Rozvod, odchod od manžela

😢daľší smutný príbeh

@misazzz Vůbec se manželovi nedivím, že nechápe, proč jsi odešla. Já zas nechápu, proč sis ho brala a udělala si s ním dítě, když ti jeho povaha nevyhovuje. Přeci když si někoho beru, tak si ho beru takovýho, jakej je. A ne, že mi za pár let přijde nesnesitelnej, odejdu od něj a ještě mám pocit, že je to vlastně jeho vina.

A jakej ten Tvůj muz vlastně je? Není problem víceméně v tom, ze nevi, jak se k Tobě ma chovat? Třeba je plnej citů, ale hlubších, a ůkorat je neumí dávat najevo. Jake mel vzory klem sebe, jal tp mehi sebou měli třeba jeho rodice? Leckde se to, ze chlap nemá dávat najevo city, drzi dodnes.
Tudoz jestli by třeba nestalo za úvahu navštívit nějakou manželskou poradnu a naučit se spolu komunikovat. Většina chlapu se zavratne nesnázi cist něco z nejslych náznaku, a ti, co maji plna usta krásných reci zas většinou nestojí za to, aby s nima zena zila.
Nedej na řeči, podle skutků poznáš člověka.

Já bych se zeptala ještě jinak..a jaký má ten nový partner vztah k malému? Viděl ho, bere ho? Ono je hezký, že se s ním cítíš hezky, ale už nejsi sama a pokud máš dítě, měl by ten "nový" partner dítě přijmout a mít s ním hezký vztah....Když se s někým vídáš jen párkrát do týdne, tak nepoznáš jaký je potom ve skutečnosti a může se stát, že pak narazíš (nic zlého ti nepřeji)...jinak, co se týká manžela, tak znám, jaké to je žít s člověkem, který neumí vyjadřovat city a je to peklo :( takže se nedivím, že nevíš, jak s ním máš komunikovat...

@misazzz vzdálenost se moc řešit nedá, respektive dá, ale to tak, že se jeden přestěhuje. V tvém případě - nový partner. Ovšem to je problém, může mít dobrou práci, dobré zázemí co se rodiny a přátel týče a nechce se mu. Jak si on představuje váš vzah dál? Ptala jsi se ho? Bere ohledy jen na sebe a tebe nebo i na tvé dítě?

Střídavá péče může dobře fungovat, ale taky nemusí. Záleží jak se ty s manžem dokážete dohodnout. Když budete na kordy tak to bude peklo, hlavně pro dítě.

@misazzz Nečetla jsem předchozí komentáře, ale napíšu ti svůj názor... Musíš vědět jenom ty sama zda s ním chceš být nebo ne... rozhodně to ale nedělej kvůli dítěti! Já sama jsem po 13ti letech odešla od manžela, taky perfektního táty, když malé byly 3 roky. Další dva to byly muka, každou noc se budila, plakala, začala se počůrávat... ale já jsem si pořád říkala, že lepší, abysme byly samy, než aby vyrůstala ve vztahu (a dostávala tak příklad fungování rodiny), který nefunguje...
Dneska je z malé slečna, je jí 11, s tátou se stále pravidelně vídá (i když on se mnou i po těch letech chce bojovat a stále se nesmířil s tím, že jsem odešla) a já si i zpětně říkám, že to byl nejlepší krok mého života, kterého nikdy nebudu litovat. Několik let jsem pak žila s malou sama, ale mohla jsem být zase konečně sama sebou a mohla jsem žít, nedusila jsem se a nepřežívala vedle někoho, s kým jsem věděla, že stejně nechci zestárnout...
Nechci se rozepisovat tady, nechci aby mě někdo napadal za moje názory, tak pokud chceš, klidně můžeme pokračovat ve zprávách 🙂

