Už to nezvládám a je mu to jedno
Ahoj, mám přítele už několik let a vždy byl takový méně společenský, najednou nastoupil do nové práce a poslední dva měsíce je tak 2x-3x týdně na akci s kolegy třeba do 3 do 4 do rána. Trochu problém je, že jeho kolegové jsou převážně ženy, s jednou si i denně vypisuje..fakt prostě intenzivně denně. No a já už to tak před měsícem nezvládla a udělala trochu žárlivou scénu. No dobrý, byli jsme na dovolené a bylo to skvělé, jenže po návratu zase začal pořád do noci s kolegyněma pryč. Do toho jsme ještě měli zavedené, že každou středu máme takové rande - čas pro sebe - tenis, kino, cokoli. No, jenže já už jsem to zase nezvládla, protože začal říkat, jestli to rande tak často potřebujeme, že máme přece skvělý vztah a úplně mě začal odsouvat. Tak jsme se pohádali, že řekl, že ty rande ruší, a v tu chvíli se náš vztah překlopil úplně do pekla. Celý dny se nevidíme, oba jsme v práci, jenže on ani večer nepřijde domu nebo si mě ani nevšimne, tak jsem si taky našla zábavu, ať nesedím doma a nemyslím na to. Ale od té doby se třeba vidíme 2x týdně, úplně je z něj cítit, jak se mnou nechce trávit čas, když je zmínka o nějakém společném času, tak je kyselej. Ale když chce sex, tak přijde, jen na něj ale. Do těchto událostí byl fakt skvělý pozorný přítel a byla to skoro pohádka, ale teď najednou zkusil svobodný život a má pocit, že ho brzdím, že jsem asi nějaká překážka, tak mi přijde, že tu mojí scénu jen využil pro to aby ze mě udělal hysterku, co si neváží toho, co doma má a on si je v klidu. Jsou fakt dny, kdy se vůbec nevidíme, takže spolu třeba 4 dny vůbec nemluvíme nic a jeho to vůbec netrápí, nezeptá se ani nenapíše, jak se mám . A já prostě už nemám sílu dál, mě nevadí, že je najednou společenský a tak, chci ho v tom podpořit, protože s tím dlouho bojoval, ale prostě to přehání strašně, Klidně ať na ty akce chodí, ale mě úplně odřízl. Já teď přemýšlím nad tím, trápím se strašně a nevím, co dělat...už jsme o tom promluvu měli, ale je mu to jedno, řekl, že chce klid. Ještě bych chtěla poznamenat, že milenku určitě nemá, ale cítí se teď se mnou asi jako ve vězení nebo nevím. Já sbírám všechny síly a prostě se chci dostat z pozice hysterky na usměvavou přítelkyni, ale je na mě strašně vidět, jak se snažím být každou minutu s ním a to nechci, chci aby to bylo naopak, aby se zase snažil, ale to čekání, jestli si uvědomí, že mu chybí kontakt se mnou nebo ne, to je strašný. Nevím, co dál.
@ruze57 Máte spolu rodinu?
Nezaslouzis si to. Pokud mu nechybis, když se nevidíte, pak bys možná měla odejít. Tohle neni vůbec lehké, úplně ti rozumím. Prošla jsem si tím samým. No a odešla jsem a přišla obrovská úleva. Bude to asi těžké, ale asi bych se na takového chlapa vyprdla. Netrap se ve vztahu, kde nejsi šťastná. Nikdo by se neměl trápit tam, kde je nešťastný. Zaslouzis si nekoho, kdo ti dá vsechnu lásku a pozornost. 😊 Drz se ❤️
No vypadá to, že s tebou opravdu být nechce... kolik vám je, jak dlouho jste spolu? Asi bych se zaměřila na sebe, na svůj rozvoj a zájmy, buď ho to trkne nebo se rozejdete a půjdeš za lepším. (Ano jednodušeji se to píše než dělá). Čím víc mu budeš dostupnější tím to bude horší.
Vypadá to, že vztah chceš zachraňovat jen ty.. jeho to časem nejspíš omrzí a bude se mu po tobě stýskat, ale doprošovat se někoho aby s tebou travil čas? Měj nějakou sebeúctu.. nejspíš v tom bude ta kolegyně.. takový změny chování u chlapů bývají většinou kvuli ženským.. nevím, jaké máte závazky atd.. ale dala bych mu nůž na krk. Buď se vzpamatuje a zabojuje a nebo odejdu. Máš šanci si najít někoho, kdo si bude vážit každé vteřiny s tebou a napořád…
šla bych od něj
Rodinu spolu nemáme. A určitě jako s nějakými kolegyněmi flirtuje a baví se, ale nepodvádí, což mi ale přijde přirozené a jako nevadí mi tohle přímo, ale vadí mi to, jak se najednou chová...a fakt to bylo ze dne na den.
