Ukončení vztahu partnerem, jak jste to zvládaly?
Ahoj,jak jste zvládaly rozchod s partnerem,ktereho jste porad milovaly a nedovedly si to bez něho predstavit dál?
Normálně 🙂 pár měsíců mi chyběl a pak jsem zjistila, že mám vlastně víc času sama na sebe.Mohu se víc zrealizovat, nemusím na nikoho brát "ohledy" . Nevím jak to přesně vyjádřit... A potom jsem taky přišla na to , že jsou lepší chlapi než on 🙂
Asi jako Micha.bello - U jednoho jsem se v tom ale placala par let a vůbec jsem se nějak v životě zacyklila, tak pomohla psychoterapie 🙂
Asi bych mela napsat že je mi 42 let a z předchozího 10 letého vztahu mám 8 letou dceru...tvořili jsme už rodinu,a teď nevim co dál..
@nanic ja tedy mela 5lety vtah a z neho tehdy 15mesicu starou dceru. Proste to preboli. Radila bych udelat neco sama pro sebe. Zajit si s kamaradkou,ke kadernici,koupit si neco na sebe...
@sunshine125 víš.moje rodina ho neměla rada..čekali že po rozchodu s bývalým partnerem zůstanu s dcerou sama..a tak velká část z nich se mnou přestala komunikovat...vím,že to časem přejde,ale teď to moc bolí a já nevím co s tím...
@nanic kazdy se s tim vyrovnava po svem. Me pomohlo to co jsem uvedla vis. Ja s rodinou v dobe rozchodu taky nekomunikovala. Zustalo mi opravdu jen par lidi. Uz je to pres 2roky...rok a pul jsem vdana a na vyroci svatby mam termin porodu 🙂 takze opravdu pro jedno kviti slunce nesviti 🙂
@sunshine125 já vím,asi se z toho jen potřebuju vykecat
psychologové radí loučit se - každý den si vyhradit čas, třeba s fotkou, vyvolávat vzpomínky, trpět, brečet, zoufat si, litovat se - tu určenou půlhodinu. Ne tomu chmuření věnovat celý svůj čas, celý den..kamoška prošla ted těžkým koncem vztahu, byla tím úplně zničená, pomáhá jí to.
Chvíli si pobreč a pak si řekni, že zjevně nebyl ten pravý a že na tebe někde čeká mnohem lepší. A z vlastní zkušenosti vím, že je to tak 🙂 Vyjdi si s kámoškou ven a rovnou okoukni novinky, budeš překvapená kolik sexy chlapů ti unikalo, když jsi měla oči jen pro něj. Za chvíli se už budeš jen divit, jak jsi si mohla myslet, že nemůžeš bez něj žit.
Mě fakt pomohla kniha Partneři a rozchody. Víc než cokoli jinýho! Doporučuju!
U každého je to jinak potřebuje to čas - pár týdnů nebo měsíců, ale přebolí to > já si časem uvědomila, že jsem na tom bez něho lépe pak jsem se se seznámila s manželem - prostě vím, že tohle je lepší.
Každá to zvládla - zvládneš to také - my ženy jsem sice něžná stvoření, ale silný jak nikdo!!!! Drž se - pokus se na to nemyslet - zajdi s kamarádkou na kávu, nech si udělat vlasy, nehty....
Mě pomohlo - když jsem se vyhrabala se postele - nákupy > (dal mi půlku peněz za skříň co jsme si koupili) > takže během jednoho dne jsem rozfofrovala 6.000,- > nelitovala jsem toho a byl to úžasný pocit - nikdy jsem tolik peněz neutratila naráz. 🙂.
Krásně se nalič, obleč a vyraž do společnosti !!! Ty jsi neztratila to on!! 🙂
@nanic mně vždy pomohla cizina.. vidět a prožívat příběhy ostatních lidí - procházet se kolem lidí,kteří bydlí v chatrčích, mají sotva na jídlo, nebo být součástí rodiny, do které se narodilo těžce postižené dítě a jak se s tím rodina vypořádává a jak moc to ovlivňuje běžnou rutinu. Také mi pomá/pomáhalo dobrovolničení - prostě tu lásku, kterou máš v sobě a té dané osobě ji nemůžeš dát, poněvadž o to nestojí - jsem dávala jinam.
Praktikuju to dodnes, ráda jezdím do ciziny, vždy si tam uvědomím, jaké malichernosti řeším, a jaké mám v životě štěstí a to samé s filantropií, podporuju nějaké rodiny..
Tak taky jsem tě stejné situaci. Myšlenky na něho jsou a vzpomínky i zůstanou. Občas mám pocit že to nedávám, ale kvůli dětem musím a vím že lehký to rozhodně nebude.... Ale snad časem bude lip...
Muselo se to zvládnout. Prošla jsem si tím několikrát a pokaždé jsem si říkala, že chci jen jeho a nikdy už nikoho nebudu chtít. 🙂 No a ono to pak bylo trochu jinak. 🙂 Hlavu vzhůru, ta bolest přebolí a bude lépe. Určitě potkáš někoho, s kým Ti zase bude dobře a koho budeš milovat. Mě ty rozchody taky bolely týdny, u některých ještě i měsíce a pak jsem se zase cítila svobodná a mnohem spokojenější. 😉