Vždy jsem dělala vše pro svého syna.Ale když jsme se rozvedli a začali žít svůj život,tak si extchýně začala nárokovat práva jako matka a nepřímo ovlivňuje syna proti mě.A teď už mi pomalu připadá,že jí akceptuje víc než mě,né-li že jí má raději.Dnes mi řekl.."Plány se změnili,po škole v pátek jdu k babičce"
Podotýkám,že máme úmluvu s otcem o široké péči a slíbil přijít ke mně.Připadám si beznadějně.Svého syna miluji ale tímhle na mě vše dolehlo.
Poraďte jak se zachovat...jak mluvit se synem a co dělat.Jestli máte také takové zkušenosti uvítám každou radu.
@morturi Tak to si neumím představit...svou matku.Budu ráda když někdo poradí,protože toto je neunosné.Jsme rozvedení a ona se asi takto mstí.Náš vztah syn-já syn-přítel se rapidně zhoršil po narození malé a to právě tím,že do něj stále hustí blbiny a neustále jej všelijak přemlouvá aby u ní byl.Přitom toje 130kg ženská co stále sedí doma.Oproti tomu my chodíme skoro denně ven.No je to těžké.Začal být vzpurný k přítelovy a neustále mi vykládá jak co mám dělat...že babička to dělá tak a tak,protože ona s ním vše rozebírá přestože to jsou věci dospělých.
A jestli se můžu zeptat...jak s tím bojujete vy?
Kdysi jsem udělala jednu chybu a to takovou,že jsem jí nechala dlouho hlídat syna místo školky a chodila jsem do práce abych je vytáhla z dluhů.Takže teď si dělá nároky jako matka.To mě poučilo,že radši bud živořit,ale rodina nade vše.
ja bych si promluvila s obouma - s ni v tom stylu ze dekujes za peci ale ty jsi jedina matka co kluk ma a jako rodic mas ty zotpovednost a rozhodujici slovo ve vychove...
a s klukem neco podobneho - ze jsi rada ze ma s babi hezky vztah ale ty jsi matka, rodic, a kdyz mate neco domluveneho, tak to plati prednostne...
rozhodne bych si nenechala srat (promin 😅 ) na hlavu od extchyne 😖 a abych se bala rict neco svymu 9ti letymu diteti...
cim dal to nechas zajit, tim hur...
proste vsechno v klidu ale durazne..
@beruska2x To už jsem právě udělala a několikrát,ale s ní je to spíše horší.On nyní bydlí u otce (kvůli změně prostředí)se kterým jsme se v pohodě dohodly.
Vkládám tady pro doplnění informací ještě co jsem posílala do právní poradny:
Jsem rozvedená,s otcem se umíme dohodnout,ale jeho matka si nárokuje našeho syna jako vlastni matka.Poštvává jej proti přítelovy a proti mě psychycky s ním manipuluje.Máme širokou péči,ale často se stává že syn díky tomu "změní plány" Jdu k babičce,né k tobě,takže jej vidí více ona než já.Sama jej v tom podporuje,kazí naše vztahy.Můžu se nějak proti tomu bránit? O syna totiž zájem mám velký.Bude lepší,když si zažádám o úpravu styku soudně abych měla aspoň nějakou jistotu,kdy jej uvidím?
no...on to tak taky chtěl? myslím zůstat u otce? řekla bych, že tchýně využívá toho, že máte malou a další čekáte a on s vámi není...nemůže to on brát jakože ho máš míň ráda? děti to neřeknou, ani si to myslím neuvědomí, a pak je z toho to vzdorování, nechce s tebou "naschvál" být apod. ...pokud už tohle máte nějak vyřešený, tak nic...
a co s tvým novým přítelem jak se snáší?
a co se týká toho, že mu všechno vysvětluje...co myslíš tím "věci dospělých"? třeba kdybys mu to taky vysvětlila po svým, tak by to pomohlo...
ale stejně nějak nechápu, jak si ho může nárokovat...bývalýmu to nevadí? proč to s ní neprobere taky on, je to snad jeho matka, ne? nicméně pokud ti to tak vadí, určitě bych to řešila soudní úpravou styků, když s ní není domluva.. 😒
Ze začátku se s přítelem tak nějak sbližovaly a poznávaly.Pak nastal zlom a Saša tvrdí,že si na něj nezvykne,tak chce být u otce.Budíž...to se dohodnout umíme.Ale bývalý už si neumí udělat pořádky se svou matkou.Respektive je to takový ten tip mamánka (tím začaly naše rozepře atd a rozvod)
Sašovy říkám pořád,že ho miluji,mám ráda a podobně.
