hezký. Na druhou stranu trpím určitým problémem který ve mně někdy vyvolává něco velmi podobného. Kdyztak napište do zprávy něco vám o tom napíšu. Každopádně já sem to řešila a obeznamila sem s tím známé že na pevno dohody semnou nejdou. Takže mě pozvou ale nepočítají s ničím a buď dorazím nebo ne.
@ah1234 A nebo se ji k vam nechce. Znam takove lidi. Oni napred jakoby chteji, ale na posledni chvili se jim vzdy neco stane, aby jit nemuseli . Podle me si to ani neuvedomuji, co se jim to deje. Takze verim, ze fakt nemocna bude ( ale vlastne je to takovej hypochondrik). Vis, jak, alternativa jsou lidi, co vecne chodi pozde do prace, jednou si zabouchli klice, pak je zacpa, pak dite rvalo a jini chodi vzdy vcas. Po case ti to prijde podezrely a ststistika proste ukaze, ze ten prvni budto keca, nebo ma na odchod 10 minut, takze se nu dejou nehody, proste se dost nesnazi prijit vcas. Ja bych ji uz nikam nezvala a pockala, jestli si toho vsimne. Pak bych jo rekla, ze te mrzelo, ze to vzdycky zrusila, bez emoci. Ze se musis chranit. A uvidis.-)
V tomto případě bych jednala na rovinu. Že máš o ni strach, že je asi vážně nemocná??? Nebo jak si to máš vysvětlit, něco proti vám teda má? A že vy je máte moc rádi, a je vám s nima fajnově. Ale prostě nevíte na čem jste z jejich strany. Na rovinu, krom toho, že se jeví líná :D Řekla bych jí co a jak, jaké z toho máš pocity, jaké jsou to pro vás komplikace, a vysvetlit jí to. Ona si to nemusí uvědomovat, že musíte s dítětem více plánovat, zajistit hlídání, peněz taky není nazbyt, aby se házely z okna.
Já mám zas příbuzné, co permanentně chodí pozdě. Řeknou že přijdou v 5, a v půl 8 dorazí vysmátí, a jakoby nic... tuhle jsem je už sjela jak ďas... dlouho jsem to v sobě dusila. Oni si to asi ani neuvědomují, prostě životní styl.. ale sranda, že když my jsme meškali 20 minut, tak hned telefony, kde jsme atd...
@ah1234 Ahoj, víš jistě, že když ti odřekne schůzku, že je pak opravdu doma? Měla jsem takovou kamarádku, byla neuvěřitelně milá, zábavná a extrovertní, nikdy jsem se s ní nenudila. Problém ale byl, že byla zoufalá plánovačka, a neuměla nic odřeknout, takže si klidně naplánovala 4 schůzky najednou a pak doufala, že se to nějak vyřeší samo. Šla na tu schůzku, co jí připadala nejatraktivnější, a ostatním lidem buď do sms trvrdila, že už jede (asi doufala že dorazí později a dotyčný si nevšimne, že na ní čeká už 3 hodiny), a nebo se prostě zapírala. Chvíli jsem to řešila tak, že jsem si s ní dávala sraz u ní doma, že jí vyzvednu. Párkrát to fungovalo - sice když jsem dorazila, tak nebyla oblečená, namalovaná, najezená, vyrážely jsme tak o 3 hodiny později, ale aspoň jsem nikde netvrdla sama. Pak už ani to nezabralo, většinou mě u ní doma čekala tchýně se vzkazem, že kamarádka přijde hned, ať počkám (cha cha), a pak přišla poslední kapka a přestala jsem se s ní vídat úplně. To bylo samozřejmě v době, kdy jsem byla bezdětná čas mimo práci patřil jen mně. Teď s dítětem a nutností plánovat bych se nechala vyšplouchnout dvakrát, maximálně třikárt, a dost, už bych se s dotyčnou osobou sejít neměla zájem.
@ah1234 A ještě mě napadá, že bych ti mohla napsat, jakou to všechno mělo dohru. S touhle bývalou kamarádkou jsme do sebe po patnácti letech náhodou narazily ve městě, a ona mě pozvala na kafe. Vážně se mě zeptala, proč jsme se tehdy přestaly vídat. Tak jsem sebrala odvahu a tu nepříjemnou pravdu jí řekla celou. Byla velice upřímně překvapená a bylo jí to líto. Možná je řešení dotyčnou nešetřit a narovinu se jí zeptat, co to jako má znamenat.
Ahojte, napisem vam teda jak to u nas dopadlo.
Svagrina mi to urobila este jeden-dvakrat. V oktobri sme ale pravidelne kazdy utorok zacali vsetky styria (ja, partner, ona a moj brat) chodit na tanecne a dost sa to zmenilo. Zacala mi pomahat sama od seba s pripravou svadby - je do toho strasne nadsena a vsetko organizuje a momentalne sa s nami chce stretavat minimalne este 1-2x do tyzdna a ked nemozeme, tak sa furt vypytuju s bratom, ci mozu aspon postrazit maleho. Od zaciatku oktobra nam nikdy nic nezrusila. Jak a preco tato zmena nastala to neviem. Myslim, ze s nou asi brat prehovoril.
Pokud bych si s ní domlouvala nějakou akci, už bych měla i řešení co kdyby.
A pokud jedete někam na lyže tak ať si hradí sami za sebe. Vůbec se s ními nedomlouvat na placení na půl.