Hezký den, s manželem jsme spolu 7 let, poslední 2 roky nám to neklape. Manžel je moc hodný, má rád děti ale už jsme jak dva spolubydlící. Chtěla jsem vztah udržet kvůli dětem ale potkala jsem jiného muže a zamilovala se. On to má stejně, nevadí mu že mám dvě děti, chce nás všechny, dokonce by i koupil větší byt aby měli děti časem každý svůj pokoj. Já se ale stále bojim jak to děti vezmou. Jsou ještě malé synovi budou 4 roky, dceři je rok a čtvrt. Mladši z toho ještě nemá rozum ale co mám říct tomu staršímu? Jak to vysvětlit? Byl jste někdo ve stejné situaci? U mě jsou ma prvním místě děti a nechci aby měli nějaké trauma. Prosím nesuďte mě, myslím že nejsem první ani poslední komu manželství nevyšlo a chci to udělat tak aby to zvládli všichni nějak v klidu.
Dceři bylo 7 synovi tři...a úplně v pohode. Dcera sama mi řekla,že nejdůležitější je,aby byli lidi šťastný...fungovalo to mezi nimi a novým partnerem hned skvěle.
Tak ona asi v kazdem vztahu s detmi nastane faze, kdy vyprcha vzruso a zacne spolubydleni. Ja jsem s muzem osm let a taky uz to neni jako na zacatku. Ale je to laska. Tezko soudit vas vztah, ale osobne bych si hodne rozmyslela, jestli opustim hodneho a milujiciho muze, otce mych deti, kvuli vzplanuti. Ja jsem neco takoveho jako dite zazila a z meho noveho "tatinka" se vyklubal domaci nasilnik. Na druhou stranu, pokud bych mela skutecne duvod a byla nestastna, pak bych asi nezustala.
Mám takový zážitek z dětství. Máma odešla za novou láskou, vzala nás dvě děti a táhla je sebou od otce a domova. Bohužel si vybrala špatně, nebylo ji líp, spis naopak. Bracha vydržel v novém domově 2 roky pak se vrátil k otci ( alespoň ze v tomhle byla matka soudná a nechala ho jít), já vydržela delší dobu ale nakonec jsem žila u babičky. Matka je už podruhé rozvedená. Zpětné si myslim, ze měla jít sama a zkusit si s nim žít a nás vzít třeba na střídačku postupně atd. Tohle pálení mostů když bývalý je vlastně fajn chlap a otec, kvůli růžovým brýlím může dětem dost ublížit.
Po několika letech to všude snad vypadá jako spolubydlení. Ale o tom ten život je, víš co od druhého čekat, znáš jeho kladné i negativní stránky...a pokud je hodný, pak nechápu proč to měnit kvůli poblouznění. I ta mega zamilovanost zas jednou přeroste ve spolubydlení. Až na to že ten nový vůbec nemusí být hodný jako bývalý...
@mamikry tak milence znam už 7 let, není to někdo koho znám měsíc. Před lety jsem spolu něco měli, pak se dlouho neviděli a teď se shodou náhod zase potkali. Vím jaký je, není to nějaký úlet. Tady nejde jen o nás vztah ale celkově jsem tam kde jsme nešťastná. Bydlíme v jednom domě s tchanovci, nemáme žádné soukromí, neustále mi do něčeho kecají. Manžel je takový ten typicky mamánek a nikdy by neodešel do vlastního. Uz mě doma vše dusí, připadám si jak kdyz bydlím s rodiči co mi pořád něco zakazují a kontrolují. A určitě to nedělám kvůli druhému chlapovi, myslím že bych za čas odešla stejně.
Tak chudák manžel, když jsi ho podváděla už na začátku. Ale jo, kdo chce kam...
@klokanka31 kde píšu že jsem manžela podváděla uz na začátku? Parkrat jsme si vyšli ještě před tím než jsem vůbec poznala manžela, v tu dobu jsem byla po rozchodu a nechtěla jsem vážný vztah. Od té doby jsme se neviděli až teď před půl rokem.
Tak s manželem jsi 7 let, a s milencem jsi něco měla před 7 lety.
A není ten hlavní problém bydlení s tchanovci, odkud pramení i problémy ve vztahu? Nespokojena jsi jen ty, nebo to skřípe oboustranně? Zkusili jste to nějak řešit?
@klokanka31 tak myslím orientačně. S manželem spolu budem 7 let v červenci a s milencem jsem něco mela pul roku před tím než jsem poznala manžela. Fakt nejsem ženská co by za normálních okolností podváděla. Byla jsem věrná celých 7 let. I teď je mi z toho špatně a nevím co mám dělat. Ale vím že s manželem dal byt nemůžu.
