Dámy, lehce jsem se sesypala a opravdu už nevím, kudy kam. Máme s partnerem hezký vztah, rozumíme si. Doma i se synem funguje. Navzájem se podporujeme.
Jen on denně, opravdu denně, několik hodin sedí u PC a hraje. Zkoušela jsem fakt všechno možné i nemožné. Nemluvit. Mluvit. Tolerovat. Říct, co a proč mi vadí a jak se cítím. Vždy pak "šlape" tak týden dva a znova se to vrátí zpátky. Společné večery prostě nejsou a když už, většinou on vybere film a tím to zhasne. Argumenty, že mám aspoň čas pro sebe, už neberu. Je to z jeho strany alibismus. Mám ho ráda. On mě taky. Ale tohle už mě nebaví. Je to neustále dokola. Dá se to nějak řešit? Jsou všichni muži sobci? Já vím, že mají koníčky. A ano, nechlastá (páč nemůže, jinak by si dal). Ale denně? A kdyby hodinu. Ale on u toho sedí denodenně i víc než 5 hodin. Mám své zájmy, koníčky i přátele. Ale taky bych ráda, aby si mě všímal. Když si nevšimnu já, nedostanu vlastně ani pusu...
Chce a nemůže (tzn. závislost) nebo vlastně nechce?
@merope tohle je to, co nevímm ráda bych věděla, ale nevím
To musí vědět on sám - a jo, blbě se přiznává i sám sobě, natož lidem okolo. Fakt taková blbá situace. A možná ještě horší přiznat, že ho třeba společné večery nebaví nebo kdo ví co - a tak je raději u počítače. Anebo je to takový kombinovaný mix.
Co mi nehraje je, že řekne, že to změní, "šlape" tak dva týdny a zase zpátky - protože tam to skoro hraje na tu závislost.
Možná ho zkus nějaký čas víc pozorovat, zkus se třeba zajímat, co hraje - aby v podstatě hrál vědomě, u závislosti k tomu člověk sedne, vypne mozek a hotovo.
A taky otázka, zda nemá nějaké problémy, co ho trápí a před kterými utíká.
Dosti těžko radit takto z dálky. Pokud je to možné a tebe to fakt trápí, skoro bych se o tom poradila s nějakým psychologem.
@merope díky moc hele, protože vypozorovaný mám, že k tomu utíká; především po nějaký vypjatý situaci s malym; toho už jsem si všimla před pár měsíci a i jsem mu to řekla, ale on mlčí... nejde do konfrontace, mlčí, dokud to nevzdám a neodejdu + hraje stále stejnou věc a sem tam to prokládá videama; když se "pootevře" nějakýmu řešení bolavejch míst na duši, zase se potom rychle stáhne... a vypíná - často nereaguje, vždycky musí dohrát; mě vlastně jen už nebaví mu říkat (jako matka) ať už to nehraje furt + žadonit o pozornost
hele moc díky, potřebovala jsem fakt už aspoń se vypsat, protože je to náročný
@lauranic se taky cejtim jako jeho matka a fakt mě to už nebaví
Hele, pokud to jen trošku jde, fakt si skoč k psychologovi. Jinak já v tomto nedám dopustit na Holos, ale tam je to placené a nevím, odkud jsi, jestli je nemáš poblíž. Ale obecně platí, že pokud partner nebude chtít, ty s ním nic nezmůžeš - můžeš probrat jen tu svou stránku.
Tezka rada. On je evidentne zavisly na hrani. Problem je, ze jde o vlastne o stejnou zavislost, jakou zpusobuji drogy, bedny, alkohol. Takze pokud si on sam neuvedomi, ze ma problem, neudelas s tim nic. Muzes do nej hucet jak do dubu, bude na te stejne prdet. Takze se s tim bud smir, nebo do toho hod vidle a odejdi. Teprve az vas ztrati, mozna pochopi a vykasle se na to.
