Táta mi kvůli špatným známkám zakázal hrát hokej
Zdravím název tématu mluví za vše na začátku školního roku jsem hodně kašle na sklo jelikož jsem si myslel že to všechno dotáhnu na konci pololetí ale byl to omyl teď propadám z jednoho předmětů a můj táta mi zakázal moji nejoblíbenější věc na světě a tou je sport asi by stálo za zmínku že hraje hokej už 10 let 10 let tomu věnuji čas a trávím s tím celý svůj život ŽIJUPROTO a vše co jsem tomu obětoval tak bych teď nerad ztratil jelikož mi teď vychází pětka na vysvědčení tak můj táta mi zakázal hokeji na 7 měsíců Prosím o radu opravdu nevím co dál Jsem opravdu zoufalý a jsem fakt na ně Je mi z toho opravdu šoufl rád bych byl kdyby jste mi poradili buďto jak na rodiče a nebo jak se z toho dostat ven Děkuji všem co si to přečetli až do konce a moc děkuji za vaše rady Moc si toho cením
Nevím jaký vztah máš jinak s tatínkem,ale sám vidíš že nechávat něco na poslední chvíli se moc nevyplácí. Pokud ta pětka už nepůjde opravit,bohužel se s hokejem asi budeš muset na chvíli rozloučit. Od tatínka je to krok k tomu,aby jsi měl motivaci se učit. Nemyslím si,že je to zlé,ale pro mladou dušičku je to nepochopitelné. Takže asi budeš muset zabrat a ukázat,že to zvládneš.
mám taky doma puberťáky a jediné, co očekávám je SNAHA...myslím, že tatínek Tě má rád a ví, jak moc máš rád hokej, možná je to jediná jeho "páka" jak na Tebe...tak nevěš hlavu, trochu se pochlap a zaber ve škole (snaha je chodit na doučování, ptát se, když něco nebudeš vědět...i když to třeba známky nezachrání, ostatní na tebe změní pohled)
@piskotak12 a co maminka,nemohla by si z tatínkem promluvit?Že bys třeba slíbil,že si to opravíš a pokud né,budeš respektovat trest který ti dal.Vím,že je to těžké,ale zkusit jít i za učitelem u kterého propadáš,omluvit se,že jsi na to prděl,že uděláš vše proto aby sis známku opravil,že máš sport,který miluješ a baví tě a že se budeš další pololetí snažit a uvidíš
@piskotak12 je to sice pětka, ale v pololetí, když trochu mákneš tak se to dá do konce roku vylepšit. Nevím z jakého je to předmětu, ale sportovci nebývají flákači a vědí co je to na sobě dřít, takže to určitě zvládneš. Zkus si s tátou sednout a upřímně mu říct, že víš že si to podělal a jestli by ti nemohl pomoci sehnat třeba doučování z toho co ti nejde. Musí vidět snahu. O povolení hokeje bych zatím nemluvila, aby to nevypadalo, že ti jde jen o to. Když ti půjde učení lépe tak můžeš téma hokeje nadhodit třeba za měsíc, ale nemůžeš potom zase začít kašlat na školu. Tvůj táta tě má určitě moc rád a chce abys to někam dotáhl a měl pěkný život. Máš jasný cíl tak se do něho dej. V hokeji ti taky vše nešlo hned podle představ a taky si nezahodil hokejku cestou domů a nevykašlal ses na to. Hodně zdaru, nic není ztraceno.
asi bych zkusila dohodnout nějaký kompromis s tatínkem. Řekni mu že ti na tom hokeji záleží a že jestli bys s ním mohl domluvit že pokud uvidí že se opravdu snažíš a budeš nosit dobré známky tak jestli může trest zkrátit, třeba ne měsíc nebo na dva. A pak se sakra snažit a doma se učit abys domů nosil dobré známky, pak je pravděpodobné že táta poleví. Zase se nemůžeš divit že táta preferuje to abys nepropadl před koníčkem, hlavně se na něj nikdy nevymlouvej, že si kvuli tomu neměl třeba čas na učení a podobně, to povede zaručeně k tomu že si nezahraješ.
No, vykašlal ses na půl roku na školu, tedy 1 předmět zřejmě, tak otec vidí jako adekvátní trest půl roku kašlat na sport. A zasáhl tě na citelně, vidím. Opravit to už nepůjde? I za cenu doprošování se učitele o opravu, o přezkoušení? I kdyby ne, myslím, že tátu můžeš přesvědčit svými výsledky, snahou hned na začátku 2.pololetní z toho předmětu nasbírat samé lepší známky a třeba po 2 měsících zkusit poprosit o hraní (dřív ne, musíš mu dokázat, že ses polepšil).