Taky bych řekla,že tchýně toho využívá,ale nevím jak se můžu bránít. Bývalý je spíš takový,že jí " poslechne"
Vysvětluje..třeba ona mu řekne i takové věcí co byli mezi náma. ...Mamka byla taková a maková,dělala to a to,tak se to nedělá a podobně.My nic takové o babičce neříkáme,nerozebíráme i když se mi otevírá nůž v kapse.
Ona mu třeba i řekne...Sašíku přijď v pátek ke mně...mamka si aspoň od vás odpočine a takové kecy...prostě nechutná hnusná manipulace.Už jsem jí vynadala ale to nepomáhá.Nebo ho navádí když dostal důtku aby nám to zatajil.
Naléhá na něj i s řačma jako "Uvařím ti na co máš chuť" Na okolo ,ale účinně.O přítelovy místo aby podpořila jeho snahu ,že ho chce vychovávat,tak vykládá,že není jeho otec a podobně.My se přestěhovali zpět do Kolína z Poděbrad aby byl otci i babičce blíž,ale ona toho jen zneužívá.Navádí jej co může vše říct na sociálce a podobné řeči.Je toho hodně.
A on pak chodí a když požaduju určité chování a jemu to nevyhovuje,tak hned,že jde k babičce ,že tam to nemusí atd atd.
no, tak to je síla.....no, asi bych to řešila tou soudní cestou, ona na něj, pokud vím, nemá žádný práva!! Ale vůbec bych se o tom před ní nezmiňovala, pokud to teda projde i u bývalýho, aby o tom pomlčel, jenže když je mamánek, tak to je těžký... 😒 ...když nebydlí s váma, tak to asi moc neovlivníš...kdyby bydlel, mohla bys mu vyhradit u babičky určitý čas, a jinak by tam prostě nechodil, ale takhle tam může být prakticky furt....obrátila bych se s tím určitě na sociálku, řekla jim svoje důvody, a zkusila to nějak pořešit touhle cestou...jako pokud štve syna proti rodičům, to je na hlavu...ale jiný východisko nevidím, leda ho získat do péče a odstěhovat se,což by asi byl u vás problém, ale bylo by to nejlepší...hlavně pro něj, nebo vám brzo úplně přeroste přes hlavu... 😔 ...ta tchýně musí být fakt na hlavu... 🙄
@szkatka no ja bych to tea resial a klidne i soudne, do tvych rodicovskach prav jako matky ona nema co zasahovat - ak dyz to potrebuje mit od soudu na papire tak bych ji to klidne donesla...
k otci - nemyslis ze je divne ze mu to nevadi a s tebou dobre vychazi? neni to jen tak ze dela mrtvyho brouka a jde mu to na ruku - kluk bude chtit byt u nic a ne u tebe, on bude za dobraka ze ho nijak nenuti... ze to chce sam...
podle ma manipuluji jak s nim tak s tebou, cim driv s tim neco udelas, tim lip nebo ho muzes taky ztrat uplne..
To je hnus, taky jsem to zažila s ex tchyní. Naštěstí už se vůbec nestýkáme. Synovi lezla vysloveně do pr..., mohl si u ní dělat co chtěl, skákat jí třeba po hlavě, poroučet si, co se bude jíst, vždy se vařilo, jen co chlapec určil. A pak přišel domů a byl naštvaný, že po něm něco chci, že zrovna nejsou peníze za řízky, tak budou zapečené fleky atd. Všechno doma bylo špatně, protože u babičky je ráj. Jenže to co babička mohla vydržet vždy jen chvilku, by těžko mohla snášet non stop. Takže to chce určitě nastavit pevný pravidla. Ne aby si babička u vnuka diktovala, kdy za ní má přijít. To by měla projednávat jedině s tebou. Tak bych babičce i synovi řekla,že má třeba každý čtvrtek na návštěvu u babičky a šlus. A pokud se jí to nebude hodit, tak se ona s tebou (ne s vnukem) domluví na jindy. Nenech ze sebe dělat onuci. Fuj, to jsem se rozčilila, jak jsem se v myšlenkách vrátila do doby minulé 😝 U nás se to časem vyřešilo samo, býv.tchyně se odstěhovala na druhý konec republiky a byl klid.
