Tatínkovi vadí náš uřvaný syn (jeho nevlastní)
Ahojky, jestli si můžu trošku ulevit, napište mi i váš názor...budu ráda. Tak tedy. Máme 10.měsíčního synáčka, který je tak trošku uřvaný. První 3měsíci kolika-hrůza, tatínek se držel, pak začaly zoubky a cca 3měsíce rýma,kašel...stále dokola. Miminko neustále vyžaduje pozornost, když není po jeho, vříská..snažím se o oblafnout jak se to jen dá, ale oni ty miminka nechctějí být pořád usměvavá a potichoučku....Ale, tatínek je také namocný a v malém panelákovám bytě to je k zbláznění (i když jezdím ven, co se dá). Tatínek-můj přítel, se kterým jsem již cca 2 rokem je stále ženatý, má 2 dospělé dcery, které vzali synáčka za svého bratříčka, celá jejich rodina mě přijala. Bohužel, biologickým otcem není nynější tatínek, ale bývalý přítel, se kterým jsem se rozešla...a až po 3měsících jsem zjistila, že čekám miminko...dle našich zákonů s tím už nešlo nic udělat... Nynější tatínek si vybral nás, a chtěl být se mnou a založit tak novou rodinu. Teď mám ale dojem, že si vybral špatně...když prcek brečí, nebo píská, vříská, tak to si poslechnu takovým nepřímých "výčitek" Jsem tedy špatná máma? Neustálý pocit, že jsem dítě mít prostě neměla, že jsme mu naobtíž apod. Jak z toho kruhu ven...vůbec se neraduji z mateřství....začínám propadat depresím....Nechci zůstat sama s dítetem...bez tatínka, který je jinak bezvadným člověkem...jen mu prostě vadí ten dětský pláč!!!! Tak, troškku se mi ulevilo, že jsem to mohla vyfiltrovat...nezlobte se proto na mě...ráda bych byla šťastná maminka...rodina....
Ahoj Kachna, snad uz to bude lepsie, ked uz ma maly 10 mesiacov, zubky vylezu a a s mylym sa bude dat aj viac komunikovat. Pomaha, ked sa mu venujete ? Zabuda na plac ?
kachnav,držím ti palce aby si to zvládla,ale ozaj asi nič nepomôže,len počkať dokiaľ to plačlivé obdobie prejde.my to máme teraz tiež také,idú malej zúbky a tiež v kuse mrnčí a niekedy je horší deň,inokedy lepší.vôbec nie si zlá matka a vysvetli svojmu partnerovi,že ani ty ani to dieťa za to nemôžete,ale je to proste také obdobie.povedz nech bude trpezlivý a nejako to zvládnete.ináč výčitky že si to dieťa nemala mať určite nie sú veľmi dobré,lebo to dieťa potom vycíti.aj ke´d je zlé snaž sa naň pôsobiť kľudne,nebude cítiť že si nervózna a možno to trošku pomôže.drž sa.
Kachnav poznám kopec takých otcov ktorým viac či menej vadí detský plač, väčšinou ich to zaskočí, si to predstavovali ideálne a neskôr sú z nich starostlivý otcovia, ktorí sa príkladne venujú deťom, ktoré sú už trošku väčšie.
A pre povzbudenie - čo sa týka urevanosti kedže má už 10 mesiacov bude to už len lepšie a lepšie
ahoj holky,
tak u nás je to právě naopak. řev naší aničky vadí mě a to šíleně...je to uřvané dítě. tatínek to nese statečně, je to kliďas a tak vždy aničku dokáže zpacifikovat. máme holčičky dvě, ale kdybych měla dvě aničky, asi by mě už někam odvezli. naštěstí to druhá holčička kompenzuje. je to mírumilovný a klidný človíček, opak své sestry! a že bude líp? no nevím, nám už byly dva roky...
