Stěhování do USA kvůli práci manžela
Ahojte,
Muzete sem napsat nekdo svuj pribeh pokud zijete v zahranici? Manzel dostal nabidku prace do USA- cca na 4roky. Ja sem momentalne na rodicovske. Nevim jak se k tomu postavit. Sama v cizine s ditetem ... pracoval by do vecera takze dite by nevidel krome rana a vikendu. Da se takto zit? Nechci byt na vse sama. Jeho nazor je ze na rodicaku muzu byt prece kdekoliv. Nechci aby me dite neznalo prarodice.... nebo jsem prisera co ho omezuje v rozletu? Jako penize super, ale to neni vsechno ne....
@japona jenze manzek bude v praci a ja sama s ditetem doma... vam by to nevadilo? Jako na jednu stranu vim, ze to je super prilezitost na druhou sem si takto zivot neprectavovala. Hlavne ten aspekt kdy sem v podstate sama s ditetem v cizine. Manzel od rana do vecera v oraci a ja vsechno resim sama - pokud onemocnim tak kdo se o nas postara? Neuvidim kamarady, rodinu...
Jela bych hned, opravdu 😉
Já bych to asi zkusila a když to nepůjde můžete se přeci třeba po roce vrátit? Chápu, že bez rodiny to bude těžké, ale tvé dítě se bude moct naučit pořádně angličtinu a ta se mu bude v životě hodit. Máme v USA taky přátele a nikdy neměli problém najít české, slovenské, polské přátele, je tam všude dost přistěhovalců. Zkuste si zjistit, kde v New Jersey je nějaká středoevropská komunita a tam se nastěhovat...
Já bych taky sbalila kufr -ikdyz záleží, co myslíš tím do vecerA? Do 6?8? Ještě později? -->a teď nejsi celý den sama? Kdo se o tebepri nemoci postará teď? Rodiče? 🙂
Kamarádi se dají udržovat přes net, najdeš si nové... Naučíte se pořádně anglicky...
Musis si poskladat sama, jestli je pro tebe dulezitejsi nevidet 4roky manzela (ikdyz by asi lital obcas domu) nebo rodinu...
Ja volila chlapa, protoze je to moje totalni opora.
V 5m maleho jsme se stehovali do nemecka. V 10m maleho jsme leteli na pul roku do Brazilie. Ted jsme v CR ale na druhem konci nez babicky.
S kamarady jsem v kontaktu na FB s rodinou volame na Skypu. A je jedno jestli jsme v CR nebo na druhe polokouli.
Nedokazu si ja osobne predstavit, ze by chlap nevidel dite 4roky....
Taky je dulezite jestli se tam domluvis, nebo budes chtit domluvit. Ja se portugalsky v Brazilii neucila, protoze to byl proste hloupy stat, hloupe misto, hloupe vsechno...
Zapocitala bych i to, jestli tam budete mit zdravitni pojisteni vsichni v rodine.
Jak jsem psala vyse, ja bych jela. Pro dite je podle me dulezitejsi otec nez babicky.
Ja si treba na nove prostredi zvykla rychle, a ze jsme se nacestovali dost... Kamarady ale z tama zadne nemam, protoze na me (pomalu se oteviram cizim lidem) jsme tam byli kratce a jazykova bariera byla znatelna... Vsechny kamarady mam tady v CR ruzne po koutech apisem a volame si jen online...
Je to hodne velka zivotni zmena,kterou je potreba velmi dovre zvazit...nabizi mnoho prilezitosti,ale zaroven mnoho muze vzit...zalezi jaka jste povaha...kazdy na to neni...ja osobne bych asi jela...ale zaroven bych na zacatku asi trpela.neni to uplne jednoduche okamzite nekam zapadnout.drzim pesti 😉
Rozhodně odjeďte!!! Češek je v zahraničí a ve velkém městě především strašně moc a když omrkneš skupinky na sociálních sítích, tak bych se divila, kdybys na nikoho nenarazila!
A proč sedět doma? To je nesmysl, bude tam určitě spousta aktivit, parků, bazén apod. kam můžeš chodit a zabavit se.
A je spousta ldií, co žijí v zahraničí a děti prarodiče nevidí nějak často a nemyslím si, že by z toho měli újmu... A pokud máte v plán use vrátit, tak s nimi bude ještě hodně 🙂
Jo a nejak mi unika to, ze bys na vse byla sama...
A tady bys nebyla sama kdyby muz byl pryc? Jsi zvykla byt s rodinou v tak tesnem kontaktu aby ti pomahali? Mela by ses tady o koho oprit?
Tam bys mela muze aspon o vikendech...
