Tchyně nechala vyplakat syna. Co si myslíte?
Hezký večer ženský, řeším teď takový problém a zajímá mě něčí pohled na věc. Minulý týden v pondělí jsem svěřila syna (9m) tchyni a jela na nákup. Syn je na ní zvyklý, bydlíme s ní v rodinném domě, takže s hlídáním problém není. Tchyně je relativně v klidu, vycházíme, jen se občas montuje do výchovy a občas i do našeho manželství (to je však na jinou diskuzi). Například pořád komentuje, že syna uspávám na rukou. Já jsem ji však několikrát vysvětlila, že mi uspávání na rukou nevadí a budu si to dělat, jak uznám za vhodné já. Ona už máma byla. Vrátím se k problému - jela jsem na nákup a zdržela jsem se, jelikož jsem si vzpomněla, že musím do lékárny - syn byl totiž trochu nachlazený (proto jsem ho s sebou na nákup nebrala). Přijela jsem domů a slyším hrozný řev. Běžela jsem nahoru, abych zjistila, co se děje, no a co nevidím. Tchyně seděla na gauči, luštila křížovku a syn zavřený pozmě v ložnici a v postýlce šíleně plakal. Úplně vzlykal. Okamžitě jsem za ním běžela, vzala ho do náruče a asi v pěti vteřinách usnul, jak byl vyčerpaný. Přijde mi, že od toho incidentu, kdy tchyně zkoušela své "uspávací" praktiky se začal bát a každý večer je řev. Dříve jsem syna vzala do náruče, chodili jsme po bytě (po tmě) zpívala jsem mu a do pěti minut spal. Od toho minulého týdne je však změna - zhasnu světlo a syn se po mě začne sápat (přitom ho držím 🤷🏼♀️) a začne plakat. Myslíte, že je možné, že se takhle začal bát kvůli tomu, že ho tam nechala, a nebo má jen nějaké "horší" období bez nějaké souvislosti?
Už by s ním tchýně nikdy sama nebyla. A ano, evidentně se teď boji že zůstane někde zase sám.
To je strašný 😥 už bych jí ho nevěřila. Bude to tím, ale určitě se to časem srovná, syn musí znovu nalézt tu důvěru. Osobně bych začala třeba tím, že bych při uspávání nezhasínala, buď vůbec a nebo nechat jen menší světlo, očividně tu tmu má s tou situací spojenou, tak bych ho tím nestresovala. Ale bylo to jednou, takže určitě se to zas spraví.
Taky si myslím, že má to zoufalství teď se tmou spojené. Nech světýlko, a nech tomu čas. Naopak ho teď delší dobu nenechavej usinat s někým jiným, natož s tchyni.
Moje máma to takhle zkoušela na syna asi ve 4m, byla jsem doma ale chtěla jsem jí dát prostor, že má třeba pravdu - domlouvala mu v postýlce pěkně dlouho. Stejně tam neusnul, až u mě, a rohozeny večerní usínání měl pak několik dní.
Souvislost to asi má, strašný, už bych nesverila, ale jw fakt, že malá byla beze mě až někdy po roce
Tchyně je kráva, už nikdy bych jí miminko nevěřila.
Už bych jí ho nesverila. Za nich se to takhle dělalo, to samé mi radila moje tchyně i matka, proto jsem jim dceru nikdy nenechala na hlídání.
Tchyni bych dala kapky a pořádné!
A reklas ji na to neco, kdyz ti potom usnul vycerpanim? Ja bych ji zjela na 3 doby...
Já myslím že to bude tím, bude mít možná paniku ze tmy, a bude chtít cítit co nejvíc tvoji blízkost. Já bych tchýni seřvala na dvě doby a už by teda dítě nehlídala. Jak ti to jako vysvětlila?
Ano tchýně se postarala o strach ze tmy a samotného usínání. Asi bych ji už hlídat nenechala..
Nezlobte se na mě ale uspávat prcka na ruce mi nepřijde ideální a ještě s ním chodit po bytě.. Teď to ještě jde je malý snadno ho unesete a věřím že si to oba užíváte. Ale za chvíli vyroste bude těžký a bude zvyklý že takto usíná. Nepůjde to už jen tak odnaučit. Zkuste vymyslet jiný způsob uspávání který budete zvládat i až bude větší. Berte to prosím jen jako dobře myšlený tip.
@trpaslicek19 To je blbost. Naše malá má od narození spoustu metod na usínání, jednou vození v kočárku, jednou nošení v náručí, atd. Každé období funguje něco jiného, nikdy si na nic nezvykla. Teď je jí 17 měsíců a usíná normálně v postýlce.
