Sex po porodu, mám psychický blok. Je to normální?
Dobrý den, chci se zeptat. Čekali jsme, až budu mít po šestinedělí, abychom mi mít první sex po porodu. Teda čekali jsme ještě týden než mi zabrala antikoncepce. Po týdnu jsme na to vlitli, jenže přítel to bral tak, jako to bylo před porodem, takže mě to i trochu bolelo. Pak počkal měsíc a šel na to skvělé, s předehrou a hlavně pomalu, jenže jsem stejně měla v hlavě ten blok, co mi prostě nutil myslet akorát na to jestli se malý nevzbudí a tak.. A od toho dalšího sexu utekly dva měsíce a mě se do toho fakt nechce, příteli se nějak snažím vymluvit, že se mi chce spát a tak. Ale hrozně mě to mrzí a vidím, jak to mrzí i jeho.
Tak se chci zeptat, co mám s tímhle dělat a jestli je to vůbec normální, to co se mi právě děje? Děkuji všem za odpovědi 🙂, potřebuji proste jen ujistit, že se to může stát
@keyblaza po prvním porodu to bylo docela ok. Po druhém, který byl po necelých dvaceti měsících od prvního, jsem chuť neměla vůbec.. a i teď mám chuť na sex minimální (je to už 2,5 roku 🙈). Přitom sex jsem měla dřív hodně ráda... Ale říkám si, že je to tím, že jsem a dětmi nonstop a převážně sama a jsem už opravdu vyčerpaná. Navíc mladšího pořád trochu kojim, což taky nepřidá. Takže si říkám, že to třeba někdy zase přijde 😁 anebo taky ne 🙈 holt se jednou za čas snažím kvůli manželovi 🙈 ale taky mě to mrzí...
@keyblaza prostě mu to normálně narovinu řekni, v klidu, bez emocí, měl by to pochopit. Já už jsem svýho chlapa odstěhovala i do jiného pokoje na spaní, protože chrápe a já pak nemůžu spát vůbec. Takže spolu strávíme ve společné posteli tak jednu noc za měsíc 😅 a dobrý, žije. Není z toho nadšenej ale chápe to. A když přijde "na věc" tak se potom stěhuje zase do svýho kutlochu 😀 neboj, chce to jen čas. Někdo potřebuje míň času, někdo víc. Ale nebála bych se toho. On si o tom pak o samotě sám v klidu popřemýšlí a určitě z toho nebude dělat třetí světovou a pochopí tě 🙂
Pokud je to normální rozumný chlap, tak to určitě chápet bude🙂 u nás si chlapi dělají srandu furt, že byli vykázaní na gauč, aby se všichni nějak mohli vyspat😅 je jich asi 6 blízkých kamarádů a všude to bylo rok po porodu jak přes kopírku, spali na gauči (dobrovolně utekli od pláče:D) a sex byl asi stejně často jako vánoce. Chce to čas🙂 až se zhojíš po všech stránkách, líp se s prckem zžijete, bude to ok.
@dasipe jj, my taky spíme odděleně, protože manžel příšerně chrápe 🙈 dřív jsem při tom občas i spala normálně, ale po narození dětí vůbec 🙈 takže spím já s dětmi a manžel sám a je to nejlepší 😁 sice se mladší pořád v noci tak 4 - 8 krat vzbudí, ale spím alespoň mezitím 😁 i když chrápání slyším i přes zeď, ale už se dá u toho spát 🙈 😆 naštěstí manželovi už dříve při společné akci s přespáním řekli i kolegové, že se s ním nedá spát v jedné místnosti 😆 takže to tenkrát docela pomohlo, že to tenkrát pochopil a vzal v pohodě 😉
Napisu Ti svuj pohled.
Muj názor je ten, ze skocit si jednou za měsíc, je cesta do záhuby manželství.
Ano, prcek je na prvním místě. Ale je třeba i toto udrzovat, pracovat na tom a ne to vynechat.
1. chlap musi pomoct s prckem, abys nebyla tak unavená a měla prostor i na nej
2.jsi po porodu, jsi tam dole citlivější, jiná. Musíte spolu znovu objevovat, jak to bude nejhezčí pro oba
3. Když to budete odsouvat a omezovat, casem se žena bez toho obejde úplně a muž si může bohužel hledat sex jinde.
Je to přirozený vyvoj.
Ja Ti doporucim o tom s nim otevřeně mluvit, rict mu to vse, jako jsi to napsala sem. Ale nevykaslat se na to. Nezahodit ho na druhé misto a tam ho nechat ladem. Najdi si ten čas i na nej.
