Rozvod a dítě se starším mužem?

@pincola Děkuji. Mne bude 35, manžel je mladší, je mu 32, příteli je 52. On je ten, kdo inicioval debatu, že by chtěl miminko. On má dvě děti z předchozích vztahu, dospělého syna, se kterým není v kontaktu a 12ti letou dceru, která už mě i zná. Díky ní to vlastně celé začalo, protože po seznámení se mnou si posteskl a, že je škoda, že já nebudu nikdy "nová teta", když jsem vdaná. Od té doby uběhlo pár měsíců a celé jsme to začali brát opravdu vážně. A co tedy s tím...

No, nebudu kázat, o to nikdo nestojí. Ale...píšeš, že přítel na tom je mizerně s penězi a přitom hned uvažuješ o dítěti s ním.... Já vím, chceš jít za hlasem svého srdce, ale máš dvě děti, tak musíš zapojit i rozum. Hlavně rozum. Já jednou byla v takové situaci a neodešla jsem. Zůstala jsem s manželem, i když to neklapalo a nakonec jsme se stejně rozvedli. Asi tři roky nato. Nakonec jsem potkala svého "prince", který se mnou vychoval moje děti a máme ještě jedno společné, ale uvědomuji si, že mám docela kliku a začátky byly hodně těžké. Můj bývalý muž nám dlouho komplikoval život, děti byly z našeho rozchodu nešťastné... Zkrátka dobře si to promysli.

Zkušenost nemám přímo osobní (že bych měla o tolik staršího partnera), ale můžu povědět něco z pohledu dítěte rodičů, kteří jsou od sebe o 13 let. Samozřejmě, že každý je jiný, a co napíšu, se vašeho přítele vůbec nemusí týkat, ale také možná ano.

Rodiče se brali když mamce bylo 23, taťkovi 36. Rok po svatbě jsem přišla na svět já, pak bráchové, nejmladšímu je teď 12, mě je 27. Když jsme byli mladší, taťka si s námi dost vyhrál, máme z dětství kupu fotek, blbnul s námi (hlavně v době, kdy nás mamka chtěla už pomali uklidnit a dát spát, klasika 🙂), hrál nám na kytaru, a bylo to fajn. Pak jak jsme postupně rostli a dospívali, tak bylo vidět, jak si taťka není moc jistý, co vlastně s námi - se mnou vůbec neví co a jak. V dílně mu nepomůžu a tím pádem se se mnou nemá moc o čem bavit. Moje škola nebo koníčky ho vždycky zajímaly až ve chvíli, kdy jsem něčeho dosáhla - maturita na výbornou, hotová VŠ, absolventské koncerty,... to byl vždycky dojatý a hrdý otec, ale jinak téměř nulová aktivita, zájem. Teď se občas zeptá, co dělá prcek - jsem v 7. měsíci.
S bráchama je to možná ještě horší. Ti mu svého času hodně pomáhali s dílnou, zahradou a tak, ale pak začali mít svou hlavu, zkušenosti a názory. A začlo to hodně třít. Taťka ztrácí pevnou půdu pod nohama - neumí nějak akceptovat, že by taky mohl uznat názor kluků a neshazovat je. Občas si prosadí nějakou hovadinu, jen aby bylo po jeho. Nás si tím spíš odcizuje, než aby tím získal nějakou autoritu a není to lehké. Kluci se mu odcizili už opravdu hodně. Už ani nemají chuť, energii nějak mu pomáhat, protože co udělají, je obvykle špatně... Jsou to berani na obou stranách, nelze to brát pouze jednostranně, že by byla chyba jen u taťky, ale svým chováním kluky rozhodně moc nemotivuje.

Do toho hodně "dědkovatí". Co dřív neřešil, nebo se nad tím zasmál, teď hrotí a nervózně komentuje, rozčiluje se...

A vztah s mamkou - kdo ví. Když jí bylo 37 a jemu 50, tak říkala, že je to všechno v pohodě a nebyl problém. Teď je mamce 50 a taťkovi 63 a už je ten rozdíl opravdu vidět. Mamka je v 50 pořád (relativně) plná energie, hezká ženská, co má elán a nápady, co třeba doma vylepšit a podobně. Taťka je (stává se) nervózní chlap, který chce své pohodlí, zároveň se snaží chovat, jako by mu bylo pořád 20, ale to mu taky nejde. Neumí moc stárnout.

