Ahoj. Jen se potřebuji vypsat. Prosím nepište mi jaká jsem kráva, vím to sama. V neděli jsem partnerovi, se kterým mám 1,5r dítě, přiznala, že jsem v opravdu velmi špatné finanční situaci, za kterou si můžu sama svou blbostí. Dostala jsem se do exekuce asi 300k. Znovu opakuji, že vím, že jsem kráva, tak dlouho jsem před svými dluhy zavírala oči až to prostě došlo do tohoto extrému. Aktuálně řeším insolvenci. Chci říct, že nejsem žádný chorobný utráceč, dluhy vznikly při odchodu z pojišťovací firmy, kdy po mně chtěli vrátit adaptační příspěvky a storno poplatky ze zrušených smluv. Storna chápu, adaptační příspěvky mi slíbili, že vracet nebudu. Bohužel to byla pouze ústní dohoda, která když přišlo na lámání chleba, najednou neplatila. Dobře mi tak, moje blbost. O všem jsem se dozvěděla až byla dcera na světě, vědět to předtím, tak si nedovolím mít dítě. To se prostě stalo a kdybych to řešila hned, mohlo být vše jinak. Jenže já to neřešila a doufala jsem v nevím co. Nikdy jsem po partnerovi nechtěla žádné peníze, na nic. Po mém přiznání je samozřejmě nasraný, zklamaný, když jsem se ho v slzách ptala jestli mě opustí, tak řekl že neví. Teď se se mnou nebaví, řekl že se mnou v sobotu nepojede na oslavu šedesátin mého táty a že se odmítá přetvařovat. Přítel má opravdu hodně peněz. Několik nemovitostí a měsíční plat téměř ve výši mého dluhu. Já jsem si naivně myslela, že mi nabídne pomoc.. asi podle sebe soudím tebe, protože v momentě kdy by situace byla opačně a já ty prachy měla, tak mu je bez mrknutí oka dám a asi ani nejsem naštvaná. Vím, že vůbec nemám nárok být nějak zklamaná nebo tak, ale vlastně mě to hrozně zamrzelo, že mi absolutně nenabídl nějakou formu podpory. A teď nějak nevím jak se chovat. Momentálně (konečně) to nějak řeším a víc teď udělat nemůžu. Víte, myslím si že mu třeba vůbec nevadí, to že jsem mu to neřekla hned/dřív, ale spíš celá ta skutečnost a situace ve které jsem. Podotýkám, že jemu nic nehrozí, nikde nefiguruje, nemám u něj trvalý pobyt. Kolem a kolem je to pouze a jenom můj problém, který ho vlastně nijak neovlivňuje, nic se pro něj nemění. Tak mě strašně mrzí, že nemá ani špetičku pochopení a nedokáže mi vyjádřit aspoň morální podporu a místo toho se ke mně úplně otočil zády a já v tom zůstala úplně sama. Co vy si o tom myslíte? Podpořili byste svého partnera v takové situaci?
Myslím si, že tak jak tebe mrzí jeho reakce, tak jeho mrzí, žes mu to přiznala až když tě situace zahnala do kouta.
Asi bych si ultra hodně sypala popel na hlavu a poprosila ho o půjčení peněz, normálně smluvně. Ať se vyhnete insolvenci. A vrátit se do práce hned jak to bude možné, aby viděl snahu tu paseku napravit.
@jittuli Ano, to jsem si prave presne predstavila, opacnou situci. A jak pisu, ja bych pomohla bez mrknuti oka. Nejsme spolu tyden abych pochybovala o tom, jestli pomoct svemu partnerovi nebo ne. A stejne tak bych okamzite pomohla rodine ci opravdu blizkym pratelum.
Já ho naprosto chápu.. ty si vážně čekala že to za tebe jen tak zaplatí a ani nebude naštvaný? Jde o 300 tisíc, to není málo. Kdyby tohle udělal můj partner tak od něj odejdu. Nejde ani tak o ten dluh ( i když to je taky průser) ale o to že ty si mu minimálně rok a půl lhala a tohle tajila, kdyby si to přiznala hned částka by se nevyšplhala do takové výše a navíc on by viděl snahu to řešit, ty ses zachovala jak malá holka a zavírala si před tím oči. To že ho to nemůže ohrozit není pravda. Exekutora nezajímá trvalý pobyt, půjde tam kde se dlužník zdržuje, takže k vám domů.