Mám doma také chlapa hráče 🤷🏻♀️ je sice od rána do večera v práci a víkendy má volné ale hraje opravdu často ,pustíme si film ale co z něj mám když děti (2,5 let a 9 měsíční) nespí a odskakuji. Také uvaří ale toť vše, malou má třeba jen 10 minut a dneska byl doma od cca 11 hodin a těch 10 minut to bylo fakt. Také nevím co dělat nechci mu to brát, je tesař takže se v práci nadře tak to hraní má jako odreagovačku ale už toho je moc, navíc bylo fajn když hrál když jsme neměli ještě děti ale teď co jsou tak mě to štve hodně.
Promin, ale co je teda na Vasem vztahu hezkeho, kdyz v zaveru pises, ze si te nevsima a ani ti neda pusu?
@peleta presne.
Ze stejného důvodu jsem se rozhodla opustit první vztah. V práci seděl x hodin na počítači a když přijel za mnou, tak místo společných plánů byl schopnej sedět dalších x hodin u her a přiblblých videí, které komentoval rádoby vtipnými komentáři (a to včetně porna, kde používal dost peprné výrazy, v reálu byl zaprďánek). V efektu se přijel jen vyspat (a to už pak ani se mnou, jen do mé postele) a nechat obskakovat s jídlem. Když jsem něco chtěla kolem zahrady, že mi přijde pomoct - houby, sekala jsem a nebo listí hrabala pak sama. Na akce si radši vyrazil jen s kamarády, že to bude pánská jízda - v efektu tam někteří holky měli. Pak už jsem ani neměla chuť s ním někam jít.. Takže je otázka - opravdu ti to přijde, že máte hezký vztah?
Tohle jsem měla doma já, ale tenkrát ještě bez mimča a chodili jsme do školy, ale to hrál wow a seděl u toho i 12 hodin, tak jsem mu už pak dala ultimátum a prostě buď já a nebo hry.. že už je na tom závislý a že takhle už to dál nejde .. pak už to nepustil a přiznal mi, že jsem mu to utla nejspíš v zárodku protože cítil menší absťák, když se překonával aby to nezapl.. pak hrál chvilku po práci lol, ale to je třeba na půl až hodinu a jen výjimečně takže to už mi nevadilo a co se narodila malá nepustil už žádnou hru 😊 takže jako odreagování po práci ok, ale ne víc jak 2x v týdnu na max hodinu.. víc bych netolerovala, zvlášť pokud už máte mimčo a měl by se jako rodič věnovat i jemu, protože pak už jde opravdu o závislost 🤷♀️
Já teda nechápu, kdy to stíhá sedět ve všední den pět hodin u počítače. Rozhodně bych ho zapojila do chodu domácnosti, do péče o děti, případně mu přestala poskytovat servis, aby si uvědomil, že se to nedělá samo. Domluvila bych se s ním, že třeba dvakrát týdně dvě hodiny a nazdar. Tohle je hroznen žrout času a navíc na úkor rodiny, což by mi hrozně vadilo. Pokud hraje denně, je to opravdu závislost a pokud to nejde po dobrém, tak bych mu taky pohrozila odchodem, aby si uvědomil, co všechno může kvůli takové blbosti ztratit. Chápu, že je to určitej relax, ale všeho s mírou.
@codal on často vaří nebo dělá kuchyň, malýmu se věnuje; hraje především večer, dlouho přes půlnoc, o víkendech i během dne
a všem díky za radu, myslela jsem si, že mu křivdím, ale když si uvědomím, že i o víkendu je potivnej a je na něm vidět, jak by nejradši zalezl a hrál, nebo po celým dnu s námi se už už třese aby hrál a když je s náma odpoledne, večer ve dvou absolutně neexistuje tak jsem se sekla - doma je totální bordel, neperu, nevařím, malej sedí u telky - nevěnuju se mu jako obvykle, nevenčím, nedělám nic, nic a odcházím pryč; ne jako od něho 🙂 ale z domu na den, výhoda velkoměsta
@merope Opavu mám nedaleko, zavolám si tam, nebo najdu něco v Ostravě
@sudylichozrout ano!