Nemá manžel nějakou poruchu? Např. Aspergeruv syndrom? Zažila jsem něco podobného,na začátku to tak nevyznivalo,byli jsme mladí,studenti,začalo se to víc projevovat a mně vadit az postupem času,se společným bydlením a hlavně po narození dítěte ( po narození druhého už byl od nás úplně distancovany,ale nechápal co mi vadí a co je špatně).
Dneska jsme rozvedení,děti v podstatě ve střídavé péči,starší byl na něj hodně fixovaný. Já mám přítele,40 km , no rozdíl je v tom že se bude stěhovat za námi. Ale už jsme spolu 3 roky,to rozhodnutí nebylo hned a taky to ještě hned tak nebude.
Takže já bych zkusila zapatrat v tomhle,a zjistit co by se dalo dělat ve vztahu s manželem pokud ještě máte chuť a zájem. A pokud už ne,tak odejít. A další vztah nechat někam dozrát. Ono se i špatně přechází z manželství do dalšího vážného vztahu. A pokud neklapne tenhle,najdeš jiného partnera,třeba místního,nebo ochotného se přestěhovat.

Kvůli "Absolutně neumí dávat city na jevo, neumí se k ženě chovat. Nekomunikuje, nesměje se, nikam spolu nechodíme." bych od manžela neodcházela bez absolvování intenzívní dlouhodobé práce na vztahu (poradny, atd.), zvlášť ne v případě, kdy se takto choval už před manželstvím a speciálně ne tehdy, když bych měla dítě fixované na tátu.

S "úžasným klukem, který je povahově úplně jiný a má o mně velký zájem. Jen bydlí 70 km ode mě...Přítel sem bydlet jít nechce." bych si nic nezačínala a navíc bych měla podezření, jestli "70km daleko" nemá jinou slečnu/paní/dítě/dluhy.

@yamdena zásadní je zda o tu práci na vztahu,na komunikaci,na sobě s pomocí poradny,psychologa,kohokoliv z venčí by měl zájem partner. A to upřímně,ne jen kvůli hrozbě rozpadu a rozvodu.

@kulistice Ještě ho neviděl. Nikdo o něm neví. A popravdě mám z toho trošku obavy, jak ho přijme můj malej. Hlavně mi jde o to, že on sem jít bydlet nechce, chce zůstat tam, kde bydlí on. Prý se pořád podřizuji malému. Ale je to samozřejmost přeci, je to moje dítě. a nemůžu ho odtáhnout s sebou pryč. Má tady rodinu, kamarády. Je mi s ním strašně hezky, zažívám s ním okamžiky, které jsem s nikým nezažila. U něj vím, že jsem na prvním místě a má o mně zájem

@andelka manžel o to nemá zájem. pořád říká, že je chyba ve mně. kvůli práci byl na psychotestech a na to místo ho nevzali, protože je prý emočně labilní. Tak to taky o něčem vypovídá. Možná by opravdu bylo nejlepší odejít od manžela, pořídit vlastní bydlení a třeba se časem najde partner sám. I když jsem v tom příteli našla svou osudovou lásku, zpřízněnou duši, ale nechce se odstěhovat sem, asi mu za to tolik nestojím ☹

@misazzz Od manžela pryč, nemá cenu se trápit. S novým přítelem nedělat ukvapené závěry - první měsíce je každý mužský dokonalý a báječný, i když není. Byla bych teď chvíli sama s malým, věnovala se jenom jemu, aby dobře věděl, že odchodem od táty ho za nic netrestáš, a nový vztah prozkoušela časem..
"Pořád se přizpůsobuješ malému"?.. Ano, jen bezdětný tvrdí, že on/ona se dítěti nikdy přizpůsobovat nebude, že si pojede dál SVŮJ život. A jestli ho to štve, je trochu sám dítě.

@misazzz No pokud ti vyčítá, že se podřizuješ malému, tak je na tom už trošku něco špatně...měl by tě přijmout i s dítětem, tak mi to přijde normální...je to těžký, když máš manžela a zároveň i někoho jiného, ale pokud nezjistíš, jak ho bude brát malý notabene on malého, tak si moc nepomůžeš...je jasné, že od dítěte neodejdeš a to by měl nový partner pochopit....chápu tvoje pocity štěstí s novým partnerem, ale ze začátku je všechno takové hezké a až čas ukáže, jaký člověk opravdu je...

