Urážlivá babička. Jak byste reagovaly?
Jak byste reagovaly na naštvané řeči, že nechcete babičce půjčovat na hlídání dítě? Naší je 14 měsíců, a já nedůvěřuju svojí matce tak, abych jí svěřila dítě. A ona mi to začíná furt okecávat, že chce hlídat, a proč nechceme, že ona byla u babičky furt. A další věc, moje dcera u ní většinou nechce být, z náručí ji chce vyskakovat, hystericky pláče. A máma si to asi neuvědomuje, že dcera prostě k ní nechce. Když si ji pak vezmu k sobě já, hned se uklidní, a máma začne mít řeči "no jo, hlavně maminka", s takovým uraženým tónem. Už mě to unavuje.
nepises proc neduverujes mamce, proc by nemohla pohlidat treba hodku... to ze se mala vzteka a chce maminku, je normalni, cim casteji ji bude nekdo hlidat ci si s ni hrat, tim bude zvyklejsi a samostatnejsi a nebude takto vyvadet... a ze babicka ma reci typu nojo maminka! tak co asi ma rict? driv deti byly na hlidani u babicek porad, takze ma tvoje mamka vlastne pravdu🙂 asi je nejdulezitejsi to co jsi vynechala: proc neveris mame, ze by se postarala treba hodku o tve dite?
Jinak kdyby malá vídala malou denně, tak ji tu malou klidně na chvíli dám 🙂
Myslim, že je to naprosto tvoje věc, komu a kdy svoje dítě svěříš. Asi bych to uzavřela slovy "hele, asi je ještě brzo, až bude starší, tak si to víc užijete obě...", a pak bych na ty ublížený poznámky už prostě nereagovala...
Tak pokud je tvá máma normální, není důvod ji nenechat hlídat. Malá z tebe spíš cítí nervozitu a přehnanou úzkost tak řve. Spíš bych u se trochu uklidnila a uvolnila, že i u babičky ji může být dobře. Táhla opičí láska matek dokáže napáchat někdy víc škody.
Dítě není věc, aby se půjčovalo. A na hlídání musí být vždycky dva. Jeden, co chce hlídat a jeden, co chce pohlídat 😉 Na větu: “No jo, hlavně maminka.” bych reagovala něco ve smyslu, že tak by to přece mělo správně být. A na naštvané řeči bych klidně řekla, že se na to ještě necítíš ani ty ani malá a až na to budete obě připravené, tak se můžete domluvit 😊
Řešila bych asi 2 věci:
- z nějakého důvodu nechceš mamce půjčovat dítě, na to máš plné právo
- pro dítě je vhodné (zvláště je-li mu přes rok), aby ho sem-tam hlídal i někdo jiný, i tak kolem cca 18 měsíců přichází separační úzkosti, ale pokud pravidelně třeba 1x týdně vyrážíš např. cvičit a hlídá partner, tak je to asi docela postačující
- pokud je s babičkou nějaký problém, tak je pochopitelné ji nedávat, já tohle nezažila, obě babičky jsou ok na hlídání, o které stojí, ač teda jedna sama hlídá opravdu jen co jí skočím nakoupit a kdyby cokoli, tak volá a já jsem do 5 minut tam (fyzicky by nezvládla libovolný problém), ale chápu, že to babičku může trápit - má dostatečný prostor být s malou, když jsi ty sama třeba poblíž? Třeba doma že ty vaříš a ony jsou v obýváku? Opravdu by to nezvládla? I když teda zrovna v roce a kousek je to tak náročné, že i moje mamka s malým chodila ven zásadně jen když ho měla na kšírech, protože kdyby jí začal zdrhat, ho nedoběhne.
@lida9 Tak např.když byly dceři asi dva měsíce a plakala, moje máma na ní zvýšila hlas. A to dělá dodnes. Nerespektuje jakou stravu jí dávám. Ona je to taková babička co by se chtěla chlubit jaká je skvělá babička, ale ve skutečnosti o malé vůbec nic neví a neumí se k ní chovat.
@alubif Já ale kolikrát chtěla dceru dát k mámě, abych si na chvilku odpočinula (v mojí přítomnosti). Ale prostě ona nechce, pláče. Možná to je tím že se k ní neumí normálně chovat?
@margriet Ona ale sama neví co vlastně je správné. Mnohdy mi řekla že nás takhle malé nedávala nikam na hlídání, že nás nedávala na vození. Ale ona sama to po mě požaduje.
@merope Manžel několikrát hlídal, s tím problém není, dcera ho zbožňuje. S tím má naopak problém moje máma. Ale nechci i hlídání z toho důvodu, aby malou nepoštvala proti mému manželovi, aby jí do hlavy nehustila nepatřičné řeči - už teď jí říká že určitě bude po ní, že bude mít alergie, cukrovku, migrény...tohle přece není normální.
Jako že to hustí do malé?? Nedá se s ní nějak rozumně promluvit? Proč by měla malou poštvávat proti manželovi? To ho nemá ráda či co?
@merope Jo, tohle říká malé. A nemá mého manžela ráda. Už se několikrát stalo, že malé řekla "tohle nebudeme povídat tatínkovi že jo?" U nás to tak bylo, že se jelo proti mému tátovi. A nechci aby to tak bylo i v mé rodině.
Tak "tohle nebudeme povídat tatínkovi" se u nás taky občas objeví a říkám to i já 😀 chlap je přecitlivělý na některé věci v domácnosti a mládě samozřejmě rozsype a rozlije cokoli kdekoli - takže uklidíme a hotovo. Jo a taky často říkám: "neřekneme to chlapovi" když blbě řadím v autě 😀.
Ale je rozdíl mu to neříct, protože jde o blbost, kterou "zahladím" nebo nemůžu změnit - a když jde o něco důležitého.
Mám to podobně. Malé bylo před pár dny pár měsíců. Moje maminka s ní vůbec neumí komunikovat. Malá u ní není ráda. Když začne plakat a já slyším tu větu "honem ukaž jaké máš plíce, no honem mi zazpívej" nebo "počkej až tady maminka nebude, místo hnusné vody, dostaneš sladký čajík a pustíme ti televizku" vstávají mi vlasy na hlavě. Je ale trochu sobecká a závistivá, takže když zjistila, že raději trávím víc času s bývalou tchýní přítele a jejich rodinou, kde se mé názory akceptují a není problém to dělat jinak, trochu se zklidnila. Ale i když je to maminka a mám jí opravdu ráda, zatím nemám v nejbližších pár letech v plánu, ji nechat malou na hlídání bez dozoru. Může být uražená, jak chce a já můžu být debilní máma, ale tak to prostě cítím. Nechci potom přemýšlet, kde moje miminko pláče, kolik cukru do ní kdo láduje, jestli jí pouští televizi, ....
@nikivm Tak aspoň že nejsem sama kdo má praštěnou mámu. Já ale nechápu, to si neuvědomují že s těmi dětmi se mluví jinak? Mě ještě rozčiluje že s mou dcerou mluví v těch nesmyslných slovech jako (žbrmbrm -pití, hamham-jídlo, hají-spát) atd...jako kdyby moje dcera byla nějaká mimo. Akorát je z toho rozladěná, protože nerozumí...
mame to stejně a nedávam, ale mala vidí moji maku jen 1x za měsíc, bydli daleko a ani tak by to nezvladla, je to velmi náročné dítě od narození a mamka má soudnost a aj to přizná, je kolikrát ráda, že jedem dom a jde se dospat