Rodina od manžela.
Ahojky , už si opravdu nevím rady, vře to ve mě. Budu se to snažit zkrátit. Já svoji rodinu nemám a přistěhovala jsem se k manželovi do jiného města takže žádný kamarádky ,prostě tady mám jen jeho a jeho rodinu . Než jsem otěhotněla , tak to celkem šlo ,až na téměř každodenní návštěvy jeho rodičů a to bez ohlášení a rovnou šli dovnitř . (Kolikrát nás malém nachytali při sexu a podobně ) jak jsem otěhotněla , začal mírný teror ,tchýně chodila každý den se slovy zase spíš ? Přinesla jsem ti hroznové víno .jsem ti
@petranaty Obávám se, že jiná cesta než co nejdál od tchyně nebude. Nebo se ukáže stejně jako nefunkční. Což je věc, kterou člověk slyšet nechce, no ☹ Vychází to ze založení vás dvou, veškeré domluvy, omluvy, nastavená pravidla - tomu moc nevěřím. Žila jsem v tom jako dítě. My s našima nahoře, dole babička s dědou. A bylo to děsný.
Zasadni chyba byla, ze hned kdyz jste se pristehovali, meli jste tchyni odkazat do patricnych mezi a nastavit hranice. Navsteva jen po ohlaseni, domluvit si frekvenci napr jednou, dvakrat tydne, atd. Pokud si tchyne uz zvykla, ze k vam muze vpadnout kdykoli se ji libi, tak to bude delat dal bez ohledu na tvuj nazor... Tahle blizka souziti casto nedelaji dobrotu a vy jste bohuzel jasny pripad ☹ jestli se kvuli tomu hadate i s manzelem, tak na to bacha, to vam znici vztah ani nebudete vedet jak 😖
Reseni uz v teto pokrocile situaci, krome odstehovani, by vyzadovalo dost usili... Zacala bych tim, ze si sednu s manzelem, a vysvetlime si jen mezi sebou, jak bychom si to souziti predstavovali - jak caste navstevy a pujceni kocarku, jake ohlaseni predem, proste kdyby to zalezelo jen na vas dvou, jak by vam to bylo prijemne a co uz je pro vas za hranou. On to mozna uvidi jinak, ale je hrozne dulezite najit spolecnou pozici, se kterou budete oba souhlasit. Pak udelat vazny rozhovor s tchyni (idealne by mel prevzit iniciativu hlavne manzel, od nej to vezme potencialne lepe), postupovat maximalne diplomaticky - vazime si vasi pomoci, ze vam na nas zalezi atd, ale chteli bychom aby to do budoucna fungovalo takto a takto... Pocitat s tim, ze se mozna urazi, bude delat sceny, pomluvi vas apod. Ale trvat na nastavenych hranicich... Je mozne, ze si tim pokazite do budoucna napr moznost hlidani, ale to je o prioritach - jestli je pro vas soukromi dulezite a stoji vam to za to...
Kazdopadne preji hodne stesti, budes ho urcite potrebovat...
@petranaty
dum se da prodat a koupit jinde
☹ tady fakt každá rada drahá, pokud nebudeš mít manžela na své straně, tak moc nezmůžeš. Takže prvně všechno v klidu a bez hádek probrat s manželem a zkusit přes něho nějaký kompromis vyjednat, ono jak dítě bude růst, tak bude třeba vše jednodušší a ještě budeš za hlídání ráda. Stěhování daleko si moc neumím představit, pokud nemáš jinde zázemí a manžel by s tebou nešel, což pochybuji, když není ani teď na tvé straně.
@petranaty Ahoj, sama jsem taky žila u tchýně, když se nám narodilo první mimčo. Vše bylo podle ní. Neustále mi říkala, že tam nejsem doma, malýho sama rychtovala když to po ní nikdo nechtěl. Do toho poporodní deprese a manžel na stavbě. Po dvou letech jsem odešla k našim než dostavíme a bylo to nejlepší rozhodnutí mého života. Za ty nervy to nestojí. Navíc chlapi většinou neumí maminkám nic říct. Prachy vyděláš, bydlení seženeš ale pocuchanej vztah se blbě slepuje. Držím palce.
