Rozdíly mezi vnoučaty. Máte zkušenost, že by se prarodiče chovali jinak k vašim dětem?
Zdravím, řešil jste někdo, ze se prarodiče chovají jinak k vašim dětem? Máme děti 7 let a rok. Když se narodil první, tak byla velká sláva, všichni se těšili, návštěvy byly časté, na první Vánoce celá širší rodina (my, prarodiče, sourozenci), to stejně na první narozeniny. Proste první vnouče z obou stran. Po 7 letech se narodil druhy. Návštěvy byly, ale už víceméně jen z moji strany, to stejně teď Vánoce (chtěli jsme rodinné, ale 25 moje část rodiny dojela, dovezli dárky oběma). Tcháni viděli druhé za první rok co dva, dva a půl měsíce s tím, ze jsme k nim vždy přijeli na návštěvu, přes prázdniny vůbec, na Vánoce nedali druhému ani dárek (to už jsem nějak zkousla, ale pěnilo to ve mě), naopak první dostalo x dárku. (Super to vysvětlování proč Ježíšek druhému nedonesl nic). Teď se blíží narozeniny první druhého a zase se zajímá jen moje rodina. Tcháni řekli, ze dárek vybereme za ne (musela jsem se ozvat, jestli chtějí poradit, nebo jestli chtějí vubec eco koupit). Na oslavu nechtějí jít, máme někdy dojet, peníze na dárek prý máme 🙄 Manžel mi řekl, co prý řeším, ze z toho prcek ještě nemá rozum. Nema, ale me to hrozně mrzí 😢 První bylo obletivane, na druhé se prdí. Nebo je to proste normální, ze u prvního vnoucete je ten wau efekt a já to moc řeším? Omlouvám se za roman, ale zase to ve me vre.
Asi tam trochu ten wow efekt je, ale tohle mi přijde jako docela velký rozdíl. Ale záleží, jak jste od sebe třeba daleko, jak jste se vídali dřív… hodně by mě mrzelo, že menšímu k Vánocům nedali vůbec nic, i když je pravda, že jemu je to ještě jedno 🙂. Taky někdy dárky vybíráme nebo minimálně dáváme tipy, ale zájem je. My teda máme teprve první, ale brácha dvě a je to stejné.
Jeden kamarád mi jednou řekl, že první vnouče a druhá manželka mají zlatou prdel. Je to pravda. Ne teda vždy a všude, ale dost často 🙄
To mas jeste dobre. U nas porad dokola tchyne mele o synovci. Ten je sice az druhy v poradi za nasim synem, ale nikdo jiny neexistuje. Ma jeste dalsi ctyri vnuky. 🤷♀️ Neresim. Deti si to tak neberou, pro ne je dulezitejsi, aby byli v pohode mama s tatou. 😉
Mam 4 vnucatka a snazim sa byt ku kazdemu rovnako. Navstevy darceky opatrovanie. Samozrejme niekedy asi nieco nevyjde podla predstav ich maminiek. Neries, svet sa nikdy nebude tocit podla teba.
U nás to bylo stejné. Babička měla 4 vnoučata a brala jen první od každého syna - mě a bratrance. Sestra a sestřenka byly vždycky odstrčené, ale babi tvrdila že to není pravda. Vůbec neviděla ty rozdíly, které dělala už u svých dětí. Neuděláš nic, ona to jednou pozná sama. Když bylo sestře asi 8 začala to babičce vracet. Na prázdninách, když jí babičku hubovala nebo něco nakazovala, tak jí ségra vždycky odbyla nějakou větou, že které byla úplně v šoku. Ano byla drzá, ale když celé dětství věděla jak ji odstrkuje a trpí jí jen abych tam byla já, bylo jí to jedno.
Mame to stejne.. A hodne viditelne. Nyni jak jsou deti velké, vidi to bohužel i oni. A podle toho se odehrávají i návštěvy. Ale nic nenaděláš.
Vždycky si říkám, že toto nikdy nechci dopustit, ani bych to nedokázala. Dělat rozdíly.
