Spí s Vámi manžel v ložnici s miminkem?

My jsme to s manželem vymysleli tak že malé bude spát normálně v postýlce v ložnici s námi a když se vzbudí vezmu ho Do jeho budoucího pokojíčku tam ho utisim a jdeme zpět do ložnice žádný oddělený spaní určitě za nás ne

@luci85 sdilim manzeluv postoj 🙂 kdyz miminko fakt blbe spi, tak je pak sakra tezke se v praci plne na neco soustredit :( u nas se manzel odsunul do obyvaku asi na pul roku, nebrala jsem to vubec jako sobectvi, ale jako fakt, ze abychom byli nevyspali oba neni dobre pro nikoho 🙂
a jak jsem pak byla obcas rada, kdyz byl vyspaly, vzal si malou a dospat jsem se mohla ja :D kdyz bychom padali oba, tak bychom si nepomohli 🙂

@luci85 U nás spí malý od 20hod do půlnoci ve své postýlce, o půlnoci mu dávám poslední láhev s UM, přebaluju ho a to vše u nás a jelikož vždy dopije flašku, hodí bok a spokojeně spí, zůstává do rána u nás. Přítel spí normálně s námi, ale je pravda, že o malém ani neví, nezapláče, nic, budí se až okolo 8 - 9 hodiny a to už je přítel dávno v práci. Kdyby ale malý neměl klidné spaní, plakal by apod., tak bychom to určitě řešili tak, že by spal přítel jinde. Nedovedu si představit, že by měl převážnou část noci poslouchat dětský pláč a ráno normálně vstát a jít fungovat do práce🙂.

@luci85 po 4 mesiacoch som vystahovala manzela do obyvaku - aj napriek tomu ze nechcel a ja som ostala s dietatom v loznici. Bolo to prinosne pre vsetkych. Manzel sa vyspal a potom mi poobede alebo pocas vikendu pomohol s dietatom ked som ja dospavala 🙂

Máme 18.ti denní miminko a má svůj pokojíček, kde mám postel i já. Zatím je to klidné dítko a v noci kojím jen dvakrát, ale v ložnici s námi není. Zezačátku jsem spala s ní v pokoji a teď už spím zase s partnerem v ložnici. Pokojíček a ložnici máme hned vedle sebe, takže kdyby cokoliv, vím o ní. Máme i monitor dechu tak jsem v noci bez starostí.

My spíme všichni v jedné posteli, partner, já i obě děti. Nikdy nespal v jiné místnosti a zdárně přežil zuby, prdy i jiné rušivé momenty.

On teď bude živitel rodiny a pokud potřebuje kvůli náročnosti své práce opravdu pořádně fungovat (hlavně psychicky, paradoxně fyzickou práci můžeš docela v pohodě vykonávat i po probdělé noci, ale když máš rozhodovat o něčem důležitém nebo něco vymýšlet, navrhovat, tak je to problém), tak bych to nebrala úplně jako sobectví. ale zkusila bych navrhnout, že v týdnu teda budete spát odděleně (aby se vyspal do práce), ale že pátky, soboty aby spal normálně s tebou v ložnici. podle mě při úplně striktně oddělených ložnicích musí jít do kopru už tak díky miminku pochroumaný manželský život (já bych teda za sebe dlouhodobě oddělené ložnice nesnesla). Od určitého věku pak dítě může spát samo v pokojíčku (zejména pokud se nebudí 10x za noc na kojení, mně i když se budila 2-3x za noc, tak jsem prostě proběhla do pokojíčku, tam na pohovce v leže nakojila - a někdy u toho usnula 😀 - a pak se zas vrátila zpět do ložnice)

@ninive211 tak náš tatínek se ,,hlavou,, živí, ale bez nás by nespal

My máme tří měsíční holčičku a taťka spí v obýváku. Malá spí se mnou v posteli, už jí budu muset naučit spát v postýlce, zatím se k tomu moc nemám :D

My spíme od začátku všichni v jedné ložnici, malý ve své postýlce. Manžel od jeho narození bere jako samozřejmost, že k němu vstane i on. Samozřejmě častěji já, přijde mi to logické a i spím vedle postýlky. Ale nevidím důvod, proč by se nemohl i na noční péči podílet tatínek. Když jsem ještě kojila, mockrát manžel vstal, malého přebalil, podal mi ho na nakojení, pak nechal odkrknout a zase uložil. A upřímně ani já, ani manžel nechápeme ten argument, že chlap chodí do práce. Jako by se ženská doma flákala. Prostě náš pohled na věc 🙂