mimochodem, mluvili jsme o tom opakovaně, argumentoval tím, že kdyby chodil na ryby nebo na fotbal, jestli by mi to vadilo a když jsem řekla, že všechno V TAKOVÉ míře by vadilo, neodpověděl... hájí si to; takže přestávám omlouvat a tolerovat, děcko potřebuje šťastnu mámu a co si budem, proč bych byla s někým, kdo nechce bejt se mnou ;)
ale navzdory smailíkům a odhodlání je mi hrozně, smutno, to jo, o tom žádná
To je blby, muze byt na hrani zavisly. Pokud teda jde jen o hry a ne treba o gamblerstvi, plkani na seznamkach, apod. Asi bych razantne naznacila, ze se mi to nelibi. Co by rikal na to vyjet nekam do prirody, ze byste treba spolu jeli nekam na kole, cvicili?
Mám doma hráče a nevadí mi to. Přes den chodí do práce, věnuje se synovi, vaří, pomáhá s domácností,... Večer přečte pohádku, já jdu uspávat a muž hrát,pak jdeme spát. O to aby se mi denně večer věnoval úplně nestojím, stačí mi chvilka a pak jsem ráda za dlouhou koupel a odpočinek. Když chci, tak mu řeknu (přece to nebude věštit z koule) koukáme spolu na film (nic lepšího neumíme moc vymyslet). Sedět u vína a povídat si se mnou nebude, nemá na to povahu. Když chceš trávit společné chvíle, tak zkus navrhnout něco, co ho zaujme a bude bavit. Chlapi málo kdy vymyslí něco sami. Mě se nic moc vymýšlet nechce, tak sedím vedle něj a sleduji, komentuji, co dělá nebo hraju na vlastním pc. Za mne lepší než aby chodil někam do hospody.
Ještě dodám, že mi přijde zcela v pořádku, že si chlap chce večer odpočinout, když celý den něco dělá. ;)
@sudylichozrout Ono to není tak jednoduché. Ale určitě je fajn dát mu najevo, že navštívit odborníka a řešit s ním své problémy je lepší cesta než utíkat před nimi k počítači. Jen ono není jednoduché to tomu člověku ani ukázat, natož mu být při tom podporou (což pokud chce tazatelka zachovat rodinu, určitě bude potřeba). Zase dokud chodí do práce, není to tak strašné.
Pro tazatelku - klidně napiš i soukromou zprávu, pokud ti nevadí, že budu vědět, o koho se jedná. Já tu zase nechci úplně veřejně vytahovat své zkušenosti.
@kacenka115 s tim souhlasim, relax potrebuje kazdy. Ale 5 hodin denne mi prijde nejak moc. Mne by z 5 hodin hrani partnera osobne asi kleplo, to bych mela vlastne za partnera ne chlapa, ale pocitac, za mne nic teda moc. Jako by zili vedle sebe, ne spolu. Kazdemu vadi neco jineho, kdo je fanynka do her, paril by s nim a byl by to happy vztah🙂 zakladatelce to ale podle vseho dost vadi, chapu ji.
@ariadna12 nepomáhá, opakovaně jsme o tom mluvili, dá jeden dva večery se mnou u filmu a po filmu stejně ještě sedne k PC; na kole jezdíme jako rodina, trávíme čas jako rodina (hry deskový třeba, sem tam procházka, hlavní jídla dne), do přírody na dýl nepojede, jsem ráda, že ho vykopu tak 2x za měsíc na procházku, jinak beru syna já (bazény, muzea, výlety do jiných měst, k našim...); o výletu / dovolené v přírodě opakovaně mluvím několik let, dovolená jsou pro něj vyhozený peníze a nepojede, výlet už za těch 6 let asi 2x dal (nepočítám procházky po okolí)
@kacenka115 proč? Proč pořád já? Upřímně? Radší odejdu, než abych byla s někým, komu si musím říkat o pozornost a vymýšlet program, než aby si mě sám od sebe všimnul. Není mu 12.