Jelikož tohle trvá zatím chvíli, tak to ještě nechci vzdávat, chápu, že má teď prostě najednou období takového rozletu, ale opravdu nechápu, proč mě najednou odřízl v jeho hlavě. Předtím jsme spolu plánovali společný vážný život, rodinu, barák a všechno. Rozumíme si na úplně maximální úrovni, že jsem se ani jeden nikdy nesetkali s někým alespoň podobným. Intimita byla skvělá, ale najednou po té hádce já úplně ochlazený, jakoby ho urazilo, že byl skvělý a já si stěžuju a najednou ho brzdím.
Taky mám pocit, že se to teď snažím zachránit jenom já, kdyby tohle trvalo třeba půl roku - rok, ale nechci to všechno zahodit. Je pravda, že přede mnou se moc nevyřádil, tak jestli je teď nakloněný v sobě rozchodu, ale nic neřekne, protože si potřebuje dokázat že je chlap nějakým způsobem.
Strašně ráda bych si promluvila znova a otevřeně o tom, ale nejde to, buď spolu vůbec nejsme a nebo odsekne, že nebude nic řešit, že chce klid a prostor. Jenže jak dlouho...
A já chodím celé dny jako tělo bez duše, samozřejmě se snažím dělat aktivity, které mě z toho alespoň na chvilku vytrhnou, ale přestávají fungovat. Chci věřit, že tohle je jen nějaká fáze v jeho životě...ale vůbec netuším jak ho přimět, aby mi upřímně řekl, co cítí a jak to vidí.
@ruze57 A jak si můžeš být 100% jistá že nepodvádí? Tohle mi zavání že má někde teď něco lepšího a ty mu jsi ukradená 😟 nemáte spolu rodinu tak bych se na to vykašlala...
@klokanka31 jsem se snížila a nějaké ty zprávy četla. :( Nejsem na sebe hrdá, spíš naštvaná, že jsem to neunesla. On jako ani nemá potřebu to nějak skrývat, že píše nebo skrývat telefon nebo tak.
@klokanka31 no tak jestli podvádí nebo ne není to nejpodstatnější, i kdyby byl čistý jak lilie normální chování to není.
@ruze57 Mě by zajímalo jak by se jemu líbilo kdyby to bylo opačně... Měj svou hrdost a nečekej doma na zadku jestli ho tohle chování přejde. Začni si taky vyrážet s chlapama.
@ruze57 no jako hele, my máme slušnou krizi už přes rok a začalo to taky kvůli vypisovani s kamarádkou. Taky si myslím, že mě doteď nepodvedl v obvyklém smyslu slova...
Ale to bych spíš dokázala skousnout jednorázový úlet s neznámou než neustále vypisovani s kolegyní, které i přes veškeré problémy, které to přineslo, pokračuje dál. Navíc k tomu přidal další kolegyne-kamaradky.
Naše situace už je celkově složitější, jak se to táhne dlouho, takže už to dávno není jen o vypisovani se s jednou kamarádkou, ale o celkové krizi a narušení vztahu, důvěry apod.
Tím chci říct, že i "jen vypisovani" může mít ještě dlouhé pokračování a může to stát za ho...., stejne jako u nás
@ruze57
Pokud s kolegyni flirtuje tak te bud uz podvadi nebo na to brzy dojde,nebud naivni.
Nemůžeš změnit druhého, člověk je tvor svobodný. Můžeš změnit svoje postavení v dané situaci. On může randit s kolegyněmi a ty mu to můžeš nebo nemusíš tolerovat. Může se ti věnovat a nemusí, opět jsi to ty, kdo v daném nastavení může změnit sebe sama. Můžeš s ním pochopitelně hovořit, ideálně věcně a bez zbytečných emocí, ale to je víceméně všechno, co můžeš směrem k němu udělat. Pokud má svoje hluché období, je úplně jedno, co uděláš.
Tak já mám taky kamarády a bavím se s nimi, což mi vlastně dochází, že on mi řekl, že ho to moc nezajímá s kým si píšu, že mi věří. Ale znělo to spíše tak, že má ve mně jistotu.
No, já jsem taky právě šla s kamarády, jakože moc se na to netvářil, ale jednou jsem s kamarádem byla asi do 23:30 a pak přišel domu, bylo to v den , kdy měl akci, takže jsem se prostě nechtěla doma topit v myšlenkách, jenže on náhodou ten den byl doma dříve než já. Nic neřekl, ale samozřejmě se mi pomstil a šel jen sám s jednou a byl tam taky do noci...v den, kdy věděl, že budu doma.
