Svěření dcery do péče babičky

A to myslis pravne svereni do pece nebo jen fakticky? A babicka se k tomu nejak vyjadrila? Jak moc se ted stykaji?

Proč řešíš svěření do péče? Vždyť dcera může babičku navštěvovat, třeba tam i přechodné bydlet, ale proč to řešit takto radikálně?

Pokud se dohodnete s babičkou na styku s dítětem a výživném, zajděte na sociálku a tam by vám měli poradit s dalším postupem. Jak moc půjdou do hloubky co se týče důvodů svěření do péče, to bohužel v tomto případě nevím. Otec dítěte nefunguje? To tam bude hrát roli určitě také.

to jako fakt??? nebylo by lepsi proc to tak je a jestli to tak opravdu , co se deje ? 🤯🤯🙀🤯🤯

K ostatním píšícím:
kdyby chtěla tazatelka rozebírat veřejně svůj život, tak už vám ty informace napsala. Spíš si myslím, že do toho nikomu nic není. Určitě to zvážila a má k tomu své důvody.
Tazatelce:
Učila jsem několik dětí žijících u prarodičů z různých důvodu, ať už se jednalo jen o:
"bydlí u babičky" bez zásahu sociálky (jedna slečna takto byla u babičky z počátku z důvodu dojíždění- na nižším stupni, pak to už tak zůstalo, ale s mámou se dost odcizily a dnes 17leta slečna to má v sobě jako křivdu, i když dřív to tak necítila.) Tady se prostě musíte domluvit s babičkou, na pravidlech, výživném a pod. A babička rozhodně přestává být rozmazlovací, ale vychovávající!!!
Nebo se zásahem socialky- předběžné svěření do péče dělá sociálka a následně se pracuje na soudním svěření do péče. To jsem měla u dvou dětí z důvodů: rodiče ve vězení, psychicky nemocná feťačka, úmrtí.
Pak ještě vím, že toto praktikuje jistá "menšina" kde dcery rodí děti jak na běžícím pásu (obvykle jako vedlejší produkt nejstaršího řemesla), zřeknou se jich, ujmou se jich prarodiče, stát je podporuje na dávkách a kolikrát žijou stejně všichni pokupě. Takže jen za účelem soc. dávek, jak přesně to praktikují nevím, ale nějak jim to prochází. Toto ale doufám není tvůj případ...
Každopádně to pořádně promysli, je to dost radikální řešení, abyste nakonec všichni nelitovali. Ty přijdeš o dceru, dcera o matku, a babičce to může přerůst přes hlavu...

@nov.tere nedokážu přesně poradit, jak to po právní stráce probíhá, ale máme v rodině historicky tuhle zkušenost. Mojí mámu v podstatě už od malého miminka vychovávala její babička. Rodiče vídala jen v něděli, když přijeli na návštěvu. A to až do 6 let, kdy nastoupila do školy a vrátila se k rodičům. Babičku obrovsky milovala, měla k ní velmi blízko, prostě jako mámu. K vlastní mámě byl vztah narušený a také k bratrovi, který si narodil později a byl celou dobu s rodiči. Podle mě to na ní zanechalo velké následky, což jsem pocítila i já jako dcera. Neměla ten správný vzor a tak ani spolu jsme nikdy neměly dostatečně vřelé vztahy. Mě to jako holce a puberťákovi strašně chybělo. Protože jsem nevěděla, kde je příčina, logicky jsem viděla chybu v mámě. Pochopila jsem to až s vlastními dětmi a vlastně jí odpustila, protože za to nikdy nemohla. Když se na to dívám zpětně, tak vidím, jak jedno rozhodnutí mojí babičky - byť motivované nějakým bohulibým účelem, rozložilo zbytečně vztahy v dalších generacích. Přijde mi to škoda. Důvody samozřejmě chápu.
Asi jsem neporadila, ale zvaž i podobné důsledky. S tím se pak většinou nedá nic dělat a jsou to traumata na celý život. Držím palec, ať to zvládnete!

@nov.tere Já chci ještě přidat zamyšlení z jiného konce problému. Jeden čas jsem zkoumala psychologické profily dívek, které se živily jako tanečnice v nočních klubech, modelky erotických fotografií, případně/ posléze jako pornoherečky. 100 % těchto dívek NEVYROSTLO S MATKOU. Matka jim buď zemřela, nebo v rodině z jiných důvodů nefigurovala (odešla s milencem, alkoholička, atd.). Matka dceři předává i správné vnímání vlastního těla, včetně intimity a hranic. To ani sebevíc milující otec nebo jiný příbuzný prostě nedovede. Matka je nenahraditelná a její absence v každodenním životě dcery má bohužel nedozírné následky.

Tím příkladem samozřejmě netvrdím, že každá dívka, která vyroste bez matky se stane prostitutkou! Ale je to prostě zarážející shoda.

@guinea tak to je opravdu hodně zajímavý pohled na věc a já ho více méně podpořím, protože děvče vyrůstající s babičkou, které jsem zmiňovala, mělo taky na můj vkus posunuté hranice (k sexu měla blíž než její vrstevnice).