Kachnav, na odľahčenie: chcela by som vidieť ako Ťa prijala "celá partnerova rodina". Zvlášť by som chcela vidieť ako Ťa prijala partnerova manželka... 😀
Kachnav, asi by si si mala stanoviť priority: čo je pre Teba dôležitejšie: Tvoj partner alebo Tvoj syn?
Ak je pre Teba dôležitejšie dieťa, tak stanov partnerovi hranice. Ak ich prekročí, odíď od partnera. Lebo Ty ho síce môžeš volať "nynější tatínek", ale on sa ako tatínek nespráva a v budúcnosti to môže Tvoje dieťa sakra odskákať /psychicky/.
Ak je pre Teba dôležitejší partner, tak zváž, do akej miery a ako budeš to bezbranné dieťatko pacifikovať a či by mu náhodou nebolo lepšie niekde inde. Tvoj synček by nebol ani prvé ani posledné dieťa vychovávané u starých rodičov alebo v náhradnej, prípadne adoptujúcej rodine a možno tam bude spokojnejší než v dlhodobom vzťahu s mamou, pre ktorú je partner odmietajúci narodené dieťa dôležitejší než dieťa. Minule jedna mamina na inej stránke riešila, že partner okrikuje jej 5-ročnú dcérku, v kuse ju sekíruje a že ona už necháva aj dieťa zavreté v miestnosti bez partnera len aby ich partner neopustil. Chúďa dieťa. Takže preto Ti hovorím, aby si zvážila prípadné danie dieťatka do milujúcejšej rodiny. Aby si Tvoje dieťa neodskákalo Vašu rodinnú situáciu tak ako to úbohé 5-ročné dievčatko.
Nepokúšaj sa partnerovu frustráciu kompenzovať porodením jeho biologického potomka ešte pred vyriešením tohto problému... Tvoj partner zjavne necíti nejaké záväzky k prvej matke svojich detí, takže Teba s dvoma deťmi by opustil s rovnakou ľahkosťou.
A už len moja zvedavosť: ako to, že tri mesiace po počatí dieťaťa s predchádzajúcim priateľom už po právnej stránke si nemohla s jeho otcovstvom nič robiť? Zaujíma ma to, lebo podľa slovenských zákonov by mohol byť kľudne otcom Tvoj nový priateľ, tak nechápem ako to máte v Čechách zariadené...
Jen technická poznámka: promiň, ale nepochopila jsem poznámku "...dle našich zákonů". Co s tím mají co dělat zákony, když jsi měla bývalého přítele / pochopila jsem správně, že je otcem dítěte??/ a máš současného přítele - ženatého?? Kdo je v rodném listě? /na to samozřejmě neodpovídej, to je jen úvaha, ale fakt zákony do toho netahej, pokud jsi svobodná/. A tvůj ženatý přítel si chtěl založit s tebou rodinu a místo toho mu tam řve "cizí" prcek? Mám pocit /pokud to správně chápu/, že by sis měla asi především urovnat své vztahy, pak by se to projevilo i v rodinné pohodě. Jinak Ti ale držím palce, abys to zvládla, myslím, že pláč miminka asi v tomto případě nebude tím problémem. Ale souhlasím s Květou, důležité jsou priority. Partner nebo dítě?