Celou dobu sis jemu o pomoc a podporu neřekla ale teď ji očekáváš.. A co mu nabízíš na oplátku? Lži a přetvářku, jak může vědět že to neuděláš zase? Že ho opakovaně nebudeš stahovat sebou ke dnu... Já bych takovému člověku už věřit nemohla..
A to zatajování a nezodpovědný přístup k řešení problému by ti bylo jedno? Když říkáš “pomohla bych bez mrknutí oka” ? To jsou ty důležité věci.. Kdyby on teď reagoval jak ty si představuješ, tj. zaplatil dluh a dělal jakoby se nic nestalo, tak by to bylo ok??
@jittuli muj prvni krok by byl pomoc a podpora blizkemu cloveku aby se z tech sracek co nejdrive dostal. pak bych teprve resila nejakou svoji ublizenost a to s nim resila. proc mi to nerekl driv apod. pomoc je potreba okamzite, vztekat se muzu klidne pozdeji.
Napíšu ti svůj příběh...můj přítel, se kterým jsem byla 7 let měl dluhy (400 tisíc, něco měl vlastní vinou - pokuty v MHD, něco ne). Úplnou náhodou mi o dluzích volal týden před svatbou můj taťka (manžel byl zaměstnaný ve firmě, kde dělal účetnictví). Byla jsem v šoku, zavíral před tím oči a bál se mi to říct. Spousta z toho byly i dluhy kvůli elektrice (byly na něj napsány smlouvy, protože tatínek mu umřel, když byl malý a s maminkou živořili). Ano, byla jsem naštvaná, ano, řešila jsem dva dny ve dne v noci co mám dělat. Ale nenapadlo mě od něj odejít. Co by dělal beze mě, nevím, asi by se z toho nikdy nedostal - člověk, který je jinak zlatý a úžasný manžel a otec dětí...a tak jsem mu pomohla. Rodiče zařídili oddělené SJM, vzali jsme se, jsme spolu už skoro 13 let. Já na rodičovských pracuju, abychom vyšli, manžel má kromě práce i brigádu a letos v prosinci budeme po 5 letech oddlužení. Každý můžeme udělat chybu, každý slušný člověk si zaslouží druhou šanci. Ano, stálo nás to mnoho (pracujeme v noci, nejezdíme na dovolené, nic navíc si nekupujeme), ale já toho člověka miluju a udělám pro něj vše na světě. Všechny ženy, které tady hned odsuzují a ohánějí se odchodem nechápu 🤷🏻♀️
@jittuli zatajovani a nezodpovedny pristup samozrejme ok neni, ale proste by to pro me v prvni rade nebyla prekazka v tom nabidnout pomoc. kdyby to pritel za me ted zaplatil, tak asi ano, beru to tak ze jsem udelala mega pruser a on mi proste pomohl, protoze mi to prijde normalni.
@honatko092 dekuju. takhle nejak to myslim a premyslim.
Těžko hodnotit a vciťovat se. Ale říct mi teď v tuto chvíli manžel, že z nějakého důvodu má dluh (něco jako ty, to znamená, ano může za to, ale není to gambling, nebo něco podobného), pak jdu do ebankingu a až pak přemýšlím, jak ho zprovodim ze světa. Samozřejmě by záleželo na situaci. Ale neumím si představit otočit se zády, vždyť to není náhodná známost, máte spolu dítě. Doporučuju situaci opravdu řešit, na oslavě rodičů je to sakra blbá příležitost, ale měla bys i vašim říct, v jaké jsi situaci a zda by byli ochotni pomoct. Že si máš primárně pomoci sama, to ti psát nebudu, myslím, že to víš. A jde ti hlavně o to, že tvůj přítel strká hlavu do písku. Nejste cizí lidi, ale ber to tak, že to možná potřebuje sám přechroustat v sobě a pak si můžete rozumně promluvit. Každopádně hodně štěstí 🍀
@honatko092 Páni 👏 Seš frajerka.
