Teplo domova
Mile zeny,
Nejde typicky o "rodinne problemy", spis o rodinne radosti a podporu rodiny jako takovou.. 🙂
Rada bych u nas vytvorila domov plny lasky a pohody. S domacnosti o 6 clenech resime jako rodice nejvic provozni veci..
A vnimam, ze pak jiz na samotne vztahy a prozivani a podporu lasky v rodine prostor nemam.
Tak mne napadlo, ze sem dam dotaz, a poprosim o pomoc.. Jak potesit sve blizke, udelat hezkou atmosferu.. At to neni furt jen o prani, uklízeni vareni..
Vcera jsme s detma například vecer hrali karty, byla jsem "tak trochu" nesva, pradlo mi stalo.. Ale chlap a deti byly moc spokojeni.. Co si uzivate se svymi blizkymi Vy? (A jak na to vysetrit cas? 🙂)
děti si budou pamatovat ty s nadšením hrané karty a nikdy si nevzpomenou na naleštěnou podlahu. Budou se smát když budou vzpomínat třeba na kuchaření a na rozlitou omáčku, ale nikdy si nevzpomenou na vyprané prádlo. prostě úklid a domácnost a jiné takové nejsou pro štěstí a pohodu domova vůbec podstatné. Pokud se ovšem nemusíte přetahovat se šváby o talíře a s blechami o peřinu. 😀
No my bychom je radi vedli k tomu, ze ma byt poradek stale.. Tak o to je to tezsi vyzva..
ALE ON JE POŘÁDEK A POŘÁDEK, JAK ŘÍKÁM, POKUD NEBYDLÍTE SE ŠVÁBY, BLECHAMI A ŠTĚNICEMI, DĚTI NECHODÍ ORVANÉ A ŠPINAVÉ A NEJEDÍ SUCHÝ CHLEBA, TAK JE TO V POHODĚ. jSOU DŮLEŽITĚJŠÍ VĚCI NEŽ LEŠTIT OKNA. Oh, caps!
na to je nejlepší naučit děti, aby si po sobě odklízely - začít maličkostmi, ráno ustlat postel, po obědě odklidit do myčky nebo dřezu, skleničky to samé, špinavé ponožky házet do prádla, po vaně popravit ručník, vytahané hračky srovnat do krabice (nebazírovat na blbostech, krabice stačí). Ono jsou to takové ty každodenní maličkosti, ale když by zůstaly na jednom člověku (=tobě), tak je to práce na několik hodin, a to se pak těžko relaxuje a usmívá, že jo... 😉 A pokud tě znervózňují ty "nedodělky" (koš prádla na vyžehlení a pod.) - nauč se je dobře maskovat (koš schovej za gauč, k neumytému oknu seď zády,nebo zatáhni žaluzie... 😀 ) a hlavně se je nauč ignorovat v ten moment, který chceš strávit s rodinou. To je podstatnější a děcka to opravdu neřeší . Časem pochopí, že čím víc přiloží ruku k dílu, tím víc společných chvil si budete moct dovolit 🙂
Uklid pocka, dulezitejsi je rodinna pohoda a to, nac budou deti i vy s manzelem jednou vzpominat. Klidne nech kos pradla na jindy a venujte se detem i s muzem sobe navzajem. A zjednodus si zivot. Co neni nutne, nezehli, vemte si pani na uklid (pokud nebydlite na zamku, bude to za par korun tydne) a varte treba spolecne. No a co usetris casu na tomhle, vloz do spolecnych chvil s ostatnimi. Hodne stesti😉
Tak s tím já mám celoživotní problém. Já totiž k domácí pohodě ten úklid potřebuji. I když se věnuji dětem a dnes už vnoučatům, současně vím a znervózňuje mě to, že mám někde práci. Včera jsem např. hlídala celé odpoledne vnučku a chtěla jsem si to užít. Ale.... strašilo mě v hlavě, že až přijdu po koupání domů, jedu od nich ještě skoro hodinu, že budu muset vyžehlit prádlo, vyluxovat a vytřít.... delegovala jsem manžela, ten vařil. Pořád to honím, v současné době, kdy mám extra pocit, že nic nestíhám, dokonce ráno před odchodem do práce vstávám o hodinu a půl dřív, abych odešla z jakžtakž uklizeného bytu. Závidím každému, kdo se na to dokáže vykašlat a žije.
