Terapie, rozvod? Zkušenosti?
Dobrý večer... Vy které jste se setkali někdy s terapií, kvůli vztahu s manželem, jak jste dopadly? Má sestřenice je uzavřený člověk a já bych jí dodala ráda trochu síly, ať se rozhodne, jak uzná za vhodné. Situace je, že s manželem mám tři děti. Chodili spolu a brali se až delší dobu po narození prvního dítěte. Problém je ten, že jsou spolu už cca 15 let... Ona do svého muže nikdy nebyla zamilovaná... brali se spíš jen kvůli dítěti, aby mělo stejné příjmení. Poslední dítě se jim narodilo před 3mi roky. Ona sama říká, že kdyby se jim nenarodil poslední syn, už by spolu jistě nebyli. Když jsem mluvila s jejím mužem, říkal to také, že se nebrali z lásky...ale rád by jí udělal šťastnou, plní jí, co jí na očích vidí, ale spíš aby měl doma klid a ona byla spokojená a on nemusel nic měnit? přijde mi to tak... Ona moc nesnese ani jeho doteky, je jí to nepříjemné a říká, že "to" tam prostě není a nedokáže je ani přijmout,a ni dát... V posteli jim to prý také několik let skomírá... ona mu sice občas vyhoví, ale jen aby měla klid... Moc by si přála, aby si někoho našel a odešel, ale on o tom nechce ani slyšet...ona zase nechce být ta první, která by odešla... Rodina jí říká, ať zkusí terapii... ona by do toho šla, on je proti a moc se mu do toho nechce... Ona by tam šla, prý klidně i sama..ale otázka je...když se nikdy nebrali z lásky, je možné "něco" zachraňovat? bylo by to k něčemu, když by tak chodila sama? nebo je zbytečné to podstupovat a stejně je otázkou času, kdy přijde rozvod? On je hodně zodpovědný a nechce jí ubližovat, proto si nechce najít ani milenku... má starost o ní i děti, ale ví, že jinde by byl šťastnější... kdyby mu ona řekla, ať jde, on by šel...ale také nechce být tím prvním, kdo odejde... má to řešení?
@zuzkasim To si také rodina myslí... jenže ona sama se nebrání tomu, být s dětmi sama, rodina a příbuzní jí pomohou a alimenty by měla královské... takže tuto "jistotu"ona neřeší... řeší čistě vztah... a nevěří, že by jí terapie pomohla začít milovat někoho, s kým je mnoho let a nikdy se to nestalo... a on ještě na tu terapii ani nechce...
@mamemimomu Terapie nepomůže milovat, jen někdy pomůže uvědomit si, co to milovat znamená. Může chodit sama, není nutné, aby chodili oba. Někdy se dá domluvit i to, že začne jeden a druhý se pak v nějaké fázi na pár sezení přidá. Je to dobrovolné. Jinak tedy trošku závidím tu zaopatřenost - rodina by se vším pomohla a alimenty by měla královské🙂 Neznám podrobnosti, ale tam, kde se musí partneři spoléhat více jeden na druhého, je to nakonec možná lepší... Já jsem tedy v opačné pozici, nikdy nám nikdo s ničím nepomáhal, finančně by to bylo taky dost drsné. Myslím, že nás to víc nutilo krizi vyřešit, snažit se. Navíc muž naše děti miluje, byla pro něj děsná představa, že by je měl vídat jen nějak omezeně a to samé pro děti, nemít tatínka běžně doma. Ty děti za to rozhodně stojí, určitě se vyplatí bojovat a snažit se.
Ale terapie není o tom, že se začnou milovat, pokud nechtějí, ale že si třeba sami uvědomí, o co jim vlastně jde. A určitě můžu moc doporučit.
@mamemimomu Na me to naopak pusobi, ze tady neni moc co resit v terapii. Ona ve vztahu byt nechce. A proc do te terapie vlastne chce jit? Jeji motivaci vubec nechapu, zajimalo by me to. Zase by ji terapeut mohl s rozchodem pomoci.
@kaja2016 když se spolu o tom bavíme, tak ona mluví pořád o své první lásce, byl to muž, kterého opravdu milovala.. Jenže on ji nechal... Ona pak potkala svého nynějšího manžela, a přijde mi že ho použila jako nálepku na bolavé srdce... Brzy na to otěhotněla... Ale o lásku mezi nima asi nikdy nešlo.. Sympatie asi ano... Ona má vůči manželovi trochu výčitky svědomí, že mu není dobrou ženou... Zároveň říká ale, že ho nechce... Proto mi smysl te terapie u ní utíká... Ale chce ji vyzkoušet, jestli není chyba v ní.. Ale pokud by se jí ulevilo, kdyby její manžel odešel, nevím, co na terapii mohou udělat, aby ji pomohli naučit ji ho po 15 letech milovat... Mají společné jen děti a majetek. Každý tráví čas po svém...
@kaja2016 takže ta terapie jim může přinést třeba to, že spolu zůstanou kvůli dětem? A co až děti vyrostou a odejdou? A co když jeden nebo oba, časem, najdou někoho, do koho se opravdu zamilují?
