Těhotná přítelkyně mě nesnese, mám se vůbec snažit?
Zdravim, potreboval bych poradit s mojim problemem. Po trech mesicich naprosto skveleho vztahu, prisla pritelkyne s tim, ze by chtela miminko. Rikal jsem si, ze je to dost brzo, ale nakonec sem s tim souhlasil. Asi po 2 mesicich vysel test pozitivne a oba jsme byli stasni a na mimi se tesili. Tim vsak veskera idyla skoncila. Pritelkyne zacala byt ke me odtazita, nebavila se se mnou a zacala ke me pocitovat odpor. Nejdriv sem to nechapal, protoze 1 dite uz mam a byvala mela tehotenstvi bezproblemove, ale pak sem si o tom neco nasel a snazil se ji pochopit a byt ji oporou. Rikal jsem ji, ze s ni manipuluji hormony a ze se to muze zlepsit, nicmene odjela k mame. Asi po tydnu sem ji presvedcil, ze to jeste zkusime ale po 14 dnech mi rekla, ze me ma rada a zalezi ji na me, ale ze me nemiluje a ze si se mnou nedokaze predstavit budouci zivot a odstehovala se. Nevim jak se k tomu mam postavit, je v 13.tt , doufam ze se to v ni zlomi a bude to O.K. ale zacinat nad tim pochybovat. Zazil jste to nekdo? Mam se vubec snazit, nebo to tak proste nechat byt?
Netlačila bych na pilu, vztah udržovala, nabídla pomoc, zajímala se o výsledky kontrol atd.
Jinak nevím - bratranec měl delší vztah, když začali pracovat na miminku. Partnerka brzy otěhotněla. Každý bydleli jinde - 30 km od sebe, bratranec spravil patro u rodičů a přítelkyně mu říkala, že se přestěhuje, až porodí, což respektoval - argumentovala tím, že tam má doktora, přes týden by byla celý den sama v cizím atd.
Začala být brzy po otěhotnění odtažitá, nebrala telefony, nebo se vyhýbala kontaktu...
Dopadlo to neslavně... Když porodila, ani mu nedali vědět, malou mu nechtěla dávat. Takže se kontaktu domohl až přes soud - platil pravidelně a i víc, než musel.
Až po určité době se dozvěděl, že bývalce tikaly biologické hodiny a on jí prostě pomohl k dítěti, ale nemilovala ho...
Tím nechci tvrdit, že je to i tvůj případ - třeba jsou to fakt hormony...
je mlada 21 o 6 let mladsi nez ja, Ja sem byl ten co chtel problemi resit, ona spis byla zvykla od problemu utikat, protoze doma o nich nemluvili. Rikam si ze asi jeste na to nebyla zrala. Pry odesla kvuli tomu aby mi neublizovala.
Tvrdi, ze me milovala, ale jakmile otehotnela tak to vyhaslo
@asivul - no, zralá nezralá - čekáte dítě - vaše dítě, takže je potřeba přestat za sebou tahat kačera a postavit se k tomu dospěle. Dítě jste chtěli oba, je vás obou, takže pokud je problém, tak bych brala, kdyby mi přítelkyně napsala, zatelefonovala nebo ideálně z očí do očí řekla, v čem je problém.
A od toho se můžeš odrazit.
My tu může vykonstruovat dvacet důvodů a možností, jak to řešit, a nakonec to může být všechno jinak...
Napadá me, ze té využila - i takhle mlada mohla hodně toužit po dítěti..
Každopádně jste se rozhodli brzy po začátku vztahu, sam vidíš, ze jsi ji vlastně neznal..
Snazit se musíš, nechat TO byt přece nejde, TO bude tvoje dítě, které mas milovat, starat se, zodpovídás za něj..pokud nevyjde vztah s matkou, tak se nedá nic dělat.
Přítelkyně ma kam jít, kde bydlet, jak živit sebe a dítě?
mluvili jsme o tom mockrat, problem je v tom, ze ma na me naladu tak obden, to prisla sama, dala mi pusu prilehla si ke me, ale zase druhy den me nesnese. Poslednich 14 dnu sem mel pocit ze se to trochu zlepsilo a ze ma snahu s tim neco udelat, jen tomu dala malo casu. Znam ji dyl a je to docela hodna holka, zalezi mi na ni, jen se nechci trapit zbytecne
bydli ted u matky, ale neni to pro ni dobry prostredi, pobira 3500kc a rodice z ni akorat tahaj prachy. Oni ji reklli ze si delali deti na to aby se o ne statrali. U me nemusela nic, z meho platu se tahlo vsechno a ji sem penize nechal na jeji potrebu
Bohužel se přidávám k některým názorům. Vypadá to, že Vás asi jen využila. Tak brzo po začátku vztahu chtít dítě je ve většině případu podezřelé. Možná to bude znít hnusně ale zašla bych raději za právníkem pro radu. Aby Vás nedej bože nezačla vydírat kvůli penězům. Když píšete, že z ní rodiče jen tahají peníze. Snad se to nepotvrdí a nakonec to fakt byly hormony. Moc bych Vám přála štěstí. Držím palce.