@kafr děkuji za vaší odpověď. 🙂

@ssandy děkuji za odpověď. 🙂

@guinea děkuji za psychologický pohled na věc. Napíší vám soukromou zprávu.

Ostatním děkuji za jejich odpovědi. Ale nechci tu rozebírat důvody proč a tak. Svého soukromí si vážím.
@kafr jen ještě dodám určitě to není z důvodu dávek jsem pracující.

že by jsi tak jednala kvůli dávkám mě třeba u tebe vůbec nenapadlo. dokážu si představit spoustu jiných možností, ale v žádné toto řešení nevede k ničemu jinému než co popsaly z psychologického hlediska holky výš ☹ a nemusí jít jen o holky. moje máma si kdysi taky myslela, že nemá jinou možnost, dala bráchu dočasně k tetě a co z toho vzniklo...? ☹ brácha dodnes nemá s rodiči dobré vztahy, ani s námi mladšími sourozenci. opravdu to vedlo k rozpadu rodiny a fakt, že to tehdy máma považovala za dobré dočasné řešení a nevěděla co jiného udělat, na tom už nic nezmění ☹ proto jsem ti napsala, zda jsi si to pořádně rozmyslela. ne proto, že bych tě chtěla soudit. ale proto, že vím, co to můžeš pro vás všechny do budoucna znamenat.

@kafr Vím, že je to mimo téma, ale nadzvedla jste mě, tak mi to nedá se nezeptat. Kolik rodin po kupě žijících a zneužívajících pěstounské dávky znáte? Já znám 50 rodin pp, většina babičky, většinou menšinové etnikum, ve velkém městě a setkala jsem s tím vzácně. O PP rozhoduje soud a výkon pp nese hodně povinností.
K tazatelce - také to máme v rodině. Babička a děda nedostali byt, táta byl první roky u prarodičů. Nikdy se to doma nerozebíralo a ani jsem to nevnímala jako problém. Ale všimla jsem větší náklonnosti otce k babičce, oproti mamince. Nevím, jestli si to uvědomil ani vlastně nevím, co by mi na můj dojem řekl. Ale on byl malinký.
Kdybyste chtěla něco vědět o pěstounské péči, napište mi klidně SZ. Já Vám ráda odpovím. Dnes jsou neziskovky, kde Vám poradí psycholog i sociálka a nemusíte hned na úřad. Mohu Vám takovou org. doporučit, podle Vašeho bydliště.

@guinea Zajímavé, ještě že moje maminka (maminka ji zemřela) je výjimkou. Ale vtipné je, že u tyče tančím já 🙂 Miluju pole dance, nevystupuju ani se neslíkám. Píšu to jen pro odlehčení. Mám dceru a jsou to nervy od narození.
Je Váš výzkum někde publikovaný? Ráda bych si ho přečetla.

Také přidám zkušenost z rodiny - můj táta vyrůstal u babičky, která bydlela 2 ulice od rodičů. Shledali to nějak výhodnější - babička se o něj starala, po škole byl zase u ní, rodiče se většinou každý den na chvíli stavili na kafe syna pozdravit, ale do 15 let s nimi trvale nežil, až pak. Vidím na tátovi také hodně traumat, blokací vůči ropdičům (kteří tedy už nežijí) a hlavně ho to poznamenalo silně osobnostně , především s prosociální oblasti - je v této oblasti hrozně slabý, nejistý, osobnostně nevyzrálý, pořád si jakoby nahrazuje něco z dětství, celý život SE hledá...
Je smutné, že vše mohlo být úplně jinak... člověk by skoro nedohlédl, jak moc ta každodenní pečující osoba (osoby) utváření osobnosti ovlivňuje.
@nov.tere

@vevero13 tak pole dance je v podstatě sport a sakra náročný. To bych sem nemotala, ale ten výzkum bych taky ráda viděla. Nějak to neštymuje s výzkumem, že cca 40% tanečnic a společnicjsou holky z “dobrých “ rodin, které si přivydělávají na studium.

@nov.tere Mě rodiče "odložili" k babičce ( tátovo matce), když mi byly 3. a to z důvodu umístění ve školce. k rodičům jsem jezdila na víkendy. Když mi byly 4,5, narodila se mi sestra, která s rodiči žila. Já jsem plynule přešla na základku v místě bydliště babičky. Naši se rozvedli, když mi bylo necelých 11. Sestra zůstala s mámou, táta se nastěhoval za námi k babičce a dědovi. Babička samozřejmě nebyl typicky rozmazlovací, musela mě vychovat. Věkový rozdíl, jiné poměry, ve kterých vyrůstala i její nenávist k mojí mámě udělaly své. Vztah jak k sestře, tak k mámě jsem našla až relativně nedávno. Takže bych zvážila i to, jaká pozitiva, krom těch okamžitých, to přinese do budoucna...

@bassetlady Zrovna minulý týden jsem si přečetla mnoho odsuzujících komentářů k pole dance, tak asi proto mi teď naskočila ta asociace. Ale souhlasím a ráda bych ten výzkum viděla ze stejného důvodu.

