Uřvané dítě, sousedi klepou na dveře

Nevidím důvod, proč se omlouvat sousedům nebo komukoli jinému za to, že dítě řve, to je přirozený projev dítěte a už vůbec něco psát na nástěnku, tam se snad oznamují záležitosti organizované předem, o kterých se ví, že naruší běžný chod v domě. To jako za chvíli budeme psát na nástěnky: pardon, pořídila jsem si dítě, tímto se vám, sousedé, omlouvám. Jinak k tomu řevu: jsi si jista, že takto řve opravdu kvůli tomu ekzému? Ekzematické dítě je spíše neklidné, ukňourané, ale určitě neřve jak smyslu zbavené. Zkus ho více chovat, ne kvůli sousedům, ale kvůli němu samotnému.

Na sousedy kašli, je to malinke dítě a svou nepohodu a trápení neumí dat jinak najevo než pláčem, když může někdo vyhrávat dlouho do noci, vrtat, stekat pes, řvát ozralci, už jsem zažila i opravdu hlasitě soulozeni i několikrát do týdne i ve dvě rano, v tom panelaku jde moc věci slyšet, ale pokud nikomu nevadí výše zmíněné situace tak mu nesmí vadit řvoucí dítě, pusu dítěti přece nezalepis, takže rada sousedům je, že noční klid je od do ať si koupi spunty do uši pokud je pláč ruší a ostatní ne a přes den ať jdou do někam, slusne řečeno. a sociálku ať pošlou, pokud to mas doma OK a dr. potvrdí diagnózu není se třeba obávat, ale málokdy se stane že to někdo udělá. drz se a malému ať je lépe,mi povidej jaké to je když jsou děti marod a jak to cvičí s námi dospělými, natož s temi malými.

Já bych stejně jako ty otevřela a asertivně a stručně řeklo: Mrzí mě to, ale dítko je nemocná a léčení se bohužel táhne - víc nic.
Je mi naprosto jasné, že je to pro sousedy nepříjemné, ale je to dítě, s tím holt nejde přece nic udělat.
Dcerka byla uřvánek i přes to, že jsme ji neustále nosili - jen se mě jednou přišla zeptat sousedka jestli je vše vpořádku - mile a stručně jsem jí vše řekla a byl klid.
Nedávno jsem se dostala do opačné situace, zazvonila jsem - sousedka že je vše vpořádku,ale dceři rostou zuby- ten pláč byl jak z horou. Když šli na procházku dceru jsem jim oukoukla - a vypadala naprosto spokojeně a ještě zvesela mlátila nějakou hračkou. V tu chvíli podle mě končí nějaké sousedské vměšování.
Na nástěnku bych nic raději nepsala.

Ahoj, můžu se zeptat jak na tom teď dítko je? Čím to svědění bylo způsobené? Snad to netrvalo dlouho a už je líp!

Tak mě by reakce podobná @luciamala1979 přišla hulvátská a neomalená, sousedka ti nabízí hlídání, jiná má starost co je malýmu proč tak pláče dokonce se sama rozbrečí a mám jí poslat k šípku co jí je do toho ať se stará o svoje? Přínosem je vždycky pozitivní přístup. Bydlíte v jednom domě, spolu, jasně že malýmu dítěti nevysvětlíš a pokud má trápení o to míň jde jeho pláč usměrnit. Pokud jsou sousedi slušní a ptají se, řekni jim pravdu, ničím ses neprovinila ty ani dítě. Mě ten nápad s nástěnkou přijde fajn, mě jako spolubydlícího by taková zpráva uklidnila kdybych věděla proč je u vás "veselo". To neznamená se omlouvat, ale úvod "více z vás se ptá...." atd.

Taky se přikláním spíše k defenzivnímu přístupu.

Nesnáším tuhle pseudo asertivnost ve stylu "dítě prostě řve (dupe, vřestí, kope do balónu..) a já s tím nic neudělám. Podle popisu to vypadá, že spíše než že by si chtěli stěžovat, mají opravdu starost a co si budeme povídat, dětský pláč je opravdu nepříjemný. Takže mi ten nápad s nástěnkou taky přijde fajn. Nebo to nedávejte na nástěnku ale na vaše dveře od bytu. Krátké vysvětlení, že je dítě nemocné, že léčení trvá a že se omlouval za dočasné nepohodlí a děkujes všem za pochopení. Bla bla.

Mně osobně by to jako sousedku rozhodně potěšilo a ocenila bych to víc, než přístup " dítě je nemocný, co mám asi tak dělat a jděte si po svych" a určitě bych se nabídla, že pokud můžu nějak pomoci, třeba dojít nakoupit nebo chvíli pohlidat.. Záleží jaké máte vztahy, určite by jim ale neprospělo chovat se jako sebestředná koza 🙂

Ať je brzo lépe a co nejdřív je syn v pořádku 🙂

Aha, teď koukám že už je to starý jak Metuzalém .. 😀 😀