Vdaná, ale sama. Od otěhotnění se s manželem vzdalujeme
Od te doby, co mame dite (1 rok) a vlastne uz i v dobe tehotenstvi se sobe s manzelem strasne vzdalujeme a ja jsem cim dal tim vic nespokojena. Touzim po harmonicke rodine, po tatinkovi, ktery pomaha, hraje si s ditetem, koupa ho, chodi s nama na prochazky, jezdi na vylety. Ale ja ziju se svym ditetem v podstate sama. Manzel dceru miluje, ale neni to typ, ktery by se dokazal rodine venovat. Bud je v praci nebo nekde na schuzce nebo s kamaradem nebo nekde neco zarizuje a kdyz je doma, tak jen lezi u TV nebo spi. Kdyz se probudi, tak jde zase koukat na TV, delat na PC nebo telefonovat a pak odejde za kamaradem nebo na schuzku a tak porad dokola. Vikendy prospi nebo prolezi u TV, popripade zajde nekam s kamarady a my jsme zase samy.
Uz me to opravdu unavuje, jak sama tahnu celou domacnost, cely dny jsem s ditetem, nemam zadny oddych, zadne rozptyleni a hlavne nemam toho partnera, se kterym bych si mohla popovidat o tom, co se ten den stalo, se kterym bych si mohla jen tak sednout a dat si sklenicku, zasmat se, zablnout s dcerkou, jit se vecer projit atd...
Tak my jsme s manželem svoji 7,5 roku.Je fakt,že už to ten 6.rok u nás zavánělo streotypem(ráno do práce,z práce domů,každý pátek posezení s kamarády u piva a víkendy trávené doma 😅 )a tak jsem se nemohla dočkat toho,až se to změní(doufala jsem k lepšímu)narozením miminka.Pro mě to byla změna k lepšímu,ale o manželovi se to říct nedá.Na všechno jsem byla od začátku sama(s donucení mi akorát nepustil a vypustil večer vaničku),i na tu radost z miminka.Asi po měsíci mi sdělil,že vůbec nechápe o co mi jde.On,že má svoje koníčky a jí dítě. 🙄 😀
Na procházce s námi nebyl ani jednou a na společný rodinný výlet jsme jeli až,když bylo Adámkovi 13.měsíců.
Musela jsem na našem vztahu hodně zapracovat,aby manželovi došlo,co je v životě důležitější.Letadla(hobby) budou pořád stejná,ale dítě mu vyroste před očima a nebude vědět ani jak. ☹
Juli,............tak si na něj taky trochu došlápni. 😉 U nás pomohlo to,že jsem ho víc zaměstnala.
Gedren: K lepsimu se to nezmeni urcite, on to proste nema v bunkach, staci mu, kdyz vidi svoje dite vecer spinkat v postylce.
Snazim se s nim mluvit, ale vetsinou to nejde, odpovida jen jednou vetou, pripadne vubec nevnima, protoze zrovna sleduje TV nebo dela cosi na PC, kolikrat nemam ani moznost, protoze pulku dne protelefonuje.
Nekolikrat jsem se mu (samozrejme po dobrem a stylem, ze by mi to udelalo radost nebo ze mi to a to moc chybi) pokousela rict, jak bych si veci predstavovala jinak a ze nejsme vubec spolu. On to nedokaze pochopit, nevi, co mi porad vadi, vzdyt prece jsme spolu - bere "jsme spolu" jako to, ze je doma. Ale probiha to tak, ze jsme kazdy v jinem patre, cili rozhodne ne spolu.
Karot: Zamestnala, jo? To jako v domacnosti nebo s ditetem? Tak s tim bych urcite nepochodila. On ma svoji praci a bere to tak, ze tim jeho povinnosti konci.
No a jak to bylo driv? Kdyz jste spolu chodili, pak kdyz jste spolu zili a jeste nemeli dite?
Juli,.................ono stačilo,když jsem mu Adama strčila na hodinu ven.Chtěl něco udělat na zahradě a zjistil,že s děckem za zadkem to není žádná sranda.Já se od začátku(od návratu z porodnice)snažila být tou nejlepší manželkou,která všechno zvládá(vařila jsem děnně obědy,měla jsem doma naklízeno apd.),aby mi nebylo něco vyčteno.Ale postupem času se nedostavilo žádné uznání,pochvala za dobrý oběd,...............prostě vůbec nic.