Květa,Marti a spol. Děkuji za reakce na tento příspěvěk, moc mi pomohlo se o to s někým podělit. Tak vám tedy objasním situaci před početím, aby jste lépe pochopily. Cca přes rok jsem chodila s rockerem 😎 , ten je biolog. ostcem. Rozešli jsme se s tím, že již nemá cenu v našem vztahu pokračovat, každý jsme byli zaměření na něco jiného a nevyhovovala mě jeho rozmazlená povaha a život s ním mi nedával smysl....tak nějak jsme se na tom shodli oba...i když jsme se milovali. Neměla jsem lehký život,..no, kdo taky...ale měla jsem kolem sebe spoustu kamarádů, se kterými jsem si o tom mohla pohovořit....mezi nima byl i náš nynější tatínek... Tento tatínek má manželku a 2 dcerky, kterým je už 19let. S manželkou pouze bydlel, ale již dlouho spolu nežili jako manželé...tudíž i ona byla ráda, že si někoho našel...nic mo nezazlívala, naopak...svou rodinu stále navštěbuje, holky k nám chodí za mimčem na návštěvy...jsou prostě super...i když věděli, že jejich "bratříček" není vlastně vlastní. I babička s dědou z jeho strany jsou úžasní a skvěle mě přijali a hlavně....mimčo přijali jako jejich vlastní... No, ale jak to bylo s tím otcovstvím. Po rozchodu s rockerem jsem se sblížila s přítelem...nic netušíc, že jsem v tom. Hrozně jsem krvácela, brala jsem i antik., přesto vše...u Dr. na mě z ultrazvuku zamával náš terorista! Po dlouhém rozhodování (má být tatínek ten biolog. nebo přítel? - oba věděli o mimi).Rozhodla jsem se, že jako otce uvedu nynějšího přítele, biolog. otec se ho zřekl (plně chápu). Poptrat nebyl možný=naše zákony-pouze před komisemi z velmi vážných důvodů! A stejně...už je to ve třech měsícíh přeci jenom človíče, a lámat mu nožičky,hlavičku apod...tak na to musí být žaludek!
Ujišťuji, že pro syna udělám cokoliv.....ale nikdy bych ho nedala do jiné rodiny, NIKDY! Jen přes vážný zdravotní stav,......a to by se o něj stejně postarala celá naše velikánská rodina...!
S tím brečením....nevim, ale zoubkama to nebude. Jak se změnilo chování mimi, když začnou chodit, lézt...nebylo to lepší?...
Končim, jdu spinkat, ať mám sílu na toho našeho teroristu 😀
kachnav- nehnevaj sa na mňa, ale myslím si, že tvojmu súčasnému partnerovi ani tak nevadí detský plač ako to, že zrejme mu vadí ten malý človiečik. a ventiluje to nemiestnymi poznámkami, z ktorých ty podvedome cítiš, že mu vlastne vadí.Aj také malé dieťa vycíti,že nie je milované a ventiluje tiež svoje pocity a potreby. Bohužiaľ ešte dlho bude plakať, kým sa naučí hovoriť a ti povie čo ho trápi. Pozri sa na to triezvo, maličký za nič nemôže,ale nezaslúži si aby vyrastal v rodine, kde by ho niekto len "trpel". Ja by som sa vážne porozprávala s partnerom a donútila ho povedať čistú pravdu. Ty máš dobrý pocit z jeho detí, rodiny, babičieka pod.,prečo nie? Ale ty s nimi nežiješ, ty žiješ s ním!!!
Ja ťa neodsudzujem, len tvoj problém spočíva v tom, že sa bojíš ostať sama s dieťaťom, kto nie? ale nerobila by som dieťaťu celoživotnú traumu len kvôli môjmu strachu zostať sama. nebola by si prová ani posledná. a v pohode si môžeš nájsť partnera, ktorému nebude vadiť tvoj syn.
