Ségra k nám chodí s rodinnou, kdy se jí zachce
Už nevím jak dál, tak si postěžuji alespoň sem. Bydlím v domku s mámou a manželem dvěma dětmi. Táta zemřel. Na proti bydlí ségra s rodinou. Sem si chodí ségra s rodinnou jak se jim chce. Prý jdou za mámou takže mě do toho může být prý prd. Chodí k mámě na obědy jejich děti. Chodí skákat na náší trampolínu jak se jim zachce. Chodí k nám na zahradu s čoklem nevychovaný jak se jim zlíbí. Když jsem já na zahradě s rodinnou tak oni tam jsou s mojí mámou. Soukromí O. Chodí do dílny naší jejich táta jak se mu zlíbí a to je taky v pořádku. Když mi přijde návštěva tak tam taky klidně přijdou. Grilování taky tam jsou. Věčně řev od nich že mi budí dítě. Jsem já ta špatná. Nějak nevím jak s toho ven. Jsem teď na mateřské a to co jsem dřív neviděla teď vidím a pěkně mě to sejří 😣
Bydlíme s tchýní v domě ale naštěstí to takhle nemáme.Tchýně má ráda svůj klid takže za náma skoro nechodí protože nerada obtěžuje-celý den kouká na telku nebo si dělá svoje věci... o víkendu jí navštěvuje druhý syn s rodinou, ale vše je v normálních mezích...to co popisuješ by mi hrozně vadilo ale zároveň chápu, že i pro ségru je třeba horší se srovnat s tím, že už u vás není doma... vím to podle sebe, když navštěvuju rodiče kde bydlí ségra, pořád mám pocit že jsem tam doma i když to už není pravda...tvoje ségra si to zřejmě ještě neuvědomila...možná bys jí mohla zkusit oplatit stejnou mincí a chodit si k nim jak se ti zlíbí-jestli by jí to došlo?
Mas tri moznosti.
1)Zkusit se nejak v klidu domluvit, sednout si a popovídat si o tom, zkusit si dat nejaky pravidla. Asi jsi to zkousela a nejde to.
2)Smirit se s tim
3)Odstehovat se
My bydlime v dome s tchanovci, ale oni jsou moc fajn. Kazdopadne na zahradu sami nechodime (jen za nima), grilovacky nedelame (jen s nima pokud mas pozvou). Bydlime tu jako v "byte".
Pokud by nepomohla domluva, asi bych se odstěhovala, klidně někam poblíž mamky, ale do svého.
Jo a kdyby to ségra nepochopila, zkusila bych ji ještě udělit lekcí v podobě toho, že bych byla každou chvíli nakyblikovana u ní doma, ať ví 😁
Asi záleží dost na tom,čí dům je... jinak bych to viděla na rozumnou domluvu,případně odstěhování se...
Zkusila bych chodit k ni, s tim, ze chodime na navstevu za pejskem, takze ji po tom muze byt prd.
Ne, ale zcela vazne, odstehovala bych se do sveho.
Je mi te lito,segra je docela sobec..
@janickajana ....prý s čoklem 😲 Odstěhujte se do vlastního.
@kassandra1 tak u nás se výraz čokl používá naprosto normálně, není to urážlivé. Je to prostě pojmenování jiného než našeho psa, čokla :D
@janickajana my to máme dost podobné, bydlíme v baráku s našima a ségra je tam pečená vařená. Ale nějak extra mi to nevadí. Na grilování chodí jen když grilujeme všichni, když máme grilovačku s kamarádama tak ji to ani nenapdane. Navíc máme vlastní byt, takže když jsou u našich tak nejsou u nás.
Ale trampolína, bazén,,,, vše používají. Jen mi to neva.
Chápu, že tě to štve. Ale na druhou stranu ona jde navštívit mámu, pokud v tom baráku vyrůstala, tak chápu, že to tam bere jako doma. To pak záleží na mámě, co jim dovolí. Pokud je dům její.
Pokud jste si barák pořídili, a mamku k sobě vzali, aby nebyla sama.. tak to je jiná.. ale to bych se divila, kdyby se ségra takto chovala.
Šla bych do svého
Jde za mamkou, tak mě to přijde úplně normální. Že si její děti hrají na trampolíně, to snad taky nemůže nikomu vadit, ne? Asi tomu nerozumím, jsem jedináček.
@janickajana Koho chleba jíš, toho piseň zpívej..
Předpokládám, že jste se sestrou v tomto domě vyrůstaly a je to pro vás domov.