Zkuste se možná zamyslet i nad tímhle pohledem - věkový rozdíl je to velký a časem možná vašemu partnerovi tento elán, který má teď a který vás třeba oslovuje, dojde. A co vy v takové chvíli?
Pokud spolu chcete dítě, tak se zkuste zamyslet i nad tím, že ve chvíli, kdy bude vašemu dítěti 20, bude vašemu muži 75 let. A každé dítě otce potřebuje. Stejně tak je dobré, když děti mají i dědečky. A je otázka, co se bude dít, když bude otec ve věku dědečka. Je otázka, co to bude dělat z obou dvou stran - ve vztahu dítěte k otci, tak otce k dítěti...

Já bych to probrala s manželem, upřímně bych si s ním sedla a začala od příčiny. Že se nemilujeme a jestli to cítí stejně atd. A podle toho jak se to bude vyvíjet bych mu buď hned nebo při nějakém dalším rozhovoru svěřila i to, že jinde ta láska je atd. Můj názor jen, prostě si myslím, že mezi lidmi má být upřímnost. Horší než nevěra je vždycky lež, která je ale s nevěrou ruka v ruce.

@babanci Ne že by na tom byl mizerně, to vůbec, určitě je na tom lépe, než mnoho jiných. Jen mu to komplikuje matka od jeho dcery, která ho, jak se říká "obrala o vše" .. on ví, že pokud bychom do toho šli "natvrdo" musel by to nejdřív dat všechno do pořádku, s tím se počítá. Děkuji za příspěvek, máš pravdu, že rozum se zapojuje těžko...

Ahoj,vsetkemu rozumiem,len tomu,ze chce tvoj novy miminko a ty si ochotna hned ist na Ivf nie.S manzelom to velku buducnost nema,taketo vztahy nezvyknu dlho fungovat.
Pockaj chvilku a zacni to riesit pozvolna.Presonduj ake mas moznosti po rozvode,ako by to bolo s detmi,ako by vam fungovalo spolocne byvanie a podobne.
S miminom sa urcite neponahlaj.Teraz mate kopec casu na seba,tak preco to komplikovat.A navyse mas este velmi male deti a nevies ako to ponesu.Tazke moja rada:nechaj to zatial tak.

@tynka9 já bych ten věk nedramatizovala, je to i o konkrétní povaze. Někdo si s dětmi nevyhraje a nerozumí ani ve 20ti a někdo ještě v 60ti ano. Mám kamaráda (teď je mu 40, znám ho od 20ti) a jeho rodiče jsou od sebe 20let, ještě ale s tím, že máme je starší. Kdysi jsme s ním chodila a protože byl Slovák a já Češka tak jsme často bydlela u něj a jeho rodičů například na celé letní prázdniny. A v tu dobu bylo jeho otci 40, máme 60! A na rovinu po dvaceti letech manželství jsem nikdy neviděla zamilovanější pár. Když třeba spolu chystali snídani, vtipkovali u toho, smích, pusinky...pak se hezky vyoblíkali a šli spolu na procházku. Byli úžasní a přitom na toho tátu ve 40ti koukaly dvacítky protože to byl krásný vysoký chlap, ale on měl oči jen pro svou manželku i když už byla shrbená a měla stařecké skvrny.... Né prostě věk není vůbec důležitý ve vztahu.

@tynka9 Díky, tohle je faktor, který rozhodně musím brát v potaz a je to velké negativum. Hodně to moje rozhodování ovlivňuje, protože přesně takhle nějak by to asi časem dopadlo...

@trdelnik234 Neříkám, že hned. Jen jaké jsou plány do budoucna. S manželem jsme už kdysi řešili, že rozvod bude jednou v klidu, o děti se rozhodneme nechceme soudit. Věřím, že tohle by proběhlo v pohodě. Pokud by to tedy nezměnil fakt, že jsem mu nevěrná a rozvod chci, mimo jiné, i kvůli jinému muži. Nechci dělat žádná rozhodnutí hned teď, ale mám potřebu to začít pomalu rozplétat..

@anella_nova tak on chlap vždycky všechno svede na bývalou, že ho obrala, že mu nerozumněla atd. Pracuje ten přítel? Na plný úvazek? má normální plat? Asi bych začala mluvit s manželem. ne hned o tom, že mám milence, ale tak obecně, jak to mezi námi je, jak to cítí on.
Z přítele bych se snažila dostat proč není v kontaktu se synem a spíš než co říká bych se snažila číst mezi řádky.

jako chápu, že v manželství bez lásky šťastná nejsi, že pokud bys měl ašanci na lepší vztah tak by to třeba i za odchod stálo. Ale snažial bych se získat conejvíc informací a co nejvíc vycítit, pozorovat vztah té dcery a přítele.

@anella_nova Jejda, vy už jste s mužem o rozvodu mluvili? takhle chladně, tak nedivím se ti, že ti to nevyhovuje. Můžu se zeptat, co byl hnací motor vašeho manželství?

