Rodina mě ignoruje. Co byste dělali vy?

@cilkat O ty darky nejde, spis o to, ze se vubec neozvou v prubehu roku. Ale vubec, zadna zprava, proste nic.

Jestli se pres svatky neuvidite, tak bych vsem zavolala a poprala hezke svatky. Darky bych asi neposilala, to je podle me vec, ktera ma byt relativne oboustranna. Ale prijde mi to malicherne, resit kdo komu zavola a jestli, nebo brat poslani pohledu jako neco, co si clovek ma zaslouzit. Proste jestli je mas rada, tak jim zavolej, jestli ne, tak nevolej. Ale u vanocnich prani neres nejake ma dati - dal.

@ai30 Ja to vnimam tak, ze jim na me nezalezi. Ty bys byla v pohode s tim, ze se nikdo neozve celej rok? Nerikam, ze pohled si musi clovek zaslouzit, to ne, ale takovy obycejny zajem bych opravdu cekala, jak se mam , jak se mi dari. Ale z jejich strany nic takove neprichazi.

Hele já na jednu stranu naprosto chápu tvé zklamání z jejich ingnorace, ale... řeklas jim to třeba? Jako úplně otevřeně? Že ti vadí, ež se nidy neozvou? že se vždycky musíš ozvat první ty? Oni možná prostě mají menší potřebu kontaktu a tudíž necítí důvod psát/volat. že. ... My se takle "do krve rozhádali" s částí příbuzenstva, protože prý "když přijedeme na chatu, ani nezajdeme na návštěvu" (bydlej v sousední vesnici od chaty, jinak jsme půl republiky od sebe) ... tak prej bude lepší, když se nebudeme ani zdravit na ulici a vůbec sobě hlásit... to mi přijde stav, do kterého to fakt dotáhnout nechceš, ale velmi snadno můžeš. (spor je v generaci mých rodičů, já do něj prakticky nemůžu moc zasahovat) ... A je to přesně o nějakém "počítání" návštěv a zavolání...

@cilkat A to jim musim rikat? Za cloveka mluvi ciny, pokud nezavola, nenapise cely rok, ani carku, tak proste ten clovek te asi nema rad, nemysli na tebe, nejsi pro nej dulezita. Nebo se pletu?
Ale abych odpovedela na otazku, tak ne, nerekla jsem jim to, akorat mamce jako duvod, proc to bude letos jinak.

Asi nebyla, ale myslim, ze hodne lidi to ma hozene tak, ze kdo se odstehoval, ten se musi vic snazit. 🙂
Ale presne jak pise @cilkat, lepsi je si promluvit, nez byt urazena.
Ja ti za sebe muzu rict, ze s sirsi rodinou se skoro vubec nekontaktujeme, ale radi se mame moc. Proste si to vynahrazujeme pri navstevach (navstevuju jen ja, taky bydlim v zahranici).
A poslani pohledu nebo zavolani bych tak neresila. vzdyt te to vubec nic nestoji. Ber to jako radost, ne jako prostredek potrestani. Vzdyt kdovi, kolik treba babicka tech Vanoc jeste pred sebou ma.

A když voláš ty jim, jaký z toho máš pocit? Přijde ti, že je to těší nebo spíš obtěžuje?

@jaja01k Asi jak kdy, ale uz nevolam nikomu.

Lidi presne co vedi co delaji... Vedome na to kaslou a protoze jsme dospeli, tak uz nazyvame veci pravymi jmeny 🙂) pro pestovani dobrych rodinnych vztahu je zkratka potreba i zpetna vazba aneb
Kam te nezvou - nezen se...