A ještě dodám, držím moc palce! Já jsem nikdy nelitovala, že jsem manželovi pomohla a vložila do něj důvěru, už nikdy nic takového neudělal, on jinak opravdu pomáhá doma, s dětmi, nepije, neřve, atd - takže za to stál. Od svatby jsem to vzala jako náš dluh, žádné moje, tvoje peníze...Prostě peníze budou, velká láska je jen jedna, snad to přítelovi dojde 🙏
@mourovatakocka Děkuji, neberu to tak 🙂 Je to pro mě osudový chlap, kterého potkám jednou za život. Stálo to za všechno uskromnění 😊
víš co, u chlapů je ta pomoc v trochu jiné rovině.
asi si "spočítal", že se tvoje situace s financemi odehrála ještě před dítětem a může tam být, v tom jeho uvažování i to, že jsi po něm "skočila" kvůli penězům, tedy jeho penězům
což by odpovídalo jeho momentální reakci
to, že ty bys reagovala jinak, když by to bylo obráceně je čistě subjektivní a zavádějící.
jeho důvěra v tebe je teď na nule, asi bych v sobě zamkla pocity negace a ublíženosti a snažila se o navrácení jeho důvěry ve mě.
Chapu jeho zklamání,netušil ze žije s finančně negramotnou osobou a to je nepříjemné zjištění. Pokud té má opravdu rad a mate dobrý vztah,tak myslím,ze ti nakonec pomůže,až se s tím smíří.
Je to opravdu čerstvé, dej mu čas to vstřebat. Je to celkem jobovka a důvěra je úplně v háji. Představ si, že bys mu přišla třeba na nevěru (je to taky narušení důvěry, nezodpovědnost), byla bys za dva dny ok?
Důvěru si teď budeš muset horko těžko získávat zpátky a není to otázka dnů.
Víš, já v tom vidím i jedno - na ten adaptační příspěvek jsi nejspíše měla nějaké smlouvy a ze zkušenosti tyhle poradenské firmy dost často požadují mnohem více, než na co mají právo. Po sestře takhle chtěli zpátky peníze za storno smlouvy, za kterou ale dostal provizi někdo jiný, ona jenom půlku - a chtěli ji celou. Po mně chtěli dodržovat nelegální konkurenční doložku (kterou teď přemítám, zda jsem vůbec měla platnou).
Teď je to na exekuci na 300.000. To ale znamená, že ten dluh mohl být někde kolem 100.000. To by mohla být částka, kterou by sis mohla od partnera půjčit a možná mu ho i snadno splatit. Takhle se to zcela zbytečně vyšplhalo na takto šílenou částku.
A partnerovi jsi možná zbourala jeho životní sny - možná si tě chtěl vzít za ženu, ale ty jsi ukázala, že neumíš pracovat ani s malými částkami. Pokud on má roční příjem několik milionů - jak by tě s ním mohl nechat pracovat?
Souhlasím s tím, že potřebuje víc času, tohle je podpásovka, ne mít dluh, ale vykašlat se na splácení a nechat to dojít do insolvence. 300tis, kolik z toho je pro exekutory, půlka? Toho je škoda, je to zbytečný vyhození peněz z okna. Proč jsi za ním nešla, když dluhy nastaly, prostě mám problém, jsme spolu, pomůžeš mi, ať můžu splatit vratku provizí? Co když si myslí, že jsi s ním pro prachy? Možná mu vadí, že to o tobě bude všechno veřejně viset na justici, kdy, za co dluhy, tvoje majetkový poměry..
Já mu rozumím. Pro mě je finanční gramotnost partnera stěžejní, tohle by mě vážně dostalo. Kdybych byla chlapem, zmítalo by se ve mně
a) je se mnou kvůli prachům, věděla že mám prachy a teď čeká že za ní budu cálovat její průsery
b) kdoví kolik takových věcí o kterých mi neřekla ještě je
c) vážně chci být s osobou, která je schopná dostat do insolvence mě - to co jsem celý život budoval, náš dům, naše děti...
... jako kdyby s tím došel manžel, tak asi nezbude než se s tím vstřebat a nějak mu pomoct, ale kdybychom byli svobodní a bez dětí, byl by to rozhodně důvod k rozchodu. Vy dítě máte, ale přesto... No, držím palce a doporučuju příště partnerovi říkat vše, když čekáte že vám pomůže 🙂
Ano, je to jen a jen tvůj problém, nedala bych ti ani korunu. Sama sis to způsobila, nechala to dobrovolně zajít takhle daleko, sama si to zaplať. Najdi si brigádu a plať. Chlapa je mi líto. Nestavěj ho do pozice, že by on něco měl!
