Šikana v dospělosti

Vzít ho za ruku a jít s ním za vedením firmy, popřípadě podat trestní oznámení, jestli už to překračuje nějaké hranice. Předtím bych si ještě s chlapem promluvila a řekla mu, co si teď napsala nám. navíc bych mu připomněla větu, že se k nám druzí budou chovat tak, jak mu to sami dovolíme.

Napřed bych si se svým mužem promluvila, řekla mu, že mu momentálně nedokážu pomoct a jsem z toho psychicky vyřízená, že jestli to nezačne řešit, rozpadne se nám vztah. Navrhla bych mu psychologa, šikana člověka poznamená, tak ať si to zpracuje, eventuálně párovou terapii, aby se necítil, jako že on je ten špatný, řekla mu ať si určité situace nahrává, vede deník a výhledově jde za vedením, až bude mít něco v ruce.

Souhlasím s tím ať si chování kolegy nahrává. Nahrávat může pro svoji ochranu a jako důkaz, jen to nesmí dávat nikam např. na internet.

Existuje organizace, která se zabývá šikanou dospělých, například tato
https://mobbingfreeinstitut.cz/
pročti si to, dej to pročíst i tvému muži, aby věděl, co má dělat, a na koho se může on, jako oběť obrátit
https://mobbingfreeinstitut.cz/dvanactero/
řešení šikany není jednoduché, tak se držte a řešte to, ať to neskončí blbě...
hodně odvahy a sil!
🍀

@xxx3d To je super odkaz, ani jsem nevěděla, že něco takového existuje.

@levandule_k díky 🙂
vím, že takový organizace jsou, a tihle to mají poměrně přehledně, tak jsem chtěla pomoci.

U mě to nebyla šikana, ale prostě povahový rys šéfa. Když jsem začala mít žaludeční potíže poté, co jsem měla jít ráno do práce, tak jsem prostě začala hledat, jak se uživit jinak - a jakmile to šlo, dala jsem výpověď. Šéf chtěl vědět proč, tak jsem mu to teda i na rovinu řekla a doporučila mu, ať si na tu pozici najde chlapa (byla jsem už druhá žena, co mu odtud utekla). Našel si ho, jeden můj známý a pak jsme se náhodou někde potkali a říkal, že je tam moc spokojený. Nevím, zda to bylo tím, že to, že jsem šéfovi prostě na přímý dotaz a už v podstatě "na odchodu" řekla, co jsem si myslela a trošku se změnil nebo zda mu to fakt nevadilo, ale tým pak začal fungovat zjevně bez problémů (pak už samí chlapi).

@merope já zažila totéž... blbej povahovej rys šéfa, kterej se mne ani bezprostředně netýkal, ale byla jsem svědek...
2/3 ze zkušebky jsem byla na neschopence, že mi bylo blbě a až zpětně jsem si přiznala , že to bylo psychické.

Nasla bych si v okoli nejakeho bouchace, pokud toho chlap neni schopen sam, a dotycnemu sikanatorovi to vysvetlila rucne. Dva roky sikany je na psychiku des a ten clovek toho jen tak nenecha.

@makovice88 to jako vážně? Ani trochu neschvaluju šikanu, ale řešit to fyzickým napadením mi nepřijde jako adekvátní řešení.

Znam to taky, ze strany sefa, oba jsme vedouci, on teda jeste nade mnou. Je to hnus a chapu, jak se vas chlap citi, ikdyz samozrejme, jako chlap ma urcitr jiny moznosti sebeobrany jak zenska. Nas sef jde vylozene po zenskych, a na vedoucich funkcich, podrizeni uplne dole jsou mu ukradeni, naopak jeste nas pred nimi shazuje, takze nas nikdo neposloucha, a sef z toho ma jeste srandu a hodi se mu to do kramu. Zastavam i praci podrizenych, protoze proste lidi nejsou, bezne v praci 250 hodin i v tehotenstvi, zachranuju to tsm deset let, ovsem ted mi sef oznamil, ze jsem byla umele vytvorena zamestnanost. Takze psycho problemy z prace pochopit dokazu...

@kakamila12 To jako vazne. Znam zenu, kterou sikanovali tak dlouho, az si z toho vzala zivot. Nikdo ji nepomohl, vsichni to bagatelizovali. Proste to psychicky neunesla, mela z toho i velke zdravotni obtize. Takze myslim, ze jedna vychovna porad lepsi, nez mit na svedomi neci zivot.

