Rozvod mojí vinou?
Ahojte. Potřebuji se vymluvit a možná i znát Vaše názory. S manželem jsme spolu 14 let, máme 5 letou dcerku. První krize byla před 2 lety,kdy to prostě neklapalo chtěli jsme jít od sebe, že si najdeme každý někoho nového. Poznala jsem jednoho muže, pár krát se s ním sešla, manželovi to začlo vadit, a našel si také někoho, byl za ní. Pak jednou mě ten známý dovezl neplánovaně a o 15 min později. Manžel ztropil scénu, že jsem ho podvedla, přitom nepodvedla jen jsem ho líbala a doteky. Od té doby mě psychicky týral. Řekl všem, o mé nevěře, která fakt nebyla. Dodnes mi nevěří.Opil se, šel do bordelu, ale tam prý mu to nešlo. A to bylo až po mé nevěře, že to tak je prý v pořádku. Zkrátka mě slovně ponižoval. Byli jsme i v poradně, ale tam člověk řekne co chce. Tenkrát jsem byla na mateřské, zvířata, dcerka. Potřebovala jsem s ním zůstat, měla jsem strach, že to nezvládnu sama. Přitom mi kolem říkali ať ho vyhodím. Říkala jsem mu, aby odešel, ale on né. Pak jsem si teda řekla, že to ještě zkusíme kvůli rodině a dceři. Ale manžel ve mě vybudoval za tu dobu psych. týrání stres a to, že všechno je má vina, za všechno můžu, jsem špatná. Postupem času jsem měla strach někam jít, že si bude myslet, že ho podvádím. Nemá vztah k dceři jaký bych si představovala, nikam nechce chodit, je nespolečenský a má vysoké ego. Já jsem ho přestala milovat a mít ráda, při sexu mi tekly slzy samy od sebe, přitom mi neubližoval a on si ničeho nevšiml nikdy. Ale nic mi sex s ním neříkal. Navenek jsme vypadali jak fungující rodina, nesla jsem všechno v sobě a mám to zafixované. O Vánocích už jsem dál nemohla, manžel se začal snažit dotýkat se mě, fyz.kontakt upevnit. Ale já měla k němu odpor a necit. Řekla jsem mu to, že spolu můžeme být, ale nic k němu necítím a není to jaké by mělo. Naštval se, a myslí si, že mi najednou přeskočilo, že se mám jít léčit. Odstěhoval se do 2 týdnů od nás. A dává mi to za vinu. I má rodina mě viní, o co mi šlo, že on mi nic nedělal. Našla jsem si kamaráda s kterým je mi dobře. Podporuje mě, zažil si také své. A já mám neustále výčitky, že za všechno můžu. A že manžela podvádím, ikdyž se mnou nebydlí. Pořád mám strach, že mě sleduje, kdysi mi tím vyhrožoval. Kontroloval mi telefon, výpisy všechno. A já žiju ve stresu a strachu z něho, že mi bude vše vyčítat, že mám špatné vlastnosti atd. Ale já chci žít, jít mezi lidi, mezi přátelé, zatančit, mít rodinu více dětí, a taky, abych nebyla na vše sama. Je to podvádění, když spolu nežijeme, ale nejsme ještě rozvedení? Řekne mi někdo svůj názor?
Chlapi tohle nesou hrozně těžko, to už spíš ženská tohle ustojí, než chlap, z toho co popisuješ tomu už moc šancí nedávám, musí oba moc chtít a moc se snažit, vy už jste zjevně tak nějak oba zlomili hůl. Navíc pokud ve chvíli, kdy procházíte krizí oba okamžitě letíte do náruče někoho jiného, to o něčem svědčí...Na druhou stranu, pokud s manželem nejsi šťastná, tak určitě ještě někde v budoucnosti čeká někdo, s kým budeš. Možná to nebude hned a možná to bude těžké, ale ten pocit znovu se zamilovat a najít si spřízněnou duši za to stojí, ne? Vím, že rozvod a rozpad rodiny je to, čemu se chceme za každou cenu vyhnout, ale někdy to holt nejde.
