Rozvod a malé dítě. Kdo si tím prošel?
Dostala jsem se do blbé situace. Máme s manželem ve vztahu problémy, které on není ochotný řešit a ani o nich mluvit. Jsem z toho všeho utrápená, nešťastná a přijde mi, že jsem v pasti. Přemýšlím nad rozvodem, protože nevidím jiné východisko. Máme ale 4 měsíčního syna, a bojím se. Bojím se rozvodu, bojím se toho, že by moje malá láska vyrůstala v neúplné rodině.
Prosím je tu někdo, kdo si prošel rozvodem, kdy ve vztahu byli i děti? Napište mi cokoliv, potřebuju dodat odvahu, protože se trápím. Chci být taky šťastná.
Děkuju za příspěvek. Už jsme se synem odstěhovaní u mých rodičů. Problém je, že manžel není ochotný se mnou mluvit. Já mám tisíc chyb, a dialogu se nebráním, vím, že to se mnou taky není vždy růžové. Ale jak zmíním já, co mi vadí na něm, tak je zle. On není schopný to slyšet, je to asi záležitost jeho ega a sebevědomí.
Mám tři děti a rozvedla jsem se (resp. odešla, na rozvod jsem si trochu počkala, kvůli lockdownu atd)., když byly malé necelé dva roky. je to určitě těžká volba, ale jsou situace, kdy není jiné řešení, u nás to prostě dál nešlo. Klidně se ptej, co konkrétně by Tě zajímalo
@saurek já jsem odešla s cca 5ti měsíčním miminkem. Vzatí jsme nebyli a u nás to bylo celkově divoké a ne moc tradiční. Popravdě mi to přijde teďka lepší, čím menší. Nevím jaké máte problémy, to si musí každý zhodnotit sám. Já jsem si pak po rozchodu našla nového partnera a tím, že byla dcerka takhle malá, ta ho bere jako svého tátu a on jí taky bere jako svojí a celá jeho rodina jí bere jako jejich vlastní a i ona jeho rodinu zbožňuje. Tátu svého má a až to bude chápat tak jí to vysvětlíme, ale v rodině vyrůstá a já jsem šťastná, což jsem před tím nebyla a nechtěla jsem vychovávat dítě s tím, že jsme spolu jen kvůli dítěti a že má třeba každý někde nějakou bokovku a rodiče si doma nedají ani pusu. To bych ji radši vychovala sama ...
Já jsem se rozváděla s dětmi čerstvě 2 a 4 roky v době podání návrhů na soud ( 4 měsíce jsme ty návrhy ladili,chtěli jsme radši všechno dohodou). Už je to 7 let.
Osobně si myslím, že pro dítě je nejdůležitější spokojená máma. Udělej co cítíš, že je správné a v čem budeš šťastná.
Děkuju mockrát za příspěvky.
Co se týče rozvodu tak se nejvíc bojím toho, aby to nepoznamenalo syna. Ta představa, že rozbiju rodinu, a on bude vyrůstat v neúplné rodině - to mě moc trápí. Chci být šťastná, ale v první řadě chci to nejlepší pro svoje dítě.
Na manželi mi vadí, že hulí a pije. Trávu si dává každý den. V mých očích to je nezodpovědné, a vadí mi, když to z něj smrdí a pak by to měl čuchat syn. Druhá věc je, že pije. Každý den si dá aspoň pivo, což by nebylo tak hrozné. Horší je, že když se opije tak je na mě zlý. Nadává mi, ponižuje mě. Někdy to dělá i střízlivý. Nepřijde mi, že by si mě vážil, ani třeba za to, že jsem mu dala krásného syna. Ponižuje mě i před mou rodinou, před jeho, před ostatními lidmi.
Hlavně ty problémy nechce řešit. Když se snažím o tom mluvit tak se většinou urazí a nic. Řešit to když je opilý je jak když škrtnu sirkou. Běžně potom padají nadávky. A otáčí to zpátky na mě.
@saurek já jsem se při rozhodování řídila tím, že dítě většinou do svých budoucích vztahů promítá to v čem vyrůstá a odráží se to v jeho životě. Představila jsem si jaký model bychom jí dali do života my a bylo jasno o odchodu. Když tvůj syn bude vyrůstat v tom, že otec pije a s matkou vytírá podlahu, pak to dost možná bude zkoušet i na své partnerky, neboť mu to bude připadat v pořádku takové chování k ženám ...
@saurek a to začal hulit a pít až v posledním roce? Bohužel, pořád to bude otec,a tím pádem ho z jeho života nevymazes a budeš muset i nadále řešit problémy spojené s tímto. Pořád budete muset řešit věci ohledně financí ( máš nárok na výživné na dítě i na sebe minimálně do 2 let dítěte,ale klidně i do 3 nebo dýl, v případě manželství to není striktně omezené věkem dítěte), věcí týkajících se zdraví, vzdělání, bydliště..a samozřejmě styku s otcem a jeho podílem na péči a výchově. Můj ex není v tomto nijak závadný, nebezpečný, neschopný,přesto jsem nakonec byla ráda,že se odstěhoval až když měly děti 3 a 5. U miminka, batolete,bych měla obavy,což by na psychice nepřispělo.
