Těhotná žena - psychika a přestavba domu. Co dělat?

@cuuza snad to jsou hormony. Souhlasím s vámi ze se chce zabydlovat, taky jsem po večerech po praci a času s namontoval nábytek pro malého, kolikrát uz řekla ze radsi pujde do najmu, kolikrát jak se těší ze malému tam da tihle a ono do pokojicku. Je tvrdohlava, ovšem zajímalo by me jak by takový nájem zvládla ( netvrdím ze je neschopna to vubec ne, defakto rekonstrukci řídila ona, jelikož nebyla v praci věnovala ji veškerý cas to ano, nicméně vse neco stojí, Kor když bude mimco na světe. Doufám ze bude komunikovat brzo, popravde nevim no, trosku propadám panice, nechci ale ji nejak nahanet atd. Jen nevim kudy kam...

urcite ju nenechajte tak, dobivajte ju, teraz vas potrebuje. su to hormony..

@lucie1979b dobry den, ja ji nechci nechat, ona me v patek poslala doprd... ze jsem to a to, na což jsem nereagoval nijak. A od te doby nekomunikuje. Ja ji asi nahanet nebudu(uz to tak bylo na zacatku těhotenství a za par dni byla v klidu) jen jsem ji volal dnes, ze ma na tolik a tolik neco co chtela domluvené, ovšem nezvedla to. Ani vcera skrz tohle neodpovedela na sms. Nevim

Zajeďte za ní večer k rodičům, přivezte jí něco dobrého co má ráda, nebo třeba kupte něco pro miminko (dudlík, ponožky...), překvapte jí a nechte vyplakat/vyvztekat, co bude potřeba. Není to nic osobního, ty hormonální výkyvy jsou fakt hnus. Já jsem se manželovi vždycky když jsem měla lucidní chvilku za všechno omlouvala - některé věci jsem prožívala úplně jinak, třeba jsem poprvé za náš vztah žárlila a to jsem racionálně vzato neměla sebemenší důvod, vaše partnerka to má možná podobně a proto ji ten páteční večer tak sebral. Bude lépe.

@tomas66 prostě buďte trpělivý... jsem na tom dost podobně jako Vaše žena a to nechodím do práce a stavbu baráku si víceméně převzal muž, ač tomu vůbec nerozumí. Jsem si vědomá toho, že za tohle období zaslouží svatozář. U nás vždycky prolomí ledy, když si řekneme nebo napíšeme, že se milujeme. Vůbec bych nepochybovala o tom, že ona je z té situace taky nešťastná.

@pipi_puncocha nemám problém tam zajet, spis bych ji dal par dni klidu, nechci ji nahanet(uz me za to nadala v kraji těhotenství 🙂) urcite mam v plánu neco takového udělat. Kolikrát me vynada za jednu malickost a neocení pět veci co jsem treba udelal nebo zařídil nebo koupil. I dárky brala kolikrát jako samozdrejmost ted mi přišlo, i když kolikrát podekovala zpetne ... nevim nevim. Taky mi nadala v sibotu po sms at ji radsi napisu a nevolám ze se mnou nechce mluvit a vidět me, ze mi vypisování jde( narazela na utery v praci kdy jsem ji pres kamaráda řešil doktorku skrz ruku) 🙂

@lenka_tom snažím se ale je to obcas těžší a těžší a tohle me trosku semlelo. Ted je to taky na me , ake neovlivnim termín dodání a lhůtu montáže některých veci. Snažím se tam delat další veci.. prave nevim jestli nechat chvíli v klidu a za par dni ji tohle napsat nebo tak neco... je nešťastná a ja taky, připadám si kolikrát ze nejsem dost dobry. Kdo vi jestli to náhodou nemyslela vazne v patek at jdu dopr ze je konec...

@tomas66
dala bych ji par dni na vychladnuti a pak za ni jela.