Když to nejde, tak to nejde 🙂 holce je už 5, takže může do školky, vy do práce. Pokud máte kde bydlet tak to určitě bez něj zvládnete a za čas si třeba najdete někoho s kým založíte velkou a šťastnou rodinu. U nás to s prvním manželem od krize po jeho odstěhování také trvalo 2 roky, to je asi kritická doba, taková maximální kterou to jde vydržet v nefunkčním vztahu. Pokud z něj máte takový blok, že to nejde v posteli tak bych do toho rozvodu šla, protože tohle nezní dobře a nezní to ani tak, že by se to ještě mělo někdy šanci spravit a z vás byla zase dobře fungující rodina se vším všudy. Také jsem podruhé vdaná a i když jsem se toho kroku hodně bála kvůli synovi tak se tím rozvodem můj život obrátil hodně k lepšímu a myslím i synův. Místo abych se trápila nad manželem, začala jsem si užívat se synem, jezdili jsme hodně na hory a na výlety a bylo to bezva. Pak se k nám přidal můj současný manžel a zcela nenásilně nám vplul do života, vše podnikal s námi, hodně nás podporoval, staral se a bylo to a je to dodnes hrozně fajn. Syn už má 12 a když jsem se ho ptala jestli by nebylo líp kdybychom se s tátou nerozvedli odpověděl že kdybychom se nerozvedli bylo by to hodně blbý, protože bychom neměli Jirku!
Co k tomu dodat? Ty sis prvni nasla nekoho jineho, nedivim se manzelovi, ze se mu to nelibi. Vina je vzdycky na obou stranach. Podej zadost o rozvod.
Hlavne se hod do.pohody.. jestli si presvedcena o tom, ze to tak je spravne, ze s nim.nechces byt, nemilujes ho..nemas si co vycitat. Nechapu lidi co spolu ziji a zustavaji kvuli detem..to dusno je pokazde citit a ja bych opravdu nechtela aby moje dite videlo a zazivalo ten chlad a heste si myslelo ze to je normalni. Chlapi to vzdy nesou hur, ale.myslim si, ze se s tim za chvili srovna. Zacni zas zit, podej zadost o rozvod. Mrzi me ze nemas podporu v rodine, vzdy to jde lip kdyz tam ta podpora je, ale.je fajn ze nekoho mas. I kdyby si ho mela mit jen na to, ze ti pomuze prezit to nejhorsi obdobi. Pikud by se fakt prokazalo ze te manzel stalkinguje obrat se na policii, ale.myslim ze jen blbe keca.. moc drzim palce at je brzy lepe a muzes zas volne dychat a uzivat si zivota. Ahoj L.
@klaraslavickova no to si ji fakt odpovedela na otazku.. 🤔
@leniczka23 Ale to odpověď je. Jde o nevěru a podvádění, pokud je stále vdaná a nepodala žádost o rozvod. Protože vlastně pravděpodobně čeká a zlepšení situace s manželem.
No, myslim, ze docilil toho, ceho chtěl, aby sis myslela, ze je to tva chyba, mela vycitky a nebyla stastna. Svuj osmilety vztah jsem ukoncila hned kratkce potom, co jsme soulozili a me doslo, jak prázdné to mezi nami je, kdyz ze me slezl, tak jsem to cele obrecela a on si samozřejmě niceho nevsiml. Vsude rozhlasil, ze jsme se rozesli z toho duvodu, ze jsem si nasla nekoho jineho. Byla jsem za tu nejhorsi, pritom kdyz jsme nekam sli s partou, nechal me tam s klukama samotnou s vymluvou, ze je mu zina, boli ho hlava, sportovat jsem chodila taky s jeho kamarady, naprosto vše jsem zacala delat bez nej, jelikoz jemu vyhovovalo kanape a pripravene jidlo. Ale chyba byla i na me straně, vzdy ten co ukonci vztah, ktery nefunguje je ten spatny, a ten druhy je prostě zhrzeny, kope kolem sebe a dlouho kopat bude. Jednou jsem nekde četla:zij svuj zivot tak, aby ses mohla ohlédnout zpět a nezapomeň, že je to tvůj zivot. Takze si ho zarid tak abys byla šťastná. Mas vycitky, ze mas kamaráda, kdyz manzelstvi je stále papírové? Podej zadost o rozvod a zacni zit tak abys byla šťastná. Zivot je moc kratky na to, aby se promrhal. A tva rodina tvuj zivot nezila a zit nebude...
