Sebevědomí. Co byste dělali na mém místě?
Zdravím, prosím co by jste udělali na mém místě? Jsem vdaná jsme spolu 9 let a máme dítě. Problém jsem já.. těhotenstvím jsem přibrala sice cvičím něco málo šlo dolů, ale pořád mám 20kg nadváhu. Pro mě co jsem měla 50kg je to hrozný měřím 153cm takže kula.. moje sebevědomí kleslo snad ještě níž než na nulu.. necítím se dobře ani psychicky hlavně psychicky! Moje žárlivost na ostatní vyletěla takovým tempem že jí neumím ovládat. Kamkoliv jdeme vidím jak se manžel dívá na jiný a mě to ponižuje a ubližuje mi to..on tvrdí že ne ale vím že lže aby mi neublížil ještě víc.. v hlavně mám hrozné scénáře skoro jako živé a ta moje kebule si snad myslí že se to fakt děje (nevěra) ale nejspíš ne.. manžel tvrdí že na to nemá čas a že nechce jinou. Chová se ke mě pořád hezky akorát už nechodí za mnou on musím já když chci třeba pusu nebo tak ..občas je podrážděný ale to má z práce. Dřív jsem mu přišla že si píše se sousedkou a byly spolu i venku. To skočilo ona je pryč naštěstí.. na začátku vztahu jsem zjistila že jsem ta druhá on měl přítelkyni a podváděl jí se mnou já to nevěděla a bylo mi z toho špatně že jsem utekla.. pak mě našel a vysvětlil mi že už spolu nejsou. Pak psal kamarádce že jí chce a ona mu řekla že ne že má mě.. to mi vysvětlil tím že byl opilej.. ano bylo to dávno ale moje sebevědomí utrpělo.. a taky když sem byla ta druhá co když to může dělat i teď.. někdy si říkám jestli by nebylo lepší se rozvést a být jen s dcerkou sama a vykašlat se na nějaký chlapi.. bude mi líp Po psychické stránce taková ta svoboda že mi nikdo nemůže ublížit..ale na druhou stranu manžela hrozně miluju je to moje půlka a ani nevím jestli umím bez něj žít
V takovém případě bych si našla výživovou poradkyni, která ti poradí co dělat. Ono když už to nejde vlastní silou je potřeba pomoc druhých.. Mě pomohla vyzivova poradkyně. Nastavila mi jídelníček a sledovala mě co týden, pak 14 dní a pomalu se posunovaly kontroly. Jedla jsem přesně co mi řekla a světe div se..z toho co jsem nemohla shodit to šlo krásne dolů! Sebevědomí je pro ženu důležité.. když ho máš, jsi klidnější, v pohodě, máš víc energie protože ji dáváš do sebe a ne do "blbosti" jako je třeba žárlivost.
Mimochodem.. když budeš chlapovi stále dokola vštěpovat do hlavy, že ti zahne, je nevěrný nebo kouká po druhých...začne to dělat..protože proč by ne, když už si to myslí jeho ženská? A vysvětlovat stále znovu a znovu některé fakt nebaví a unavuje, chtějí mít klid..
Takže začni se sebou něco dělat..vinu nehaž na druhé, začni nejdřív u sebe.
Víš..nikdo jiný ti nepomůže než jen ty sama.
@sorboni30 tohle mi říká i manžel..
Podívej, pokud ti bude chtít zahnout, udělá to bez ohledu na to, kolik kilo máš navrch. A rozhodně ho k tomu doženeš svým chováním. Manželovi bych věřila, nemyslím si, že většina chlapů kouká, kde by co ohla. Myslím, že naopak, většina je ráda za svůj klid, ale chtějí vedle sebe přiměřeně sebevědomou ženskou, která se na ně usměje a nepeskuje je kvůli domělému pohledu na jinou.
Pokud se ti tvoje postava nelíbí, začni s tím pomalu něco dělat. Pohyb, strava, o ničem jiném to není. A nezapomeň na to, že máte dítě, nejednáš sama za sebe, ale i za něj. Pochybuju, že by jakékoliv dítě bylo raději jen s jedním rodičem (pokud v rodině není něco vyloženě hrozného), každé dítě by dalo přednost oběma rodičům dohromady. Nejde jen o tebe, abys byla s dcerkou sama... aby se taky nestalo, že dcerku bude mít muž nebo se budete střídat. Věř, že týden bez dítěte je dlouhý...