@kulatakosticka Tak ono záleží i na tom, jak to komu vadí, někdo spí tak tvrdě, že ho nevzbudí ani řvoucí mimino anebo mu naprosto přirozeně stačí pět hodin spánku denně a je fit 🙂

No, řeknu to takhle.. Když se malá narodila, tak se na manžela navalilo takové množství práce, že makal od rána do večera a navíc spíš pracoval z domu z obýváku, takže byl se mnou a s malou pořád. Malá taky plakávala. Sice ne nijak moc, ale některé noci stály za to. Byl unavenej, nevyspanej a do obýváku šel jen jednou nebo dvakrát a to jsem ho poslala, ať se dospí.. Bylo mu to blbý a mě by to taky mrzelo, kdyby mě v tom nechal samotnou, kor hned po porodu. Záleží, jakou má chlap povahu. Můj je mi oporou v každé situaci.

Upřímně si neodkáži představit bydlet v garsonce s miminkem. A celkově hodně záleží na miminku. Naše malá spala od narození sama - zkusili jsem to s tím, že pokud by byla hodně plačtivá, tak by manžel spal v obýváku a já s malou v ložnici. Malá ale spala pěkně. Nechtěla jsem, abychom s manželem spali odděleně, ale na druhou stranu by mne nenapadlo, pokud by se malá často budila, plakala atd. "nutit" manžela, abychom spali společně. Asi také zaleží na práci manžela. Pokud sedí někde v kanclu a když třeba náladu, tak nemusí zrovna podávat 100% výkon, tak si dokáži představit, že třeba vypomáhá s nočním přebalováním, krmením atd.

U obou dětí manžel spal s námi v ložnici. Ale u starší dcery si zvyknul pomaleji a pak už ho nevzbudila. U syna ho ignoroval v noci téměř od malinka, naopak jak dcera brekne v chůvičce z dětského pokoje, tak tam jde zase on, já se kolikrát ani nevzbudila. Každy jsme měl uši na něco jiného 🙂 Jako v normálním stavu, když jsou děti nemocné, nebo tak, tak je to něco jiného. Sousedi spali maminka/mladší miminko v dětském pokoji a taťka/starší dcera v ložnici. Vždycky říkala, jak toho litovala.

Máme 7-týdenní dítko, manžel má jako lékař velmi náročné povolání na zodpovědnost i soustředění a od začátku spíme všichni v jedné ložnici. Malou si ale odvážím na kojení do budoucího pokojíčku po půlnoci, aby pak v noci pokud možno nekřičela. A pokud křičí, jedu to s ní opět vyřešit tam a pak se s klidným miminkem vracím zpět do ložnice. Oddělenou ložnici bychom nesnesli ani jeden a dítko chceme mít u sebe🙂. Je to ale určitě o individuálním nastavení, mně osobně by manžel hrozně chyběl🙂

@ninive211 tak my mame s manželem striktně oddělené spaní a byt chapu, ze ideální pro manželství to neni tak si nemyslím, ze kvůli tomu by muselo jit do kopru. Ono se to treba veřejné neví ale takových páru je hafl..

Spime spolu 😊 Kdyby se můj muž odstěhoval do jiného pokoje, vadilo by mi to. Ale jeho to naštěstí ani nenapadne 😊 je programátor, takže musí hodně premyslet, ale chce byt s nami. Nas broucek spi bud v postylce, nebo s nami v posteli.

My zatim mininko jen cekame, ale v planu mame, ze budeme spát v ložnici vsichni 3. Manzel chce pomahat i v noci. ALE ja jsem rozhodnuta, ze pokud by to mely byt opravdu probdele noci tak pujdu spat do pokoje pro hosty, protože manžel je denne v aute na cestách a kdyby se mu neco stalo a usnul za volantem tak bych si to nikdy neodpustila.

manžel spal s námi, u obou, nějaké kníknutí na jídlo ho nevzbudilo nikdy, v noci neřvaly.

Spali jsme spolu vždy i s miminkem... teď občas spíme v ložnici všichni čtyři... Vadilo by mi, kdyby se odstěhoval...

