Smysl života?❤️🩹
Ahoj, jdu se sem vypovídat, je mi 19, a nějak mě ten život nebaví.. nedokazu najít smysl života… pracuji jako zdravotní sestřička, od rána do večera jsem jen v práci.. moc bych si chtěla kupovat krásné oblečení.. malovat se.. zajít do kadeřnictví… jenže mě přepadá myšlenka “Proč” vždyť stejně ráno vstanu vezmu džíny, a v práci se převleču do uniformy.. přijde mi to úplně zbytečný… akorát ztráta peněz za hadry… proste mi přijde ze všechno je zbytečný… jen ráno vstávám cely dny jsem v práci a konec zvonec.. a i kdybych měla za par let dite… tak bych byla jen doma a starala se o domácnost, chci žít … ale nevím jak… když jsem chodila do školy, vše mě bavilo, rada jsem se oblékala, chodila s kamoskama všude , a teď nic… kamosky ani nemám.. každá má svůj život… mám jen přítele, kterého ani nevím jestli miluji.. zakazuje mi se bavit s holkama, nemohu si nikam vyrazit ze segrama, bylo mi 16 tak jsem byla hluboce zamilovaná, a myslela si že mu na mě jen záleží a chce mě jen pro sebe… proste malá, hloupá…. Teďka si uvědomuji že jsem udělala chybu.. občas přemýšlím jaký by to bylo kdybych s ním nebyla, možná bych žila trosku…někdy přemýšlím i nad jinými chlapy… takže nevím jestli ho stále miluji, nebo jsem jen na něm citově závislá… ani nemám chuť se pro něj upravovat, přijde mi to úplně zbytečný… kdybych se aspoň mohla upravovat pro nej… ale to nejde.. on jen jí, tloustne, nestará se o sebe.. a jen řve když není po jeho… kolikrát k němu prijedu, volám ho ven, ani nejde a když už, tak si musí u toho koupit minimálně 7 piv aby se mohl bavit..je mi z něho na zvracení… proto mi přijde úplně zbytečný se pro nej snažit být krásná… ale vim ze se s nim nedokážu rozejít.. strašně moc mě to všechno tak trápí… chtěla bych žít, ale nevím opravdu jak…
Ahoj, tak priteli dat kopacky a byt volna. Najednou ti finteni se bude davat smysl 🙂 prace sestricky je urcite narocna, ale co si budem, prestizni. Nemusis cely zivot delat na stejnem oddeleni, casem muzes na nejake soukrome klinice, co ja vim. Navic jako sestricce se ti oteviraji dvere i jako soukrome hlidani deti, senioru, jako pedikerka atd. Mas proste vic duvery u lidi nez kdybys zdravotnice nebyla! Navic jsi mlada, hodne mlada a tak je normalni se jeste hledat. Obrovsky ovlivni tvuj zivot jakeho chalapa si vyberes! Tak vybirej dobre a toho blba pust k vode. Drzim.pesti.
Jediné štěstí, že spolu nebydlite 😄 blbec, ochlasta. Nech ho.
Odejít od přítele, i když si to teď nedokážete představit. A uvidíte, že budete spokojenější, volnější a můžete se zase vídat se sestrami, najít si kamarádky apod. Ten pravý na vás někde čeká, kde budete vidět smysl života, budete mít náladu se pro něho udělat krásná. ♥️
Jestli je ti 19, tak v pracovním procesu jsi maximálně půl roku, to už tě ta práce nebaví dost brzy. Jako zdravotní sestra přijdeš denně do styku se spoustou lidí, tak být hezká, upravená a hlavně milá pro ně? Ti lidi bývají obvykle velmi vděční, protože přijdou k lékaři s trápením a zrovna sestra jim může svým přístupem a ano, i vizáží, pomoct, utěšit, povzbudit... Kluků je kolem spousta, jestli přítel není ten, o kterém bys dokázala říct, že je pro tebe ten nejlepší a chceš s takovým člověkem strávit ideálně zbytek života, tak to asi smysl nemá a bude lepší vztah ukončit. Že jste spolu 3 roky ještě neznamená, že se nemůžete rozejít a ty být sama sebou a najít si někoho lepšího. Najdi si koníčky, ty se dají skloubit i se směnama, vzpomeň si na to, co tě baví, začni se tomu věnovat, někam se přihlas a snaž se žít tak, abys se sebou mohla být spokojená hlavně ty sama. Tobě má dělat radost to, že jsi upravená, že to ocení i někdo jiný, to je bonus navíc.
Jee, to je krásný být zdravotní sestricka. Moc te obdivuji ! takhle jak si to popsala, tak bych začala u chlapa, rozejdi se s nim, nic hezkého te nečeká. Miluju když potkám u doktoru upravené, krásne a mile sestřičky, je to jako pohlazeni. Naše sestricka u praktika je taková, milá, vlasy pořád načesaný, nalíčená, v uniformní minisukni. 🥰🥰
Tedy jen shrnu, co psaly dámy nade mnou. Žij, ale bez něj. Nic z něj nemáš. Věř, že pravá láska ještě někde čeká a takto ji těžko můžeš potkat a být šťastná.
