Uz nevím, jak dál v manželství 😞

Nejsi třeba ted v těhu víc podrážděná ? Že by se to projevilo na celkové náladě všech. Jinak si myslím, že pokud jde "jen" o ty hádky, to určo není důvod k rozvodu. Kdysi jsem četla nějaký článek, kde radili, že za většinu hádek může žena, že má být prostě zticha. 😒 Tehdy jsem byla strašně dotčená, cože si jako mám nechat všechno líbit, to se jako nemůžu ani bránit ? Postupem času jsem došla k závěru, že na tom něco bude. I když vím, že pravda je na mé straně, diskutuji, ale pokud už to dochází za určitou hranici, tak se stáhnu a nechám to téma třeba na příští den, kdy máme oba chladné hlavy. Nechci ho omlouvat, ale tak trochu tvého manžela chápu, že pokud pracuje doma, třeba má i hodně práce, ale ruší ho dítě, že je pak nervní, i když samozřejmě vyhodit by vás mohl slušněji. Přeji pevné nervy, já věřím, že se vše urovná. 😉

@terezapetrova Je to těžké(také se to učím), ale prostě takové věci hned pouštět druhým uchem ven. Často jsou řečeny v afektu a nejsou myšleny vážně. Už se z toho nehroutím týden, ale jen půl dne, nebo dokonce jen pár hodin:D Že bychom se po více než 8 letech manželství začali sžívat?

@mandala Rámcově souhlas, jenom škoda, že takové rady nedává nikdo mužům.... Obdobně. Vždycky jen, co a jak má dělat žena.
Muž by se měl taky pozastavit nad tím, že těhotná má nálady, výkyvy a nemůže za to, je unavená, je toho na ni s tříleťákem třeba i dost, potřebuje ohled a pomoc a on si nemá všechno brát vážně a má se brzdit.

Určitě doporučuju najít vhodnou klidnou chvilku a říct jasně, co a jak Ti je, a taky co potřebuješ, co Ti pomůže. Vybrat jen tak 2 max 3 věci, jasně specifikovat. 20 změn zaráz nedá nikdo.
A ano, chlap, kterej řeší v práci problém, kterým Tě nechce zatěžovat, chlap, který nese tíhu břemene uživit sám rodinu a nemůže si dovolit výpadek v příjmu, je taky ve stresu, pokud se v práci něco děje. A pokud se to sejde s blbou náladou/únavou těhotné... tak je to těžký. Možná zkusit si nastavit nějaký pravidlo, nebo filtr, abyste se ostřejším hádkám vyhli. My se třeba v takových situacích spolu moc nebavíme, obstaráme děti a každej jdeme po svým, já musím unést, že dnes si nepohovoříme, ale je to klidnější než být s chlapem v tenzi. Nemůže být pořád a měl by umět říct důvod (problém v práci, starosti o tetičku), a většinou to má i nějaký termín (odevzdání projektu, vyhotovení úkolu). To je dobrý vědět a taky dobrý se dohodnout, že až bude po, bude doma víc přítomen a s dítkem a ty si trochu odpočineš.

Ale zase uznat nějakou svoji chybu by měl, třeba jen to, že se choval hrubě.

Jo rodina, ta často chce mít repre design, zvlášť na maloměstě. Zamést pod kobereček vše a být spořádaní, toho bych se nedržela. Na druhou stranu bych zase nezdrhala s horkou hlavu z manželství, kde je třeba hodně hezkého za sebou, jsou tam děti a ano, kroky je lepší promyslet dopředu.
A než hned rozvod, existují manželské poradny - můžeš jít i sama - mnoho rodin v téže situaci má tytéž problémy - specifika rodin s malými dětmi atp., problémy, které se opakují skoro všude v nějaký modifikaci.
Třeba by to pomohlo získat nádhled, a nějaký konkrétní postup na vaši konkrétní situaci.

já mám doma cholerika a byly doby , že jsem si vyslechla taky parádní nechutnosti.. kolikrát se pak omlouval, že za to nemůže, že ho nemám dráždit.. je fakt, že já si nic líbit nenechám, pak je z toho řev, ale aspoň se vyčistí vzduch.. může být, že jsi prostě citlivější a víc si to bereš, já sama jsem na sobě pozorovala, že když jsem byla utahaná, vždycky jsem takový jeho výlevy ořvala, nebyla jsem schopná se z toho dostat, i jsem jednu dobu brala antidepresiva, to teprve chlapa ťuklo a začal nad svým chováním přemýšlet.. já pak zpětně taky viděla, že toho na něj možná bylo dost, on ten chlapský smysl pro povinnost zajistit rodinu jim taky dává zabrat.. nám pomohlo, že do něj hučeli v práci, aby se zklidnil, jinak o mně přijde a i o děti.. já když jsem pak později na tom byla líp, dokázala jsem mu líp říct, co mi vadí, kdy jsem možná reagovala přehnaně a teď je to tak, že jeho cholerické nálady zvládám dobře, kolikrát se mu směju, obracím to ve srandu, ale upřímně, často si říkám, že by se mi líp žilo s chlapem, který se dokáže snáz zasmát, když jde do tuhýho, než ten jeho řev.. je to vyčerpávající....holt každý reaguje na stres jinak: někdo je hrubý, jinej mlčí, další jde na pivo a jinej letí za ženskejma.. holt jsou to páni tvorstva a nikdo je neučil, že i muži mohou mít slabé chvilky a musí se naučit se svou slabostí pracovat.. takže jde o to vychovat naše syny trochu jinak.. aby neubližovali.
tím rozhodně nechci žádného chlapa, který se chová k ženě jako hovado , omlouvat...
rozhodně pokud chceš cokoli s ním řešit, tak jedině když budete oba v klidu.. a začít klidně..

@terezapetrova - manželovi bych při chvíli řekla, jak moc mi to vadí, a ať řekne, od kolika hodin potřebuje jít na pc pracovat a mít klid - on dosáhne svého, tebe ani malýho nebude muset hrubě vyhazovat...
Zabojovala bych - pokud to půjde - přece nepřipravíš o tátu prcka v břiše bez boje.
Můj muž je taky někdy protivný - sice asi ne až tak hrubý, ale za ty roky už to vycítím a jdu mu z cesty.
Dřív jsem se vyptávala, měla poznámky - to ho jen vytočilo a chytli jsme se.
Tak ho nechám v klidu, on se za půl hodiny, hodinu, dá do klidu a jede se dál.

Dekuju všem moc za názory, pomohly mi 🙂