Hele manzela neres, on by te podvedl aj kdybys vazila 50kg, pokud budes takto nervacit. Proste ty kila shod. Ja jsem se po pul roce po porodu dostala na puvodni vahu, ale kdyby ne, tak se jako fakt hodne nemam rada 😀 Sup za vyzivovym poradcem, nainstalovat kaloricky tabulky, koupit cinky a bezecky boty a jedem! Ale delas to hlavne pro sebe, ne pro nej. (btw ten muj by tech 10kg navic bral, ten zas nema rad, kdyz hubnu, ma smulu :-P )
No já bych to pojala trochu jinak... Nejdřív byly v módě spíš ženský "krev a mlíko", pak přišla jedna modelka s dost velkým sebevědomím aby vystoupila i hubená, i když ideál krásy byl v tu dobu dost jinde. No a byla tak sebevědomá, že tu módu změnila, změnila vnímání velké spousty lidí. Mluvím o Twiggy. Pro mě ten příběh znamená jen to, že to co muž chce není jenom nějaké tělo, ale velkou výhodu má sebevědomí. Takže bych na rozdíl od holek radila se váhou tolik nezabývat (jak dlouho je to od porodu? Přijde mi že moc ne a dokud je dítě malé, třeba až klidně do 4 let, člověk má ty hormony prostě trochu jinak), jestli chceš, klidně za nějakými výživovými poradci běž, nejlépe někoho, kdo to dokáže vidět jako celek. Ale hlavně si uzdrav duši. Zamysli se, jak to nesebevědomí vzniklo (tím myslím třeba v dětství a tak) a sprav to. Klidně za pomoci psychologa, od toho existují, aby se lidi mohli cítit v životě lépe (ne proto že by snad byl někdo vadný, jak to chybně vnímají někteří). Muže zatím neřeš, nebo spíš řeš z jiné strany. Miluješ ho, nebo máš pocit, že ho potřebuješ? Jestli ho opravdu miluješ, dej mu možnost svobodně odejít když bude chtít. Můj bývalý mi kdysi řekl něco velmi moudrého ve chvíli, kdy šel náš vztah už do kopru a já se ho zoufale snažila udržet. Drželi jsme se za ruku, ale říkal, že ho držím moc pevně a že z toho cítí to, jak vnímám celý ten vztah. Říkal, že když ho chci pevně držet za ruku, má tendenci utíkat. Ale kdybychom se drželi volně, dělalo by mu to radost. A v tu chvíli to volně bylo pro něj jen položit dlaně na sebe, aby bylo hodně jednoduché pro kohokoli odejít. A paradoxně v takovou chvíli tu potřebu odejít nemá. Chvíli jsme se tím zvláštním způsobem drželi i fyzicky, aby to bylo hezky vidět a vnímat ten rozdíl a ty pocity z toho. No, bylo to tak silné, že si to budu pamatovat snad navěky.
Být s dcerou sami je pocit, který si zkus bezpečně ve svojí hlavě a nechoď s ním ven. A cílem toho je svého muže pustit když bude chtít, ne cítit se ukřivděná a to si hýčkat a pak ho opustit. Možná má máslo na hlavě, ale to je jen jeho máslo, ne Tvoje. Co jsem pochopila, on už byl prostě takový, i kdybys Ty byla top modelka, tak by v těch dobách dělal ty stejné věci. Třeba mezitím dozrál. A jestli ne, taky je to jen jeho a Ty na tom nic k lepšímu nezměníš, leda k horšímu. Takže nemá smysl to řešit. Ale buď ochotná ho pustit. Mám pro Tebe takové mentální cvičení: Zkus si představit situaci, že najednou chce být s někým jiným než s Tebou, že přišel, a pogratuluj jim. Je to těžké, ale (jestli se do takové situace dokážeš vžít nebo jestli máš klid si tohle cvičeničko udělat) až se Ti povede cítit mezi zoufalstvím, pocitem zrady a podobně štěstí že je šťastný, vyhráváš a to je přesně to, co Ti teď může pomoct. Tobě, ne jemu. Jemu samozřejmě taky ve chvíli kdyby něco takového nastalo i doopravdy, ale Tobě to pomůže v každém případě a to i k tomu, aby takova situace nenastala 🙂 protože tahle "léčba šokem" trochu uvolní to Tvoje lpění na něm.
