Už takhle dál nemůžu. Jak se nakopnout?

Ahoj. Poslední dobou se cítím opravdu hrozné. Snažím se tedy bojovat ale je to vážně těžký. Mám práci v kanceláři s pevnou pracovní dobou, která mě popravdě moc nebaví ale zas na druhou stranu jsem rada, ze takovou práci mám. V létě k nam nastoupil nový vedoucí a jeho příchodem se u nás atmosféra trochu zhoršila… do toho řeším manželovu nevěru - opakující se, a dost mě to psychicky nici. Verila jsem, ze je věrný ale zkratka zklamal me a změnil mi pohled na nej ale i přesto jsem mu odpustila, jenže dnes vidím, ze úplně zbytečně. Stejnak si děla co on uzná za vhodne, sice věřím, ze me rad má a chce se mnou a dětmi být ale asi je to silnější než on. Takže pořad přemýšlím zdali zůstat nebo odejít, jenže když zůstanu už to zkratka nebude jako dřív a už se na nej budu dívat jinak… do toho jsem šílené unavena. Po práci kolotoč, nákup, domacnost, uklid… všechno me šílené unavuje a nic se mi nechce :( a zkratka nežiju ale jen prezivam a nevím co mám dělat a jak se nakopnout a dat se do kupy. Přitom si myslím, ze jsem mladá (40) na to abych se takhle trápila.