Tak ti přeju hodně štěstí ať ti to vyjde, a tvému manželovi přeju ať si najde taky nějakou s kterou bude šťastný 🍀
Já tedy nerozumím tomu, když vám to 2 roky neklape a máte roční dceru... Ale jinak bych si dala pozor na plané sliby. Teď milenec slibuje hory doly, ale realita může být pak úplně jiná. Také záleží jak se k tomu postaví manžel. Abyste z vysněného hnízdečka lásky neměla roky tahání po soudech a dohadování o dětech.
@felixfelicis manžel je asi spokojený, jemu to takhle vyhovuje. A co se týče bydlení tak jsme to řešili asi milionkrát. Říkala jsem mu jak jsem nespokojená, že chci mít soukromí a on si jede to svoje že nám jednou tenhle barák prostě bude patřit a že se teď nebude přeci zadlužovat. Problém je že ho prostě už nemiluju, nevím jak si mám poručit. A není to diky milenci, mám to takhle ty poslední dva roky
@sigyn Spousta mileneckých vztahů jsou jen plané sliby. Je škoda že kvůli pobláznění se boří tolik manželství. Jako jen ať si lidi natlučou čumák, ale je smutné že to odnáší vždycky děti 🙁
@sigyn tak tohle nevím nikdy. Nemůžu vědět jestli nám to klapat bude nebo ne. Já to nedělám kvůli milenci ale kvůli sobě. A dcera nebyla plánovana, tajně jsem doufala že se to třeba diky dalšímu dítěti zlepší ale bohužel to už asi nejde zachránit 😏
@klokanka31 tak mi by jsme šli od sebe u když by nebyl milenec. Já už o odchodu přemýšlím rok, určitě v tom není pobláznění kvůli milenci
Tak deti tu zmenu budou muset zvladnout. Mozna lepsi, kdyz jsou takto male, jsou vic tvarne.. Pokud zkousnes, ze se o deti budete stale delit a pretahovat, tak v pohode. Ono i z toho nejhodnejsiho chlapa vlivem zhrzeneho ega se muze vyklubat nekdo, kdo te hodne prekvapi. Kazdopadne nejsi prvni ani posledni. Bydleni s tchanovci bych nedala uz v pocatku, malokde to funguje. At vam to vyjde.
A antikoncepce ti nic neříká? Nechci být hnusná, ale prostě když dítě nechci, a ještě když vztah je na houby, tak buď nelezu do postele s někým koho už nemiluju, nebo se aspoň chráním ne?
@klokanka31 selhala mi hormonální antikoncepce, bohužel jsem asi ta jedna z tisíce které se to stane. Vůbec mě neznáte tak myslím nemate co soudit. Nevíte jak žijeme, co musím denně zažívat. Já opravdu nechci nikomu ublížit. Děti jsou pro mě vždy na prvním místě a udělám vše aby byli spokojené a štasné.
Zkusils bych manzelskou poradnu. Nez hrr jinam
Neřešte to rýpání, nemusíte se nikomu ospravedlňovat. Děti to zvládnou podle toho, jak to zvládnou rodiče. Tedy pokud budete schopní se domluvit, tak to může být ok. Je spousta šťastných dětí v rozvedených rodinách, a nešťastných v těch, co jsou spolu na sílu, ale i naopak. Myslím, že by pomohlo postupné zvykání, tedy abyste odešla, a bydlela s dětmi sama, děti se můžou seznamovat s novým partnerem a manžel může zapřemýšlet, jestli na vztahu nezamakat, a i vy získáte odstup a uvidíte, co je pro vás všechny nejlepší.
Řekla bych už jen, že pokud si přečtete své komentáře, tak už dávno rozhodnuta jste. Přeji vám všem hodně štěstí 🍀
Autorko, vykašli se na rypave komentáře svatých a dokonalých žen. 🙂 Já jsem taky rozvedená, děti tam ale nebyly. Což byla i jedna (ne jediná) z příčin rozvodu. A taky byla ta poslední kapka jinej chlap. A taky mi všichni říkali: jsi naivní,slibuje ti hory doly, ale chce si jen užívat s mladší ženou, navíc cizinec, Nikdy se kvůli tobě nerozvede, natož, aby měl s tebou dítě.
No a rozvedl, já se za ním odstěhovala a máme spolu dvě děti. 🙂 Takže ne vždy to dopadá špatně. Držím palce, rozhoduj srdcem i rozumem. Dá se to zkloubit. ;) Nejdůležitější je, abyste byli ty i manžel rozumní kvůli dětem. Pokud si nebudete dělat skrz ně naschvály, bude to ok.