@tomas66 asi víte nejlíp, jak na ní, tak se podle toho řiďte. Tady Vaší paní nikdo nezná líp, než Vy. Jen to s ní nevzdávejte, hormony jsou opravdu šílená věc a přesně jak už tu někdo psal, chce hnízdit a má pocit, že není kde. Taková ženská je pak vynervovaná a zoufalá ještě o kus víc. Já se nedávno na manžela naštvala, protože mi bylo zle a on se pořád ptal, jestli něco nepotřebuju 🙂

Dobry den 🙂 myslim si ze ji to prejde nebojte se.. Mlati s ni hormony ja jsem ve 21tt a je to hruza,manzela je mi obcas hodne lito rozbrecim se treba jen kvuli tomu ze v kramu nemaji moji oblibenou vec k jidlu,vcera vecer mi natekly uzliny a zacala jsem brecet ze to je rakovina manzel me nemohl uklidnit a obcas jsem i hodne naladova a neprijemna a pak je mi to moc lito protoze on za to nemuze a nezaslouzi si to ... Verim ze i vase pani si uevdomi ze pro ni delate maximum a oceni to 🙂 asi bych ji nechala chvilicku v klidu kdyz to vemu podle sebe nekdy chci mit klid na vse a o vsem si popremyslet ale zase na druhou stranu nesmi pocitit ze vas nezajima ted vas potrebuje vice nez kdy jindy akorat si to ted treba uplne neuvedomuje... A pak bych za ni jak uz tu pani psala zajela s necim dobrym a dala ji najevo ze ji moc potrebuju 🙂 myslim si ze vas neopusti. Jen toho ted na ni treba taky bude moc,ono tehotenstvi je samo o sobe natlak jak na telo tak na psychiku. Obcas vas chlapy lituji ze s nami tech 9 mesicu musite travit. Az porodim tak dam manzelovi velkou medaily ze to se mnou vydrzel. Urcite to bude dobre nebojte se 🙂

@tomas66 hlavně bych v tom jejím chování nehledala žádnou logiku nebo něco osobního, ono tam totiž s největší pravděpodobností nic takového není 🙂

Nikdy bych nevěřila, co můžou udělat hormony. Před těhotenstvím jsem si myslela, že se to děje jen "citlivkám", ale tk co se dělo semnou. Nepoznávám sama sebe. To, co se děje v hlavě je šílený a nedivím se, že to nejsou chlapi schopni pochopit...
Musíte ji ujistit, že ji mate rád a uděláte pro ni cokoliv. Jestli potřebuje čas, dejte ji čas, jestli potřebuje vaší přítomnost, buďte s ní. Bude líp 🙂

Tak nevím, jestli jsem nenormální já nebo většina těch co zde píšou. Pracovala jsem až do mateřské s lidmi (zdravotnictví) a takové hysterické výstupy by mi prostě neprošly . Tato reakce mi nepřijdei normální ani během těhotenství.

@1772 vždyť tady taky nikdo nemluví o cizích lidech, ale o manželovi...

@1772 napadlo mě totéž. Ale mně kluci v práci říkali, že jsem pro ně oáza naděje, že i těhotná může být do poslední chvíle normální racionální ženská. Představa, že začnu v ambulanci na někoho hystericky vřískat nebo plakat, to by chudáci pacienti asi dost koukali. A kromě růstu břicha by to na mě nepoznal, doufám, ani můj muž. Nepovažuji těhotenství za automatickou omluvenku pro všechno.

@lenka_tom A ke svým blízkým se smím chovat jakkoliv jen proto, že jsem těhotná? Těhotenství je sice stav jiný, ale určitě neomlouvá nesmyslné chování. Co bude až bude dítě na světě a bude potřeba zvládnout únavu, nevyspání a péči o miminko?