Holky když on se na nikoho o pomoc obrátit nechce. Jedinej, komu to řekl, byl jeho rádoby šéf, s kterým si tyká a normálně se baví. Ten mu řekl něco ve stylu jakože tohle si musí vyřešit sám jako chlap a "vlitnout" na něj, ale to on to prostě neudělá. První dva dny co to tomu šéfovi řekl, měl plnou hubu řeči, že na něho teda vlitne, ale to ho honem rychle přešlo. A včera zase přišel s tím, co mu ten de.b.il zase udělal a úplně mě tím otravil. Já už fakt nevím co já pro něho ze svy pozice můžu udělat. Celou dobu ho podporuju, hledám řešení, jsem mu vrbou.... Nic nemá smysl. Hned na začátku, kdy mi řekl že ho někdo v práci sikanuje, jsrm mu řekla, že se mu musí okamžitě postavit nebo se to rozjede ještě víc, že se to musí utnout hned na začátku. Toho nebyl schopenej, takže mu ten hajzl s.r.al veselé dál nad hlavu a od myho chlapa jsem jen pořád poslouchala, jak on se nebude snižovat k tomu, že by za ním šel že je to pod jeho úrovni se bavit s takovým člověkem. A bla bla bla... Takze mě už docházejí nervy. Je mi přítele hrozbě líto, nevím jak už mu pomoct, na druhou stranu pokazdy když přijde s tím, co mu zase ten kluk udělal, tak mám chuť ho vynést v zubech protože to se už nedá poslouchat, jak si porad jen stěžuje a neudělá přitom nic! Mám chuť mu říct, až už mu dá do drzky a je klid, jenže bych neřekla že tohle je dobrý řešení . ☹️ Navíc, nevím jak bych popsala svoje pocity, prostě přítel se pro mě stává "zbabelcem", vím že to zní hnusně, ale já ho přestávám vidět jako chlapa. Najednou vidím, jak je slávek a neschopné se bránit. Co když někdo bude někdy terorizovat naší rodinu? Taky nebude ničeho schopen? Postaví se vůbec kdy za nás? No prostě já vůbec nevím jak dál. Už jsem mu i řekla, ať hledá jiné místo, ale je to velký riziko pro naši hypotéce měnit teď práci☹️

On potřebuje pomoc, třeba taky to, co ti říká, je jen zlomek toho, co se děje. Potřebuje tvoji podporu, ne to, abys ho brala jako slabocha. Určitě to slaboch není, ale dlouhodobá a cílená šikana dokáže rozložit i silné osobnosti. Pokud to řekl šéfovi a ten to řešit nechce, tak buď ať zajde za jiným šéfem nebo změní práci.

Nemáte žádnou finanční rezervu? Kdyby firma končila, až z toho skončí na neschopence či něco podobného, tak jako co bude? Co je za riziko měnit práci při hypotéce? Jako že bude mít 3 měsíce zkušebku a v té ho můžou vyhodit? Tak si najde jinou další práci. Teď je práce všude hromada. Pokud máte aspoň nějakou finanční rezervu, tak hypotéka fakt není argument. A pokud nemáte finanční rezervu, tak je u vás doma špatně i něco víc než jen šikana v práci. Co by se dělo, kdyby opravdu z toho stresu onemocněl? Co by bylo, kdyby to bylo něco třeba na půl roku - na rok? To je větší zásah než změna zaměstnání. Prostě neargumentuj hypotékou ale naopak ho podpoř ve změně.

Já tě chápu, že už máš svého muže plné brejle, táhne se to dlouho, práci měnit nechce/te, psychologovi nechce, jeho nadřízený to odmítá řešit a neustále poslouchat stížnosti je vyčerpávající. Já bych na jeho místě šla za nadřízeným nadřízeného a HR.

Také bych mu řekla, že chápu, že to má těžké, ale pokud nezkusíte psychologa, tak ať se časem připraví na rozvodové papíry, protože ty to nezvládáš a nevíš, jak mu pomoci a problémy se budou dál na sebe navalovat jak sněhová koule.

Nevím, jestli to něčemu pomůže, tohle rozhovor Jaroslava Duška s mladou holkou Jankou Kajánkovou, která má za sebou šikanu a týrání, jak se dostala na dno a dostala se z toho. Pusť si to a ať se na to mrkne i manžel.

(Neříkám, že vás to zachrání, ale třeba v něčem inspiruje, ani to nemusí být tvůj šálek čaje, ale dle mě stojí za to, to dokoukat do konce.)

Pokud to nezačnete řešit, tak vás to semele, jeho víc.

To se nezmění, stejne jako dominantní Macho má potřebu sikanovat své okolí, nedokaze se tvůj muž "prostě vzchopit"... Je to součást jejich osobnosti. Kazdej Holt není bouchač a nepůsobí přirozeně autoritativně. Je to bohužel hlavně mezi chlapama kdy si řeknou... "Je to sra*ka, toho by skolila i ženská"... Mají to mezi sebou jinak. Tam už se respekt nevybuduje. Buď změní praci, nebo odejde kolega Macho debil...

Mezi chlapama to bohužel tak chodí. Občas se najde takový debil, který zkouší, kam až může zajít a dělá mu to dobře (najdou se bohužel i takové ženské). A nejlepším řešením je chytnout agresora za límec a říct mu- chováš se jako debil, ke mně si to dovolovat nebudeš, jestli v tom chceš pokračovat, dám ti do držky hned. A to jsem proti násilí, chovám se slušně . V naprosté většině agresor do bitky nejde, ve skutečnosti je to totiž zamindrákovaný srab. A bude klid.