Beru kazdej nazor, potrebuju si to jen vsechno v sobe urovnat
Nechci tady tvrdit ze sem 100%, ale prvni idite sem mel v 18 a to bylo trochu za jine situace. O syna se staram, mam ho na stridavou peci, pracuju, nepiju a rodina je pro me na 1. miste
pokud s tebou vydrží aspoň obden, tak je tu naděje, že jsou to hormony. ony dělají fakt hodně a ne vždy k dobru ☹😅 u nás stačí pms, aby to vypadalo na rozvod a přitom bychom jinak neměnili 😉 ale fakt tu nikdo nevíme, co se jí tak může honit hlavou. možností se nabízí tolik...u ní může hrát k těm hormonům velkou roli i věk. není zralá, nemá dost zkušeností...já nemít za sebou své, tak bych si svého chlapa taky nevážila tolik jako si ho vážím. takto vím, že u sousedů zelenější tráva neroste a jsem spokojená s tím, co mám. ve 20 jsem ale vše viděla a řešila jinak než dnes. prosím tě, co tě vedlo k tomu, že jsi tak brzy souhlasil s dítětem? vždyť vás ani jednoho k tomu nic netlačilo 😕
zacnem netradicne od konca...Nechat byt? to nejde, nosi predsa pod srdcom tvoje dieta. Skus byt pre nich a ukaz jej,ze jej na vas zalezi aj ked to momentalne vypada tak, ze ta len "vyuzila". v skutocnosti to tak byt nemusi. ziadna kasa sa neje taka horuca ako sa uvari. Bud trpezlivy a bojuj,aj ked viem,ze lahke to nieje.
manzel Etelice 🙂
drzime palce!
Pral sem si holcicku uz dlouho, ale az s ni mi to prislo realny a vzhledem k tomu, ze uz nejaky zkusenosti mam tak sem si rek ze i kdyby to nevyslo, tak bych se v nejhorsim pripade postaral i sam. Na jednu stranu si rikam, ze me opravdu vyuzila, ale na druhou premejslim proc by se s tim snazila jeste neco delat
@morgan ok, uznávám, blbě jsem to formulovala, měla jsme napsat "druhé dítě, se kterým pravděpodobně nebude..." I tak to není nic ke chlubení 😉 Já spíš jen chtěla naznačit, že to vše úplně nemusí být tak, jak je popisováno a někdo, kdo už dítě má a to dítě očividně nemá úplnou rodinu, by si o to víc měl dát pozor, kde a jak si udělá další dítě, a ne si ho pořizovat na "nátlak" přítelkyně po třech měsících. Můj názor. Za mě chyba na obou stranách 😉
Nevidim duvod proc bych tu situaci popisoval jinak nez doopravdy je. Potrebuju poradit a kdybych to zkresloval tak by mi ta rada byla potom asi prd platna
No - vzhledem k popsané situaci jejích rodičů a jí samotné (zřejmě rodina nemakačenků a pobíračů dávek), bych se bála, že tě využila, aby měla dítě = další zdroj peněz od státu. Jak už tu někdo psal, zašla bych okamžitě za právníkem ☹ A další děti si udělej až po zralé (nejlépe několikaleté) úvaze!!!
@asivul je to těžké, ale pokud o ni a dítě stojíš, tak vydrž. netlač na ni. dej jí prostor. ať ví, že o ně stojíš a máš zájem, ale do ničeho ji netlač. třeba přijde sama (opravdu to tak ženský většinou mají). až se prcek narodí, zjistí, že bude potřebovat tvoji pomoc. a pokud ani tato strategie nebude fungovat. myslím, že pro to uděláš vše a víc udělat nemůžeš. drž se 🙂
diky za vsechny nazory, pokud Vas jeste neco napadne hodte to sem. Jinak zatim pockam, ono se to nejak vykrystalizuje
@asivul tak já půjdu trochu "proti proudu" - prostě to můžou být jen hormony... Mně bylo skoro o 10 let více, když jsem byla těhotná a měla jsem to podobně (s těma pocitama vůči partnerovi). neustále se mi něco nelíbilo, byla jsem na něj jen hnusná celý den, pořád naštvaná, že něco neudělal nebo udělal špatně nebo jen udělal...prostě cokoliv....pak jsem zbytek dne probrečela, že jsem na něj byla hnusná a že mě opustí... ve chvíli, kdy mi na něm všechno vadilo, jsem si každý den říkala, že mi bez něj bude líp... Prostě hormony dělaly své...přešlo to asi po 4.měsíci těhotenství.