@misazzz má o tebe zájem,ale jen z části. Já jsem našla muže,který je šťastný že mě má,a děti jsou bonus. Má je opravdu rád,ví že se musím ohlížet i na ně, počítá s tím,bere je jako součást našeho vztahu. Kdyby ne,asi bych ho brala spíš jako milence než partnera.

@nutricnihodnota
Ne kazdy je schopen odhadnout zcela dopredu partnerovu povahu. Nelibi se mi jak na zakladatelku utocite.

@misazzz osudová láska a spřízněná duše by chápala, ze tvoje dítě bude vždy na prvním místě a nic by ti nevyčítal. Zní to spíš jako přitažlivost a poblouznění,které má ovšem k pravé lásce daleko. K manželovi bych se nevracela, když jsi jednou odešla, akorát by to zmátlo tvoje dítě a stejně bys časem odešla znova. Bydlela bych dál se synem co nejblíže manželovi ať syn může do té střídavé péče bez cestování, ideálně nějaký fakt kousíček , rozvedla se s manželem, a čekala na chlapa, který tě bude chtít i se synem.

@misazzz necetla jsem diskuzi,ale vim,ze tady vetsinou radi odejit od manzela.
Prekvapuje mne vic veci. Podle mne ti novy pritel nahrazuje neco,co ti v manzelstvi chybi. Odesla jsi od manzela pred par mesici-kolik?Byla jsi s nim 6 let,le uz planujes a resis bydleni s nekym,koho znas par mesicu,a to maleho ani nevidel,nevis,jak by na nej reagoval,kluk na nej a jak by vam to "klapalo"ve 3.
Za tu dobu - oslovil te manzel,ze chce neco resit?Jsi s nim v kontaktu?Vi,co te trapi?Co bylo duvodem odchodu?Nema zajem se snazit a nejako to zmenit? Muzi casto netusi a ani jim to.nedocvakne,pokud mu to nereknes.
To, ze nekomunikuje a nesmeje se-byl takovy i predtim?Nemuze mit on nejaky.problem napr.v praci?A nebo je stejny jako sis ho brala?
Jinak s tim psychotestem- pro mne by bylo dulezitejsi zit a znat nekoho 6 let,nez vysledek z psychotestu,ze je emocne labilni.To musis vedet ty nejlepe,jaky je.

Myslim,ze by bylo lepsi dat si pauzu a srovnat myslenky,nez jit ze vztahu do vztahu...

Na zaklade jednech psychotestů bych nevyvozovala vůbec nic. Všichni policajti ji maji za sebou, často ne jedny, a procento sebevražd je mezi nima snad vetsi nez v bezne populaci, plus nějaký vrah....
Přijde mi to jen taková alibistická vymluva.
Manžel, který je svému synovi skvělým tatou bude pravděpodobn mnohem zralejsi nez pan, co ma plná usta sladkých reci, mály mu už ted vadí, úplně nu vyhovuje jezdit za milenkou a dítě mu prekazi - neb je potřeba sde mu přizpůsobovat

Jinak mw fascinuje, jak snadno dnes midi zahodí vztah, manželství, když si něco rozmysleli,slíbili, a pak najednou neciti sladkou euforii zamilovanosti. Zamilovanost vždy pomine. Novy přítel, nove vzrůšo, nove opojeni. Za par mesicu. Zase zbyde všednodennost, prace, péče, povinnosti, a tam se ukazuje, jaký kdo je. Tenhle přítel nejspíš veme kramle, tomu dítě zavazí a vadí mu, ze milenka se jako matka stata a není jen pro něj samotného. Láska není citove poblouzneni, ale rozhodnuti vůle. Když někoho miluju, chci jeho dobro. A pracuju na tom. Vztah je jako květina - bud roste a pokvete, nebo vadne a skomira. Nemůže byt statický a konstantní. Láska není aktuální pocit. Dneska když lidi lásku neciti, nemají ten pocit, tak ze vztahu od hází,protože si mysli, ze láska vyprchala,ale to je zamilovanost, ne laska!