Držím pěsti, ať pro tu velkou změnu brzy najdeš dost sil. 😘
Zkusila bych pracovat na svém sebevědomí, aby sis nenechala ubližovat a urážet se od chlapa, co má evidentně problémy sám se sebou a nevaží si tě. Moje krédo je - druzí si k tobě dovolí to, co jim dovolíš ty.
Co se porozhlédnout po jinem oddělení? O sestry je zájem, třeba pracovat v soukromé ordinaci by mohlo být pohodovější. Máš život před sebou a jsi jeho tvůrcem. Držím palce! 😉
Šla jsem také pracovat takhle brzy. Ta srážka s realitou byla docela tvrdá škola. Zdravotnictví celkově, převážně ženský kolektiv,...jako mladá a svobodná jsem byla první na ráně ...a taky pořád v práci. Jednoho krásného dne jsem se sebrala, přihlásila na Vš a prodloužila si mládí. Do pracovního procesu jsem pak nastupovala už po mateřské, s VŠ...a jako úplně jiná osobnost..A bylo to o dost méně únavné.
Toxického chlapa bych se zbavila okamžitě.
Kdybych měla tehdy rozum a zkušenosti jako teď ve čtyřiceti, tak se s 90% chlapů ani nebavím. Ztráta času a sebeúcty.
Cítit se hezky, to dělám pro sebe...i teď, když je se třemi dětmi minimum prostoru.
A ke všemu, teď si na to období kolem dvaceti vzpomenu, proč jsem si to víc neužila, bylo to bez závazků tak snadné...stačilo se jen naučit poslat špatné myšlenky a lidí doprčic .
I teď si vlastně užívám to, že jsem ještě na straně té pečující osoby a ne na té druhé...nemocné a závislé na péči. Čas je spravedlivý a u většiny se ty misky vah brzy převáží.
S přítelem se rozejdi a najdi si jiného ....lepšího a začni zase chodit s holkama na kafíčka,diskotéky nebo do kina/ divadla.Kolik děláš služeb v měsíci?Nedej se v práci strhnout ostatníma sestrama co dělají 17-18 služeb do měsíce.Ja jsem taky dělala ve špitale a byli tam takové ,co by tam i spali 😂
Ahojky, jeď do zahraničí. Rozhodně!! Já byla jako aupair, super zkušenost. Na práci se vyprdni, jsi mladá, užij si ještě aspoň trochu svět. Práci zdravotní sestřičky najdeš pak vždycky. Navíc když odjedeš, rozchod je vyřešen 💪
Pěstuj si nějaké koníčky, cokoliv co ti dělá dobře. Sport, tanec, jazykový kurz, nauč se šít své vlastní módní kousky, pořiď si pejska, choď do fitka, atp..
Nebo občas někam vycestovat s kámoškou, zažít svobodu, vypadnout z rutiny a něco poznat?? Jste mladé, děti nemáte, tak by to mělo být bez problémů, což??
Navíc můžeš si udělat třeba rekvalifikaci na manikúru, make up, kadeřnici či cokoliv v beuty sektoru, to by tě nebavilo?
Zkus tolik neřešit vztah a boyfrienda, kolem toho se život netočí ne?
Pokud chceš aby tě život bavil, tak žij. Nauč se být napojená sama na sebe a na své potřeby a pěstuj si nové záliby a vytvářej zážitky.
Můžou to být i maličkosti, každý nevyleze na Mount Everest nebo neprocestuje svět jak vidíme na instáči : vychutnej si ráno kafíčko, ale jako fakt zkus zůstat v tom momentu tady a teď, hřej se přitom na slunci a nic neřeš, nebo si u toho trochu naplánujte co ten den po práci ještě chceš stihnout a těš se na to. Pořiď si rostlinku a zalívej ji a pěstuj, uvař si jídlo intuitivně a podle sebe, co by tobě chutnalo, usměje se na starou paní nebo udělej dobrej skutek, zatančit si, jdi se projít, zajdi konečně někam se sestrou nebo kámoškou, prostě to udělej a neprokrastinuj.
Nebuď služkou v domácnosti.
Rada..? Rozejít se s buranem a být volná a užívat si život.. 👍
Moje rada je dát příteli kopačky, nelíčit se pro něj,ale pro sebe, nechodit pro něj hezky oblékaná,ale pro sebe. Kolik dní v měsíci máš volno? Každý volný den něco naplánuj, jednou kadeřnici,pak se sestrami nebo kamarádkami, pak kino nebo divadlo.
Terapie - odejít od chlapa. Prvni věc na vyřešení. Druhá - Práce sestry je hodně moc náročná, je opravdu pro Vás? Já třeba to, co chci dělat dostudovala ve 26. První dvě školy jsem měla jen, protože jsem musela. Hodně děla i kolektiv v práci, když Vám nesedne, práce je najednou “těžší a horší” (teda já to tak mám, hodně u mě záleží na kolektivu) .. není třeba možnost pracovat u praktika? Nějak mám představu, ze to je “volnější” a možná by Vám to víc vyhovovalo.