To je fakt strašné, taky bych ji sjela a už bych ji dítě nenechala ani na 5 minut...
@trpaslicek19 My jsme dceru taky od narození uspavali na rukách a přešlo ji to úplně samo, prostě jednoho dne se začala na rukách vzpouzet a tak jsme našli jiný způsob uspavani... Ale jasné, každé dítě to tak mít asi nemusí
Tchýně by neměla být s prckem sama už ani za plexisklem, to je jasná věc. Zajímá mě ale jedno, co na to tvůj muž?
Já v tom souvislost vidím, stává se mi to i u starších dětí, že tchýně se v dobré víře třeba snaží dětem v nějaké otázce domluvit a nadělá tím akorát víc problémů, a to by si děti nikdy nedovolila nechat vyplakat nebo nepoužila výchovné metody, o kterých ví, že s nimi nesouhlasíme, i když ona má na to jiný názor, v tomhle ohledu mám fakt skvělou tchýni. Prostě by jí váš muž měl vysvětlit, jaké problémy vám tím způsobila a že jí teď nevěříte a dítě nějakou dobu může vídat jen ve vaší přítomnosti.
@mourovatakocka
Manžel ji sjel na dvě doby. Nejhorší na tom je, že ona ani nevidí chybu, bohužel tak byla "naučená", stejně jak spousta dalších žen v jejím věku (včetně mojí mámy).🤷🏼♀️🤦🏼♀️
@klokanka31 tak to je fajn. Moji oba kluci si zvykli a dlouho u toho staršího trvalo ho to odnaučit když přišel čas. Druhého stále uspávám v posteli
@lenerka1 Tchyně je v rámci možností taky fajn ženská. Bohužel po smrti svého manžela se začala starat více o syna (mého manžela), přijde mi, že jakoby neustále potřebuje do něčeho zasahovat, něco napravovat o něco se starat. Jenže nejhorší je, že to většinou skončí ještě hůř než kdyby to nechala být.
tchyni asi nezmenis, pokud se ti to nelibi, tak ji mimco nenechavej... na druhou stranu, je mu 9m a ne 9 tydnu, trochu si pobrecel, uzkost ze tmy podle jedne zkusenosti si nemyslim, ze bude mit... ja bych cizi dite nikdy takto vybrecet nenechala, ale jina generace ma proste jiny nazor:-/ Fajn, ze se za vas postavil i chlap svoji mamince, to by ne kazdy udelal🙂)
@lida9 Já právě nevím, jestli to může být tím incidentem, každopádně předtím problém nebyl. Bohužel, přesně jak píšete, ony jsou tak naučené a přijde jim to normální, stojí si za tím, že tohle je jediné řešení, jak naučit dítě spát. 🤦🏼♀️ S tím hlídáním to mám malinko horší, občas nastávají situace, kdy nemám jinou možnost. Manžel má poslední měsíce brutální směny i přesčasy a žijeme na vesnici, daleko od většího obchodu. Jednou za měsíc tedy jezdím na velký nákup, kde syna s sebou neberu. Buď ho hlídá tchyně a nebo manžel, když je zrovna doma.
Pokud jste s mužem zajedno, tak vlastně všechno dobré. Se synkem ten strach postupně odbouráte, moc přeju, ať je to brzy dobré. No a pokud jde o starou dámu, nejlépe nespoléhat na hlídání a nechávat malého jen pod dozorem - takových prehistorických výchovných chuťovek může mít v zásobě víc.
Boze, uplne stejne by se zachovala moje tchyne. Proto ji malyho nesveruju. Jeji metody jsou napresdrzku. Kazdou navstevu posloucham, jak ona neni uspavaci a mazlici…skoda slov. Navic ona by si to ani nenechala vysvetlit. Ona je totiz nejchytrejsi a takhle to delala a to je top!
@mourovatakocka
Mnohokrát Vám děkuji.
Máte pravdu i já sama mám strach, co tchyně zase "vymyslí".🙏🏼 Manžel ze zdravotních důvodů nemůže řídit auto, tak velké nákupy a podobné věci jsou na mě. 😭 No, snad se to nějak vyřeší.
Verim, ze to syn ma z toho strachu. Skvele je, ze jste s manzelem na stejne vlne. Verim, ale ze to jako rodice muzete synovi pomoct prekonat, aby to nebylo celozicotni trauma. Uspavala bych na rukou ale pri tlumenem svetle a syna bych slovne ujistovala, ze tam jste a nikam nepujdete atd. A nedelala bych z toho pred nim drama - ony to ty deti rychle poznaji, ze i rodic je z toho v haji.