Tý brďo, to je něco....takže ty vlastně žehráš na naše zákony, že ti neumožnily potrat ve třetím měsíci? Plně chápeš bývalého, že se malého zřekl? To je na mě docela síla, ale asi sem přecitlivělá, takže to nejde brát za bernou minci....k tvému problému - tohle je asi hodně subjektivní a jediné co můžu dodat, je můj postoj a můj názor, což pro tebe není vůbec důležité, podstatné je to, jak si to srovnáš v hlavě ty....za sebe můžu říct, že nic není víc než moje dítě, obzvláště ne nějaký "cizí" (a jakejkoli chlap je vždck v podstatě cizí, ale dítě je kousek "já") chlap, že má člověk někd z pláče nervík samozřejmě chápu a samotný mi někd šla hlava kolem, ale kdbych měla doma někoho, kdo by mi to nějak vyčítal, nebo mimču, nebo by mě prostě jen uváděl do stresu, že "mi zase řve dítě" tak ten by mazal pěkně rychle 😀
Kachanv, pani moji...nezavidim situaciu.Ale pises ze nynejsi tatinek si vas vybral, ze chcel vas ako rodinu a teraz mu vadi decky plac? 😠 😠 😠 Nehovoril to iba vtedy ked od teba nieco chcel? Lebo podla mna chlap ktory tuzi po rodine a rozhodne sa so zenou a dietatkom zit ako rodina, tak by v nom detsky plac skor vyvolaval obavu, ci je babetko v poriadku a ci mu nieco nechyba.A snazil by sa nejako pomoct.A nie aby ta este deptal, ze co to decko stale reve..JA by som ho asi hnala kade lahsie..Ty si matka, a predsa kvoli tomu ze on neznesie detsky plac svoje dieta nedas prec alebo neudusis, hlavne aby bol on spokojny? Dietatko uz mas na svete, a ked to on nedokaze prijat a snazit sa ti skor pomahat miesto frflania..tak asi by stalo za to sa zamysliet ci je to vhodny partner pre teba a otec pre tvoje dieta.
Já myslím že je to jako se všema problémama - je namístě si pořádně upřímně promluvit, komunikovat a případně hledat řešení, jestli tě má rád tak určitě i s malým, protože je ted tvoje součást a třeba si to ani pořádně neuvědomuje, že tě těma poznámkama nějak deptá, takže každopádně terapie ve formě klidné, rozumné rozpravy, funguje téměř vždy🙂
Tedy holka, musím říci, že to máš podle mne zamotaný, nicméně že se tvůj nynější partner přihlásil k rodičovství a nechal se napsat do rodného listu, tak to tedy zírám, to není jen tak. Překvapuje mne tvé ujištění, že bys díte nikdy nedala do cizí rodiny. NIKDY! To na mne dělá dojem, že jsi o tom snad uvažovala nebo tě k tomu někdo přemlouval??? Pokud snad ano, je dobře, že jsi to neudělala, z úvodního příspěvku se mi zdá, že jsi dobrá máma a svého chlapečka miluješ, jen se trochu topíš v těch vztazích. Ale to je jen takový můj pocit. 😕 Děti prostě pláčí a snad to tvůj současný partner nějak pochopí, má koneckonců dvě dcery, tak snad tím prošel, ne? Tak vydržte a buďte na chlapečka hodní, mazlete se s ním a dávejte mu najevo, jak moc ho máte rádi a nezapomeň, že ty jsi jeho máma, jeho jistota a pocit bezpečí. Měj se hezky a vydrž! 😉
Hej, tak nejak, porozprávať sa.
kachnav1, neviem v akej veľkej forme sa u vás prejavuje, ako veľmi mu vadí, to vieš len ty a tvoj partner.
Ak je to vážne, tak nie je čo riešiť - a urobiť čo píšu baby - jednoznačne uprednostniť dieťa a baliť kufre, čím skôr, tým lepšie.
Na druhej strane, ak mu malý vadí "len" keď plače - je tam ešte jedna možnosť - skrátka, chlap to vníma inak. Nemá materinské pudy, inštinkty. Tebe vadí plač synčeka, teda dôvod plaču, mužovi vadí ten samotný plač, nie príčina. Ty si matka, on zastupuje otca, nie je ani bio-otcom. Je možné, že vzťah tu vzniká ťažšie. Určite sa porozprávajte, v kľude, mal by vedieť, ako ťa to deprimuje. A teba by malo zaujímať, ako sa zachová. Ku vám. Nie je podstatné ako sa chová len ku tebe, lebo vy ste už dvaja - ty a tvoj synček. Je ešte možné, že čoskoro z nich budú totálny spiklenci, keď malý začne rozprávať..., skrátka je možné, že ten ozaj vzťah vznikne až tam. Ale nedopusť, aby si do tej doby trpela ty, prípadne aby bol kvôli partnerovmu hnevu nejako naštrbený vzťah medzi tebou a tvojim dieťatkom. Prípadne, aby si sa cez plač tvojho dieťatka riešila partnerov hnev, malý ťa práve vtedy potrebuje najviac a nie cítiť stres a negatívne emócie.