@ivuska1986 Děkuji, něco na tom je co píšeš.Rodina mě odrazuje od hypotéky, protože musím manžela vyplatit a dostavět dům, který jsme spolu začli stavět. že dělám samé chyby a nebylo jich málo. Netěší mě to, že budu zadlužená až po uši, ale pracuji a hypotéka mi výjde. Na jednu stranu mi je manžela líto, rozešli jsme se v dobrém a chci,aby byl taky šťastný přes všechny ty problémy a to jaký ke mě byl. Nejsem typ co by házela klacky pod nohy a dělala nachvály, jsme přece lidi a na domluvě stojí svět né. Samozřejmě mě to hrýže kvůl idceři a rodině, ale pokud bych to dala s manželem zase dohromady chvilku by byl klid. A za pár měsíců mě to zase začlo všechny hryzat a štvát a mrzte, že nemám tu odvahu to ukončit. Je to všechno těžké ☹
To určitě je těžké, to věřím. A jak je na tom on? Jak se stavi k nějaké vzájemné domluvě? Niceho se neboj, hypoteku ma dneska na krku každý, my taky, naopak na sebe za cas budes urcite pyšná, co všechno si dokazala bez pomoci ostatnich. Pakliže jste schopni se domluvit, tak o to lip, znam pary, ktery po rozchodu fungovali jako rodice lip nez kdyz zili spolu, chodili s malou do kina, do bazenu, dohodli si vzdy jednou týdně spolecnou aktivitu a stali se z nich přátelé, ale chtelo to cas... no, za me slepovany vztah nema cenu a pakliže uz si jednou citila odpor pri fyzickém kontaktu, myslim, ze tenhle pocit uz zvrátit asi nejde. Nicméně přeju štěstí, at vse zmaknes
Já bych se vrátila zpátky do ty doby, kdy jste měli krizi a proč a to bych řešila. Možná by ti pomohlo někam dojít a ujasnit si, co se tehdy stalo. Zbytek už mě přijde jen nevhodná reakce, jak z tvojí, tak z jeho strany.
@kaja2016 Ano, to máš pravdu, do doby kdy to neklapalo. Jenže manžel se nezmění, on co to dělal pro mne kdysi, tak se přetvařoval a přetrpěl třeba i ten ples se mnou nebo nějakou návštěvu. A já ho v tomhle nezměním. On bude nespolečenským pořád a k dceři si vztah bližší taky neudělá protože nechce. Býť jen přečíst jí pohádku večer. Né protože prý chce stejně mě a navíc on prý nečte, že se stydí zato. Stadí se i tancovat a chodit do společnosti. A bavit se chce s lidma, kteří jsou pro něho prospěšní, s tím koho už neuvidí nebo se nestýká pravidelně prý nemá cenu se bavit. A tím psych. týráním kdysi u mě vybudoval odpor k němu a strach. A to pochybuji už půjde těžko překonat.
Když s manželem spolu nežijete, tak to, že jsi vdaná je jen formalita. Já s manželem nežiju už přes rok, ale rozvedení ještě nejsme, protože se doteď táhl soud o syna. Sama mám nového přítele, a neberu to jakože podvádím manžela.
No z Vašeho pohledu je věc jasná...jen by mne zajímalo, proč jste s ním tedy zůstala poprvé, když jste už měla někoho jiného a domluva byla jasná, že jdete od sebe? To, že dělál scénu a i si pak na truc našel jinou a šel do bordelu, to už Vás nemuselo zajímat, ne?
Moc to tedy nechápu, spíše mi to přijde, že tak jasná rozluka mezi Vámi to asi nebyla...
To, jaká je situace teď a co píšete, tak mi už přijde jako ospravedlňování - pokud jste od sebe a je to jasně řečeno, tak nechápu nějaké pocity viny ohledně manželství, to už je rozpadlé a odloučené a vyřízení papíru je jen formalita.
@bluza Proč se podvádění nazývá podvádění? Protože jde o podvod, když navenek hraji věrnost a ve skutečnosti se chovám jinak. Pokud se vzájemně dohodnete, že si každý najde někoho jiného, o podvádění (aspoň podle mne) nejde - jde "jen" o mimomanželský styk. Pokud manžel nemyslel dohodu vážně, jeho chyba, že se takové dohody účastnil. A tím spíš o nevěru nejde, pokud se chystáte k rozvodu.
Pokud jde o další věci, z jakéhokoliv srabu se dá "vylízat" a z jakéhokoliv partnerského taky - podmínkou ale je, že oba chtějí a taky pro to chtějí něco každý dělat. Mnohdy pak může být vztah daleko hodnotnější a stabilnější. Takže otázka je, kdybys měla kouzelnou hůlku a dokázala třeba vygumovat předchozí události, změnit své pocity v kontaktu s manželem, co bys chtěla? Být s ním nebo ne? Od toho by se odvíjely další kroky.
@bluza No ty důvody, co uvadis pro rozvod, by pro mě třeba důvody nebyly, ale kazdej jsme jinéj, je to tvůj život a tvoje rozhodnutí. Včetně teda toho týrání, jak to popisuješ, mě to spíš přijde, že byl na tebe prostě dlouhodobě hnusnej a dával ti sežrat tu tvou nevěru a asi i další věci. Já bych se sama sebe zeptala, jestli ho miluješ a chceš s ním být, což nemá nic společného s tím, jestli ses na něj děsně naštvana, máš k němu hromadu výhrad s opakovaně tě zklamal. To je úplně jiná věc. A podle toho bych se rozhodla. Ale tvého může opravdu neznám, sama musíš zvážit, jaký má charakter s jestli s ním chceš být nebo ne.