U nás je to podobné. První byl obletovany, návštěvy pomalu denně, od miminka si ho babičky braly i na víkend k sobě a druhý je už do počtu, už tolik nikoho nezajímá. Akorát teda dárky dostávají oba, to zas jo, ale když srovnám třeba oslavu prvních narozenin staršího, to byla velká párty u našich na zahradě a u mladšího mu sotva přišli popřát k nám domů s malým dárkem. U staršího byli i všichni hned nacpaný na návštěvě v porodnici, ještě sem ani nedojela na pokoj ze sálu a už tam stepovala mamka nedočkavá, mladší už tolik všechny nezajímal no. U třetího je to úplně nezájem, prostě další mimino no :D
Tak u nás mají obě babičky z naší strany taky první vnouče. Teď druhé a že by dělali rozdíly mi nepřijde. První je holčička a druhé kluk. Takže vlastně jsou oba svým způsobem první. Máme oboje daleko, takže časté návštěvy ani nejdou. Ale třeba ohledně dárků si neumím představit, že jeden dostane a druhý vůbec nic...
Muj nejmladsi je z jedne strany az seste vnouce a za me to normalni tedy rozhodne neni. Zvlast kdyz jsou deti dal od sebe, je to miminko uz zase "nove". Taky by me to mrzelo.
Když pominu úplně první vnouče mých rodičů -je to od bráchy a s nimi se moc nestýkáme - jeho partnerka má na bráchu špatný vliv. Tak je pravda, že děti od mé sestřičky jsou rozdílné - neteřinka je první a tam to bylo vše "nové" - i jsem s ní jezdila na procházky, hodně jsme navštěvovali atd... Když se narodil - o 3roky déle synoveček, tak jsme byli poprdění také, ale už to bylo jiné - malého jsme si tolik nebrali (já třeba proto, že už jsem nebyla doma v plném ID a pracovala). Ale avšak NIKDY nedostal ani jeden méně či více - takže ano, 1 letému Filípkovi jsme koupili asi za nižší hodnotu dárek, než k 4letům Adriance, ale nikdy se nestalo, že by jeden měl více dárků a druhý třeba žádný - to mi přijde od tchánovců neskutečně sprosté a já bych byla tedy taky naštvaná. Odjakživa se u nás snažíme neteřím a synovcům dávat za stejnou hodnotu a stejný počet - tak to dělala moje babička, moje maminka a děláme to aj my mladší. Jako nenuť tchánovce, že nechtějí přijet - my jsme s mužem rozhodnutí, až na svět vykoukne náš miláček, tak každému řekneme, kdy bude oslava atd.. a kdo chce, přijede, kdo ne, tak jeho škoda - neřeknu, pokud by byl někdo v práci, tak chápu, že né vždy si lze vzít dovolenou. Naučila jsem se ve svém životě (hlavně díky mému bráchovi), že se nevnucuji a zeptám se jen jednou a neukecávám, protože se to těm lidem jednou vrátí.
Jo holka, to znám moc dobře. Dcera má skoro rok a půl a za tu dobu jí viděli asi 5x. Dají peníze na dárek, posedí půl hodiny a jdou se věnovat jiným vnoučatům. Moc mě ten jejich nezájem bolí. Snažili jsme se téměř 20 let, než se nám narodila. Je to takový zázrak a oni nemají zájem. Ostatní vnoučata od sourozenců milují, hlídají, navštěvují. Když je pozveme, nemají čas. Když chceme přijít my, jsou nemocní, nejsou doma, hlídají ostatní..... Když jsem se naprudko zeptala proč tomu tak je, odpověděli, že už je to 14. vnouče a že se z ní na prdel neposadí. Je mi to moc líto. Z mé strany už nikoho nemá. Jediná rodina pro ní jsou oni 😭
V takovém případě bych se na dovoz obou dětí "milujícím prarodičům" vykašlala. Nedat dárek, byť symbolický, je sprosté tečka 😡
Proc tem tchanovcum zachranujes pr.del? Proc vysvetlujes, ze Jezisek nedonesl druhemu nic? Otoc se na tchanovce a s nevinnym tonem : "ja nevim. proc Jezisek nedonesl druhemu nic?" Proc jim volas a skemras o penize na darek? Vidis, ze se to otoci proti tobe, ze natahujes ruku. Byt prarodicem je jejich sance, jestli ji promarni, je to i jejich problem. Ja mam 3 prarodice, co se nezajimaji skoro/vubec. Tohle by me ani nenapadlo.