@szkatka No, tuším by som sa odsťahovala... a aj inak šla silne proti stretávaniu syna s extchýní... Nie je možné, aby si trpela stretávanie syna so ženou, ktorá Ti ho chce doslova ukradnúť... Spoločná výchova sa dá robiť len ak sú obe strany rozumné.. a nie ak jedna strana dieťa upláca len aby ho udržala u seba...
@szkatka - těžká rada. Mám pocit, že silou toho ale moc nezvládneš. Já bych si asi zkusila promluvit se synem, že je nutné, aby se dodržovaly původní plány - pokud se domluvíte, že se bude dělat to a to /tedy, něco jiného než jít k babičce/, pak ¨se ten den k babičce prostě nejde. Zeptala bych se ho, jak často by si přál s babičkou být - a přesně bych se s ním domluvila, které dny a časy s babičkou bude trávit. Krom toho nebudou existovat žádné změny, jen velmi zřídkavé vyjímky opravdu dané okolnostmi. To samé bych pak probrala s babičkou, jeslti ji to vyhovuje a že tím pádem očekáváš, že tato dohoda bude platit i z její strany - tedy nebude docházet k neohlášeným pozváním z její strany a bude i ona sama dohlížet na to, aby tam syn chodil jen v domluvený čas. Tím jim dáš prostor, aby se viděli (dle návrhu syna tak často, jak on uzná za žádoucí - samozřejmě nesmí to kolidovat s jeho povinnostmi nebo je musí sám nějak upravit, aby stíhal všechno/ a taky je potřeba mu vysvětlit, že pokud takhle náhle změní plány a odebere se k babičce, pak to naruší i vaše fungování, plány a že to se vám nelíbí. Kdykoliv pak příště dojde k problému, že syn odejde k babičce mimo plán, můžeš se odkázat na vaši společnou dohodu, kterou syn i babička akceptovali...Myslím, že toto umož'nue se dohodnout po dobrém a současně na syna i babičku přenést zodpovědnost za narušování dohod. A vám bych asi doporučila to se synem neprojednávat ve zlém, ale vyzvat ho, aby sám navrhl frekveni setkávání s babičkou a současně pečlivě plánovat váš společný čas se synem...ale jsou to ošemetné věci a toto je asi jen možná cesta....
@szkatka - aha jsem si to nepřečetla celé...to je těžké, pokud babička nemá rozum. Každopádně bych si s ní zkusila promluvit po dobrém - tedy bych se ji zeptala na její představu o tom, jak často chce vnuka vidět. A taky to, že bohužel dochází k tomu, že podkopává vaši autoritu a že namísto pomoci to věci ztěžuje. Jestli by bylo možné se nějak dohodnou a nezatahovat do toho vnuka....protože jediný, kdo z tohoto vyjde s újmou, je váš syn, pokud babička bude nadále manipulativně ovliv'novat vnuka proti vám...to, co dělá je opičí láska - zatajit, cokoliv chceš....prostě chce si to dát pravidla mezi váma - co je a co není přípustné (jakože ty ani babička nesmí o druhé straně mluvit špatně a navádět proti ní, nesmí vybízet vnuka k návštěvě, aniž by to s tebou předem neprobrala - tedy pokud by to bylo mimo předem naplánovanou a dohodnutou návštěvu - to právě a't si stanoví oba společně babička i vnuk - tím docílíš toho, že to jejich tajné spiknutí proti tobě nebude už tak tajné a lákavé, že vlastně budou dané podmínky - jestli to dobře chápu, syn je asi zmatený z nového přítele a přírůstku v rodině, asi se cítí nejistý, jestli ho máte ještě rádi (říkat to většinou nestačí a tím to nemyslím útočně - stačí, že je na něj méně času (což je normální při dalším dítěti) a že do něj babička šije---- ale pouze jim to zakázat se scházet - to by nejspíše vedlo k obrovské nevoli na obou stranách a syna by jsi tím více ztratila než získala.