To je pravda, nemůžu ho změnit a hlavně ne v jeho hluchém období, ale já bych mu tak strašně chtěla ukázat a pomoct přijít na to, že tohle není normální a že to takhle nemůže dlouho pokračovat, tak ať se to řekne na rovinu.
A vůbec už nevím, jak se mám z toho vyhrabat, abych to svoje postavení změnila zpátky na tu usměvavou, sebevědomější a pohodovější přítelkyni, abych se sama netrápila. Mám svoje koníčky a těm se věnuji, ale i přes to přes všechno mě to ničí. A když jdu s nějakým kamarádem, tak to bere jen jako provokaci a hru, takže je to jakože úplně bez účinku, spíše to má ještě opačný.
@ruze57 ono tohle oplácení - ty mně a tak já tobě - obvykle ten efekt není takový, jak si mnozí představují. Ve skutečnosti to člověku velmi usnadní ústup a možná i definitivní. Člověk se v průběhu času mění, mění se sám o sobě, možná v nové práci narazil na podnět, který ho takhle obrátil. Nevím, kolik tvému partnerovi je, možná se ocitl v nějakém období svého života, kdy byl přepaden myšlenkou, že by měl něco dohnat.
Taky jsem bývala čekatelka a nasr*at.. nechce? Ať nechá být.. já čekala takových let a nic, už bych to nikdy neudělala.. přijde mi to potom jako hra se sebevědomím/sebeúctou, který postupně čekáním a čekáním klesají a klesají až doma sedí protivná, věčně nasraná troska, která startuje na první dobrou a i u nás byl ten začátek krásný.. konec už bohužel ne
Mě teda nepřijde normální, že nespolečenský člověk najednou bendí 3x týdně do rána a ještě s ženskými, co ho tam asi tak táhne ? 🤔 Z druhé strany mě teda nepřijde v pořádku ani to, že si vyjdeš s jiným chlapem, podle mne se tohle prostě nedělá, ale možná jsem moc konzervativní. A pokud mu 4 dny vůbec nechybíš, tak je něco špatně, tady opravdu nemá cenu vztah zachraňovat...
100% te podvadi.
@ruze57 Rodinu spolu nemáte a ty víš, že ho nezměníš. Dál nemá smysl, pokud s ním zůstaneš, zasloužíš si přesně tohle jeho chování. Respektive časem jen a jen horší.
Tak já nejdu s jiným chlapem na rande, ale třeba na kafe/pivo se spolužákem z výšky no a chodila jsem i dříve občas, ale postě fakt občas pokecat a domů, ale on to dělá teď každý týden, včera taky přišel někdy v noci.. Takže jako rande to vážně nejsou jen pokec a to on tvrdí i o těch kolegyních no, že je to jen pokec a o nic nejde, ale stejně má 100% účast na všem, co vymyslí.
Je mu 28 a přišel do toho období, kdy najednou má potřebu dohnat to, že byl nespolečenský a málo chlap dle něj a podobně. prostě je v tomhle najednou úplně mimo. A samozřejmě je mu dobře ve společnosti, kde ho obdivují a jelikož s většinou spolupracuje, tak si ho i strašně chválí a tak no. Jsme spolu 7 let. Ze začátku na něm bylo vidět, jak ukájí svojí potřebu se prostě osobnostně posunout a chce si jít za tím, čím chce být - společenský, sebevědomí a tak, což je fajn, ale najednou má ego až do nebe, pořád chodí pryč...i mi párkrát vyprávěl, jak ho kolegyně chválí, a že když se baví o vztazích, tak on prostě z toho vyšel jako za totální hvězdu, když řekne, že s přítelkyní chodí pravidelně na rande a tak no. Prostě je úplně mimo mi přijde.
Nechci mu nic oplácet, ale už jsem nevěděla co. :(
Děkuji moc za vaše názory, pomáhá mi takhle o tom povídat.
@ruze57 přijde mi to vůči tobě hrozně nefér, to jeho honění ega.. já i chápu, že mu věříš, ale i tak bys ty a tvoje pohoda pro něj měla být přednější.. za mě to chce si vážně promluvit, říct mu, jak se cítíš a jestli jemu je to jedno a chce svůj klid, tak pak se není o čem bavit.. třeba by se mu rozsvítilo, kdyby se vracel do prázdnýho domova.. nemáš třeba možnost se sbalit a odjet si vyčistit hlavu ke kámošce, mamce, ségře?