A ty bydlíš v domě nebo v bytvce? nějak si nevybavuji. A máte nějaká zvířata? protože jinak nechápu, proč luxovat nebo vytírat častěji než jednou za týden. My máme dva psy, bydlíme tak částečně na staveništi a přesto málokdy vytírám častěji než jednou týdně. neluxuju, zametám, koberce nevedeme. Žehlit nežehlím, jenom to nutné, a okna?: Ty mne neberou vůbec, neb je umyju, zaprší a je to stejné. Chce to jenom trénovat. na světě jsou jiné věci nežli úklid. Schválně to zkus vypustit třeba to luxování - kdo si toho ještě krom tebe všimne? nikdo, je to jenom v tvé hlavě a hlava je strašný neřád. nedej si od ní poroučet a místo úklidu se seber a jdi se raději toulat spadaným listím, dokud trošku svítí sluníčko! A honem!
Momentálně v bytovce. Máme krásnou podlahu, dřevěnou, namořenou na modro a je nádherná jen, když je uklizená. Nevím, jestli jsme nějací velcí bordeláři nebo co, ale každý den musím vyluxovat a vytřít a dělám to už hromadu let denně. Taky žehlím denně, nesnáším, když se mi něco někde povaluje. Řada mých známých tvrdí, že nežehlí vůbec, ale to si neumím představit, máme oblečení, které se prostě žehlit musí. Velmi si zakládám na tom, abychom byli jako ze škatulky. A potřebuji to, jak říkáš, pro svůj pocit, je mi celkem jedno, co by si mysleli jiní. Takže se toulám spadaným listím a ještě chci všechno stíhat, takže se točím. Dokud jsem pracovala na poloviční úvazek, šlo to dobře, ale nyní, kdy už dělám víc, my to nejde a jsem z toho nešťastná.
@babanci Těžko se radí... musíš si asi srovnat priority... každopádně, až zestárneš a budeš vzpomínat na to, co jsi v životě zažila, bylo by dobré, aby tam bylo i něco jiného než jen úklidy a domácí práce. Věř, že jsou důležitější věci, než pár smítek na podlaze nebo profesionálně vyžehlené prádlo.
Holky pokud to jen trochu jde, tak zapojit rodinu a děti do domácích prací. Přikládám obrázek v angličtině, co by které děti v kterém věku mohly zvládnout (teda v angličtině) 🙂 Já se ségrou jsme od nástupu do základky každý pátek luxovaly celý byt a utíraly prach, po večeři myly a utíraly nádobí, chodily s košem. Samozřejmost uklízení našeho pokojíčku. V pozdějším věku jsme myly koupelnu, žehlily apod. O Vánocích jsme tepovaly koberce a myly okna, ne v celém bytě, ale třeba dvě místnosti ze 4 jsme měly na starosti. Teď si řikám, že to měla vlastně mamka hrozně ulehčené 🙂 A je to tak dobře. Táta se do prací nezapojoval, ale teď je jiná doba a manžela bych zapojila. Můj manžel uklízí víc než já 😀
V nejhorším případě a pokud jsou na to finance, tak si na toho někoho najmout.
@hindin No vidíš, a já, protože jsem si zavčasu uvědomila, že se nedá stihnout všechno, jsem si ty priority opravdu přerovnala. Ono když párkrát za život uklízíš dvougenerační rodinný dům s 25 okny, před Vánoci, pěkně všechno, od stropů po podlahu, tě vážně naučí. A jednou si řekneš a dost. K nám chodí Ježíšek a ne okresní hygienik, chlapec se narodil ve chlívě. slámu tu po podlaze nemám, dlabu na to. A ono se to nezbláznilo. Ted mám domeček jako dlan, skoro jako 3+1 v paneláku, 5 oken, a klídek. Prostě - dnes se mi nechce, nedělám. Sednu si a čtu, luštím nebo něco vyrábím. neřeším, že mi proletí v létě děcka ze zahrady bosýma nohama do postele, však co. prostě aby nebyla špína, mírný nepořádek se likviduje lehce. A už zas tolik času nemám, abych ho ztrácela piglováním domácnosti. beztak to vydrží maximálně dvě hodky, pak tam proletí psi nebo chlap a je po všem.
@aniska na rovinu ja mam sice malé ditko (7m) ale řešila jsem ze s manželem na sebe nemáme uz tolik času a vis co? No tak mi jeden den stojí prádlo ale začali jsme s manželem zase hrat společenské hry kazdy vecer když Eli usne. No tak vyzehlim další den, tak holt umeju nádobí rano.....společne chvilky s rodinou jsou nejdůležitější