@blandik Chápu jak to myslíš.Momentálně mám v hlavě chaos,protože už jsem jí několikrát na její chování upozorňovala.A syna když se zeptám jak často by k ní šel? Tak klidně co druhý den.Momentálně abychom předešli výchovným potížím u syna,tak bydlí u otce.A snažíme se dohodnout aby o víkendech chodil k nám (abych měla aspoň to jisté) a zbytek pokud by chtěl častěji ,necháme na něm.Vím,že to chce vše v klidu,ale momentálně jsem vůči ní za to co dělá plná zášti a náš kontakt...domluva a podobně by nedopadla dobře.Tak jak mi radíš mě to nenapadlo a kdyby byl syn u nás,tak bych to asi tak zkusila.Ale protože je teď u otce,tak už to takto nemůžu řešit.(Rozdělit dny kdy půjde k ní a kdy ne)
Ale díky za rady...je to o nervy.
Ahoj, szkatko včera už jsem se sem nedostala. Prosím tě, až ti přijde odpověď z té poradny, dáš ji sem? Nebo prosím mně do vzkazu, moc mě to zájímá. Měla jsem už cukání, že založím diskusi s otázkou, jaký právní nárok na dítě má prarodič, zda má někdo zkušenost přímo se soudním rozhodnutím, protože já už jsem ze své matky fakt hotová. Ona by ho snad nejraději převzala do vlastní péče nebo co. Přitom ho mají pomalu každý víkend - no a když se někdy stane, že ho potom třeba 14 dnů nevidí, tak mi posílá vyděračské dopisy atd. A úplně jsi mě dostala tím psaním, jak ti ho extchýně hlídala místo školky, u nás se právě k něčemu takovému schyluje, tedy ne vyloženě místo školky, ale během mé práce, když budu mít dvanáctihodinové služby a školka to samozřejmě nepokryje. Už začínám přemýšlet, že to budu muset zrušit, ale nevím kde a jak se mi povede sehnat jinou práci, v dnešní době. Je to těžký.
@morturi Dám to sem..jestli mi teda někdo odpoví.Zatím nic.
Vím,že je to každého názor a věc,ale s tím hlídáním...nedělej to.To si raději najdi paní na hlídání co ti jej ze školky vyzvedne a po zbytek času pohlídá.A nebo kamarádku.Vím,že je peněz potřeba,ale já kdyby šel vrátit čas,tak raději budu živořit než toto.
Ona si ho bude vychovávat po tu dobu podle sebe jak ona uzná za vhodné.Bude si ho nárokovat víc a víc,bude ti pak případně vyčítat,že ti na hlídání byla dobrá a podobně.A on? Bude na ní fixovaný.Bude se jí dožadovat.A v horším případě jestli se ona bude zmiňovat před ním,že ty něco děláš špatně a že maminka to říká špatně a podobně,tak až on trošku odroste bude ti to ometat o pusu.A protože z toho nebude mít rozum,tak vzniknou výchovné problémy.
Budeš bojovat s ním a matka se budu škodolibě chechtat,že docílila svého.
Popřemýšlej zda ti to za to stojí.My s přítelem kvůli tomu už na rodinu vůbec nespoléháme a raději budeme dělat na protisměny i za cenu toho,že se méně uvidíme.
Bohužel škodu na Sašovy už nespravíme,tak se v tom co píši budeme muset zaměřit na další dvě děti.
Ani nevíš co jsem se nabrečela nocí.A jak jsem včera obrečela,když mi napsal " Změna plánu,po škole jdu k babičce"
Psychycky jsem z toho v háji a to jen díky jedné chybě...kdysi.
U ex jsem si ho sice doslova vyřvala,vynadala jsem jim,takže teď tady Sašu mám.A jsem moc ráda.