Jedna ze sester se osamostatnila, odstěhovala se a chodi navštěvovat babičku se svymi vnoučaty, jak je bezne..
Druha sestra zůstala doma (a ještě si tam přivedla manzela), rázem se stala paní domu a návštěvy prvni sestry, ktera tam ma domov stejne jako druha, ji začaly vadit..?
Pokud to je tak, odstehujte se do svého, tam vám nikdo nepoleze..
@japona Nerikam, ze zakladatelka ma ve vsem 100% pravdu, vzdycky cteme jen jednu stranu. Ale to, ze jedna z dcer zustane doma a zalozi tam svou vlastni rodinu, tak nema pravo na soukromi a nejaka spolecna pravidla? Samozrejme je to o toleranci. Pokud je jen z jedne strany, nezbyva nez skutecne vlastni bydleni.
@janickajana aby spolu lidé mohli dlouhodobě sdílet prostor, měl by tam být respekt - a to vzájemný...
pokud není možná domluva (v klidu, u stolu, ne ve vyhrocené situaci kdy běhají děti okolo apod.), pak bych zvažovala odstěhování se...
ono to není jednoduchý úkol, vymezit si nějaký prostor a přenastavit dlouholetá pravidla, když to je dům kde bydlí babička a pro sestru to je pořád dům kde vyrůstala....
jinak doporučuji zvážit i to, že na MD se vše točí kolem domácnosti a dětí a tak se občas my maminky dostáváme do vleku takového mikromanagementu... ve chvíli kdy děti trochu poporostou a jste zpět v práci, tak to může vypadat zase (trochu) jinak... neříkám, že to tak musí být v tomhle případě, ale vzala bych to v potaz, protože MD je často obdobím zvýšené fyzické a psychické zátěže kdy se vztahy v rodinách mění, naše tělo se mění, je tu málo času na sebepéči a seberealizaci.... a to má vliv na vztah (k partnerovi, k rodině, k sobě...)
držím palce, aby se vše usadilo 🙂
@nada3 To nikdo neříká....Navíc jestli to byl dům rodičů a otec zemřel, tak je sestra částečně majitelkou domu, takže je tam doma, fňukání stranou.
Sestra si samozrejme za babickou muze chodit, jak se ji zachce. Zustat bydlet s rodicem a stezovat si na navstevy sestry? A kam ma dat sestra deti? Deti si chteji zaskakat na trampoline, to nemuzou?
Tak mě by to taky vadilo. Každý má právo na soukromí. Řešíte jen babičku a trampolínu, to by mi až tak nevadilo. Ale že se přizvou i na cizí návštěvy, aby, pro mě, "cizí" chlap si k nám chodil do dílny jak se mu zlíbí? Ani náhodou. Ale dost záleží jak to máte s vlastnictvím domu, to je dost podstatná informace. Pokud není váš, tak si není na co stěžovat. Pokud není možná domluva, tak se odstěhovat. My dost řešili, že si mamka s tchýní taky vlezli až do baráku. Dům je náš už spoustu let, ale dali jsme jim slušně najevo, že by jsme byli rádi kdyby zazvonily. Kdysi jsme si tu dost užili i s babi. Doteď lituju, že jsme se tenkrát nesebrali a nešli pryč, i když už tu babi s námi dost let není.
Já jako introvert a netýkavka bych asi za chvíli zešílela. Toto bych fakt nedala, při představě, že na mne může kdykoliv odkudkoliv někdo vyjuknout a na dvoře rozesezení lidi, když se zrovna nechci s nikým bavit. To si člověk ani s tou návštěvou v klidu nepopovídá, když se mu tam hned připrdolí sestra s rodinou.
Já to bohužel znám, u nás tak jezdí sestřenice za prarodiči, kteří bydlí ve stejném domě, ale sestřenice spí u nás, protože u babičky a dědy není místo. My se to ovšem dozvíme jako poslední, že budeme mít nocležníka, protože ona jede přece za babičkou, my jsme tam asi jaksi navíc. Už se nám párkrát stalo, že přijdeme domů v pátek večer, v předsíni cizí boty a sestřenice nás ve dveřích vítá, že už se nám rozložila v obyváku a jde za babičkou (děda ji k nám pustí, mají klíče a navíc chodba je průchozí). Já jsem z toho samozřejmě rozhozená, protože v pátek to u nás po celém týdnu vypadá všelijak a rozhodně ne uklizeně, ale říkám si - dobře jí tak, měla se aspoň ohlásit. Říct jí samozřejmě nikdo nic nemůže, hned by se urazila. Nevím, co by dělala, kdybychom tam měli už jiné kamarády na přespání. 😝
Já jako introvert takové přepadovky špatně nesu, chápu to jako útok na moje soukromí a mám z toho fakt stres, že se pak s tím člověkem ani nechci moc bavit. Když to ale vím předem, tak je to OK, mám čas to vydýchat a psychicky se připravit. 😈
@janickajana no, je mi to lito, pokud neni se segrou domluva, proste se odstehujte. V bydleni rodici nevidim zadne vyhody (krom vypomoci s hlidanim deti)....
