Spát s partnerem a být s ním jen kvůli hlídání děcka

astra11
30. pro 2017

Ahoj všem,
asi se potřebuju hlavně vyventilovat, je mi jasné, že rozodnutí jsou na mě a nechci po nikom aby to moc prožíval.
S partnerem si už dlouho nerozumím, několikrát udělal něco co se mě hodně dotlo nebo mi i ublížilo (když mě nechal na holičkách v době kdy jsem potřebovala jeho pomoc) a teď jsem s ním hlavně díky tomu, že mi často hlídá dítě (klasické školkové často nemocné děcko) v době nemocí. Už jsem se chtěla několikrát odstěhovat, ale vždycky mě zadržely problémy a hlavní problém je ten, že mám práci na dobu určitou, zaměstnavatel se nemusí rozuhodnout se mnou prodloužit smlouvu když jsem také já často doma s děckem na paragrafu.
Proto u partnera zatím zustávám, i když mám byt v místě práce, malého vozím do školky také v místě práce, všechny úřední záležitosti mám vyřízené a přesto - zustávám tam, kde je hrozné dusno - zejména v komunikaci mezi mnou a partnerem to hrozně vázne, jsme chladní hlavně já - nevím totiž jak se mám chovat když mám v sobě pocity nedůvěry a odtažení od něho a jeden z hlavních problémů začíná být také to, že partner samozřejmě se dožaduje sexu a já s ním nechci už spát. Jenže když to takhle pujde dál, bojim se, že mě vyhodí, že řekne ať jdu a já zustanu sama s malým často na těch paragrafech a přijdu o tu práci, když to bude pořád je na mě to hlídání. Možná by to tak nebylo, partner řekl, že by hlídal i kdybych byla už pryč a odstěhovala jsem se, ale nevěřím, že by to bylo takové jako teď. Sejde z očí sejde z mysli a bude to brát už jinak, s větším odstupem vůči mě. A já se bojim, že zustanu sama bez práce s dvěma dětma (mám ještě starší dceru), budu namydlená a bez peněz. Asi bych sehnala práci - učila jsem, možná by se dalo něco zase sehnat, ale bojim se těch zlomů a rozhodnutí.
Přitom je mi nepříjemné, že partner tak často děcko hlídá, bojim se aby se na něj synek moc nenavázal....i když se snažím být doma se synkem tak stejně jako on, tj, třeba každá dva dny v týdnu když je malý opravdu dlouho nebo často nemocný - měli jsme takové období.
Co byste volily - je to ale přijde mi extrém - buď svobodu a jít nebo být v nejhorším případě i bez práce. ???
Neřikám - když se shání, tak práci člověk dostane , jen že my jsme co se týká nemocnosti docela opravdu často nemocní a já myslim, že by to bylo stejné v každé práci. Už jsem si sháněla práci z domova, ale žádnou jsem zatím neobjevila.
Díky Ast.

ariadna12
30. pro 2017

Kdyz bych byla hodne nestastna, sla bych pryc. Nic neni v zivote jiste. A jako memento bych mela, ze uz tebe na holickach nechal.

verca156
30. pro 2017

cítíš pocit dušení .... to je opravdu jasný signál co máš dělat, je to jen otázka času, evidentně se trápíte oba dva a děti si z vás berou vzor .....jestli má partner děti rád, mohl by je takto hlídat i ve fázi jen přátelského vztahu ... a změn se neboj jsi silná žena a od toho jsme na světě abychom se posouvali nikoliv stáli na místě

astra11
autor
1. led 2018

@verca156 : To je asi dost pěkný postoj, díky 🙂

kamimnichov
1. led 2018

A syn je jeho?

astra11
autor
3. led 2018

@kamimnichov : Jo jo syn je jeho

astra11
autor
3. led 2018

@kamimnichov : Já vim, možná blázním, ale vydí mi holt celá situace - snažím se najít kompromis v tom všem....nevím....vím, že bych měla být tolerantnější, jenže je to taky otázka toho jak se to shoduje s mým pocitem ze života a to je v kolizi .....nechci rezignovat na své představy

andelka
3. led 2018

Já bych šla. On zůstane rodičem pořád,takže hlídat v době nemoci mi přijde přirozené. Já nemám děti v péči,máme je ve společné,i kvůli tomu aby nebylo automaticky všechno na mně.

andelka
3. led 2018

Ztráta iluzí je těžká. Též mě to mrzelo a obrecela jsem to,ale jinak to nešlo. Bohužel též se choval tak,že veškerá důvěra a zájem o vztah z mé strany byl pryč.
Jinak mi přijde divné,že píšeš že hlídá syna,a že je to to blbé.. vždyť jste oba rodiče stejně a oba se starate, pečujete,to není hlídání,natož aby se dala použít věta " on mi hlídá dítě" . Nedivím se že padla otázka zda je to jeho syn.