Radši bez peněz,ale s dětma.A i když jich třeba moc nemáš,tak se přece vždy dokážeme uskrovnit pro děti né?
Já jedla třeba 4dny polévku s chlebem atd,ale pro něj jsem měla vždy na vše.
Držím palce ať ti vše dobře dopadne.Třeba to bude u vás jiné. 😉 😉
@morturi A ještě ad.to co jsi se ptala...
Včera jsem tady na netu zrovna tohle hledala až do dvou do noci,protože jsem z toho všeho nemohla spát.A našla jsem následovné odpovědi:
Soud může rozhodnout o styku prarodiče s vnoučetem,ale jen v případě,že je jim bráněno ve styku.Ty nejsi povinná jim dítě vozit.To není bránění styku.Pokud ho chtějí vidět a mohou přijet a přesto nepřijedou,tak je to jen jejich problém.Takže by neuspěla protože ty jí ve styku nebráníš,když si ona může kdykoliv přijet.A navíc i když není nikde uvedeno jak častý styk by měl prarodič s vnukem mít,tak pokud jim ho vozíš 2x měsíčně,tak je to dle reakcí považováno za dostačující.
To je vše co jsem našla.
Dala bych ti tady odkazy,ale jak jsem včera lítala všude a nikde,tak jsem si je neschovala.
@szkatka tak tohle je hrozný... určitě zajdi za právníkem a poraď se... tuším, že je v každém městě advokát, který má 1x týdně - nebo 1x za 14 dní konzultační hodiny zdarma, ten Ti poví co a jak... 😉
Přečetla jsem celou diskuzi a rozčílila jsem se a začala se bát, co se stane u nás... Moje tchýně má dva syny - mého přítele a švagra, který má synka, je mu 7 a tchýně ho vychovává... Nebo nevím jak to říct... bydlí ve stejném rodinném domku, mají jen zvláštní vchod, malý je dole u babičky pořád, ona bez něj nejde nikam, ani k nám - což mě někdy trochu rozčiluje, ale budiž - rodiče na něj trochu prdí, matka pořád spí, táta u počítače, spoléhají na babičku i s blbým obědem pro malého, babička je mu tak záchranou a můžou jí být vážně vděční, že ten kluk aspon něco umí, něco zná a někde byl... jenže... teď máme dcerku my, a i přestože mám s tchýní super vztah, snaží se mi pořád do něčeho mluvit, vychovávat, brát malou.... snažila jsem se jí to vysvětlit, že to u nás nebude tak fungovat, ona mi vždy odpoví, že budu ráda, když nám malou pohlídá, když moje mamka ještě pracuje atd... Navíc pořád spousta keců rádoby ve srandě, že kdybychom se rozešli, tak ona bez malé nebude... že by si ji vzala, atd...
No a páč mě to rozčiluje, tak jsem se na to ptala kamarádky - právničky - a ta mi řekla, že styk s prarodiči není vůbec povinný, pouze - není-li dáno soudem jinak, tak s rodičem.... takže pokud ty by ses rozhodla, že se Saša nebude stýkat s babi, tak klidně můžeš.... aaaa pokud by na Tebe chtěla jít soudně, tak řekneš, že má na vnuka špatný vliv tím, že jej poštvává proti rodičům... na to je prý taky paragraf... a pak už jen taky urážka na cti, když mele blbosti... 🙄
@bocinka Asi ano,asi zajdu za právníkem jestli tady bude nějaký zdarma.Jenže...velká víhada a zároveň nevýhoda je,že dnešní sociálka dává až moc velký důraz jen na děti.Né na rodiče,ale jen děti.Pro příklad...
...My se rozvedli,s přítelem jsme bydli hned o barák dál od exmanžela.Jelikož to nedělalo skrz drbárnu a taky kravála od ex dobrotu,tak jsme se odstěhovali do Poděbrad.No a co se nestalo ? Saša se prostě odmítl adaptovat nebo to vůbec nějak pořádně zkusit i přes to,že jsme jej v tom dost podporovali (zaplatili jsme mu fotbal,Judo,skauty) Takže chtěl jít zpět k otci kvůli kamarádům.Na sociálce nám řekli...."Na dojíždění je ještě malý,ale když to teda zvládá" a "Přestěhujte se zpět aby byl spokojenější" Takže my se jak pitomci stěhovali zpět do pronajatého drahého bytu,který nám velikostně vyhovuje. (jiné jsou v poměru metry-cena drahé) Bydlíme jen kousek do Sašovy báby. A co náš skvělý syn vymyslel? Proto,že jsem mu nedovolila být pomalu každý den u té semetriky a že si údajně najednou nezvykne na přítele,tak chce jít k otci.