Myslim, ze by v tomto prispevku meli komentovat pouze ti, kteri miminko uz maji 🙂 To nemyslim nijak zle, ale kdyz jsem miminko cekala, byla jsem rozhodnuta, ze budeme spat vsichni spolu.. a taky jsme to tak 2 mesice praktikovali, do te doby, nez mel manzel obrovske cerne kruhy pod ocima, bylo mu zle a v praci to prestal zvladat... Takze ted to mame vyresene tak, ze miminko spi v postylce v loznici vedle nasi velke postele, ja spim na velke posteli (s miminkem v posteli spat nemuzu, spim moc tvrde a 2x se mi stalo ze jsem se vzbudila s tim ze jsem ho malem zalehla.. ), a manzel spi v detskem pokoji vedle. Casem pujde do detskeho pokoje dite a manzel se vrati za mnou. Je to tisickrat lepsi, manzel je vyspanej, ja prebaluju v noci v loznici a manzela nerusime.
Rano kdyz vstane, jde za nama, mazlime se tam vsichni hodku nez jde do prace.. je to hezky.
Sex a cas s manzelem funguje i tak - miminko chodi spat v 6.30 vecer a mame jeste dost casu pro sebe.

Jeste dodam ze zalezi i na tom jaky vase miminko bude - kamaradce spi od narozeni 7h v kuse, tak manzel spi s nimi, protoze se nebudi.

Ale myslim, ze tvuj pritel ma na 100% pravdu - miminko v garsonce kdyz on musi do prace je fakt blbej napad. Muze to vyjit ale taky muzete mit miminko ktery bude trpet na koliky nebo se proste v noci casteji budit, nebo pokud ma tvuj pritel lehky spani a vi to o sobe tak ho vzbudi kazdej zvuk a bude totalne vyrizenej. Myho manzela budilo kdyz se jenom broucek v noci prebalil nebo cokoli a proste nespal..

@luci85 myslim si, ze byste se oba meli chovat jako partneri a mit realisticka ocekavani. Ne kazdy chlap spi jako spalek kdyz miminko rve, ty budes unavena, jestli bude unaveny i on, tak vztah pujde tak akorat rychle do kytek. Mysli na to, nekde psis vsichni spolu, nekde dite mimo loznici, nekde spi mama s detma a otec od rodiny v loznici, takze se to musi udelat tak, jak to bude vyhovovat obema. Kamaradka ma napriklad citlivejsi deti a spi s nima v pokojicku a to uz ma doma jen jednoho predskolaka a spolecne inti,nosti tomu prizpusobili, je to neco na cem se oba dohodli a o to jde, dohodnout se a je uplne jendo jestli to ma Mana od vedle taky tak nebo ne. A bydlet s miminkem v garsonce, ano da se to, ale ne kazdy par ma na to nervy a zustavaj tak vetsinou bydlet pary, co si vic nemuzou dovolit nebo chteji takto uskudlit treba na vlastni bydleni, ale rozhodne to neni prochazka ruzovou zahradou. Za me je snazsi se stehovat tehotna nez s malym ditetem, ale prezit se da cokoliv, my se treba stehovali kdyz sem byla tehu a mela doma rocni dite. Kazdopadne pokud zustanete, budes muset vychytat ulozne prostory, casto budes mit doma bordel, protoze kazda neuklizena vec je hned na ocich a ty se budes muset otacet kolem miminka a ted dopredu nevis, jestli budes mit klidne miminko, co bude jen jist a spat nebo dite co skoro spat nebude a ty budes rada ze si rada. Budes muset resit jestli poridit prebalovak nebo prebalovat na pohovce, jak s koupanim, jestli skladaci vanicku nebo kyblik, velka vanicka zabira misto atd atd, kde mit kocar, autosedacku, hraci deku pripadne kresilko, az bude vetsi, vsude budou poletovat hracky, takze to dobre zvaz. Kamaradka ma dva male raubire, s jednim byli v garsonce, museli poidit mycku a susicku narvat na pracku, aby to doma trosku vypadalo, kdyz se presunuli do 2+kk ale meli druheho, byli na tom s mistem nastejno, chce to proste hodne organizace. Me neprijde co ti pritel navrhuje nijk nerozumne. A je spousta paru, kteri spolu kdyz maj male deti nespi v jedne mistnosti,je to o vzajemne dohode ne o tom, jak to maji ostatni a jestli chces mit spokojeny domov, tak s pritelem budes muset hledat kompromisy, ne si neco umanout a rict ze ten druhy je sobec, to je sice v dnesni dobe moderni, ale vede to akorat k rozchodum a rozvodum a taky k tomu, ze se z chlapa ten nesnesitelny sobec nakonec stane. A kdyz neni pak klid dlouhodobe, tak si najde i jinou, je to tu vecne a vecne se pise jakej je ten hlap sobec a hroznej, ale ze to zacina spokojenym vztahem a tim, ze dva neumi komunikovat hledat kompromisy se uz nikde nepise...