Manzelovi rodice taky nejsou idealni, ale ja to neresim. O penize ani o darky bych je nezadala, maximalne bych neco prohodila pred muzem nebo pred nimi, jak nekdo psal vyse. Beru to tak, ze darek je sice slusnost, ale zcela jejich volba a kompetence, vynucovat si darky noc dobreho neprinese. Pokud by se to opakovalo i kdyz bude mlade starsi, promluvila bych znovu s manzelem. Stejnym zpusobem resim navstevy manzelovy strany rodiny - nechteji prijet tak nechteji 🤷♀️ nenutim. kdyz to manzel dohodne, tak jedeme za nimi, jednou za cas je pozveme k nam na obed, a opet, pokud neprijdou, je to prece jejich vec. I kdyz je to tezke a mrzi te to kvuli detem, ten mrnousek si to jeste neuvedomuje, ja myslim ze se zbytecne trapis. Zkus si to nebrat tak osobne, rekla bych ze je nezmenis. Navic si myslim ze casem se to trochu zmirni a mladsi dostane darek az trochu povyroste
Buď ráda že aspoň o jedno maju zaujem.My máme dvě dcerky a babička ich už rok nevidela a to nehovorim o tom že vobec ziadna komunikacia a zaujem sa na ně opytat.Uz při prvej to bolo občasné vydání,pokial sa nenarodil její dcere syn.To už bola konečná a na malu úplně kaslala.A nasa druhá dcera ju ani nepozna.Takze tak
A věnují se prarodiče ještě i prvnímu sedmiletému synovi? Pokud ne, tak to nejspíš zabalili 🙂 U nás hodně hrál roli covid a onemocnění tchýně při druhém synovi. Už zkrátka nemá tolik sil a výsledkem je, že ten mladší brečí, když k ní přijedeme na návštěvu. Jsme s dětmi v podstatě jen my rodiče, což je upřímně někdy na hlavu. Já strávila s mými prarodiči podstatně víc času.
U nás to bylo tak, že děti švagrové byly extra protěžované, naše děti odstrkované. Vyvrcholilo to na vánoce, kdy naše děti nedostaly nic a neteře jo. Dcera měla už 4 roky, bylo na ni vidět, jak se očičkama ptala, proč ona ne. Kontakt jsme utli.
U nás je to samé a vůbec to nechápu.Když přijede tchýně staršímu synkovi je 5,5 let doveze něco a mladšímu nic.Ted nás čekají 2.narozeniny mladšího synka tak jsem zvědavá jak to dopadne.
U nas to samy. Jejich prvni vnouce je "jen" od syna (takze de facto ode mne-snachy, takze vlastne neni jejich z rodiny), takze kdyz neprijedem my, tak malou vubec nevidi a hlavni je mimino od dcery...
My mame stesti, cela rodina bere obe nase deti rovnocenne. Ale pokud by to tak nebylo, slusne bych se zeptala, kde je problem a proc to tak delaji a jestli si toho jsou vubec vedomi. Bud je to trkne a zacnou se chovat slusne k obema, nebo bych jim vysvetlila, ze je mi to lito, ale jako matka takove chovani k mym detem nedovolim a ze to ovlivnuje i to starsi dite (vzorce chovani, moje vysvetlovani atd.) a ze bych nerada kvuli jejich pristupu k mladsimu omezovala kontakt, ale i toho jsem schopna (mam podporu v manzelovi, takze v tom mam vyhodu).
Moje tchyně byla za celých 15 let co jsem s chlapem byla u nás 2 na narozeniny. A za nama nikdy nedojela aby viděla děti a když tam dojedeme na narozeniny tak jim koupi hračku do 50 Kč jinak nic. Má 6 vnoučat a nestará se o žádné.
Ahojky, přesně jak píšeš. První vnouče je vždycky princ a ta další jsou jen do počtu 🙈 prosím tě zkousni to, ať kdyžtak nezkomplikuješ vztahy prarodiče x vnoučata do budoucnosti.. našemu synovi také kupuju dárky já, za peníze co mi na to dají prarodiče. Oni neví co, neví kde, nechce se jim to řešit, nemají přehled co už má atd. Pro mě je hlavní, že když tam přijedeme, tak jsou na něj hodní, hezky se s ním baví, všímají si ho. Že mu nekupují dárky, vem to čert 😉