@akcejn bez váhání bych jela 👍🏼
Tak ja osobne bych nebrala v potaz odpovedi od lidi,co to nikdy nezazili.To prvotni nadseni pak vystrida pomerne velke vystrizliveni a tvrda realita. Pokud chces,pak napis IP,jsem ted v zahranici na rodicovske (coz je prave podle mnohych jedno,kde na ni jsi a ja s tim nesouhlasim ;) )
Já takto odjela také na 5 let do zahraničí. Rodinu jsem viděla jednou do roka. Stýskat se mi stýskalo, nebylo to vždy lehké.Určitě to tam na tebe padne a jseš sama, ale dají se najít i opravdoví přátelé. Dnes po 10 letech co jsem v cz, již jen na to vzpomínám jako na zkušenost na celý život a někdy se sama divím, že jsem to zvládla.
Za mě určitě jeď. Zjisti si vše dopředu, jak je to s pojištěním, lékaři, sice realita je někdy jiná, ale zkušenost k nezaplacení
@lendulka212 a to jste jela i s detmi?
Šla bych do toho okamžitě, jen zvažte, zda to zvládnete finančně. Pokud zaměstnání nabízí i možnost zahrnující bydlení, je to asi ok, jinak je život ve státech dražší než ten v ČR a není běžné, že by tu byl někdo na mateřské x let. Nicméně pokud manžel zvládne vše zaplatit - nájem, jídlo, nemocenské pojištění a vše, co je k životu potřeba, tak proč ne 🙂
Každopádně doporučuju sednout si a vše si propočítat, aby to nedopadlo tak, že budete nuceni se buď dřív vrátit, nebo dát malé do daycare a tobě sehnat práci...
Byla jsem ve druhém měsíci těhotenství a porodila jsem tam
Ahoj, tak já bych rozhodně nešla. Mám tady rodiče, sestry a přátele. Mám kolegyni, která s dětmi a manželem ze zahraničí k mámě přiletí jen na vánoce a to mi přijde moc smutné. Není tam žádný vztah mezi dítětem a babičkou, třeba : ( Rozhodně ho v rozletu nijak neomezuješ, on by si měl uvědomit, co chce od tebe, ne?
Vetsina zenskych je doma sama o matersky.., tatove funguji o vikendech. Babicky i dedove muzou priletet. Ty taky.. plno rodin se stejne vida jen na narozeniny a Vanoce, jinak je kazdej strasne vytizenej. Resila bych kam to je. Pokud nekam kde je slunicko. Stala teplota, tak bych nevahala.. Pokud nekam do hornidolni v zime nebo pustine, tak ani nahodou...
Ono je to těžké - někdo je zvyklý mít kolem sebe rodinu, blízké a je na nich závislý. Pro toho je rozhodnutí odjet těžké. Já osobně bych jela, z toho jak to popisujete, tak nemám o moc rozdílné postavení a jsem v Cechách 🙂 Přítel od rána od 7 do večer cca 22 - 23 hod v práci , o víkendech pracuje kolem domu, s rodinou se moc nevídáme, hlídací prarodiče také moc nejsou.. tak sem se zařídila jinak, vedu u nás mateřské centrum, našla si přátele.. ale každý jsme z jiného těsta. A to neberte nijak ve zlém.. pokud bych uměla jazyk, měla zajištěné pojištění, tak už zjišťuji krajany, co jsou poblíž 🙂 Je to zkušenost k nezaplacení, V době Whatsup, Skype mailů.. máme k sobě všichni blízko a 4 roky utečou jako voda. a Umět jazyk je hodně velká deviza.
@akcejn Necetla jsem prispevky, jen uvodni. Ja bych jela hned - videla bych to jako obrovskou moznost pro dite naucit se cizi jazyk, videt i jinou kulturu. Pro sebe bych to brala jako moznost poznat nove prostredi. A pro pribuzne a kamarady jako moznost vas prijet navstivit (zaridila bych si bydleni s mistnosti pro hosty a urcite by nekolikrat do roka nekdo prijel). Ja naopak vzdycky chtela, aby me deti v predskolnim veku zily chvili v zahranici - verim, ze kdyz se detsky mozecek setka s vice jazyky, je pak na ne nadanejsi (nekolik pripadu z okoli znam a vsichni si to hrozne chvali).
@akcejn Manžel v práci a vy s dítětem sama doma... a v ČR by manžel do prace nechodil? Tak to ma 90% rodin. To samé pri nemoci. Většinou je na ženě postarat se o vše i tak. Pokud by bylo součástí manzelovy smlouvy i zdravotní pojištění pro členy rodiny, fakt bych se toho nebála. V New Jersey bude vyziti pro dite i vás dost🙂 O kamarády či rodiče bych se nebála, do New Yorku stoji letenka par korun, mohou vás navštěvovat, pokud se k vám vejdou..
Koukám, že jsme z jednoho města..... Jela bych hned z té naší díry střediskové. 😝 Jednoduché to určitě nebude, ale věřím, že pozitiva převáží negativa. 😉 P.S. Napište mi, kde manžel pracuje, já chci také. 😎
@akcejn Jela bych, znám od kamarádů (různé státy, USA, Čína, ...) a žádná toho nelituje. Ano, neřeknou, že to bylo snadné, ale je to zkušenost na celý život, děti mluví anglicky a stmelilo to i ty páry.