Já třeba bytostně nesnáším telefonování... Ano, i když mi lidi volají proto, aby mi popřáli k svátku, toho prvního ten den málem seřvu, s čím zase otravuje. Ano, je mi to nepříjemné a jsme milá jen proto, že "ale on to myslí dobře". Když si někdo chce dvacet minut "jen tak povídat", mám tendenci proskočit oknem ... Jako jo, na svátek a narozeniny tý rodině zavolám, protože vím, že to čekaj. A budou smutný, když nezavolám... Ale z mý vlastní přirozenosti bych telefon nechal jen na "hele můžu přijet?" (Osobně se setkávám ráda, i když taky ne každý den a rozhodně ne bez předchozí domluvy.) ... Kbyby mi ti lidi opakovaně neříkali "zavolej mi - potěší mě to", tak nevolám, protože já to tak fakt nemám. Mě telefonát obtěžuje a ruší - tak proč bych měla tak nepříjemné situaci vystavovat někoho, koho mám ráda?

Ozvala bych se jenom mamce. Ostatni nechala pres ni jenom pozdravovat. Kdyz to tak chteji, co s nimi

@koordinatorka_odboje přesně tak, komunikovala bych jen s mamkou....od ostatních bych se odstřihla.

Já bych to tak černě neviděla, otec mi také nezavolá, jak je rok dlouhý a přitom vím, že mě má rád a že je vždy ochoten pomoci. Prostě stará škola, asi se za city stydí a má pocit, že otravuje. Bratr to má podobně a babička také, ale ta mi ještě vynadá, že ji málo volám.😅
A pohledy by neposílal nikdy, navíc do zahraničí.
A stejně tu jsou všichni pro mě.

Vzdala bych to, když není zpětnà vazba. Jo, někdo na to není, ale aspoň pokud by stáli o kontakt a snažili se.

Normálně bych jim to řekla.

Udělala bych to stejně jak ty. Pokud je to takhle, že si na tebe vůbec nevzpomenou, hrála bych jejich hru. Sama uvidíš, zda jim začneš chybět nebo ne.

Tak ale fakt jsou lidi, který třeba neradi volaj, nebo prostě na to nejsou, ale to neznamená, že druhého nemaj rádi. S tátou si volám jen když něco potřebuju. Nějak nevím co bych si s nim po telefonu povídala, když se sejdem tak si povídáme normálně a máme se rádi. Mám kamarádku, co se mi skoro neozve, když jí napíšu odpoví třeba za tři dny. Ale ona to tak prostě má. Nevysedává u telefonu. Jednou ho měla asi dva dny v autě. Ale máme se moc rádi a když mi bylo ouvej mohla jsem jí zavolat třeba o půlnoci (naštěstí zrovna měla telefon u sebe)

Je fakt hnus, jak se někteří členové rodiny chovají k ostatním členům. Ono to vždycky zamrzí, ale aspoň víš, že ti za to nestojí. Neposílala bych nic a obdarovala bych přesně jako ty píšeš jenom rodiče. ❤ 🙏

ja bych to videla tak, ze je na tobe jestli chces rodinne vztahy uchovat a s kym nebo je ti to jedno a ani tobe na nich moc nezalezi. Hodnotila bych, jak si popovidate kdyz si zavolate, jeslti je to fajn a mas z telefonatu prijemny pocit nebo spis ze zrovna nekde zdrzujes a ten komu volas by byl radsi kdybys neotravovala. Navstevujete se vubec?
To mas tezke, jestli ses odstehovala do zahranici tak to muzou brat jako ze jsi to ty kdo se odtrhl a kdo by se mel teda ozvat. Moje nejlepsi kamoska se mi odstehovala za kopecky a jeji maminka mi potom volala 2 roky nekolikrat tydne, aby se "vybrecela". Dceri ale nevolala, proste od ni brala jako zradu ze se odstehovala tak daleko a dlouho trvalo, nez se pres to prenesla...
Takze jestli ti treba chybi nekdy, vzpominas na ne a mate se radi tak volej a neres, ze jsi to vzdycky ty, kdo vola prvni.
Pohledy bych neposilala, uprimne si nemyslim, ze nekoho zajima ze doslat pohled. A darky bych take predavala jen osobne, tvoje pritomnost bude cennejsi nez darek

Já nevím. Pořád někoho omlouvat že to tak nemá, a že je prostě jiný a bla bla. Ok, taky jsem jina, tak jim teď nenapíše a oni co? Ještě ji pošlou do kopru? Když může ona, proč nemůžou oni? Ano můžu, 1,6,25 a po 126 už by mě to unavilo. Taky jsem byla taková. Od jisté doby jsem si řekla dost. A co se stalo? Ozvali se😁 jestli je vše ok a tak. Hovor na 3s ale prostě ten telefon vzali. A o tom to je, vzájemný respekt.