O víkendu pošlu muze s kočárkem, vyvencit všechny deti, doma odpocivam, spim. Večer je uložím a ten večer mam jen pro něj. Věř, že pro to manželství je to strašně důležité.
Souhlasim s nazorem vyse a napada me k tomu jestli kojis nebo krmis z lahvicky? Pokud z lahve, tak si zkus domluvit s chlapem, ze treba vzdy ze soboty na nedeli zajistuje krmeni on, ty budes vedet, ze se muzes dospat a kdyz budes vedet, ze je v tu chvili tato starost na nem budes uvolnenejsi a treba zacnes mit i myslenky na sex.
Byť tě plně chápu, tak naprosto souhlasím s rotkapchen. Nejste jenom rodiče, ale i partneři.
Také souhlasím s názorem výše, tj. s rotkapchen. U nás to přesně takto bylo. Já byla unavená, dítě na prvním místě, sex jednou za měsíc a z mé strany většinou jen proto, abych měla zas chvíli klid. Já neměla tyto potřeby pak už vůbec nebo jen výjimečně a když už jsem náhodou během sexu začala být trochu naladěná bylo po všem. Manžel byl chápající, nic nevyčital, občas jsme o tom zkoušeli mluvit, myslím, o tom jak to řešit, i proč nemám chuť. Ale já nevěděla, co dělat, protože moje tělo absolutně nemělo chuť, až jsem se od něj začala i odtslahovat a stranit, abych ho zbytečně neprovokovala. Mrzelo mě to i štvalo, chyběly mi i něžné doteky, ale nevěděla jsem co s tím. A svým způsobem mě ty chlapske potřeby i štvaly, protože chlapi nejsou celý den s dětmi, jasně občas se nevyspi, ale žádné hormonální změny nemají, žádné problémy při kojení, když chtějí, jdou se věnovat svým koníčkum a zájmům a chutí na sex mají hafo. Přijde mi to vůči ženám fakt nefér, ty by měly být skvělými matkami, manželkami a ještě milenkami, i přesto všechno, čím si procházejí. A že ty první měsíce po porodu jsou fakt náročné a celkově rodičovství je záhul, i když ty hezký chvíle s dětmi nic nenahradí. Každopádně my jsme o tech věcech kolem sexu nemluvili pak skoro vůbec a do určité míry se smířili s tím, jak to je. Manžel to řešil sledováním videí pro dospělé a poradil si sám se sebou, nebylo mi to jedno, ale musela jsem se s tím srovnat,kdyz jsem mu neuměla víc vyjít vstříc. A byla jsem nakonec ráda, že mám aspoň klid. Za jinými nechodil, na to je moc zásadový. A pak co pomáhalo, když už něco bylo a byla to rychlovka nebo to šlo všelijak, zvlášť po prvním porodu, tak si z toho začít dělat legraci. Jako různé vtipné prupovidky a tak, abysme odlehcili situaci a bylo fajn se tomu zasmát. A to trochu pomáhalo. A manžel byl i hodně ohleduplny a miloval se se mnou opatrně, i tak to občas bolelo, ale dalo se to vydržet. Ale i když jsme o tom občas mluvili, málo jsme hledali řešení, měli jsme tomu věnovat větší pozornost, protože jak autorka výše uvádí, dobře to nebylo. Já si neuměla říct o pomoc a manžela víc zapojit do péče o děti. Říkal mi, že na to moc není, s kočárkem jel tak dvakrát, spíš pomohl raději s vařením a nakupoval. Ale já potřebovala od děti oddych a to nešlo. Po prvním dítěti jsme měli druhé a nakonec z toho bylo pět takovýhle let. Až když jsem nedávno přestala i druhou kojit nějak se mi telo vrátilo víc do normálu a já si začala sex zase užívat a chtěla ho často, až manžel byl zatraceně v šoku, tedy mile překvapen. Oba jsme se shodli, že jsme si mysleli, že už to nikdy nebude takové jako dřív a teď je to fajn, ještě snad lepší. I když nevím, jestli si to moje tělo nějak nerozmysli. Každopádně určitě o tom hodně mluvte, neprestavejte se k sobě i tulit jen tak, domluvte se, jak rozdělit povinnosti. To že bude dítě na prvním místě, je jasné. Já byla až překvapená, jsk rychle to naskočilo po porodu, že není nic důležitějšího než dítě. Ale manžel je taky důležitý a je třeba si vyjít vstříc a hlavně nepřestat komunikovat, pak je prostor pro mylné domněnky a závěry a vztah to poznamená. Manžel byl sice ohleduplny, ale je pravda, že až nedávno, kdy jsme se zase začali bavit víc otevřeně na tohle téma, mi řekl, jak se cítil frustrovaný, že o něj vlastní žena nestojí. Každý to má jinak, já napsala svou zkušenost, ale mluvit o tom, vysvětlit si pocity a tak je důležité. A pokud chlap není pařez, pochopi to a najdete společné řešení. Kdybyste si o tom chtěla pokecat víc, klidně mi napište zprávu. Přeji, ať to zdárně zvládnete.