A ešte - plač môže mať rôzne príčiny a jednou z príčin môže byť aj stres u vás doma. Usmej sa na dieťa a usmeje sa aj ono. Teda netvrdím, že je to recept na každý jeden detský plač, ale faktom je, že nespokojná, nervózna, nešťastná matka - nervózne dieťa.
kachna - a není ten problém v něčem jiném? Necítí se třeba partner teď, co máte prcka, najednou odstrčený? Nežárlí na syna?
podla mna je urcite pre tvojho partnera tazke.. po dlhom case ked si zil svoj zivot... a ma uz odrastene dcery si teraz zvykat na male dieta ktore ani neni jeho...
predpokladam ze uz ma po 40 tke.. a proste mu tvoje dieta ide na nervy..v case tvojho tehotenstva si pravdepodobne myslel ze to zvladne /asi si uz dobre nepametal co obnasa mat novorodenca/ a teraz nevie ako z toho von..
v kazdom pripade sa tvoje dieta stalo cimsi s ciim neratal... osobne si myslim ze sa to nezmeni a je na tebe aby si sa s tym vysporoiadala..
muzi prave v strednom veku su radi ked mozu byt zachrancami pre mlade kocky.. ale nie vzdy to domyslia do konca...
skusila by som sa s nim o tom vazne porozpravat a ujasnit si priority...
ssissi nie vzdy plati nervozna matka-nervozne dieta. Moja sestra ma 9 mesacnu dcerku a je tiez riadne urevana. Tehotenstvo, porod bez problemov aj dietatko bolo vytuzene a doteraz ju koji, takze podmienky uplne idealne a aj napriek tomu dcerka skoro stale mrnci, vrieska alebo pišti. Je zdrava, dobre papa len stale takto vyzaduje pozornost. Sestra s manzelom su kludasi, ale neraz sa uz aj postazuju lebo reve cez den aj v noci. Normalne sa tesia ked ju ma kto povarovat 😀 A to su jej biologicky rodicia, ktori ju nesmierne lubia!
kachnav1 🙂 preto by som hned priatela neodsudzovala, ved sme len ludia a on uz asi zabudol ake to je starat sa o takeho drobca...podstatne je, ze si vas vybral za svoju novu rodinu a to by hocikto nespravil. Porozpravaj sa s priatelom o tom co ta trapi. Ja si vsak myslim, ze treba len vydrzat. Prajem pevne nervy a verim, ze cas vsetko vyriesi 🙂
Holky, děkuji za vaše názory, moc mi pomáhají. Nerada bych, aby jste si myslely, že náš tatínek synáčka rád nemá! Jsem si jista, že ho rád má, jinak by s náma nebyl a on vždycky toužil po synovi. Jenom, když pláče, tak to prostě nějak neustojí. Když byl nemocný, nebo když byl po Hexavakcíně a měl bolesti, tak to mu ho taky bylo líto a choval ho...není to tyran dětí! Jenom když se tak trochu capí a vynucuje si tu naší pozornost, začne vřískat na celé kolo...no, koho by z toho netrefil šlak!!!! Já už jsem si zvykla, i když někdy, když je to celý den....taky z toho kvetu... S úvahou, zda-li bych ho někdy měla dát do jiné rodiny, to vyplinulo z přízpěvku od Květy(myslim), jinak bych o tom nikdy neuvažovala. Děkuji i za úvahu o žárlivosti na syna, to si musím prověřit... Myslím si, že teď procházíme zrovna špatným obdobím, kdy ten pláč je takový vynucovací...už začínem rozpoznávat, když ho něco bolí, vadí, chce se pochovat...ale co s tím, když chce být pořád se mnou...pozornost mu můžu dát- i ráda, ale né přeci celý den...to bych za pár let byla chodící troska...Také se chystám na lest, o víkendu budu chodit cvičit---no a milý tatínek bude muset hlídat, když si s ním bude více hrát a ten kontakt s ním bude intenzivnější, tak si třeba zvykne nebýt jen se mnou-syn. Uvidíme! Jedeme na výlet, tak jdu balit ruzný bašty, hračky a tak...znáte to...už má lepší pocit, že nejsem tak strašná matka...tak tedy s ÚSMĚVEM!!!!??!!!!!!!!