Právě proto, že jsou malí, tak tu změnu zvládnou, vlastní zkušenost, bohužel, puberťáka a větší děti to už je problém, ale hodně záleží, jak je bude nový partner brát a chovat se k nim, moc držím pěsti.
Ja sla treba ze vztahu do vztahu, ale ne kvuli nejake zamilovanosti. Rozvod jsem resila s pravnikem jeste nez jsem dotycneho potkala. S ex jsem nic nemela, byli jsme dohodnuti na rozvodu. Ale nedokazu si predstavit, ze bych se nekde zamilovala a odesla. Prislo by mi to nefer vuci muzi i detem. Dobre vse zvaz. Dcera sice meho pritele miluje, vedela, ze s jejim tatou nechci byt kvuli tomu co nam delal. Ale nemuzu rict, ze by vse zvladala v pohode. Kdyby byla i malicka sance vztah zachranit, pracovala bych radsi na nem a udelala vse aby dcera mela rodice pod jednou strechou. Zamilovanost te prejde a co potom? Bude milenec zvladat deti? Nebudou mu vadit? Nebude mit problem s tim, ze je bude zivit?
Nemyslím, že je tragédie ukončit nefungující vztah, ony to ty děti vidí a vycítí a nakonec se jim často uleví. Ale jako problém vidím ukončit ten vztah s vidinou, že se rovnou stěhuju k někomu jinému. Sliby, že si koupí větší byt, aby se tam děti vešly bych brala hodně s rezervou, fakt není prča začínat vztah a začínat vztah s dítětem za zadkem je vyšší dívčí vyzrálosti (zažila jsem, našla jsem si muže s dcerou ve střídavce a prvního půl roku jsem se těšila do služeb, že si konečně odpočinu.
Moje švagrová odešla z nefungujíciho vztahu k jinému. Byli spolu rok, její dcera si to zvládla. Pak od tohohle odešla k dalšimu chlapovi. Zase už spolu nejsou a její dcera mi říkala: “ teto, já už znám tolik chlapů, tátu, strejdu A, strejdu B” což mi přišlo hrozné smutný.
Jestli chceš odejít a máš pocit, že vztah je nezachranitelný (osobně mám pocit, že vlastně nemáte úplně špatný vztah a že je to spíš kombinace vyhoření po letech a chimerické vidiny něčeho lepšího), tak odejdi, postav se na vlastní nohy a pak začinej vztah.
Děti jsou u vás na první místě, ale zároveň jedno přivedete do nefunkčního vztahu. S tou HA je zvláštní, že vždycky selže zrovna těm, které tajně doufají, že jim to vztah zachrání. 🙄 Nemám nic proti rozvodu nefunkčního vztahu, ale mi přijde jako podpásovka, že ten jeden nespokojený si nejdříve najde bokovku, a pak teprve svému partnerovi oznámí, jak je jejich vztah k ničemu a je postaven před hotovou věc. Kdo by chtěl něco takového zažít?
Není to fér. 1. vůči muži, není to jen tak nějaký kluk, ale je to člověk, kterému jste slíbila před blízkými, že s ním budete v dobrém i zlém, manželská krize není nic neobvyklého a dá se řešit i čestněji než milencem. Co trápí jeho? Co říká na to, že se z jeho dětí stanou pingpongové míčky se dvěma domovy? 2. Vůči dětem - když už jim berete otce, způsobíte, že budou stále pendlovat, může je to poznamenat, tak proč tak strašně spěchat a nedat jim čas, aby si na nového strejdu zvykly a vy zjistila, jestli s ním vydržíte aspoň tolik let, co s manželem.
Je to celé ukvapené a myslíte jen na sebe, vůbec ne na děti ani na může, kterého jste svým dětem vybrala za tatínka a teď ho chcete urychleně vyměnit.
@sigyn bohužel se stalo, Ha opravdu selhala a to jsem jí brala fakt poctivě. A já se snažila milionkrát s manželem mluvit. Prosila jsem ho že takhle žít uz dal nemůžu, že nedávám společné bydlení s jeho rodiči, říkala jsem mu co mi vadí, že bych byla šťastná kdyby se alespoň pokusil to změnit ale nikdy se nic nezměnilo.
Já tě nesoudim a osobní zkušenost nemám, ale znám osobně dost případů, kdy se jeden z manželů rozvadel z podobných důvodů, které máš ty a za par let zjistil, že má to samé - ne-li horší - než to, od čeho odešel ;) a k tomu to není dětí vlastní táta (nebo máma).
Určitě bych neodchazela rovnou za někým.
Nestěhovala bych se hned dohromady.
Můj názor 🙂 Hodně štěstí 🍀