Na jednu stranu si neumim predstavit, ze pokud fungujeme jako rodina, ze takovy pruser nevyresime spolecne. Asi mate trochu jine vztahy, nez je bezne. Na stranu druhou, nesplacenu dluhu je pro me na uplne stejne urovni jako alkoholismus a gamblerstvi a klesla by si v mych ocich do zavratnych nizin. Bracha se ozenil a do mesice na nej presly exekuce svagrove, o kterych nemel ani potuchy. Nemel na vybranou, musel to zaplatit, protoze byla na materske a do roka prisly dalsi a dalsi, uz spolu ani nezijou a stale splaci pul milionove dluhy a ani nevi za co. Takze predpokladam, ze pritelovo zklamani prameni predevsim z toho, ze jsi hloupa, nezodpovedna a nemuze ti verit. Ale z toho co pises, tobe stejne nezalezi na jeho pocitech. Tebe akorat se*e, ze to za tebe bez mrknuti oka nezaplatil.
Ale ten dluh vzniknul mnohem, mnohem dříve...viď?
Jestli počítám dobře = 9 měsíců těhotenství + 1,5leté dítě = minimálně 3-4 roky předem???
A proto sis klofla bohatého přítele a až teď to začala řešit, jak logické...máte spolu dítě...a doufala, že to za tebe zacvaká...opět logika ti funguje na výbornou to se musí nechat!!!
A když dluhy nemizely, spíš se navyšovaly, protože sis je nadělala bůhví jak? a najednou se velmi bohatý přítel cuká platit je za tebe a ty se divíš? ono 300tisíc, není 3tisíce ani 30tisíc....co by možná se skřípěním zubů někdo zkousnul....ty dluhy jsou za 300tisíc....
Co se stalo po 3-4 letech, že jsi najednou tak uvědomělá a přiznáš barvu??? Já se teda divím, že máš ještě kde bydlet...
A jinak on nic nemusí, to ty máš insolvenci, tak plať jak mourovatá...
Nečetla jsem příspěvky ostatních, reaguju na příspěvek od autorky.
Vůbec nechápu, jak si můžeš cítit jako ublížena chudinka, že tě teda chlap zklamal. Ten průser (samozřejmě samotný průser s exekucí, ale mám na mysli především ten vztahový) jsi udělala TY, ne chlap. To je jako (s nadsázkou) kdybys přišla za nim, že čekáš dítě s milencem a podivovala se, že ti nekupuje nadšeně výbavičku. Prostě jsi ho hrozně zklamala a nemá k tobě důvěru. Naprosto chápu, že tvůj muž je z toho tak rozhozený. Kdyby se mi stala podobná situace (muž měl dluhy, které by tajil), je to pro mě na úrovni nevěry - naprosto stejná ztráta důvěry.
Čekat, že se vrhne žehlit TVŮJ průser, když nejen ten průser způsobila (jasně, stane se, jsme lidi, děláme chyby), ale hlavně mu to dlouho tajila, je fakt dětinská úvaha. To že ty by ses zachovala jinak v opačné situaci, je sice možné, ale on to má evidentně jinak nastavené a popravně má to nastavené celkem zdravě. Takže pokud chceš vztah udržet, máš co žehlit, a ne být ofuněná, že nemá špetku pochopení a neposkytuje morální podporu.
To, že se ho to netýká je samozřejmě kec, i kdyby ti na to nedal ani korunu, tak jste partneři, týká se ho to hodně.
Takže přestaň být ublížená chudinka, co ji fuj zlej chlap neposkytuje morální podporu a řeš to, pokud nechceš skončit jako samoživitelka s exekucí na krku.
Uprimne zasnu jak jste vsechny hrozne uvedomele a dokonale a jak byste se k partnerovi bez vahani otocili zady a nechaly ho treba chcipnout. Zajimalo by me, jak byste premyslely a zmenily postoj kdybyste se ocitly v podobne situaci jako jsem ja. Sypu si popel na hlavu hned v uvodu prispevku a svoji situaci nijak neomlouvam, naopak. A delam momentalne co muzu, abych dokazala dal fungovat jako doposud. O dluhu jsem se dozvedela kratce po porodu, takze opravdu nemam dite z vychcanosti s bohatym chlapem. Coz me privadi k tomu, ze jsem donedávna ani netusila o jeho financni situaci mnoho, vedela jsem proste, ze vydelava nadprumerne a to je vse. Cely vztah, dokonce i na MD a RD jsme platili tak nejak pomerove stejne, on najem a veci okolo bydleni, ja jidlo, drogerii a veci pro dceru (ano, kdybych radeji byla byvala platila dluhy) nicmene co tim chci rict je, ze s nim rozhodne nejsem kvuli penezum ani nic podobneho. V zivote jsem po nem nechtela ani korunu! Od chvile co muzu tak pracuju, nejsem zadna socka a flakac, v zivote jsem nepobirala zadne davky ani prispevky. Dluzit je jedna vec, neplatit a nerict to je druha vec, ja vim. Sve chyby jsem si naprosto vedoma, nevycitam mu jeho postoj a chovani, jen jsem rekla, ze me to mrzi a ze ja bych se zachovala jinak. To je vse.