Musím súhlasiť s Lienočkou. Má už dve dospelé dcéry, určite má už cez 40, a už mal svoj pokoj, pohodlie. Možno je nevyspatý. Určite by sa správal rovnako aj keby to bol jeho syn. Pokiaľ sa ľúbite a klape Vám to, tak asi len vydržať. Malé dieťa dá vždy vzťahu zabrať.
Kachni 😉 v tom druhém příspěvku jsi psala, že jste "velikánská rodina" a že"babička s dědou vás přijali za vlastní". Tak třeba by vám mohl někdo chlapečka pohlídat a nebo s ním jet na odpolední procházku, aby sis trochu odpočinula. Neboj, nebudeš chodící troska kvůli dítěti, za to ti ručím, prostě si zvykni, že miminku potřebuje 24hodinovou péči, my ostatní mamky to nemáme jinak, víš? Já také nespím, jsem s mimčem celé dny sama, to se holt nedá nic dělat, dalli jsme se va vojnu, tak musíme bojovat.To zvládneme, jsme silný ženský ne_ 😉 😉 😉
Musíme být silné ženy! Nic jiného nezbude! Ano,přítel má 43, mě je 29, věkový rozdíl zatim znát není, ale uvidíme taky do budoucna, hodně jsme o tom mluvili...Já ještě pořád kojím, občas jedeme k babičkám, to se hned uleví, když si s ním třebas hodinku hrají...je to výhoda...ale ještě musíme chvilku počkat...snad nebudu kojit do 6let! S přítelem se milujeme, o tom žádná...jen já si občas beru víc nějaké věci, jsem vztahovačná a mám asi pocit, že dělám něco špatně. Rádi bychom se vyhnuli špatné výchově, ale asi hold máme ubulínka a časem se z něho stane ten pořádný kus chlapa...jsme zvědaví na pubertu! Pusinka spinká, hurá si dát kafčo a pak ten výlet...pozn: taky ZATIM bydlíme v paneláku 2kk...tak taky trošku teď stísněnost a jsme tu všichni nemocíi, tedy synátor je snad z toho venku, taťka od nového roku marodí...tak je doma..někdy je na uškrcení...možná proto teď ty depky...tak ještě jednou děkuji za pokec...Káča
to vsetko prejde neboj sa...to ze maly place nie je jeho chyba a taky velky pan by to uz mohol pochopit,ze to dieta sa nevie inak prejavit len placom a zvukmi...no,je to divne je mi to tazko napisat,ze tvoj novy partner by to uplne inak bral keby to bolo jeho dieta,ale je to asi tak.kachna,neviem preco by si sa mala citit ako zla matka,ber to v pohode,tvojmu partnerovi mozno len naozaj vadi ten plac lebo ma citlivy sluch a vadi mu to hlavne po fyzickej stranke..urcite ste sa o tom milon krat rozpravali urcite by sa dalo najst nejake rozumne riesenie 😉 drzim plce