Netvrdím, že je to takto aj u vás, ale popíšem situáciu u nás. Ja som tá, ktorá sa odsťahovala z rodičovského domu. Sestra tam zostala, z vlastnej iniciatívy, k tomu pristavili a rodičia na nich časť domu prepísali. Záhrada je spoločná (ale písaná na rodičov), resp. nie je nijak oddelená. My chodíme na návštevu tak raz za dva mesiace. Vždy dojde k nejakej trenici. Tiež si vozíme psa - ona sa ho bojí. V dome je ale len v priestore rodičov. Vadí jej, že sa nám mama venuje "ako kráľovskej návšteve", pritom tam proste fakt chodíme raz za čas... K sebe nás nepozve nikdy a my sa ani nepokúšame sa vtierať do jej priestoru, ale vadíme jej už len tým, že sme v baráku, pripojíme sa na wifi, ktorú platí mama a tým pádom ona má pomalsí net apod.... Takže návštevy naopak veľmi obmedzujeme, lebo sa tam cítime nevítaní, aj keď vieme, že mama by nás rada videla častejšie...
No a k vám - chce to kompromis, ak ste si tento sposob bývania vybrali, musíte bohužiaľ rešpektovať, že mame chodia návštevy a vnúčatá na obedy. Ak je to možné, oddeľte si obytné priestory, prípadne si vyhraďte kus káhrady len pre vás. Ak to možné nie je, podľa mňa nezostáva nič iné, ako sa odsťahovať...¨
@lotosek Ahoj Lotosek, tak to sestřenici řekni. Pokud to není úplně sebetředná psychopatka, tak tohle pochopí. Samozřejmě vám nemusí hlásit, že jde navštívit babičku, ale musí vám hlásit, když chce spát u vás.
Je težké to teď změnit, když to tak funguje x let a nikdy vám to nevadilo. A na tom třeba sestřenka frčí, nikdy jste nic neřekli, tak ji nenapadne, že vám to vlastně vadí.
Však jí nejdeš říct, že už u vás nesmí nikdy spát, jen ať se ohlásí, to je přece normální
@pavlinar Ahoj, jasně že jsme jí kladli na srdce, ať se hlásí dopředu, ale pořád argumentuje tím, že se rozhoduje na poslední chvíli, že přijede, takže se může těžko ohlásit týden dopředu, když neví, že někam vůbec pojede. Strýc už jí taky promlouval do duše, že se má hlásit, zvlášť když není návštěva jen na kafíčko, ale na víc dní i se stravou a ubytováním. Výsledkem byla ironická sms, že teda hlásí dopředu, že přijede zase za dva měsíce, což je informace jak z nosu, že.
My jsme třeba v klidu, protože ji vůbec nečekáme, ale dělá taky to, že zavolá odpoledne dědovi, že přijede večer posledním busem, takže na ni čekají s nachystanou večeří, a v deset večer přijde sms, že jí to nevyšlo a přijede druhý den. Babička s dědou jí nic neřeknou, protože samozřejmě mají radost, že přijela.
Naštěstí jezdí tak za dva za tři měsíce, tak se to překvápko dá přežít. I když kdyby jezdila častěji, tak jsme na ni víc nachystaní.
@janickajana Zdravim. Musi to byt tezke. Mozne je domluva se sestrou, jak vas jeji chovani obtezuje. Co mama, byla by na vasi strane? Zalezi, na koho je napsany dum. Jestli je maminky a ta chovani sestry toleruje a neuznava vase pravo na soukromi a na vase veci, asi nezbyde, nez se s tim smirit nebo se odstehovat. Take bydlim u tchanovcu a muz je jedinacek. Nemame takove problemy jak vy, ale zase je na rodice sam. Kdyz neco potrebuji, jsme jen my.