nech chlapa stravit dane informace, az prekona sok, podle me to bude chtit nejak resit.. vzhledem k tomu, ze by exekutor prisel tam, kde se ty zdrzujes coz je u nej... Pokud ma nadstandartni prijem, podle me ti pomuze, ale rozhodne necekej, ze ti ty penize da...proc taky.. pocitej treba s pujckou, kterou mu budes vracet. Jako tohle jde za tebou, to jsou tve dluhy za tvoji blbost.. To jak budete fungovat dale, si budete muset ujasnit, ale zranit neci duveru neprekousnes ze dne na den, to chce cas... jak by jsi se zachovala ty vime, ale to nemeni nic na tom, ze chlap se pravdepodobne zachova jinak... dej mu cas to zpracovat a pak reste, jak to vyresit s co nejmensim dopadem na vas vsechny, ono se totiz nejedna jen o tvuj pruser, ale i o to, ze exekutor bude prudit u nej, kde bydlis.. dej vedet co jste vymysleli..
Ani vlastne nevim,co cekate za odpovedi,ze VAm musi pomoct,ze mate spolu dite,jednu domacnost a ze pokud Vam nepomuze bude maler?Musela jste predpokladata,ze ten maler muze prijit a ted prisel,tak se v podstate musi starat partner???Co mu zbyde jineho,aby o nic neprisel,aby melo dite co jist on kde bydlet.....Ale za me teda,by sla do kopru duvera jak......Nikoho vlastne nezajima,ze jste nikdy nic nebrala,to VAsi situaci nevyresi,byt VAmi zkusim s partnerem promluvit rozumne,zkusit vysvetlit,a poprosit o pomoc, a pak jedine doufat,ze Vam pomuze....
Kdyz jsi porodila, o dluhu jsi nevedela? Jakoze jsi nevedela, ze jsi nezaplatila? 😀 Ty jsi zase tak uvedomnela a hrda ,ze Nikdy jsi po nem nic nechtela ale ted se te dotyka, ze ti jen tak neda 300. Jak jste spolu dlouho? Co kdyz se mu honi hlavou, ze za tebe zaplati takovou dardu, casem pujdete od sebe a co si na tobe vezme? Moji rodice jsou manzele 42 let a tata nikdy nenechal prepsat pulku chalupy na mamku, kdyby se rozvedli, aby se s ni nemusel delit😀 Kdyz chodis do prace, tak si sypej popel na hlavu a dluh splacej ne?
Hele za me se nelituj.. to za prve..
Je to tvoje hloupost to rozhodne. Z ostatnich si nic nedelej, on za klavesnici je každy chytry a uvedomely a rad zly. Asi s Tebou souhlasim, ze by Ti financne pomoct mel. Pokud opravdu ma takove noznosti, plat ve vyssi tveho dluhu a jste spolu dlouho, tvorite rodinu,, tak souhlasim s tim, ze by Ti pomoci mel. Kazdopadne bych i pochopila kdyby chtel nejake opatreni (nevim at uz mit pod kontrolou tvuj ucet apod) a byl proste nastvany a daval Ti to sezrat, ale asi bych taky cekala, ze mi pomuze jestli se ma takhle dobre. My s partnerem nejsme manzele, ale kdyz jsme resili bydleni ani jednoho z nas nenapadlo resit zda jeden dava 100 tis a druhy 500 tis. Kdyz se podela jedno z aut, neresime ci to auto je, proste platil kdo mel vic 🙂 Jednou jsme ve vztahu a partneri, mame deti, tak jedeme spolecne.
Tak si to představ opačně - ty bys nebyla naštvaná, že ti tak zásadní věc neřekl, před problémem zavřel oči a nechal to takhle vyhnít? Tady podle mě nejde o to, jestli má nebo nemá peníze na to ti pomoct s dluhem, ale o to, jestli ti může věřit do budoucna a jestli mu ten vztah za to stojí, jestli jsi dost dospělá a zodpovědná abys takovou chybu neudělala příště zas.. tobě nezbyde než doufat, že na jeho seznamu budeš mít víc PRO než PROTI..