Podle mne na to jdeš dobře, opatrně. A pomalu to rozplétat.
Možná bych se ale uplně nevázala na rozhodnutí : manžel nebo přítel.
Pokud bych vnitřně dospěla k názoru, že manžel prostě ne, tak aby byla i další možnost, že když přítel nebude vyhovovat, nemusíš být nutně ani s ním, alemůžeš najít ještě jiného.

Pamatuj na to, že i když se s manželem třeba nemáte tak rádi, tak určitými věcmi jsi nasycená a nechybí ti. Přítel ti dává, to co ti chybí, ale fakt zvaž, jestli to co ti dává není na úkor něčeho jiného, co ti dává manžel a nebudeš zas nešťastná. Máš dvě děti, je to těžké rozhodování. Chápu, že lásku potřebuješ. Máš právo jí mít. Ale nevázala bych se jen na to, že kdyby byl rozvod, hend si vezmu přítele a budeme mít dítě. Kdyby se ti pak vybravil, bylas bys sama s třema dětma a v ještě horší situaci. Ale jasně, roky máš na to už to řešit, pokud chceš ještě dítě. Musíte se pak přítelem poznat i jinak než jen jako milenci, to dá rok, dva určitě.

Taky bych začala spíš od manžela a zkusila, zda o tebe přece jen nestojí a ty emoce by nevykřesal. Jinak taky vezmi v potaz, že IVF po sterilizaci neplatí pojišťovna, takže to bude náklad řekněme - 50-80 000,- Kč. Jestli na tom přítel finančně není nijak extra a ty jsi (předpokládám) na mateřské...

@jezz1e
Mne to pride ako blaznostvo.Ona uz ma 35 rokov,kym to poriesia bude mat 37 a deti akurat v skole a v skolke,takze idealne podmienky na budovanie ci hladanie noveho vztahu.Ako fandim novemu zaciatku s niekym viac kompatibilnym,ale do tretieho dietata by som urcite nesla,ani za zlate tela.Mlade zeny sa predsa nenechaju sterilizovat len taku zo spasu,musel tam byt nejaky dovod.

@danask88 však jsem psala, ze je to individuální a může to být vše úplně jinak... 😉 tohle byl jen jeden pohled..

@pincola Já mám všechny potřebné informace, není mi dvacet, abych chlapovi na všechno skočila. Vím, proč není v kontaktu se synem a není to pro moji situaci vůbec relevantní. Vztah s dcerou je v pořádku. A už jsem psala, že přítel podniká. Firma mu funguje.

@trdelnik234 po dvou cisarech se nabizi sterilizace....autorka tu moznost vyuzila

Nejak nechapu, co nlade zeny pritahuje na muzich ve veku rodicu... poridite si dite, ktere pujde do skoly, kdyz mu bude sedesat. Opravdu si nyslis, ze je to to nejlepsi? Memu otci je petasedesat a prestoze byl cely zivot velmi aktivni a sportoval, ted je klasicky duchodce. Mou nevlastni maminku (ve stejnem veku, jsou spolu dvacet pet let) to stve, byla s nim zvykla na jiny zivot. Je to promena behem roka. Rozmysli to... abys nakonec neskoncila jako matka, co bude mit na krku maly dite a pak jeste druhy, v duchodovem veku.

Abych vysvětlila sterilizaci, je to z důvodu toho, že jsem resistentní vůči HA, styk s manželem je párkrát za rok a nevěru jsem rozhodně neplánovala a on o třetím dítěti nechtěl ani slyšet. Sterilizace byla jasná volba, zvláště, když tam jsou stále zadní vrátka v ivf. Ano, pojišťovna by ho nezaplatila a v mém případě by vyšlo cca na 30tis, s úspěšnosti přes 80%

Ano, jsem na rodičovské, ale jsem výdělečně činná, mám své příjmy. Řádově v desítkách tisíc korun. V penězích problém opravdu není.

A co se týče svatby. Byli jsme spolu ani ne půl roku, když jsem otěhotněla, dva dny předtím, než jsem to zjistila jsme se rozešli. Pak jsme se k sobě vrátili a dohodli se na manželství a společném vztahu, dokud to bude fungovat. Pro někoho možná nepochopitelné, ale tehdy to byla ideální volba pro všechny.

@beetlejuice1666 Není to o tom, že mě přitahuje kvůli věku. Já si to takhle nevybrala. Věk samozřejmě v potaz beru a jak už jsem psala, je to hlavní překážka jakéhokoli zásadního rozhodnutí. Teď je v kondici, plný energie a velmi aktivní. Mnohem aktivnější, než můj muž, který je v podstatě pecivál. Ale to se může rok od roku změnit. U každého z nás.