Dala bych ruku do ohně, že to má chudák z toho, už je větší, uvědomuje si strach a samotu moc dobře, volal a volal a nikdo nikde, a bůh ví jak tam dlouho bezbranně plakal, je mi z té představy fyzicky zle. Nikdy bych už nebyla schopná u ní nechat dítě. A bude to ted chtít strašně moc trpělivosti a lásky, aby se ta strašná chyba v synovi napravila.
Tohle mě úplně nadzvedlo ze židle, já bych řádila jak černá ruka.
Tchýni bych dítě na hlídání nesvěřila. Hledala bych způsob, jak to udělat, aby ho hlídat nemusela. Vzala bych ho sebou, během nákupu dala do nosítka, šátku. Raději bych jela na 2 "menší" nákupy do měsíce než na jeden obrovský. Nebo bych ty potraviny zkusila objednat on-line.
Obecně, když člověk zažije něco traumatického, tak ho to poznamená a tohle pro syna negativní zážitek byl. Nemyslím si, že kvůli tomu skončí jednou na antidepresivech, ale teď to uspávání bude náročnější než to odezní. Uspávala bych při světle, říkala mu, že je v bezpečí a že ho neopustím.
Až bych vychladla, tak bych s ní hodila řeč, zeptala bych se jí, jestli používá pračku nebo chodí máchat prádlo k potoku. Pak bych jí řekla, že pravděpodobně její prababička chodila máchat prádlo k potoku, ale ona používá moderní technologie. Svět jde kupředu. Stejně je to i s výchovou, také jde kupředu. Dneska se ví, že vyplakávání je škodlivé. Natvrdo bych jí dala 2 možnosti, buď bude respektovat tvoje názory a budeme se normálně vídat, bavit spolu, mít hezké chvíle, nebo sice budete žít pod jednou střechou, ale bude mít totální zákaz přiblížit se k vnukovi.
Přijde mi, že tě tchýně nerespektuje. Chtělo by ji to nějak zaměstnat, třeba nějaký klub pro seniory, ale chápu, že na vesnici jsou omezené možnosti.
Jenom to čtu a paní tchýni bych nejradši vynesla v zubech.😡 Souhlasím s @levandule_k, zkusila bych upravit rozvržení nákupů tak, abych je zvládla s malým v šátku nebo nosítku.
Náš malej měl podobný zážitek, ale ve dvou letech se psem, kdy "hurá překvapení" dojel nečekaně švag k babce, kde jsme byli zrovna na návštěvě a jeho pes na naše dítě ze zadu skočil za krk, začal vrčet, štěkat, cvakat zubama atd.. Malý dostal uplný hysterický záchvat, jak se polekal, počural se z toho. A půl hodiny jsem ho utěšovala na rukách. Dva roky se bál všech psů, než znovu našel postupně důvěru. Tohle mi přijde celkem podobné.. A naše tchýně na to.. "ty naděláš" šak se mu nic nestalo.. na pár facek oba - majitel nevychovaného psa i její nemístné kecy. Přeju, ať se malej z toho co nejrychlej dostane..
@kometkak Měla jsem podobný zážitek se psem asi ve třech letech, a měla jsem paniku ze psů až někde do 15 let 🤔 dětská duše je snadno zranitelná...
No tak to je mazec... Svým způsobem chápu, že chtěla zkusit prosadit svůj názor (za ní se to tak dělalo, takže je to určitě v pořádku 🤦♀️). Dokonce bych pochopila i její neochotu při uspávání nosit na rukou, protože pokud není zvyklá, je to náročné. Ale že nechá dítě řvát samo a ve tmě, to bych nevydýchala... Je jasné, že pro dítě, které už vnímá samotu a bojí se, neví, jestli se ještě pro něj někdo někdy vrátí, to muselo být trauma jako kráva. Teď se bude odnaučovat na nošení 100x hůř, protože si bude pamatovat, že byl sám, volal o pomoc a nikde nikdo 😢. Je mi to líto.
S tchýní to teď bude těžké. Je tam narušená důvěra, ona je nejspíš uražená, protože je přesvědčená, že se nic tak hrozného nestalo 🙄. Dala bych tomu čas. Zkuste se teď obejít bez hlídání, ale navštěvujte se. Mě by její společnost byla nepříjemná, ale kvůli dítěti bych se kousla a zkusila ty vztahy udržet. Pokud by se mělo opakovat, že nebude respektovat vás a váš styl výchovy, tak bych ji upozornila, že se s vnoučetem nemusí vídat vůbec...
To nevím, ale jednou mi tohle udělala švagrová. Už s ním sama nezůstala...