Každopádně přeji pevné nervy a hodně sebecedomi a sebedůvěru ❤️
Hele, z toho, jak to píšeš, to za mě není na výživového poradce, ale na psychologa. Případně nějakou rodinnou terapii rovnou, protože se zdá, že máš výhodu, že tě partner podporuje. Hlava prostě umí být peklo. A ne, není to o těch 20 kg navíc, je to opravdu o žárlivosti a strachu, který může ten vztah rozbít. Z toho, co píšeš, tak hezký vztah, o ketrý má smysl bojovat.
Možná, až se srovná hlava, půjdou dolů u kila. Ale i kdyby nešly, ta hlava má přednost. Už jen proto, že mi přijde že i kdyby se ti podařilo zhubnout, nemusíš stále být spokojená se svou figurou a můžeš skončit naopka u nějaké bulimie či anorexie.
Jestli on nechodí za tebou, ale jen ty za ním, tak to není kvůli těm tvým 20 kg +, ale protože žárlíš, děláš scény, vnitřně mu nevěříš a i když to neříkáš, je to cítit. Vyvíjíš na něj tlak, je dusno, i když se "nic" neděje. Jako první si najdi psychologa, co ti pomůže zvednout tvoje sebevědomí a překonat ty žárlivé stavy. Klidně to doplň i četbou nějaké knížky z osobního rozvoje. Při hubnutí je důležitá i psychika. Tvoje tělo se může obalovat více tukem, aby si vytvořilo ochranu proti zranění. A nevěra, které se bojíš je zraňující. Tělo řeš také, cvičení, strava, ale začni tím, že se objednáš k psychologovi, nejlépe dneska.
@jerrabina vahou se nazabyvat? Pani neni plnostihla, ale obezni a potrebuje zacit hubnout. Tyhle kecy jsou desne, obezita je nemoc a je potreba ji lecit, umira se na ni. Chapes? 🤦
Výmluva všech žen “Já nevěděla že měl vztah” a nakonec s tím chlapem zůstanou😀 já bych teda nebyla s chlapem který podváděl svou přítelkyni se mnou,
Chceš něco slyšet ? Ano bude tě podvádět, dříve nebo později se i tak vychrápe s jinou, a doufam že si to pěkně užijou💕 už jen to že si s nim zůstala i přesto že si věděla že podváděl svou přítelkyni, o tobě vypovídá něco🤌
@lucinka0000 Taky jsem jeste byla s ex kdyz jsem se seznamila s manzelem. Asi mesic se prolinali 🤣 Ja bych to tak nedramatizovala, to se proste stava.
@pilzzee Ok, jenže u mužů je to proste jiné
Šílenou žárlivostí si akorát kazíš náladu. A můžeš ji zkazit i manželovi. Jedna věc je fyzický vzhled, se kterým se teda prý snažíš pracovat. Pro vztah hlavně v začátcích je fyzická přitažlivost důležitá. Ale co tvoří váš vztah kromě fyzické přitažlivosti? Možná i na to bych se zaměřila. Je normální, že člověk je s věkem čím dál míň vzhledově atraktivní, i když se maximálně snaží. Takže je podle mě blbost se ve vztahu zaměřovat jen na vzhled, jinak prostě časem prohraješ s mladšími hezčími holkami. Povrchní vztahy podle mě nemají moc dlouhodobě šanci.
@jerrabina Říkám si že kdyby nastala ta situace že by měl jinou.. s úplným klidem bych odešela na nic se neptala a rozhodně nepřemlouvala.. jen uvnitř mě by vše umřelo
Dala bych si figuru a tím sebevědomí dokupy🙂 Zvládneš to. Všechno je v hlavě, i to hubnutí, i to sebevědomí. Držím palce.