@vevero13 chtěla bych vidět ty chytráky, ať si to zkusí. Mám kamarádku, která to dělá na profi úrovni. A ta má sakra páru a když si vzpomenu, jaký měla modráky, když začala fest trénovat. Šílený.

@vevero13 a jaký měl kdo argumenty k tomu, aby to odsuzoval? pokud je to fakt bráno jako sport, tak je to neskutečná dřina hodná obdivu. jasně, že svlíkání podprsenek někde v baru je o něčem jiném 😀

@blahova_andrea na idnesu byl clanek o jedne ceske tanecnici, ktera provozuje i pole dance dkolu a v diskusi se to hemzilo takovymi temi hospodskymi chvastaly, kteri to smahem smetli ze stolu jako, ze at se to nazyva sport, ale ve sve podstate je to jen "kurveni". Odhadovala bych, ze sami sportuji maximalne tak v otvirani lednicky a zvedani pullitru 😜. Ale dusevnim omezencum urcite veci clovek proste nevysvetli.

@blahova_andrea
@mary.jane Jak píšete, to je ono. Ta holka je třída. Jedna z nej, co jsem u nás viděla a diskuze bolela. Argumenty to ani nebyly, spíš kecy. Vono i elegantně sundat tu podprdu je věda ;). Svíjet se kolem tyče taky něco chce, ale to nedělám a ani neumím.
Holky díky a konec trolování 🙂.

Ahojky, ja mela taky skvelou babicku, pojmenovala jsem po ni i svou dceru, byla mi vzdy pozitivnim vzorem. Matka se o me moc nezajimala, myslim, ze me ani nikdy nemela moc ráda, mela me hodne brzo po brachovi, byla jsem zlobivy dite, furt vztekle a urvane, kdežto bracha byl opak, tak to prisuzuji tomu. Nas vztah nebyl nikdy hezký a do ted mi máma strašně chybí. Uz jen to, ze bych mela člověka, se kterym bych mohla sdilet sve starosti a radosti, mit se s kym poradit, pochlubit se pokroky sveho dítěte, prostě máma mi chybí celý život. O to víc se asi budu snažit být dobrou matkou své dceři, snad to nepodelam, stejně jako ma matka. Mit super babičku, je pozitivní životní bonus každého dítěte, ktere ma takovéto štěstí, ale žádná babička mámu nedokáže nahradit. Bohužel ma zkušenost.

a co tě k tomu vede? tak to bych zvažovala maximálně kdyby to byla možnost před děcákem nebo jinejma příbuznejma, třeba z důvodu, že nejsem schopná se o dítě starat (kdybych ležela s těžkou depresí apod) a muž by nefungoval. pokud nejsi na drogách, nebo nechlastáš první ligu, a jakože asi ne, když si jedno dítě chceš nechat, tak fakt moc nechápu... nadělá to víc průserů než užitku.

@vevero13 Bohužel to bylo v rámci širšího výzkumu v bývalé práci, a už je to i celkem dávno, takže k dispozici ho nemám.
@bassetlady Nešlo tu o vysokoškolačky, které by si přivydělávaly nějakým "lehtivým" způsobem. To bude asi jiná skupina. Tady šlo o slečny, pro které tohle bylo jejich "hlavní" povolání a o jiné práci neuvažovaly. Vysokoškolačka - studentka tam byla jen jedna, ale i ta tu školu dělala jen tedy aby ji dodělala, svou budoucnost viděla jako modelka erotických fotek. Netuším jak je to dnes, ale kdysi si tím holky mohly vydělat opravdu hodně peněz, většinou pak odjely do Ameriky fotit pro velké firmy (např. Eva Decastelo, dříve Eichmajerová, má za sebou stejnou "kariéru", ale ČR je poměrně ojedinělá v tom, že u nás se pornominulost celkem odpouští). Ty holky měly různé IQ, a velmi často to byly i jinak chytré holky, ale měly posunuté hranice a vnímání vlastního těla. Pamatuju si na jednu opravdu velice milou dívku, která mi vyprávěla, že od chvíle kdy objevila v tatínkově skříni Playboye, toužila být jako ty krásné ženy na obálce a uvnitř (chodila asi do 1. třídy, když to našla)...

@guinea nechci rejpat a nic takovyho, ale dovolím si podotknout že si ty profily asi studovala špatně... Je to o lidech, situacích a charakterech... Já znám zas dvě takový co jejich matka normálně,,funguje,...

@luckamarcu Tak možné je vše a neríkám že jsme mluvili se všemi dívkami... podstatou toho, co jsem chtěla říct je, že máma je pro dceru nenahraditelná a stojí za to snažit se zlepšit situaci, než to hned vzdávat a dát dceru k babičce.

@guinea no tak určitě.. Stejně jako otec... Ale asi má k tomu své důvody těžko říct... Každopádně já osobně bych za své dítě bojovala a to můžu s klidem že jsem byla v takových srackach.. Kdy jsem žila že dne na den s malym miminem a ještě na azylu pro matky s dětmi.. Takže jde všechno jen to chce čas a ustaleni situace, nic netrvá věcné.. Proto zakladatelce přeji ať se jí situace zlepší a je s dětmi.. 🙂