Říkáš, že by byl od rána do večera v práci - a teď není? Doma sedět přece nemusíš, je jen na Tobě, jak to pojmeš. Jo, omezené styky s rodinou jsou negativum, ale dnes je ten svět menší než dřív a i to se dá vyřešit.
Jako já nevím, ale výběr mezi Prostějovem a New Yorkem bych měla naprosto jasný 😀 vždyť to je úžasná zkušenost - děti budou umět anglicky defakto zadarmo a ty poznáš kus světa. To je zkušenost, na kterou člověk rád vzpomíná. V Americe jsem chvíli žila a moc ráda jsem se tam zase vrátila - i když už jen na dovolenou. Zvažte to, propočítejte a pořádně rozmyslete. Taková zkušenost se už nemusí opakovat 😉 Prostějov nikam neuteče 🙂
Já se také za manželem odstěhovala x km, sice to není ČR/USA, ale domů to mám autem 5,5 hodiny při bezproblémovém provozu. Společně jsme se pak přestěhovali ještě dál kvůli jeho práci. Babičky daleko, na vše jsme v podstatě jen my dva, z práce manžel chodí v půl sedmé nejdřív, máme tři děti, já vedu ještě svou firmu. Všechno jde, když se chce. Mít možnost jako ty, mít zajištěné bydlení a vyhlídku slušných financí, neváhám ani minutu. Vrátit se lze kdykoliv, zvlášť když děti ještě nechodí do školy.
Já se domů dostanu jednou za půl roku, se školačkou, čtyřleťákem a miminkem je téměř nemožné sladit to častěji, ani kdybych neměla co jiného kromě domácnosti a dětí na práci 🙂 Babičky jezdí sporadicky, mají své povinnosti. Když lehnu nemocná a manžel si nemůže přeorganizovat program, sáhnu prostě po chůvě. V Americe bych to udělala stejně. V podstatě jedno že jsme "za humny", nebo bychom byli třeba v USA... Nicméně voláme si po skypu několikrát týdně, takže děti jsou s nimi v neustálém kontaktu👍🏼 to je obrovská výhoda. Osobní kontakt to nenahradí, ale pro mě by bylo důležitější, že neztratí kontakt s tátou. Rodina jsme především my, bez ohledu na to, jak moc máme rádi ty ostatní.
ALE - přijde mi, že nemáš příliš povahu, která by ti dovolila vidět v této možnosti víc pozitiv než negativ. Já ano. Jestli by si byla nešťastná, tak by měl manžel zvážit, zda do toho jít.
@akcejn
My jsme takhle byli s tátou na 3 roky v USA. Pro celou rodinu to byl životní zážitek a opravdu k nezaplacení. Naučis se jazyk opravdu dobře, zazijes nové věci a máma tam sama určitě nebyla. I tátovi kolegové měli ženy, česká komunita, Slovenky a hlavně teda proč se upinat na Evropany.. jen se teda musela chtít zapojit. Určitě tam byly u ženy, co seděly doma a koukaly z okna.dá to i dítěti. Od 3- 4 i ono ledacos pochyta. Jela bych hned. Hlavně ten profesní přínos při manžela, který do budoucna třeba zajistí rodinu. Neumím si představit, ze bych řekla, ze nejedeme a ať na takovou příležitost zapomene. Zvlášť , když opravdu jsi na mateřské a momentálně se to nekrizi s tvymi kariérními plány.
Ahoj, pokud muzu tak Ti sdelim vlastni zkusenost. Jsem Polka, prestehovala jsem se za manzelem (Cechem) do CR. Tady jsme se vzali, narodila se nam dcera. Moje rodina bydli samozrejme v PL, manzelovo rodina nejakych 20km od nas ale bohuzel moc se nevidivame (jsou dost nemocni tak ani nam nehlidaji). Manzel je vychovatel v DD a v podstate je porad pryc i o vikendu, tim padem jsem na malou taky sama. Samozrejme ze me to vadi, obcas min obcas vic, ale proste nejak to musim zvladat. Obcas si pripadam hrozne sama, ale pak staci zavolat na skype treba s mamkou nebo ze segrou a uz nalada je lepsi. Mam tady kamosky, vidivame se 2-3x do tydne a pokud ne tak si taky volame. Pokud clovek chce tak vsechno lze udelat, a osobne nedokazu si predstavit, ze mela bych byt 4 roky bez manzela, a aby manzel tolik casu nevidel dceru. Tohle je moje nejblizsi rodina a urcite bych uvazovala o odjezdu 🙂
Vim a rozumim, ze Te to desi. Me to desilo taky, cestine jsem rozumela prd, uz ani nemluvim o domluve s ostatnima, ale ve vysledku neni to az tak hrozny. Samozrejme taky zalezi na povaze, ja jsem asi dost odolna i kdyz se mi po rodine moc stiska. Urcite behem par chvil si tam najdes kamaradky a nejak to bude 🙂
@akcejn a kam by jste se stehovali?