Bude rozvod, to je konečná. Včera po telefonu do mě zase rýpal, že někoho mám, že jsem ho měla už v prosinci, že mě někdo viděl. Vždy, když s ním mluvím mám jen nervy a strach z něho. n sedí pořád u pc na seznamkách a nic mu nevyčítám. A on do mě pořád rýpe. Už, aby bylo po všem. O dcerku nemá skoro zájem, minimální.
Jak jste zvládli rozvod po psychické stránce? Obrečím to z lítosti a z toho, že se to manželství nepovedlo.
@bluza Blůzičko, rozvod sice ne ,ale rozchod po 13 letech soužití a syn necelé 3 roky tenkrát. Výsledek? Obrovská úleva, hlavně psychická, vše podobně jako u tebe, včetně naprosté neochoty se vídat s jinými lidmi, byť s rodinou. My máme střídavou péči, vy se můžete domluvit, pokud se nedomluvíte, styk s dítětem určí soud. Hodně mi poradila paní na OSPOD,to je orgán sociálně právní ochrany dětí.Komunikace s bývalým je základ, byť ze začátku je to obtížné, můžete se setkat i u té soc.pracovnice, tam aspoň musí být slušný....Držím pěsti, dá se to zvládnout🙂
@bluza taky hrozná úleva, jak si odnesl poslední věci z bytu tak ze mě ten stres a nervy opadly. I v práci se ptali co se děje, že takhle šťastnou mě ještě neviděli. Konečně jsem mohla žít naplno bez toho aby mě někdo deptal. A zbylo mi i mnohem víc času na syna a naše koníčky (on toho chlap sežere, ušpiní, zabordelí - to jsem si všimla až po rozvodu). A dělejte to pro něj když si to nezaslouží!
@bluza Tak já si myslím, že i líbání a doteky jsou jistý druh ,,nevěry.´´ Ale pokud jste se nějakým způsobem v té době dohodli, že si každý najdete někoho, tak to podle mě nevěra není i kdybys s ním spala. Chtěli jste jít od sebe a začít znovu, tak nějak nechápu, o co mu šlo. Pokud se odstěhoval a Ty máš někoho jiného, vůbec bych se tím netrápila. Odešel, tak co...
Ono je to člověku všechno líto za ty roky, není mi to jedno. Je těžké se vzchopit. zvlášť když po místě bydliště kolují zprávy , že už mám toho a onoho i s detailama. Nechápu jak rychle se to šíří, a přitom jsem se na veřejnosti s nikým nelíbala ani nedržela za ruku. To už potom nemůžu jít vedle mužského pohlaví ani po chodníku??? To je hrozné toto.
Ano jak odešel, pocítila jsem úlevu. Do doby než zavolal a zase jsem ho slyšela a řešila s ním, že někoho mám a odkud je a žeto táhnu dlouho atd. Mám pocit, že za všechno můžu já, za celý posraný život, si někdy říkám, raděj se nenarodit. Nic není co by jsem udělala a bylo to správné nebo dobré.
Podle mě když jste si oba řekli, že si někoho najdete, a oba jste si někoho našli, tak se nemůže divit, že tě s tím chlapem někdy uvidí. Tvůj manžel se chová aspoň dle tvého popisu hrozně, nabubřelec. Ale samozřejmě je těžké něco řešit, když situaci nevidíme, neznáme jeho stranu... A je chyba mít sex, když se ti nechce - to akorát vede k averzi a totální alergii na dotyčného.
Nejde to v posteli, hnusi se jeho doteky, ponizovani, zarlivost apod. No odpovedela sis sama - bud rada, ze vysmahnul. Rozved se, zacni pracovat a vybodni se na to, co bylo predtim. Ja jsem rada, ze se nasi rozvedli. Mamce to trvalo 11 let, nez to udelala. Tehdy jsem ji nechapala, ale s odstupem casu jsem rada, ze to udelala. 🙂
Má inzerát další, kde přímo píše, že měl rodinu a žena mu utekla za jiným, když on stavěl dům. No dobře mě deptá. Veřejně přitom s nikým nechodím ani se nevodím ani se netáhnu. A pro něj když mám kamaráda, tak je to rovnou podvod a nevěra a všechno možné.
nezlob se ale i líbání a doteky jsou nevera..