A sociálka? Ta vůbec už přes mou opakovanou stížnost si jí tam nepozvala.Snad až teď.A místo toho mi řekli " Je to synovo přání být u otce" Místo aby mu důrazně vysvětlili,že to má k otci pěšky kousek (10minut) a k bábě přejde jen most a že tudíž může být u nich před barákem s kamarády kdykoliv i otce vídat kdy chce,tak nám řeknou,že se máme s otcem dohodnout,že je to prostě synovo přání.
Takže v dnešní době tě sociálka jen zruinuje.Nás to stěhování tam a zpátky i s kaucema stálo 40tisíc.
Pak se mi nemůže nikdo divit,že jsem řekla,že už nebudu vše podřizovat dítěti.
Nyní hledáme byt,který nám vyhovuje abychombyli spokojení a nebudu se ohlížet na to,zda je či není v místě synovy bydliště.
Vím,že to zní sobecky,ale mám taky právo na svůj život a do teď jsem jej podřizovala synovy.Ani bych se nedivila,kdyby se na mě přítel vykašlal.
@meandra No já momentálně nemůžu dělat nic víc když je u otce než to,že si nechám přímo určit dny kdy bude u nás abych jej měla jistého.Protože tak jak to bylo volně to vyhovovalo jedině jí.Měl jít k nám a ona ho překecávala a tak to šlo znova a znova,takže byl víc s ní.
Přesně jak to popisuješ to dělá i ona.
Přítel prohlásil,že nezbývá než čekat až natáhne brka.Vím...zní to blbě...,ale do té doby co? A když jsem určila pravidla kdy k ní bude chodit, tak Saša naschvál řekl,že chce být u otce,protože ten mu dovolí k bábě jít kdykoliv.Takže jsem v tom asi bezmocná.Ale příjde mi to jako vydírání dítětem.
Některé děcka jsou fakt hnusné čím víc pro ně děláš.
Vyvrcholilo to tím,že jsem se před ním totálně sesypala a brečela jak želva.Takže jsem jej nakonec odvedla bydlet k otci.
Teď nás navštěvuje a jednáme o návštěvách + o chování té semetriky.
Není to jednoduchý, blbý je, že u otce si pochopitelně může dělat taky co chce, tatíček si jistě rád uleví, že pošle syna k babičce a spokojenost je pak na obou stranách. A co takhle stanovit pravidla styku otce se synem soudně, aby syn prostě nemohl diktovat, kdy půjde kam. Ale abyste se mohli spolehnout třeba na svůj program atd. Nemyslím dělat jim naschvály, ale prostě dát všemu jednoznačné pravidlo, aby nikdo nemohl proti nikomu nic říct. Zvlášť když není možný se normálně domluvit. Babička si evidentně nechce uvědomit, jak kluka kazí. Ona kdyby ho měla na krku nonstop měsíc a dýl, asi by jí sklaplo, jak by jí chlapec skákal po hlavě a zkoušel, co ještě snese. Nervy má také jistě jen jedny. Bohužel se vše podepisuje na dítěti, které logicky chce být tam, kde je mu dovoleno vše. A je jasné, že tam, kde je v trvalé péči, to není možné.
Je pravda, že dnes se vše podřizuje dítěti. Musí se mu umožnit tohle a tamto, na úkor všeho a všech. To také není dobře. Neříkám, aby dítě nemohlo říci svůj názor. Někdy to má dokonce opodstatnění, když je týrané atd. Ale v normální rodině vše podřizovat dítěti a skákat jak pískne, to je děs. nakonec získá oprávněný dojem, že může rozhodovat o všem, tety ze sociálky to zařídí. Tady je každá rada drahá. Ale správně píšeš, rozhodovat o tom, kde budete bydlet, bych ho určitě nenechala. Dítě vám drahý nájem platit jistě nebude.
