Sesterská nenávist, máte zkušenost?
Ahoj,
prosím o radu v mé situace. Od asi tak 13 let se vztah s mojí sestrou začal zhoršovat. Dnes je již v takové fázi, že spolu vůbec normálněnekomunikujeme. Já studuji na VŠ, ona je na střední škole a žije s rodiči. Když přijedu občas domů, tak hned dochází k hádkám a násilí. Mamka se snaží být spravedlivá, ale samozřejmě mi to tak nepřijde. Celá rodina je z toho rozbouraná a známí to nemohou pochopit. Nemáme na sebe telefonní čísla nebo nejsme spřáteleny v facebooku, email, ... ☹ 😒
Máte také takové zkušenosti? Jde to nějak zlepšit?
souhlasím s jpetraa. je dost důležité proč to tehdy začalo a taky tedy...holky...už vám přece není 13. nemyslíte si, že důvody, proč jste se hádaly tehdy dávno nejsou důležité? 😉 kvůli čemu se tolik hádáte a mlátíte, když se potkáte u rodičů? přece nedojdeš na návštěvu a nedostaneš místo pozdravu facku. nějak to vždy začít musí. já si to taky neumím představit. jsme dost velká a složitá rodina, mám i nevlastní sourozence, můj syn taky, nevlastní děti mají nevlastní prarodiče - moje rodiče atd...a všichni se máme rádi a vycházíme spolu a to nás vlastně nic oficiálně nepojí. byla by velká škoda mít pokrevní rodinu a za pár let zjsitit, že jsi sama. jedináčci touží mít sourozence, mít parťáka i do budoucna až rodiče nebudou a vy to takto zřejmě úplně zbytečně zahazujete. myslíš, že není ani malá naděje, že tvoji sestru to třeba trápí taky? my si od malička v "takových" situacích se sestrou psaly dopisy. byla jsme každá v jednom pokoji, brečely, jak nás to mrzí, ale nebyly jsme schopné si to v klidu vše říct a vysvětlit a taky jsme to napsaly a většinou jsme se potkaly na půli cestu v chodbě, uraženě si předaly papíry a zase se s nimi schovaly a nakonec nad nimi brečely dojetím, jaké jsme vlastně kozy a šly se udobřit 😀 dneska když se něco stane, tak to napíšeme právě třeba do mailu, je to rychlejší 😀 ale výsledek stejný. člověk si může srovnat myšlenky, vše ze sebe vydat v klidu, přemazat to, když to po sobě čte a zjistí, že to vyznělo jinak než chtěl, nikdo ti neskáče do řeči, nechytá za slovíčka, netrhá ti nic...je fakt, že osobní kontakt to není. chybí mimika, tón hlasu apod...ale někde se začít musí. my už jsme taky dneska velké a většinou si vše říkáme hned a na rovinu.
Jasně že to jde nějak zlepšit.. musíte to chtít ale obě.. Co takhle se s ní třeba pro začátek spřátelit na tom facebooku? potom se zeptat jak se má.. Oboustranná tvrdohlavost nikam nepovede.. Vždycky jsem to nesnášela ale teď to řeknu sama - jsi starší, musíš mít větší rozum.. 😉 Sestry mám tři a rivalita mezi námi, hlavně v pubertě určitě byla a je normální, ale teď v dospělosti by jsme za sebe daly krk.. držim palce..
@beruska1121 já si to vůbec nedovedu představit ale je to hrozná škoda že nevycházít.. zapátrejte v pamětích co to vlastně spustilo a pokuste se s tím něco udělat. Mám o 4 roky starší sestru, jasně že jsme se za mala pořád hádaly a byly jsme v sobě ale vyrostly jsme z toho, dospěly a teď jsme nejlepčí kamarádky držim palce at se to mezi Váma urovná
Děkuji moc za inspiraci. S těma dopisama to zní velmi dobře🙂 Dostane jeden pod stromeček.
Co to spustilo už opravdu nevím, ale už od mala jsme se nemuseli, často jsme se hádaly. Myslela jsem, že když budu bydlet jinde po nástupu na VŠ, tak se to zlepší, že tak ustoupím. Ale naopak. Stala se teď miláčkem rodičů a využívá každou příležitost, aby, pokud chce být mamka jenom se mnou, když přijedu domů, tak jí k sobě hned láká, tulí se, skáče do hovoru, když pustím rádio, tak zapne televizi apod. To ve mě vždycky vyvolává hněv a začne hádka. ☹
@beruska1121 Rozmazlenost a žárlivost.
Tak to já vubec neznám a hlavně si ale teda myslím, že pokud se má něco zlepšit, musíte chtít obě dvě, né jen jedna ...to je pak k ničemu. Ségru mám a mrzí mě to za Tebe, že máte takovej vztah..snad to bude brzo ok.
já nekomunikuji s bratrem, byvali jsme perfekti sourozenci, ale vekem se to zkazilo. my ime cim a ja urcite zajem o kontakt uz nemam. prdel jsem mu zachranovala uz ekolikrat a uz ani dekuju. uz fakt ne. pokud se nechces sblizit, je potreba to proste vypustit a jde to casem. u nas byl problem v tom, ze bratr zacal byt stejny kreten jako otec a s tim se nebavim od 14let. drz es
Tak moje sestra se ke mě nikdy jako sestra nechovala, nikdy jsme spolu nikde nebyly třeba tancovat. Ve škole dělala že mě nezná a nesměla jsem za ní chodit do třídy. Pokaždé co mohla tak mě nějak urážela nebo ponižovala. Pak odjela (utekla od nevydařeného vztahu) do anglie a už je tam doteď. Najednou si vzpomněla že má sestru a chtěla se kamarádit, ale pro mě je to nepřirozené a jak se říká sejde z očí sejde z mysli. Navykla si na jejich anglický způsoby a je úplně jinej člověk, pro mě neznámý. Nemám ani chuť jí na fb napsat jak se má. Má teď roční holčičku a nic to se mnou nedělá. Je pro mě prostě cizí.
Je to smutný, ale je to tak...
asi by to hlavě chtělo zapátrat po nějakém spouštěči, čím to, že se vztah začal tak kazit a od toho se zkusit odpíchnout...radu moc nemám, neumím si danou situaci vůbec představit, moje o 5 let starší sestra je pro mě nejlepší kamarádkou, takže se moc neumím vcítit, jen myslím, že by byla velká škoda nepokusit se to napravit.