@anella_nova Pokud ve stávajícím vztahu nemůžeš vydržet a opravdu není šance na nápravu, tak bych asi volila třetí řešení - pokud možno přátelský rozchod s manželem a samostatný život s dětmi ideálně někde v bytě poblíž bývalého manžela - s tím, že přítel by byl jen přítel, na randění. Alespoň na několik let určitě. Dětem bych ho domů zatím rozhodně netahala, ony svého tatínka už mají. A do dalšího dítěte bych se taky nehrnula - počkala bych si rok, dva, až růžové brýle opadnou. Ono pak se spoustu věcí taky může ukázat v jiném světle...

@guinea Bydlíme v rodinném domě v malé obci. Ano, samozřejmě, že tohle by bylo ideální řešení, takhle "na papíře" ... A co se týče děti, nechci to moc rozebírat, ale automaticky tu každý počítá s tím, že děti by zůstaly mně. Ale v našem případě by to dopadlo asi trochu jinak, z mnoha důvodu. Děti by zřejmě bydlely s manželem, dál v domě, ze kterého bych se já odstěhovala. Ale tohle se mi tady opravdu nechce dál rozebírat... Na tom bychom se s mužem určitě dohodli, až by na to přišla řeč. Určitě bych ale já neodešla s oběma dětmi.

@anella_nova ono se něco takového může stát, ale také nemusí. To už záleží na osobnosti vašeho přítele a na tom, jak ho znáte.

A jen ještě upřesním, nechci teď hned odejít a podat žádost o rozvod, chci příteli navrhnout, že tomu dáme třeba rok a budeme směřovat k tomu, že bychom jednou byli spolu a pak uvidíme, jestli to za ten rok uvidíme pořád stejně, jestli se změní to, co se změnit musí. Jak z mé strany, tak z jeho ... S čímž je on v podstatě srozuměn. Spíš mě zajímá, jestli někdo zná podobný případ, nebo to sám zažil. Co mě čeká a co se může stát, to si umím všechno sama představit, ale chtěla bych nějaké skutečné příběhy.. děkuji všem za příspěvky..

jinak taky mam rodice o 13 let od sebe,tatka me mel ve 43letech-jako venoval se nam,vse ok, ale ma 80-uz ma hodne zdravotnich komplikaci-musi chodit po doktorech-mamka s nim,vsude si mysli,ze je jeho dcera-moc ji to nebavi-to litani,neustale obskakovani-uz je jako dite-chce neco,ale hnedka.....jako to si musi clovek uvedomit......

@drzticka81 Ano, tohle si bohužel moc dobře uvědomuji. Až mně bude 50, budu ještě (doufám) mít energii opravdu žít, jemu bude táhnout na 70 a to naše případně dítě bude tak někde na druhém stupni ZŠ... A nebo už tu také nemusí být vůbec... Na druhou stranu, nikdo z nás neví dne ani hodiny...

@anella_nova
Aha.Tak este chvilku pockaj,lebo odist z domu od 14 mesacneho a 3 rocneho dietata nie je bohvieco.
Ved v podstate teraz mas vsetko.Zdrave deti,rodinne zazemie,milenca a cas na konicky.

@anella_nova Řešit věk mi v této situaci připadá jako nejmíň podstatné. Ale co mě šokuje je, že dvě maličké děti bys opustila, aby sis nechala od nového chlapa udělat nové dítě. Vím že jsem to napsala tochu brutálně, ale tak to v podstatě podáváš...?
Vím, že jsi psala, že bys děti nechala manželovi z mnoha důvodů, ale upřímně - já si žádný takový důvod představit neumím 😢

@anella_nova no prave....v padesati ma clovek jeste plno energie-moje mamka bude mit 70 a energii stale ma,tatka ji v tom veku taky mel-ted uz je to vazne vetchy starecek od nehoz skoro nejde odejit......

@guinea V pořádku, chápu. Vždycky jsme o tom mluvili tak, že na dětech bychom nás případný rozchod chtěli nechat dopadnout co nejméně. Vždycky je to poznamená, ale rozhodně bychom si neházeli klacky pod nohy a tak. Ty důvody jsou různé, ale například jeden z mnoha jsem uvádět nechtěla, protože bych tím vyvolala další rozpitváváni. Ale jde o můj zdravotní stav, kdybych měla obě děti ve své péči, tak by se rapidně zhoršil. A dál to rozebírat opravdu nebudu, ale chápu tvůj příspěvek a nedivím se, že máš takový názor, v pohodě. . .