@piskotak12 Asi bych také zašla za učitelem-i když chápu, že se v Tvém věku nikomu nechce. Řekla bych mu o tom hokeji, o tom, že Tě to mrzí. Ale s tím, že bys měl mít fakt aspoň o něco lepší výsledky-to nemyslím v hokeji. Můj muž říká synovi ,,Uč se ,blbých je dost."No a jelikož mi byla pravidla hokeje vysvětlena a jsou dost složitá, chytrý budeš. Tak zkus začít dokazovat otci, že udělal hloupost, že se na Tebe může spolehnout. Děláš to pro sebe. Já byla líná a teď školu jako skoro babka těžko doháním.Ta pravidla mi mimochodem vysvětlil jeden kluk, který říkal, že je z hokeje tak unavený, že se nechce učit. Že je mu jedno, když bude mít pětky.Doučovala jsem ho češtinu a matiku.
Zdar, nevim jakej mas vztah s taťkou, budu předpokládat, že se s nim da mluvit a i ze ty mas snahu se domluvit. Z pozice rodiče se domnívám tohle - kdybych tohle udelala, tak bych tim asi chtěla říct, ze mi záleží na tom, abys měl v životě otevřených vic dveří, protože nikdo neví, co budoucnost přinese. Asi bych myslela, ze nejde vsadit všechno na jednu kartu - mela bych obavy z toho, abys jednou nelitoval, kdybys to udělal. Taky by me mrzelo, že nemáš disciplínu (coz je škoda, pze disciplínu v hokeji definitivně máš - tak teď jenom zatnout zuby a donutit se k tomu učení. ;) ) , byl by to poněkud drsnej způsob jak ti ukázat, ze naučit se plnit závazky, který ti nejsou příjemný (škola) , je strašně důležitý a bude se to jednou hodit i v tom hokeji. Takže - z pozice rodiče - je to drsný, ale neni v tom snaha tě skřípnout nebo si na tobě zchladit zahu za pětku, jako spíš ukazat ti, co je taky důležitý. A reknu ti - z pozice člověka, kterej na středce proflakal co mohl - táta vi, proč to dělá. Ten čas, kterej máš ted - na učení i na sport, uz se nikdy nevrátí, a věř mi, ze stojí za to ho neproflakat. Kurna... Škoda že zkušenost je nepredatelna - me kdyby tohle někdo řekl v patnacti, tak si pomyslím něco o zadeli... 😀
@piskotak12 ja jako rodič bych potřebovala zase od tebe vidět, že ti dochází, jak moc je to závažný a ze se budeš snažit to změnit. To jest bejt tebou zašla bych za učitelem, abych se zeptala jestli ještě je nějaká možnost jak to zvrátit, opravit. Jestli ne, tak udělat všechno proto, aby se to neopakovalo. Příklad domluvit si doučování atd.... Pak bych šla za tátou a poprosila ho, jestli si můžete na ferovku promluvit. Rekla bych mu, ze mi je jasný, ze to byla kravina, ze jsem udělala ty a ty kroky k tomu aby se to změnilo (včetně rozhovoru s vyucujicim) a jestli by to chtěl ještě zvážit a dát ti pul rok šanci hrát. A že pak se uvidí. Takhle bych to asi viděla. Ale - neznám te, ani tvoji situaci, je to jen muj nazor na i- diskusi. Každopádně držím palce at to dobře dopadne 🙂
@piskotak12 Vím, že je to těžký. Ono asi zakázat cokoliv jiného by moc nepomohlo - i když zakázat sport je asi ten nejhorší model. Zkus si s tátou promluvit, zabrat ve škole a ukázat mu, že už na školu nebudeš prdět, nebudeš se věnovat jenom sportu, ale taky vzdělávání. My jako rodiče jsme někdy podle Vás tvrdí, ale věř mi, myslíme to s Vámi dětmi dobře. Taťka chce, aby se z tebe stal vzdělaný člověk, ne jen vymatlaný hokejista.... Prostě zaber, ukaž, že zvládneš sport i učení a určitě se půjde s taťkou nějak domluvit. Hlavně to chce vidět snahu z tvé strany 🙂 A neházej flintu do žita - určitě bude brzo líp a jednou tátovi poděkuješ, že tě vedl i k učení 🙂