Ještě bych chtěla dodat, že i když jsme si zvykli na tu situaci, šťastní jsme nebyli ani jeden. Jsem ráda, že jsme to nakonec ustáli. Ale když vidím, o kolik hezkých chvil jsme přišli, drobných nežností a pohlazení během dne, které potěší a jak se lépe zvládají všední starosti a péče o děti, bylo škoda nechat to zajít tak daleko. Asi byla větší chyba z mé strany, že jsem byla tak unavená a neměla vlastně ani energii to řešit a něco zkoušet. Byla to chyba. A proto závěry viz výše.
@rotkapchen souhlasím až na ten první bod, že chlap by měl pomáhat. Chlap nemá ženě co pomáhat, alea se starat, je to rodič právě tak, jako žena. Pomáhat mute babička, dědeček, teta, ale tatínek se musí starat. Já mám po porodu navíc akutní sekci 4 roky a jen nedávno mi sex začal zase chutit, takže pohoda. Do té doby to taky dost bolelo. Třeba si o tom promluvit a svěřit se. Myslím, že normální chlap to pochopí. Jinak oddělené ložnice máme taky, protože chlap extra moc nechrápe, ale hrozně kope, nenechám se zmrzačit 🙂)) ale nevadí mi to, já spím s malým, on jinak neusne.
Děkuji všem moc za rady. Příteli jsem to řekla, ale stejně mi připadalo, že to vzal úplně jinak. Snad si to promysli a pochopí jak jsem to myslela.
Zadnej extrém není dobrej... A říct chlapovi, že sex nebude, "protože dítě", extrém je... Oni pak taky můžou začít pěkně zarlit... Nebo se srovnat a jít jinam...
Oni ti naši muži jsou už tak většinou dost nešťastní z toho odstavení na druhou kolej... A odepirat jim sex, to je fakt začátek konce... Neříkám že se jim má nastavit a tiše trpět, ale odmítnout je a prostě sex nemít-ani to nezkoušel... To prostě ne...
Takže za mě:
1 - vysaď antikoncepci. Může (a většinou se to fakt děje) snižovat libido. Kondom je stejně po porodu lepší-lubrikuje a taky snižuje riziko infekce při drobných poraněních...
2 - Zaveďte pravidelnost. Například každou (druhou...) sobotu prostě bude sex. Celý den se na to pripravuj, těš se 🙂 udělej si práci dopředu, nech chlapa s dítětem a odpočiň si. K sexu nepristupuj jako k povinností, ale k něčemu co máš ráda. Začněte uvolněním, masáží, udělejte si to fajn... používejte lubrikant!!! A buď otevřená v tom, co se ti líbí - bude to jiné, ale stejně to bude super.
3 - venuj chlapovi část své energie a kazdy den si pro nej najdi nejaky laskyplny kontakt... Obejmutí, pusa, úsměv - musí se taky cítit dobře a dulezite...
Nejste jen rodiče... Jste pořád j partneři... A pokud na tom partnerském vztahu nebudete pracovat usilovněji než kdy dřív, může vyprchat a to je cesta do pekel...
@sfet to jsou pro mě jen slovíčka 😉 vím, jak to myslíš. A mas pravdu. Jen nemám ráda tohle opravování slov. Význam je pro mě stejný.
@keyblaza kojení nevadí. Jde o nastavení mysli. Třetího jsem kojila do roka a půl skoro plně a s manželem spím od konce sestinedeli pravidelně a rada.
Benefitem toho navíc je, ze kdyz ma muž dostatek sexu, je spokojený a ochotně hledá, jak mi co nejvíce ulehčit práci.
@anetka1701 jenže já mám antikoncepci, protože jsem po císaři a nesmím do jednoho roku otěhotnět. Navíc přítel má nejradši sex bez kondomů, takže i kvůli tomu jsem s tím začala.