A můžeš být klidná. Kdyby měl syn bydlet pár měsíců u tatínka nebo tchyně, taky by jistě dostal pravidla, jinak by skončili v blázinci. Možná by to nebylo od věci.
Teď jsem si všimla, že jsem asi blbě četla. Jestli to správně chápu, syn už je u nich a k vám chodí na návštěvy ? 😕
Jestli je to tak, tak věřím, že tě to bolí a štve, ale zrovna tak mrzí, když slyšíš, že chce bydlet u babičky a u tatínka, protože se tam má líp 😔 Tak si to takhle aspoň můžou vyzkoušet a ty zas můžeš být ta co je v pohodě, která synovi ledacos odpustí a splní nějaké přání.
Tohle je problém v rodinách, kde se rodiče rozejdou. Málokde jsou schopni se normálně domluvit a nedělat si problémy. Každá z babiček, tatínek a prostě všichni zúčastnění se předhánějí, aby jen jeho mělo dítě nejradši. A nad tím, jak se na dítěti podepisuji, se nepozastavují. Z dětí jsou pak malí tyránci, kteří věří, že si můžou vše dovolit.
@meandra Ano v tom máš pravdu,že když něco není po jeho a musí něco co jinde nedělá,tak chce hned jít na k babičce nebo k tátovy zpátky.Bolí to ,to víš,ale doufám,že jednou snad až bude starší,tak na to sám příjde.Prozatím je jak říkáš "Malý tyránek" .A on takový opravdu je.Zjistila jsem to až když jsem mu ve všem začala ustupovat.
Jak píšeš v prvním odstavci,tak než šel syn bydlet k otci,tak jsem chtěla stanovit pravidla,ale on si prostě stále mlel svou,že chce k otci. Důvod? Tam mu dovolí kdykoliv k babičce,nemusí po sobě asi nic dělat dle mého dojmu atd atd .
No a také souhlasím s tím,že otci to "vyhovuje" když má syna z krku,protože si může často vyrazit,což já nemohla (babičky máme 350km odsud)
Zatím je to tak,že jsem přítelovy trošku upravila pravomoce.Vychovávat si jej nadála budu sama,on bude fungovat jako kamarád.Stejně jej syn nerespektuje,tak takhle se to zatím (máme vyskoušený jan víkend) jeví jako východisko.Pokud mu nezačne skákat po hlavě samozřejmě.
Uvidíme co přinese středa...to jdeme na sociálku se dohodnout 😖
Odpověď z bezplatné poradny zatím nepřišla.Asi si tam zajdu osobně.Mám jí tady kousek..jsem zjistila 🙂
Díky všem za rady a přeju aby jste měli pohodové děti.Je neuvěřitelné jak jsou takové psychické nátlaky vysilující.
@szkatka - je to těžké, když se vztahy pokazí a u vás to je hodně pokažené na všech frontách. Pak si lidi dělají spíše naschvály než aby se pokusili dohodnout. Hodně pomáhá, když při "vyříkávání si věcí" - se člověk vyhne osočujícímu - tz jsi taková a maková, ty děláš to a to špatné. Ale když klidně a věcně popíše v čem on sám vidí problém a co se mu nelíbí - typu - Nelíbí se mi, když náš syn tady chodí anižbychom se na tom předem dohodly. Naruší nám to plány a musíme pak improvizovat. Nelíbí se mi, že se synovi říká, že se nám uleví, když nebude doma. Není to pravda. Chci najít řešení, aby vyhovolalo všem, samozřejmě s kompromisem na všech stranách....