A já tě chápu. Ano, jsou lidi, co neradi telefonují. Ale celá rodina? Tak když nerada volám, jsou tu sms, messenger, můžou psát dopisy. Prostě cokoli. Ale podle mě nechtějí. Já bych se na to vykašlala na tvém místě. Sama jsem si tím prošla a být pořád ta, co se snaží, z toho pak má člověk akorát pocit, že se cpe někam, kde o něj nestojí.

Ja te uplne chapu, ale jen pro info, my si taky vubec nepiseme, nevolame, ale mame se radi a rodice mi vzdy pomuzou/ vyhovi! Asi zalezi, jestli si nepisou nikdy s nikym, v tom pripade ok. Nebo jestli si se vsema volaji a akorat tobe ne, tak je to divne. Ale podle me te berou ( logicky?) jako samozrejmost. Ne ve spatnem smyslu slova. Zalezi na jejich nature. Nekdo ma potrebu vykecavat pomalu o tom, ze byl nakoupit a jake u toho bylo pocai, nekdo ( ja a moje rodina).si nikdy nevola jen proto, aby si povykladali.

ještě je vyšší level. Sami vám nikdy nezavolají, ale jsou uražení, že vy jste se týden/čtrnáct dní neozvali.

Zavolala bych a pri louceni zduraznila, az budes chtit a mit chut semnou mluvit, zavolej, rada te uslysim 🤷‍♀️ kdyz se neozvou, darky neposilej.. mozna i otazka, kde ted zijes ? Spousta lidi ma stale zazito, ze volani do zahranici je drahe. Jsou i jine moznosti kontaktu, vim, ale znam hromadu lidi, co toto povazuji za neosobni..

Tozhodla bych se podle sebe . Chci a udela mi to radost, nebo je to zbytečná práce pro lidi, kteri mi za to nestojí...

Hele já jsem na tom hůř tebe ignorují, mě napsali že je nemám kontaktovat, ani k nim jezdit.
Ono vím jak ti je . Ale nic s tím bohužel dělat nejde. Holt prostě příbuzné si nevybíráme.

V některých rodinách je to zase tak, že více méně vždy volají prvně ženy, jako že jsou ty, které tu rodinu stmelují a drží pohromadě. Chlapi na to většinou fakt nejsou nastavení, aby psali pohledy.
Vždyť i v dobách, kdy nebyly ještě mobily a posílaly se na vánoce, velikonoce, svátky, narozeniny apod. přání i v rámci širší rodiny, tak alespoň u nás to měly "na starosti" ženy. Nedovedu si upřímně představit, jak chlap píše pohled.
To stejné dárky, oni to prostě tak neberou.
Přirovnala bych to trošku i k tomu, jak si některé kamarádky dávají dárečky např. na vánoce. U chlapů to neznám a samotné mi to přijde divné...

@hanca78 U nás třeba pohledy psával můj tatka - nevím co je na tom dívného, že chlap píše pohledy.

Jak to tak čtu, je mi smutno ne z nich, ale z tebe. To ty ses odcizila. Můžou to vnímat jako já a jen tvoje máma ještě drží. Nevím, co od nich čekáš, když se nevidíte a rozhodla ses odejít pryč. Jak daleko jsi? Jestli nechceš o ně přijít, tak se zas přistěhuj. Moje sestra kdysi odjela do ciziny na sedm let.... Sice si straaaasne uzivala, ale mrisla o kamarady a nakonec i rodinu. pakcse ale pristehovala hodne blizko k mame a jejich vztah byl normalni....