Tchýni kopnout do prdele..Nebo se zapirej, pokud bude chlap v práci. Zamkni se a na zvonění nereaguj
@petranaty no tvl... Utekla bych... Jediná možnost je, aby manžel se vzpamatoval a byl na Tvé straně a udělal hranice tchánům. Zažila jsem něco podobného, ale ne až takový teror. S manželem šílené hádky, manželství šlo do kelu. Pak, jednou jsem to nedala, po jedné přepadové a sesypala se mu, řekla mu naprosto vše, co mě trápí, jak mi je, jak se cítím a že budu potřebovat pomoc odborníka, jinak to dopadne hodně špatně... Tehdy mu to otevřelo oči, nastavil hranice, přes které vlak prostě nejel a když to chtěli porušit, udělal bugr. Já měla totální ponorku a nemohla jsem je ani cítit... Díky tomu, že manžel řekl dost, začalo se nám lepšit manželství a já byla zase v pohodě. Každopádně nenech si stát na hlavu tchýni, ty jsi matka a ne ona.
https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/spor-o...
Teď to na mě vykouklo na netu😃😃😃😆
Presne toto zazivam a to od narozeni dcery, dnes ma 2 roky, pristehovala jsem sek manzelovi. Pred narozenim vse o.k po narozeni se zacala do vseho michat, delat si s malou co chtela. A ja rekla dost! Ze ona je "Jen"babicka a ja matka. Doslo k velke hadce. Nejak se to urovnalo, ale pro me ut to nikdy nebude dobre, citim, ze se obe do jiste miry pretvarujeme. Neustale rikam, ze to vyresi jen odstehovani se do vzdalenosti od rodicu. A vim, ze pokud nepujde manzel, tak pujdu sama, i kdyz me to strasne mrzi hlavne kvuli dcerky. Ale je to dlouhodobe k neudrzeni
Jinak pokud by mě manžel říkal, že jsem nevděčna, tak by se se zlou potazal. Já si na hlavu srat od chlapa nenechám a pekne rázně bych mu vysvětlila, že takto teda ne. Sakra bydlím tam ja, je to můj domov,tak mám právo na soukromí a ne aby mi tam tchýně lezla bez ohlášení. Na nějakýho chlapa možná platí promluva, a doufat že se do partnerky vcítí.. na jinýho zase udělat pěknej circus a ukázat mu, že takto se teda chovat nebude. Buď za mnou bude stát nebo adios.
Poslat je do řitě. Pokud manžel s jejím chováním souhlasí, tak poslat do hajzlu i jeho. Ale chápu, že bez podpory vlastní rodiny jsou tvoje možnosti značně omezené ☹ Je to smutný, měla jsi to bydlení promyslet dřív. Teď už těžko radit.
@petranaty sebrat klíč, vyměnit zámky. Základ je u tvého muže. on musí nastavit pravidla. Pokud toho není schopen, budete mít mezi sebou spory pořád. Pokud odmítne maminku vykázat do stanovených mantinelů, normálně bych nechávala klíč v zámku, tchýni asertivně řekla své i přes odpor muže a manžela odpálkovala, až přijde s tím, že si maminka zase stěžovala, "že to nebude lepší, dokud se nepostaví za svoji ženu, a že to naopak bude čím dál tím horší".
Ale smiř se s tím, že to bude válka, musíš na to mít koule.
@malenka3 souhlas 👍👍
Moc vám všem děkuji za názory a zkušenosti . Bude to holt válka .. jinak baráček máme o ulici dál než tchýně . Prodat baráček je nesmysl. Ale pokusit se být tvrdá a promluvit s manželem ...jinak mě z toho smejkne ....
@priefi Vsak ja nepsala, ze souziti neni mozne, jenom ze je to hodne tezke a ze spousta paru na to uz dojelo... U tebe to dobre dopadlo, manzel si uvedomil zavaznost situace a hranice vymezil. Preju ti to, ze jste to tak zvladli, a prala bych to i zakladatelce 🙂 aby se za ni chlap postavil a tchyni odkazal do patricnych mezi. Bohuzel zdaleka ne vsem se to takto povede...
@petranaty bojuj, protože boj s tchyní je teď částečně boj o manželství, i když to tak teď nevypadá.
Buď se kousne muž a mamince nastaví pravidla. Chvilku bude tchýně brblat, ale vydrží, syna s největší pravděpodobností nezavrhne.
Druhá možnost je, že se muž kousne, nastaví pravidla, maminka se urazí a syna zavrhne. Pokud tě chlap miluje, budeš pro něj víc než maminka a budete mít klid, i když děti nebudou mít babičku. Pořád lepší varianta než ty další.