@ariadna12 jo já chápu, že to tazazelce vadí, fakt bych zkusila ho zaujmout něčím společným. Třeba spolu zkusit deskovku (hodně jich vzniklo na základě pc her) nebo nevím prostě něco, co by teoreticky bavilo oba. Nebo stanovit 1 den, kdy se prostě nehraje. Ale kolikrát, co s unaveným chlapem... Neznám chlapa, co by chtěl celý den lítat práce, žena, dítě, domácnost a pak večer ještě plkat s manželkou. Nebo něco sám vymýšlet. Nevím, jakou má tazatelka představu,ale chtít po chlapovi, aby přes den fungoval a pak ještě večer bavil ženu, je hodně velký požadavek. Můj hraje taky v rámci hodin, ono hrát jen hodinu u většiny her nemá moc smysl.
@kacenka115 ale chápu to, tohle jsem si říkala a děal celý ty roky (vyjma sezení vedle něj), ale už nechci, jsem živá bytost a chci plnohodnotnej dospělej vztah, ne že si někdo "splní povinnosti" a šupky dupky... kdyby hrál sem tam, budiž... můj děda jezdil na ryby, táta sbíral známky, brácha vždycky sportoval, mám taky svoje koníčky, ale ono všeho moc škodí
a chudáček celej den makat a pak ještě bavit manželku 🙂 o to přeci vůbec nejde, jde o společně a kvalitně strávenej čas, o zájem; já přece taky pracuju, starám se z 90 % o celou domácnost, o dítě a taky si ráda orazím, sednu ke knížce, nebo kouknu na film, ale mám o něj zájem! zeptám se ho, jak se má, chci s ním trávit čas jako s partnerem a ne, že 7 večerů v týdnu budu čekat, jestli si mě všimne, nebo něco navrhnu a on řekne ne, protože chce hrát
a mě už nebaví bejt pořád ta druhá... to už mě nebavilo když mi bylo 20 a byla jsem na pozici milenky :(
Jasný z příspěvku nejde úplně poznat jak fungujeme. Můj hodně hraje, ale zároveň stíhá i fungovat, to bude asi hlavní rozdíl. Domácnost obstaráváme cca napůl, dítě opečovávám já, však su na rodičáku. Přes den dostanu pusu, zeptá se mě, jak se mám, se synem si prohraje... Takže večer, ať si tráví po svém. Ví, že kolikrát na něj nejsem zvědavá a chci klid pro sebe. Tím pádem čeká, jestli já přijdu a sama něco navrhnu. Ano, potěšilo by mne, kdyby sem tam přišel a něco sám vymyslel, ale sama nevím, co bych vlastně od něj chtěla, tak jak to má tušit on.
* jak fungujete (autooprava to přepsala a nejde mi to upravit)
@kacenka115 já tomu rozumím; u nás je zásadní fakt, že já už opakovaně vysvětlovala a říkala a nic... furt to samý 🙂 takže se samozřejmě nabízí i to, co je někde zmíněno výše - zda vůbec o mě stojí
přiznávám, že ač vím, že diskuze je nevyhnutelná, momentálně se s ním bavit nedokážu, takže si zpracuju vše, co to ve mně vyvolalo a vyvolává, vyčkám na příhodný okamžik a proberu to s ním, díky všem, pomohlo mi (řekla bych) plně otevřít oči a přestat ho omlouvat
víte... mě táta neochránil (máma + alkohol), ale já to synovi udělat nechci, zároveň ale nechci, aby přišel o tátu a přihlížet tomu a trápit se, na to už jsem stará 🙂 a asi už se mám i víc ráda
Moment.. tohle jsem ale nepsala já, ne?
To je jako o mem manželovi! Pravidelně jednou za měsíc/dva se mu snažím vysvětlit, jak moc mě to trápí, jak moc mi to vadí a ze se s tím nikdy nesmirim! Ze máme dceru, ze mu je 30 a je dospěly! A než aby dělal něco užitečného, pomohl mi a nenechaval vše na mě (jsem vážně jako jeho matka), bylo by to mnohem lepší!
Máme ale krásný vztah, všechno a všude funguje, je vsimavy, i květinu dostanu, pusu a objetí pravidelně (za mě až moc, jsem c tomhle trochu chlap :D ), ale tohle hraní mě totálně ubiji! Nenávidím to... Takže až tu někdo přijde já to, co s tím, koupím mu třeba auto 🙂 Dekuji