Jinak manzel prvni dva mesice vstaval v noci se mnou, ale pak jsem ho nasilim vystehovala pryc, protoze ja to mam tak ze vstanu, nakojim a okamzite zase zaberu.. manzel jak v noci vstane tak pak 3 hodiny usina.. ma odjakziva spatne spani... A takhle je mi pres den tisickrat vetsi oporou, protoze je vyspanej a kdyz mam blbou noc ja, muzu mu rano dat miminko a dospavat.
Proste souhlasim s tvym pritelem a myslim ze pro vas vztah bude horsi kdyz ho budes nutit spat s vama presto, ze nechce.

Ted jsem si precetla ostatni prispevky a vidim, ze opravdu to ma kazdej jinak - ja bych treba nemohla miminko nikam v noci odnaset na kojeni, protoze kdyz ho nekam odnesu tak se okamzite vzbudi a pak usina 2 hodiny... kdyz ho jenom rychle presunu z postylky do postele, nakojim v leze za tmy a vratim, tak hned zase spi... Proste zalezi na diteti. Ale vyhoda bytu s minimalne 2 pokoji je ta, ze to prave muzete prizpusobit dane situaci a miminku. V garsonce nemate na vyber.

@akankeo tlieskam,napísala si to výborne...hold mama od 3 detí sa pozná

My spíme všichni 4 v jedný posteli, miminko kojím i přebaluji v polospánku na posteli. Pro nás dospělý je samozřejmost, že se o plačící miminko podělíme, pokud tedy pláče, moc se to nestává. Já se taky doma celý den moc nezastavím, starší dítě je extra náročný na pozornost.

Já myslím že v garsonce by jste rušili hlavně mimčo... večern televize, povídání, návštěva = problém. Přestěhovat se do většího je rozhodně dobrej nápad...

Co se týká spaní, ta můj muž s náma vždycky spal. Asi třikrát za život dětí jsem v noci šla s jednou z dcer do obýváku když jooo hodně vyváděla, ale jinak má tuhé spaní...

Víš, ono záleží na tom všem kolem.... Pokud si bude tatínek sobecky vyspinkávat, nadávat že ho dítě ruší a bude prudit, je to něco jiného, než například dohoda, že noční směnu si vezmeš ty a on tě za to nechá dospat o víkendu... Prostě, nedá se to vzít šmahem "budeš spát u nás" nebo "budeš spát jinde" - je to o kompromisech, hledání cesty, prostě vyjít si vstříc...

U nás to dluho funguje tak, že večery jsou muže (já chodila dřív spát) a chodí k dětem večer on. Ráno s nima vstávám (ve všední den) já, vypravuji do školky, on rána moc dobře nedává. O víkendech si jeden den vezmu raní já, druhej den on - a každej z nás se díky tomu jednou týdně pořádně a dosyta vyspí...

syn vůbec nepláče tak to bylo v pohodě, spalv postýlce vlastní v ložnici a pak ve 14M je ve vlastním pokojíku, já teda nejsem příznivcem společného spaní v posteli a to hlavně proto, že sama těžko takhle vyspím, což jsem si už mockrát potvrdila i přesto, že kojím. Takhle nám to vyhovuje všem.

@luci85 Já sdílím názor tvého přítele. U nás bude miminko spát od začátku ve svém pokojíčku, tedy pokud to půjde, pokud ne, tak já s ním v pokojíčku, ale manžel v ložnici. Chci to tak i já, právě proto, že si neumím představit, že by malá v noci manžela nenechala vyspat a on by pak měl podat nějaký výkon v práci. Jako pro jistotu, je lepší mít alespoň 2 pokoje. Třeba po narození mimča zjistíte, že je v pohodě, v noci spí a není problém mít ho v ložnici a nebo naopak budete mít křiklouna a akorát se to podepíše na vás dvou. Takže já jsem určitě pro větší byt.