Jen jsem chtěla říct, že to může být jen hormonama... Vážně je to pro ženy sakra těžké období, hormony nás nutí přemýšlet nad vším a zbytečně se rýpat ve věcech, ve kterých bychom se jinak nerýpaly...pak z toho vznikají různé problémy, za které si vlastně "můžeme sami", ale na stranu druhou za to nemůžeme 😉
Zkus prostě zjistit, co je příčinou...nevzdávej se...zajímej se a dej přítelkyni najevo, že ona a to dítě je Tvůj budoucí život 😉
@dasara přesně. Já si děti se svým mužem přála, ale u obou někdy na přelomu 1. a 2. trimestru jsem měla krizi, že s ním být nechci a neviděla jsem na něm nic dobrého
@suzanna123 😀 já měla krizi první 4 měsíce (ne jen na přelomu) 😀 ještěže má manžel staršího bráchu se super ženou, které neustále volal a ona ho uklidňovala, že jsou to jen hormony a že to přejde 🙂
Souhlasím s dasara,hormony mají sílu,na druhou stranu jak tady některé dámy uvádí,mohla Vás zkrátka jen využít,ale to je třeba zjistit,zcela upřímně a to možná nedokáže,protože jak jste uvedl,od řešení čehokoli měla tendenci spíše utéct a ne se k tomu postavit čelem,ale toto Vás podle mě mělo varovat.Na druhou stranu,mám kamarádku a ta celé těhotenství cítila ,jak mi řekla,totální odpor vůči manželovi a trvalo to celé těhotenství,takže Vám moc držím palce,ať se minimálně dozvíte skutečnou pravdu a myslím,že je dobré,když bude vědět a cítit z Vás,že jste její přítomnosti zcela nakloněn,především,když čekáte spolu miminko.Je to těžké a tak hodně štěstí 🙂
diky za povzbuzeni, hned je mi trochu lip
Ja to mela taky a to mam pro me nejlepsiho co sem si mohla vybrat.jenze proste hormony.celej prvni trimestr sem se s nim prohadala,protoze sem si myslela,ze se mnou nechce byt a ja zustanou s malou sama,ja sem si to sama vsugerovala a nutila sem ho aby to udelal abych to uz mela za sebou.a pritom vim jak me miluje a na malou se tesi a udelal by pro nas cokoliv.proste hormony.a ted na konci sem nervozni,uz to chci mit za sebou a sem na nej protivna a nejradsi bych byla celej den sama doma.vecer se vzdycky smejem kolik dni to bude jeste trvat 🙂
Já mám z toho co píšeš trochu pocit, že přítelkyně třeba chtěla dítě, ale nějak nedomyslela, že se tím k tobě hodně připoutá a teď se toho bojí... Třeba jí až teď došlo, že se po těch třech měsících ještě ani pořádně neznáte a máte spolu vychovávat dítě... Nejdřív s ní mlátili hormony, jak do tebe byla zamilovaná, takže s tebou chtěla mít hned miminko, ale teď s ní mlátí těhotenský hormony a ty jí nutí přemýšlet úplně jinak... Takže já taky radím jít na to pozvolna, k ničemu jí moc nenutit, ale zas jí dát najevo zájem o ní i o dítě... Nemůžu mluvit za ní, protože jí neznám, ale kdyby šlo o mě, tak bych asi potřebovala slyšet, jak to její chování na tebe působí, že nevíš na čem jsi a že o ní i o miminko nechceš přijít... Hodně štěstí🙂
@asivul no to bysme musely znát její povahu, situaci atd aby se dalo odhadnout, zda jí šlo jen o to založit rychle rodinu za každou cenu, nebo podlehla rychlému zamilování, nebo jak to bylo... ale ta věta že si nedokáže s Vámi představit budoucnost, ta se většinou neříká jen tak do větru, moc naděje nevidím. Jakto, že je pro ní tak snadné v těhotenství Vás hodit přes palubu? většinou je to spíš tak, že žena cítí na muži větší závislost jak citovou, tak existenční...proto je také opuštění těhotné téměř dvojnásobná zrada. Tohle je nějak naopak ale 😖