@1772 promiň, ale jsi asi z jiný planety. Že se to tobě nedělo, je príma, nicméně to neznamená, že ostatní ženský jsou fifleny, který roupama nevědí, koho dřív prudit. Navíc to chování neomlouvám. Jen říkám, že v tu chvíli člověk jedná iracionálně a nemůže s tím nic dělat. Takhle to ženský plný hormonů prostě mají.

Myslim, ze je to smes nespokojenosti se stavem rekonstrukce domu, hormonu a povahy. Po urcitem case to s ni osobne prober. Pochopila jsem dobre, ze nezijete spolu, ona bydli u rodicu a ty zrejme v rekonstruovanem dome sam? To by mi vadilo (byt tehotnou i jejim partnerem).

@lenka_tom Myslím to spíše tak, že těhotenství je pouze začátek. Jestli někdo považuje hysterii a iracionálni chování za normální projev těhotenství,není to úplně v pořádku.. Nebo jde o úmyslný afekt. S těhotnými už nějaký ten rok pracuji a tohle fakt normální není.

@1772 nemá smysl rozjíždět tu flame, naší debatu končím

Jsem také těhotná a hormony se mnou pěkně mávají. Ale v životě bych si nedovolila poslat manžela do pr..
To bude spíš o dané povaze a ty hormony to můžou jen podporovat.
@tomas66 držím palce, ať je to brzy v pořádku a asi bych se ženou víc komunikovala 😉

Noooo podle mně to nebude jenom hormonama....všechno má své meze....poslat manžela do prd... mi přijde už hodně přes čáru.

@1772 já mám momentálně PMS, a jsem tak protivná, že se divím svému muži, že se mnou vydrží. Zároveň je mi to líto a nechci se tak chovat, ale nemůžu si pomoct. Během těhotenství jsem naštěstí protivná nebyla vůbec, a přišlo to zase až mi naskočil cyklus, únava ani nic jiného na to nemělo vliv. Ale jsou ženy, které tento stav mají celé těhotenství a ovlivnit se to dá minimálně, jsou to hormony a člověk s tím nic neudělá. A upřímně lituju je i jejich muže, ale pokud byla žena normální před těhotenstvím, je velká šance, že se to po něm vrátí do normálu.

@drep a tys byla bez manžela, který by rekonstruoval dům a bydlela u rodičů?
Já osobně zažila těhotenství na které jsem byla sama, nikdo mě neobjal, nepohladil bříško, netěšil se se mnou na mimi. Takže zakladatelku dokážu pochopit..
Každá nemáme stejné podmínky a přijde mi nefér se tu vyvyšovat..jak si byla skvělá a bezproblémová..

@drakenn to nebyla zakladatelka ale její muž 🙂 nicméně souhlasím. U mě to taky negraduje tak, jako u Tomášovy ženy, ale já nemusím bydlet v provizoriu a dovedu si představit, že to je solidní nápor na nervy.

Já mám za sebou dvě těhotenství, během kterých jsme se stěhovali (a beru že výběr nájemního bytu je tisíckrát jednodušší a menší nápor na psychiku než stavba vlastního). Bylo to fakt strašný a pokaždé se mi hodně ulevilo, když jsme se přesunuli a věděla jsem, kam si miminko přinesu.
Dále hormony samy o sobě jsou sviňa, to jako fakt. Ano, šestinedělí taky není procházka růžovým sadem, ale tam už má žena taky jinou zábavu než jen sedět a přemýšlet o "blbostech". A já osobně jsem teda po těhotenství vždy byla zas normální a v pohodě (ne hned, ale relativně brzo).
Posílat se do těch míst co tu padly je ale imho spíš otázka osobnosti než hormonů, ovšem co v těhotenství s tím? Když on se proti tomu vymezí, tak ona to pochopí tak, že už ji nemiluje. Spíš by mě zajímalo, jaký byl ten vztah před otěhotněním, jestli se dobře znali, jestli se k němu chovala "normálně" (bez posílání). Pokud ano, nedělala bych z toho vědu.