Je to složité. S takovým člověkem v roli otce to bude mít dítě těžké v každém případě. Buď bude sledovat nevhodný příklad a chování doma, nebo bude muset být s otcem samo a zvládat jeho péči, navíc nelze otce očerňovat, pořád se druhý rodič musí snažit o podporu vztahu k nepecujicimu rodiči, a k dítěti se to stejně nakonec donese,nebo udělá bohužel vlastní zkušenosti..Je to náročná situace. Asi bych se šla poradit někam do poradny pro rodinu a vztahy, do občanské poradny, případně pak i na ospod ( v případě rozvodu stejně se jako první řeší svěření do péče a ospod vždy tam figuruje).
Pokud je na tebe zlý. Ponižuje tě,tak od takového rychle pryč. Já sice toto nezažila zatím, ale nezůstala bych s takovým člověkem. Očividně si tě neváží. Možná spoustu lidí odsoudí můj názor. Mám manžela a dva syny a kdyby se ke mně choval tak to. Tak bych ho opustila a bylo by mi jedno kolik kluci mají. Máš právo být šťastná a ne jen přežívat. Hodně štěstí.
@andelka moji rodiče se rozvedli kvůli alkoholu a popravdě jsem mamce neskutečně vděčná, že se rozvedla. Brácha si naštěstí to, co předváděl doma nepamatuje, já si to pamatuji moc dobře a ač nás teda mamka těch opileckých scén nezbavila úplně, tak jsem fakt ráda, že jsme je nemuseli mít doma na denním pořádku. Teď chápu jaký neskutečný stres to musel pro naši mamku být, když nás k němu pak posílala na víkendy. S tátou mám dobrý vztah, pije stále a to hodně, všechny nás to trápí, ale aspoň jsme se na to nemuseli dívat. Myslím si, že v případě chlastu je vždy nejlepší odejít. Pokud si to nebude dítko pamatovat, tím líp. Pamatuju si, že když mi to mamka tenkrát oznámila, tak jsem chtěla být smutná a snažila jsem se v sobě vyvolat zármutek, ale vlastně mi to vůbec nevadilo, že s námi táta nebude.
@cherie24 tak každopádně si taky myslím,že když volit,tak je lepší volba odejít. Už kvůli sobě. Akorát poukazuju na to,že pohoda to asi nebude ani potom. Navíc v tak nízkém věku. Strach, obavy, hodně komplikací, stresu, problémové komunikace..to tam bude. Každopádně od opilce bych zdrhala rozhodně. Přeju zakladatelce hodně štěstí, pevné nervy a co největší podporu.
Dítěti do 1 roku to vadit nebude určitě, ale víš, co chlapi dokážou udělat matce za peklo.
@saurek s rozvodem mám vlastní zkušenost. V září to budou 4 roky, co jsem šťastně rozvedená. Ano, v době rozvodů jsem rozhodně šťastná nebyla, bohužel ani už pár let předtím, ale teď to tak můžu říct. Býval manžel si našel milenku, několikrát odešel a zase se vrátil. Pak jsem ale řekla dost. V té době bylo dětem 3 a 6. Starší to nešla špatně, hlavně kvůli ní jsem se to snažila udržet. Teď vím, že to byla největší blbost. Dnes jsem znova strašně vdaná a máme 5 měsíční Aničku. Šlo to pak rychle, ale neměnila bych. Určitě nezůstávat kvůli dětem. Myslím, že moje děti by to potvrdili. Šťastná máma, šťastne děti 😉
@andelka To ano, za prvé není vhodné vychovávat dítě v alkoholu a za druhé vím, že mě jako dítě nejvíce na tom všem trápilo, vidět mojí mamku, jak je nešťastná. Ač jsem měla tátu ráda a stále mám, tak prostě maminka je maminka a aby se trápila jsme nechtěli. 🙂 Proto taky neuznávám udržování vztahu jen kvůli dětem. Bohužel vím s těmi tatínky, že zavařit umí pořádně, ale trochu doufám, že i ten náš dá časem pokoj. U našich to bylo po rozvodu taky divoký, kolikrát se nestačím divit, co mi teď mamka řekne, jak to dřív bylo a teď se spolu normálně sejdou na oslavě a baví se. Čas dokáže hodně. A přijde mi, že to tak má i velká část ostatních rozpadlých rodin. Ovšem ty začátky ...
@cherie24 jj, než se ty emoce trochu srovnají,tak to bývá divočina. Tak já jen,ať s tím zakladatelka počítá. S takovým člověkem nebude asi snadné pořízení. Někdy si člověk myslí,že otec ani nebude mít zájem a bude klid úplně,ale mnohdy opak je pravdou. A u těch prcku se člověk bojí.
Ahojky, s rozvodem nemám zkušenosti. Kamarádka odešla na čas k rodičům, když jsi uvědomil, že odešla tak s ní začal více komunikovat a teď jsou úplně v pohodě. Záleží jaké máte problémy, prostě někdy zabere léčba šokem přeji hodně štěstí