@mamemimomu terapie ji pomůže ujasnit si své myšlenky a pocity. A třeba je pak i nějakým způsobem změní. Terapeut ji pomůže podívat se na situaci i z jiných úhlů pohledu...
@mamemimomu Výsledek terapie nikdo nikdy neví dopředu, ale člověk tam nejde s cílem, aby ho někdo napravil a řekl mu, co je pro něj nejvhodnější.
Pokud po 15 letech mluví o své první lásce, která ji nechala, tak to nemá v sobě úplně uzavřené a zpracované. Tohle téma by taky mohla (měla) řešit s terapeutem.
Terapii není nikdy na škodu. Pomůže srovnat myšlenky, ujasnit si nejrůznější věci.. nemuze očekávat, že dostane naservirovane řešení, to určitě ne..ale může ji to pomoci ujasnit si, co vlastně chce a nakopnout k tomu, aby pro to něco udělala. Já určitě doporučuji..
Takže jim může pomoci v tom, že budou spolu vědomě žít bez lásky třeba jen kvůli dětem a majetku, pokud jim to bude vyhovovat...nebo si uvědomí, že vlastně spolu být nechtějí a rozejdou se...
@mamemimomu Dobra terapie by ji v teto situaci mela pomoct ujasnit si, co vlastne chce a jestli se tim chce ridit. Zit se da vselijak, to uz si musi pak zvolit sama. Z toho, co pises, chce do terapie jit, aby ji terapeut zkusil preprogramoval na "zamilovani se do soucasneho manzel" a kdyz se ani to nepovede, tak by se teda rozesli. Prijde mi to budto, jako vymluva, proc se ted jeste nerozchazet, takovy zdrzujici krok, mozna hleda potvrzeni pro svoje rozhodnuti
Jeste jsem chtela dodat, ze dobrych terapeutu je asi tolik jako dobrych chirurgu. Ja bych to rekla takhle, vzdycky je potreba zvazit, jestli zraneni je natolik vazne, aby se riskovalo rezani a narkoza. Clovek, ktery je zmateny je take hodne ovlivnitelny a zranitelny a myslim, ze beznejsi obtize, je lepsi si resit sam.
@kaja2016 nesouhlas s tim, ze lepsi sam... ale je to kazdeho nazor. Kdyz se fyzicky necitis dobre, dlouhodobe, nekdo radeji zajde k lekari, nekdo si rekne, ze je to jen unava nebo neco. Ja si myslim,
@mamemimomu ze by dobry terapeut pomohl. Uz to zaznelo k cemu - vyresit si vlastni viny (nebral/a jsem si ji/ho z lasky, nechci ho opustit, nejsem mu dobrou zenou...) a podivat se na cely vztah jinak. Ono opet primer k fyzickemu zdravi. Treba te muze jen bolet hlava a zada a reknes si, naco k dr, to je jen prelezene, unava a prechodis to. Aneb k tomu dr jdes, on ti rekne, ze je to na dalsi testy, trochu casu, trochu prace na fyzioterapii a pak to prejde a citis se lip.
@janedv Jasne no, chapu. Ja jen, ze to prostredi trosku znam (pracovne), clovek by k vyberu terapeuta mel pristupovat stejne, jako kdyz jde na vaznou operaci, ktera by mela nejak podstatne zlepsit kvalitu jeho zivota a je potencialne i zivot ohrozujici. Je to relativne mlada disciplina, neprobadana, v praxi docela divoky zapad, terapeuti casto maji v zivote bordel, mnoha z nich bych svuj zivot do rukou nesverila. Prave ze kvalita terapie casto rozhoduje o zivotu a smrti cloveka, nebo treba jen tom dusevnim. Ja si myslim, ze takove ty "bezne" krize (miluju/nemiluju) je lepsi probrat s kamoskou, nez s terapeutem. Dneska se chodi do terapie s kazdym prdem a lidi si prestavaj umet resit zivot sami. Po svete chodi mnoho lidi se zdravym selskym rozumem a radi poradi. Neco jinyho je, kdyz by treba tvoje kamaradka zadnou kamaradku nemela a nemohla si ani popovidat s rodici, prarodici - protoze to je zase jina kapitola - pak by bylo dobry si v ty terapii treba resit, proc to tak je.-)
Zrovna tady si myslím, že by nějaké sezení s manželským poradcem či psychologem mohlo pomoct. Spousta manželství, kde se brali z velké lásky, se rozpadla, právě proto, že láska prostě časem opadne... Zůstane zvyk, povinnosti a to se lidem nelíbí. Když spolu chodili, tak asi zamilovaní byli, jen v době svatby už to byl asi víc sňatek z rozumu, na tom ale nevidím nic špatného. Být na 3 děti sama není žádná sranda, myslím, že se vyplatí bojovat o každý vztah. Ujasnit si, co od vztahu a od partnera očekávám, co jsem sama schopná dát, zvážit všechna pro a proti. Jsem toho názoru, že pro záchranu se má udělat maximum a rozvod až momentě, kdy už to opravdu jinak nejde.