Chápu, že když je teď u otce a k vám dochází jen občas, tak je to jiné. Řekla bych, že by jste se měli tedy domluvit na pevných pravidlech, kdy bude syn u vás - které dny a jak dlouho. S tím, že toto se nebude měnit (tedy zkracovat pobyt u vás). Syn by měl sám říci, jak dlouho a jak často by u vás chtěl být a pak to dodržovat jako dohodu (pokud to bude jednou za 14 dní na jeden den, pak bych to na vašem místě akceptovala s tím, že je to jeho rozhodnutí, že by jste jej moc rádi viděli častěji, ale i tak se budete na ten jeden den za 14 dní těšit a pak bych se pokusila si s ním naplánovat nějakou jemu příjemnou aktivitu - aby viděl, že se snažíte si to s ním užít (vymezit si na něj hodně času ten den, povídat si s ním, nejít do konfliktu ten den, hodně si všímat, co dělá dobře a to říkat nahlas...pomalu navázat dobrý vztah) . S tím, že respektujete, že věci cítí, jak je cítí a že pokud bude chtít frekvenci chození k vám do budoucna upravit, pak se samozřejmě o tom rádi znova dohodnete a budete respektovat jeho rozhodnutí a přání...Jen bych dala i pravidlo, že tyto věci se budou probírat v klidu a nebude docházet k tomu, že ten den ráno, když má k vám přijít, tak že zavolá, že nepříjde...Prostě bude to dohoda, která se bude plnit. Myslím, že pokud v tomto dáte synovi volnost, pak k vám dříve najde cestu. Chce to ponechat na jeho rozhodnutí /pak si za tím bude i sám stát, nebude se cítit tlačen k tomu trávit s vámi více času, než si momentálně z nějakého důvodu přeje (řekla bych, že má pochyby, jestli je vítán a jestli na tom má vinu babička nebo celkový vývoj situace - je to přeci jen dítě a děti si věci často interpretují nesprávně). Potřebuje najít znova jistotu ve vašem vzahu k němu...a nelze nutit nikoho trávit s radostí čas někde, kde se z nějakého důvodu dobře necítí /ať už vinou kohokoliv, to není podstatné/. Podstatné je najít k synovi zpátky cestu a to po dobrém při jednání s ním...když on sám bude chtít, tak se i vyřeší vztahy s ex-tchýní (tedy její vliv už nebude tak zhoubný/.
@szkatka a k tomu tyranství - ano děti se naučí velmi rychle "využívat" situace, ale i když to vypadá, že chtějí jen samé výhody pro sebe, ale ve skutečnosti potřebují (a touží) po jasném, čitelném prostředí s jasně nastavenými pravidly - to jim dává jistotu. Sice proti těm pravidlům pak bojují, ale současně je potřebují. Proto si myslím, že momentálně je klíčové se se synem domluvit na frekvenci a přesném čase návštěv u vás - s tím, že je možné stanovit nějakou minimální hranici - tedy třeba 1x týdně jeden den. Tedy neponechat ho v tom, že nechce vůbec a tak nebude vůbec chodit. Kdyby jste mu na tohle kývli, pak může mít pocit ,že o něj nestojíte (i děti se někdy rády nechávají přesvědčit činy - v tomto případě stanovením minimální frekvence návštěv - prostě říci, že to nejde, aby vůbec k vám nechodil...) a pak už nechat na synovi, aby se rozhodl jestli to bude častěji nebo opravdu jen 1x za týden (ev. 14 dní) a pak intenzivně pracovat na znovunavázání vtahů, tedy zajímat se o něj, ale ne moc dotěrně, nevyptávat se...dělat mu zajímavý program, hodně s ním trávit času - třeba nad nějakou aktivitou a bavit se o věcech, které ho baví a /a ne jak bylo ve škole...), ale současně vytvářet pevná pravidla chování, aby dítě mělo jistotu, že za ním stojíte....
Osobně bych měla strach nechat věci na později, až dítě bude starší pochopí a tak...zpětně se na to syn podívá tak, že jste o něj nebojovali, ztratili zájem a uvěří tomu, co mu bude říkat babička...děti v tomto jetšě nemají kritické uvažování jako dospělí a vy tímto můžete jen ztratit...
a řekla bych, že by bylo naprosto ideální toto vyřešit než se dostane do puberty, pak to bude už velmi nesnadné...
ahoj, tedy neporadím,jen soucítím. můj syn je o dost mladší, nicméně znám - u nás toto dělá dokonce moje vlastní matka 😲 děs běs. ráda si počtu postřehy druhých.