Rozchod, ale přesto ho miluju. Měl někdo podobně?
Holky, asi potřebuju podporu, vypovídat se, slyšet podobné zkušenosti. Rozešla jsem se s přítelem, i když ho miluju strašně moc. Chybí mi. Měla jste některá něco podobného? Rozchod s někým, přestože jste ho milovali, ale věděli jste, ze vám ten vztah ubližuje? Ja jsem v nem už nedokázala být, protože nemel na nás čas, byli jsme strašně moc málo spolu. Sliboval změnu, ale pak to bylo zase stejne. Nechtěl se rozejít, ale ja už tohle přestala zvládat… Ale jak zapomenout na někoho, koho mate tak moc v srdci?
V 25 jsem se rozešla s partnerem (tehdy mu bylo 30), kterého jsem milovala, ale nedokázala překousnout, že se rozhodl, po roce a půl vztahu, žít dle desatera. Nebudu kecat, nebylo to lehké. 3 roky jsem nikoho nechtěla a další 2 roky hledala. Rozchody bolí, je potřeba se zaměřit na nějaké koníčky a čas vyléčí. Ve 30 jsem poznala mého "muže" a to čekání za to stálo (bude mi 35). My jsme naladění na stejnou vlnu - jediné, kdy spolu netrávíme čas, když je v práci. Jinak si užíváme každé chvíle, i se synem. Pro nás je rodina to nejdůležitější. A to samé trávit čas společně.
Je to těžké. Já jsem to vždy nechala dojít do extrému, že už to pak tak těžké nebylo. Jako napřed nějaká ultimáta, už ani nevim na co , ale to stejně nefungovalo a byla jsem s nim(i) furt. Nakonec jsem ale byla na ně hnusná. Prostě blbý, až se mi to podařilo ukončit a ani to zas tak dlouho nebolelo.
Nacházím se teď v obdobné situaci. Rozešla jsem se s ním, protože jsem neviděla to světlo na konci, že můžeme být ve vztahu oba šťastni. Teď trpím a on je evidentně v pořádku. Ve chvíli, kdy jsem zavřela dveře, jakobych neexistovala. Asi jsem udělala dobře, asi mě skutečně příliš nemiloval, jen sám sebe. Vyrovnat se s tím je ale těžké. Držím palce, snad pomůže čas a víra, že bude lépe a že se to pro něco děje 😊🙏
Zažila jsem v 19ti, já dala kopačky jemu. Byla jsem z toho rozchodu ještě několik měsíců vyřízená. On si stihl během toho najit jinou. Vyléčil to čas… a dnes? Já jsem vdaná, šťastná a on je zoufalec a feťák. Někdy je nutný neposlouchat srdce ale intuici.
@beorlegui mela jsem a mam podobně. Rozchod s ex, 2 deti k tomu. Nebylo to tom ze by tam byla nejaka ohromba zamilovanost, to po 10 letech neni ale ta laska tam byla. Jenze 10 let nebyt respektovan, podrizovat se jeho rodine, vecne si ohajovat svoje nazory, rozhodnuti, porad prosit abychom dostaveli dum pro deti, to me proste ubilo. Resila jsem s terapeutem. Byla jsem na tom ten 1.rok katastrofalne. Kdyby nebyly deti zvladnu to, ale jvuli detem mam dodnes vycitky. Beru 2x AD a bohim se budoucnosti. Dnes uz se hrany trochu otupily ale porad to neni dobrý.
@podaji ach, moc Ti držím pěsti, at to zvládneš a časem Ti tohle vše bude dávat smysl 🙏 život není bohužel úplně fér, ale věřím, že si ještě najdeš skvělého partnera, který si Tě zaslouží a budete milovat jak Tebe, tak děti 😊 … já se tohodle moc bojím, jsem od ex teprve dva měsíce bez týdne a je to velký šok. Bojím se, že to bude trvat roky ještě když beru v potaz, jaká jsem 🥺 je to každodenní boj nekontaktovat ho a nepokusit se to zachránit, zároveň ale vím, že to není zdravé a nic by se tím nespravilo 😞 co se s tím dá dělat, šrámy zůstanou určitě, ale snad nás čeká něco lepšího 😌🤍
Ono asi záleží, kde ten čas tráví,jestli je tak pracovně vytížen, nebo potřebuje svoje kamarády a koníčky... A taky záleží zda máte společné děti, jinak asi nejvíc pomůže čas, evidentně on tak zamilované není když vám žádnej neobětuje. Ikdyž to máme asi taky každá jinou představu, kolik času travime spolu, můj manžel také chodí do práce, 3x týdně fotbal trenink+zápas a občas jde i s kámošem na pivo,ale co to jde je snáma🙏😊. Nebo jedeme naopak sním třeba na ten fotbal. 😊Držte se😊