@misazzz A co jsi pro vas vztah s manželem udělala Ty? Mluvilas s nim? Řekla jsi mu, ze ho milujes, ze je skvely otec + další, a ze Ty potřebuješ to a ono? Napanovala jsi třeba nějakou akci, kam chceš? Třeba by sel, jen nevi, co přesně chceš. Společný výlet? Komunikuješ Ty s nim? Nebo místo snahy a relaneho skutnu, když mu to nejde, jsi porad cekala az co on podnikne , on nevk, nepodnikl, tak jsi odešla?
Třeba by se chytil, kdybys tomu trochu pomohla. Muzi by často jdelali rvni poslední, akorát někdy voli nesprávné veci. A zeny, místo aby vzaly snahu a naproste dodaly jasnou informaci, tim pohrdají a jen se tvari phrdave, ze muz dela vsechno spatne a neprojeví zadnlj dobrou vůli.
Nerukam, ze to tak je u vas, na to je tu malo informaci a ani to tu nemusíš rozebírat, spis jen abys na to pripadne nahlidla i z jiného uhlu.

A pokud ses rozhodnuta odejit,nebo proste odejdeš, tak pokud je manžel jano tat skvely, snažila bych se, aby si se synem byli blízcí a trávili spolu dost. Vydelate na tom všichni tri, nejvic syn.

@netopejr Prosím te pošli mi odkaz na statistiku těch sebevrahů a vrahů u policistů, tí me vážně zajímá. Děkuji.
@misazzz Myslím, ze u nového přítele na prvním místě nejsi, evidentně o tom vypovídá veta, ze se podřizuje malému. Tak to je snad logické - pro koho je snazší se přestěhovat a změnit svůj život? Podle me pro dospělého. O kdyby tam kde bydlí, měl práci. Dneska je denní dojíždění za práci i 100 km naprosto normální.
K manželovi - pokud se rozhodnes vrátit, určitě ne hned, ale az po intenzivní práci na vašem vztahu (poradna ). Jinak to stejně dopadne špatně.

Mluvili jste spolu vůbec s manželem? Neměl nějaký problém v rodině jako malý? Přijde mi jako by si k němu ani nehledala cestu.

@misazzz odesla jsem od manzela kdyz byly malymu 2 a pul roku a odjela za dnes uz skoro manzelem a otcem nasich deti 800,km daleko...s otcem mame stridavku, je to ud dost let, klukovi je dneska 12 ...myslim, ze 70 km neni takovej problem 🙂 jdi za intuici a rozumem, ne za nekym, kdo za to nestoji, za vsechno se plati a za stesti a lasku nejvic...a jestli bych to ude
ala znova? Jo...udelala, klidne v kazdym zivote, protoze to za to stalo...hodne stesti

@tinaprofi môžem sa opýtať ako funguje u vás striedavka, keď bývate tak ďaleko od seba? práve riešime so skoro ex prodobný problém, deti majú 5r a 8r. dík.

Funguje dobre vztahy se uklidnily ke spokojenosti vsech

@tinaprofi dik za odpoved 🙂 v akych intervaloch striedate? syn chodi do 2 skol? ci ste sa medzicasom prestahovali?
viem si striedavku predstavit, keby sme byvali nedalo od seba.

@misazzz Na prvním místě pro přítele asi nejsi, když ti vyčítá, že se podřizuješ svému dítěti. Možná teď prožíváš příjemné chvíle, připadáš si žádaná, ale osudovou láskou bych to nenazývala... Ne každý muž umí dávat najevo emoce. Mluvili jste o tom s manželem spolu? Jak myslíš to, že se neumí chovat k ženě? To, že ti každý den nevyznává city a že spolu nikam nechodíte, podle mě není důvod k rozvodu...