Manžel jezdil na letecké dny s kamarádama,nás nechával doma a vždycky si myslel,že když přijede večer domů,budu na něj toužebně čekat a zajímat se,jak se tam měl. 😅 Nikdy ho nezajímalo,jak jsme se celý den měli,co už Adámek umí..................taky ho miloval,jen když spal. 😀
Čekala jsem rok,jestli se to změní k lepšímu a když jsem se nedočkala,začala jsem ho úplně ignorovat(vařím pořád,..........akorát už si nedělám nervy s úklidem)a dělat si s Ádou program pro sebe.Např.jsme se s kamarádkou domluvily a daly si sraz v Praze a jely do ZOO(má doma stejného "tupce" 🙄 ).Příští léto pojedeme s dětma k moři a to už manžel remcá:"A to mě jako necháte doma samotnýho?!"............. ☹ 😅 😀
Tak jsem mu na to řekla,že alespoň pocítí,jaké to je i z druhé strany. 😎
Už asi pochopil,že na něm nejsem tak závislá(byla bych hloupá,abysme kvůli jeho pohodlnosti a nezájmu tvrdli doma 😉 ),tak se začal měnit k lepšímu.Pokud se to do roka zlepší alespoň o 50%,jsem ochotná s ním jít ještě do dalšího potomka,ale jinak ne.Nechci být na obě děti sama. 😔
juli, pozde bycha honit, ale obecne je daleko lepsi mit v techto vecech jasno uz pred ditetem. Nevim, jak moc jste treba o svych predstavach rodinneho zivota komunikovali, ale casto to byva tak, ze se o tom nekomunikuje, pouze se mlcky predpoklada. A pak neni divu, ze to vypada takhle. Pokud s tebou nechce mluvit, co mu zkusit napsat dopis? Komunikace je zaklad vztahu, a kdyz chybi, vztah strada. Zkus mu nejakym vyraznym zpusobem dat najevo, ze s nim o tom proste potrebujes mluvit. Ze si s nim potrebujes ty veci vyjasnit. My jsme s manzelem na sobe vzajemne dost nezavisli, ja jsem vetsinu casu s detma (obcas mam svoje aktivity i bez deti, a tak je s detma zase on, ale daleko min nez ja) a on se vetsinu casu venuje praci. Vyhovuje nam to, a kdyz toho mam nekdy plny zuby, tak mu to reknu, neco spolu vymyslime. On ma taky obcas plny zuby prace, tak o tom taky se mnou komunikuje. Vzajemne si naslouchame, poskytujeme druhymu zpetnou vazbu, poradime, kdyz o to druhy stoji.
Na tvem miste bych se tedy snazila na prvnim miste zapracovat na ty komunikaci. Jakmile bude dosazeno cile, muzes resit konkretni problemy. Obracene to nejde 🙂
Ahoj Juli je mi líto co prožíváš,vím máš to těžký.Já byla taky vdaná a měla jsem dítě s manželem,ale taky trávil spoustu času s kamarádama a přišel se domu najíst,spát a a by hlídal dcerku,tak to né.Koupili jsme si společně hifi věž a co myslíš že udělal?Vyměnil jí za jinou a takhle se to tahlo ze vším.Nakonec jdsem se s ním rozvedla,ale on nechtěl,ale já jsem si řekla svý.6e není rodinný typ.Nechodil do práce,tak co to byl za život.Ted jsem štastná,poznala jsem toho pravého a máme dceru,takže dvě holčičky.Juli popovídej se svým manželem,jestli má ještě o tebe zájem.
ahoj juli,s tím dopisem to je fakt dobrej napad. Některy chlapi neuměj nebo nechtěj tyhle věci,co se vztahu týče, moc rozebírat. Ja to měla doma taky a to bys nevěřila jak se rozepsal 🙂 . Ted už jsme ve stadiu,kdy se o problemech dokežem normalně bavit a plno věcí jsme tak vyřešily 😉
@juliexs je to smutný,jí mám doma něco podobnýho v bleděmodrým,jen s jedním rozdílem nejsme vzití,nezapomenu přítelovy sliby jak se o nás postará,jak se na malého těšil-ale jen do té doby, než jsem otěhotněla,pak se otočil o 360 stupňů a zajímají ho hlavně kamarádi,pití a jeho osoba,domů chodí připitý na malého si nevzpomene-za celou dobu mu nekoupil ani dudlík a naopak dělá svým způsobem naschvály-ještě mu nebyl rok a už mu cpal tvrdý velký bonbóny,nebo teď měl ATB kvůli dcerce která s ním byla doma nemocná taky je měl až v devět večer,ale to já už díky brzkému rannímu vstávání většinou spím,tak mu měl léky dávat on-pokaždé s takovým křikem,jak ho vystresoval,že mě vzbudili a já pak třeba do dvou hodin nespala a ve čtyři pak vstávat a celý den hlídat peníze,auto-no nic příjemnýho,o problémech se staršíma dětma a jeho chování vůči nim ani nemluvím,tak za sebe musím říct,že žádné domluvy,dopisy,sms-nic nepomáhá,takže čekáme na příležitost a zvedáme kotvy
a absolutně nemůžu potom věřit jeho slovům,který vypisuje mým kamarádkám typu-vždyť já ji miluju,já s ní chci být,nechci aby ode mně odešla,barák jsem přece koupil pro ni-a nakonec nás vyhazuje
Zkus se dobrat toho, kde to zaclo. Byl takovy i driv, treba uz kdyz jste se poznali?
Proste dulezity asi je, jestli tohle delal od zacatku, ale Tys to tak nevnimala, protoze jsi mela taky svoje zajmy, ale ted jsi omezena ditetem, tak se Te to dotyka vic, a nebo jste se nejak postupne odcizili. Od toho se bude odvijet reseni 🙂
Pokud jste odjakzivi byli oba spis samostatni, tak asi nemuzes doufat, ze se to nejak zmeni, muzes jen doufat, ze dite vyroste a budes zase svobodnejsi i Ty. Pokud jste driv byli vic spolu, tak si myslim, ze je urcite nejaka sance to zase dat do kupy. Treba se ho snaz vic se zajmem ptat, jaky mel den, co se zrovna deje v praci, co ten ci onen kamarad, nebo jdi do te hospody s nim (na zahradku dite muze, nebo na nejakou vetsi kalbu uz ho muzete dat hlidat), pripadne sama navrhni, co by se Ti libilo, kdybyste spolecne podnikali, rekni mu, ze Ti chybi, ale snaz se nejak laskyplne, bez vycitek...proste aby ho to spis pritahlo a uvedomil si, o co prichazi.