@dashyyy no, není to tak jednoduché odjet, ale asi by se dalo na pár dní k někomu, bydlíme daleko od rodiny, takže kvůli práci nemůžu nikam daleko.
Ono totiž, i v tom afektu té hádky jako s takovým klidnějším hlasem řekl, tak se rozejdeme, rozstěhujeme se a oba si třeba uvědomíme nějaké věci no. Úplně se mi to ale nechce vzdávat bez boje. Pořád věřím tomu, že je to krize a že o překonáme. Vím, že by mě to zničilo, ale taky mě napadlo, že asi nezbude nic jiného, jestli to takhle půjde ještě nějaký čas. Jsem si říkala, že tomu dám do konce léta...za 14 dní jede na několik dní na teambulding, takže to asi taky bude dost klíčový. :/
Trochu odbočka, ale přesto související.
Doporučuje tenhle podcast, je skvělý a mně dal dost nadhledu a jiný pohled na věc https://open.spotify.com/show/6d0d3lAwgAeyRSAIc...
Začni třeba tím dílem o nevěře nebo o vztazích na dobu určitou... A když Tě zaujme, určitě se vyplatí polsechnout si vše
@patypresdevaty moc díky, poslechnu si. 🙂
@ruze57 jste spolu docela dlouho, většina párů se za takovou dobu někam pohne, nevím, svatba, dítě, obojí...
Ty jsi chodila s kamarády "na jedno" (myslíš tedy pravděpodobně muže) už v době, kdy partner nechodil nikam? Pokud celou dobu mlčel, ještě to úplně neznamená, že v něm nějaká křivda není. A teď nabral vítr on. Někdy se oba zaseknou ve vztahu, kde už vlastně nevidí kudy dál, ale je to zvyk, ne láska.
@ruze57 já bych mu na ten rozchod kývla, aby hlavně on si to srovnal v hlavě, protože to, co dělá, není úplně v pořádku, prostě není a když má člověk polovičku doma, tak se tohle, co popisuješ, nedělá.. chápu, že se ti to nechce vzdávat bez boje, ale bojuješ sama za dva v tuhle chvíli.. mně přijde, že si je tebou fakt jistej a asi by potřeboval trošku rozhodit sandál
@ruze57 Tvůj přítel má s mým manželem hodně společného. Taky se v podstatě ze dne na den změnil - zatímco ještě před 2 lety nad kolegy ohrnoval nos, chlubil se tím, jak v Covidu vůbec nemusí do práce, jak nemíchá pracovní a soukromý život, teď má z jedné kolegyně svoji nejku a několik dalších kamarádek k tomu. Zatímco on byl v minulosti ten, kdo chtěl dělat všechno společně a moc se mu nelíbilo, když jsem chtěla jít někam bez něj, teď prohlašuje, jak jít kamkoliv s kamarádkou je úplně v pohodě, každodenní vypisování s kamarádkou o všem je taky najednou úplně normální...
V minulosti mi sám od sebe z jakékoliv akce psal, domů jezdil z práce sám od sebe každý den ve stejný čas... Teď najednou "přece nebude jak pes u boudy", domu jezdí pokaždé jinak a přijde mu normální, že ani nedá vědět, že se někde zdrží. Dělá ze mě nějakou tyranku, která ho drží doma, přitom to on nikdy nikam moc nechodil a když náhodou šel, neřekla jsem půl křivého slova...
No, jak už jsem psala, u nás už to má teď delší vývoj, takže nic není černobílé, ale ty naše příběhy mají určitě dost společného.
@tahejhula @dashyyy no, my jsme byli oba na výšce a teprve začali pracovat, takže ve svatbě a rodině jsme na stejné vlně, ještě toho chceme spoustu procestovat a tak. Právě jsme se i bavili o takových tématech a jestli spolu nejsme jen ze zvyku, ale poslední rok byl ten vztah lepší než na začátku, prostě intimita a tohle všechno na takové hluboké úrovni, neumím to správně popsat. Podporujeme se ve svých zálibách a všechno, proto to tak strašně bolí, když přišlo tohle ochlazení během tak krátké doby. Kdyby to bylo v dlouhodobě nefungujícím vztahu, asi by se šlo lépe pryč.
S kamarády jsem občas šla no, třeba 1x za dva měsíce na chvíli a samozřejmě i s kamarádkami. Taky občas šel ven, ale zřídka no.
Jsem strašně v háji teď a to v sobě mám nějakou tu naději a snahu to zachránit, ale nedovedu si představit to vzdát a být bez něj, ale asi to bude potřeba.
Jeho chování není v pohodě a normální. Myslím, že je v tom nějaká ta kolegyně.