Třetí možnost je, že chlap nic neudělá. To povede ale k rozbrojům mezi vámi a je jen otázkou času, než to nedáš a zařadíte se k zástupu manželství zničených rodiči.
Čtvrtá možnost je, že chlap neudělá nic a ty se s tím smíříš, strpíš to a počkáš, až tchýně umře. Ale myslím, že na to nemáš povahu, to bys sem nepsala. Pokud bys to dokázala, dřív nebo později to stejně bude mezi vámi předmětem sporů.
Tak jako tak to nemá dobré řešení. Někdo vždy tratí. Ale vy jste rodina a za kratší konec by měla tahat tchýně. Držím palce, ať to vyřešíte k tvé spokojenosti. Hodně asertivity v boji, nedá se svítit.
My máme zase opačný problém.. nemůžem dokopat tchýni, aby se o vnoučata zajímala.. Oba extremy jsou hrozné.. U vás by jistě pomohlo se odstěhovat minimálně 50km, aby se tím zkrátila frekvence. Nebo jí dát jasná pravidla, ale to bude o dost těžší, když si už na něco zvykla.. A i když dáte hranice, věřte, že je bude zkoušet překračovat a stále posouvat.. U nás tchýně teď rok bydlí cca kilometr daleko a děcka za rok neměla ani hodinu na hřišti.. natož aby si je vzala třeba v létě na prázniny..
@petranaty Tak by jí měl vysvětlit, že ty klíče má používat opravdu jen pro nouzové případy, kdy ji o to požádá, a ne jako neomezenou vstupenku do vašeho baráku! A nebo jí ty klíče zase může vzít, protože teď má doma tebe 😉. Anebo ještě jinak, začni doma chodit nahatá, třeba ji to přejde tam jen tak vpadnout.
@petranaty manželovi rodiče měli také klíče od jeho bytu, z doby než jsme spolu začali chodit. Ale od chvíle, kdy jsme byli spolu (když jsme spolu začali chodit, tedy ještě jsme ani nebyli manžele a neměli děti), se nikdy nestalo, aby do bytu jen tak vpadli. Bydleli hned vedle, ale úplně pokaždé mi předem volali a i po domluvě, kdy jsem o nich věděla, u dveří zaklepali a čekali než jim otevru. Bylo mi tehdy 19, jen pro představu. Neumím si představit, ze by tam chodili jako domů.
Tady je tedy hodně blby, ze chlap před tím zavírá oči. Měl by proste pochopit, ze o tebe a o malou muže tímhle přístupem také přijít, protože v tomhle se žít nedá.
Zkus s nim co nejvíc mluvit po dobrém. Mimo ty vyhrocené situace, kdy má člověk potřebu plakat a křičet. Aby proste POCHOPIL, ze pokud jeho rodiče nemají slušne vychováni, musí jim nastavit pravidla on. Proč by ses s nimi měla handrkovat ty.
Dokud se nevyjadri on, tak to asi bude házením hrachu na zeď, evidentně :(
Přeju hodně štěstí 🍀
O kterém ví ,že ho prostě nejím . Chtěla mě šikovat že to není pro mě ale pro její vnouče a když jsem ji slušně řekla že jim vyváženě a zdravé tak se urazila ,volala manželovi a stěžovala si . S manželem samozřejmě hádky že jsem nevděčná a podobně . Po porodu (rodila jsem v roušce bez manžela v době koronaviru ) byla jsem týden s malou v nemocnici a po propuštění jsem samozřejmě byla úplně ko a chtěla jsem se věnovat jen sobě a malé . Hned první den návštěva i přes to že jsem si ji nepřála . Bála jsem se ať malá něco nechytne jelikož tchán a tchýně pracuji mezi lidma . Nabsteva proběhla i další dny a když jsem se ozvala že chci mít v šestinedělí klid tak jsem byla špatná ,tchýně hysterická že si nemůže pochovat vnouče a podobně ... No hrůza málem jsem kvůli tomu divadlu přišla o mléko . Dnes jsou malé tři měsíce a bohužel se mi pár dní z5 dusila takže jsme volali rychlou já musela dávat první pomoc no hrůza ... Strašný zážitek :( hned dnes volala tchýně že chce malou do kočáru ,řekla jsem jí že určitě ne , že ji podle Dr musím hlídat ať se to neopakuje a že se o ní bojím ,tak to byl další problém ..přijde mi že to není moje dítě ale jejich .. už se bojím cokoliv udělat ať to zase není špatně . S manželem se kvůli tomu hrozně hádáme :( .jak z toho ven ?