Tak objimám ho, líbáme se, dotykáme se, ale tohle prostě jemu opravdu nestačí. A navíc on toho z práce má taky dost a já ho chci nechat, ať si odpočine, nechci ho hned tahat, ať někam jde s malým 🙂
@keyblaza antikoncepce možná může snižovat libido, ale já ji nebrala a neměla jsem chuť stejně. A myslím, že to tak má spoustu žen.
Aby nepřišly komplikace a pokud manžel nechce kondom, pak je asi antikoncepce opravdu nejvhodnější. Já zkoušela před lety ještě pesar, abyvh nemusela brát už žádnou antikoncepci a nemuseli jsme řešit kondomy, ale nevyhovovalo mi to, tak jsme skončili u kondomů a manžel s tím problém nemá. Ale chápu, že někteří muži to prostě používat nechtějí, i když mi to přijde trochu sobecké.
A co se týká toho, že partner si potřebuje taky odpočinout, chápu Vaše uvažování. Měla jsem to podobně, měla jsem pocit, že to přeci musím zvládnout sama, když jiné to taky dají a že ho hned po práci taky nemůžu otravovat, když chce klid. Ale pokud chce, abyste měla víc energie a vyšla mu vstříc v sexu, pak by se měl starat víc. Je to taky rodič. Zkrátka Vy se mu pokusíte pomoci s jeho potřebami, když on pomůže, abyste na to měla aspoň trochu energie, když ne chuť.
A doteky jsou důležité, jak řekl manžel pro něj pro ten pocit partnerství a žena z nich čerpá víc po té citové stránce. Ale muž stejně pak doufá, že aspoň občas z těch dotyku bude i sex. A je absurdní, že si to umíme vysvětlit až teď, a když to bylo třeba, nešlo to. A teď když vidím, jak mi přijdou ty rady od maminek logické a proveditelné, tak opět dávám za pravdu rotkapchen, že je to hlavně o nastavení mysli. Já se šprajcla a nebyla pak už přístupná ničemu. Nenechte to zajít tak daleko. Nám to jakžtakž pomohl překonat aspoň ten náš humor, to zas byla rychlovka jak z Kameňáku apod., protože po delší době to prostě byl mazec a taky mě nechtěl tak trápit, když viděl, že to není ono. Nebo že kdyby nás natáčeli, tak by to nebyl film pro dospělé, ale komedie, já u toho kolikrát i zývala, jak jsem byla unavená. A tak jsme říkali, že je to ještě furt dobrý, když jsem u toho zatím neusnula. Napadaly nás u toho kolikrát různé prupovidky, až jsme se fakt upřímně zasmáli.
Jen jednou za měsíc je pro nadrbaneho chlapa málo a kdyby to manžel průběžně nezkoušel, možná bysme spolu nespali kvůli mě vůbec a kdo ví, jestli bysme to ustáli. Sex není sice na prvním místě, ale je ve vztahu důležitý.
Takže to nevzdavejte a mluvte o tom, řešení se najde. Chlapi sice moc nemusí dlouhé debaty, ale abyste se domluvili a našli způsob, jak to zvládnout, tak to bez toho nepůjde. A manžel moje vysvětlení na poprvé taky většinou nepochopí, chytrý je dost, ale prostě uvažování můžu a žen se liší, a tak mu některé věci musím lépe vysvětlit, aby si je třeba nepřebral blbě. Aby třeba z toho rozhovoru jen nepobral to, že máte kopu důvodů, proč sex vůbec nebudete chtít, ale že byste mu ráda vyšla vstříc , aby byl spokojený, že je pro Vas i teď důležitý a jen to potřebuje přičinění obou a dost trpělivosti.
A kojte určitě, jak je třeba. To zas potřebuje mimčo.
A nebojte, bude líp. A podpora tady na koníkovi je fajn. Já to neměla moc s kým probrat a tehdy jsem tu ještě nebyla. Někdy tu sice některé maminky mají dosti neohleduplne jednání, ale zrovna v tomto případě je většina rad opravdu ze zkušenosti a míněné v dobrém a opravdu víte, že tímhle si prošlo a prochází spoustu žen.
@keyblaza je to úplně normální. Najednou první místo ve všem přebírá prcek, až po něm je manžel a jeho potřeby 😅 naší malé bude za pár dní 10m a jestli si manžel "skočí" 1x za měsíc tak je to hodně 😅 takže klid, ono to časem přejde 🙂